KOMENTÁŘ | Čechům je úplně jedno, kdo to tady řídí? Voliči mají tři možnosti

Jsme v situaci, která se dá popsat asi takhle. Máme u vlády člověka, kterému nejde o nic jiného, než o peníze a moc. Který nemá žádné zábrany, hodnoty, který je ochoten slíbit a říct cokoli, co ho udrží u moci. Ano, myslím tím premiéra. Jeho zájmy jsou zaměřeny jen na tyhle dvě věci. Nejít do kriminálu za svoje podvody, to za prvé a za druhé – pojistit si penězovody do Agrofertu. Kvůli tomu Babiš dosadil svoje svoje lidi do všech důležitých ministerstev, komisí, rozhodovacích orgánů, který se kromě médií snaží ovládnout i legislativu, soudy, policii i tajné služby.

On a jeho politická divize jeho koncernu, kterému se bůhvíproč říká politická strana – jsou na světě jen k jedinému účelu. Aby hájili jeho zájmy. Aby ho uchránili od kriminálu. Aby zajistili dostatek peněz, které tečou tím správným směrem.

Tenhle pán si udělal z naší republiky rukojmí. Ze státu – a jeho orgánů, ministerstev, si udělal svého obhájce. Je ochoten obětovat celou zemi za to, že mu to bude sypat. Až do roztrhání těla.

No a v příštích volbách půjde právě o tohle. Jestli mu to Česká republika dovolí. Jestli jsme fakt národ lidí, kterým je úplně jedno, kdo to tu řídí, protože kobliha, vyšší důchod a strašení migranty, i když za to zaplatíme svou vlastní budoucností, brutálními dluhy a tak podobně. Nebo ne.

Úkolem jakékoli vlády, která přijde po Babišovi, bude hlavně tohle. Důsledná de-agrofertizace státu. Návrat k nezávislosti na byznysových a mocenských zájmech pár mocných. Obnova normálního stavu a hodnot, se kterými se tenhle stát znovu-zrodil po revoluci.

Ať už vyhraje koalice SPOLU, nebo Piráti a Starostové, stejně nakonec budou muset vládnout spolu. Bude to vláda velkých kompromisů, kde na experimenty ani zleva, ani zprava nebude prostor. Jejich jediným a zásadním úkolem bude zbavit český stát té holdingové chobotnice, která si omotala média, legislativní i výkonnou moc.

Takže máte dohromady tři možnosti.

Za prvé – vybrat si podle chuti a naturelu buď koalici SPOLU, nebo Piráty a Starosty – a vybrat si normální vládu normálních stran. Za druhé – dát svůj hlas ANO, KSČM, nebo SPD – a zvolit tím vládu střetu zájmů, populismu a extremismu.

Za třetí – nejít k volbám a utěšovat se tím, že jeden hlas nic nezmění a že je to stejně všechno jedno. Ok, respektuji, ale bytostně nesouhlasím. Nejít k volbám je totální rezignace na svou -alespoň minimální spoluzodpovědnost za podobu jednak světa, ve kterém žijeme – a jednak rezignace na jakékoli ovlivnění budoucnosti naší země.

Půjde o to, jestli tenhle stát dokáže obhájit svou životaschopnost mocným navzdory. Nebo se ukáže skutečně tak slabým, že se radši poddá nějaké oligarchii východního střihu. Nebo jestli se poddá potěmkinovské gubernii a bude se tvářit, že nic jako odpovědnost a soulad slov a činů neexistuje. O nic menšího se tu nehraje.

Tak nám držím palce.