ROZHOVOR | NATO je jednotnější než kdykoli předtím. Jsme si zcela jistí svou schopností bránit sebe i své spojence, říká zástupkyně velvyslance USA

Po měsících zvyšování ruské vojenské přítomnosti došlo k vojenskému útoku na Ukrajinu. Stalo se tak poté, co ruský prezident Putin oznámil, že hodlá obnovit ruskou sféru vlivu v Evropě.  Jsme tedy také ve válce? A mají se obyvatelé střední a východní Evropy čeho obávat? Vždyť právě tento region má s Ruskem dostatečné zkušenosti…

Právě teď vidíme velmi reálnou válku, pro kterou se rozhodl a kterou rozpoutal na Ukrajině prezident Putin. Po celou dobu této krize Rusko lživě tvrdí, že je ohroženo – a to jak ze strany Ukrajiny, tak i NATO. Spojené státy, ani Severoatlantická aliance přitom nemají žádné záměry Rusko ohrožovat, ani s ním vést jakýkoli konflikt. Jsme ale neochvějně odhodláni k obraně, bude-li to zapotřebí a zároveň jsme si zcela jisti svou schopností bránit sebe i své spojence.

Nejen evropské země otevřeně dodávají Ukrajině zbraně. Mohla by tato vojenská podpora vyvolat další eskalaci a rozšíření konfliktu?

Spojené státy a mnozí spojenci jsou odhodláni v první linii podporovat obránce Ukrajiny, kteří čelí nevyprovokovanému útoku Ruska.  Podnikáme také řadu bezprecedentních kroků, abychom ruskou agresi tvrdě sankcionovali, jak jsme nakonec už dříve slíbili. Nadále naléháme na Rusko, aby zastavilo svůj nevyprovokovaný a neoprávněný útok na Ukrajinu a ukončilo konflikt.

Je evropská bezpečnostní a obranná politika z pohledu USA dostatečná? Jakou roli v ní chtějí USA hrát v budoucnu? A co by se mělo v evropském přístupu změnit, pokud vůbec něco?

Předně je třeba říct, že jsme nikdy nebyli s našimi evropskými spojenci a partnery jednotnější.  A to i v přístupu k aktuální ruské agresi. V rámci globální koordinace sankcí Spojené státy, Evropská unie a další spojenci vyřadili vybrané ruské banky z bankovního systému SWIFT a zavedli restriktivní opatření vůči ruské centrální bance.  Prezident Biden vyhlásil rozsáhlé finanční a hospodářské sankce, stejně jako přísné kontroly vývozu, které poškodí ruskou ekonomiku, finanční systém a přístup ke špičkovým technologiím. Spolu se Spojeným královstvím a Evropskou unií uvalily Spojené státy tvrdé sankce na architekty této války, a to včetně samotného Putina.

K vaší otázce o zajištění evropské obranné architektury - jsme přesvědčeni, že NATO bude i nadále nepostradatelným pilířem evropské a transatlantické bezpečnosti a Spojené státy jsou i nadále odhodlány dodržovat nezpochybnitelnou bezpečnostní záruku podle článku 5. Nadále se zasazujeme o to, aby všichni spojenci NATO plnili závazky, které přijali, a to věnovat dvě procenta HDP na obranu, a vítáme jasné prohlášení České republiky, že tento závazek hodlá splnit.

Plánují USA vzhledem k nedávným událostem posílit svou vojenskou přítomnost v Evropě?

Prezident Biden koordinoval se spojeneckými vládami rozmístění tisíců dalších vojáků v Německu a Polsku. Schválil také přesun pozemních a vzdušných sil, které v Evropě již jsou, na východní a jihovýchodní křídlo NATO: do Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska a Rumunska.  Oceňujeme, že naši spojenci, včetně České republiky, rovněž nabídli své vlastní síly a schopnosti k zajištění naší kolektivní obrany.  O připravenosti největší vojenské Aliance v dějinách světa by nemělo být pochyb: NATO je jednotnější než kdykoli předtím.

Ukrajinský konflikt vyvolal otázky ohledně připojení se k bezpečnostním strukturám NATO, a to i v dříve neutrálních zemích, jako je Finsko a Švédsko. Jak se vlastně USA staví k teoretickému dalšímu rozšiřování NATO?

To jsou rozhodnutí především nejprve pro Ukrajinu, Gruzii, Finsko nebo Švédsko. Jsme přesvědčeni, že suverénní národy mají právo vybrat si sami své spojence, stejně jako rozhodovat o své bezpečnosti. A po celou dobu této krize jsme říkali, že nehodláme tlačit na Ukrajinu ani na žádnou jinou zemi, aby souhlasila se vstupem či nevstupem do NATO.

Již dlouho se ví, že skutečným konfliktům předchází informační válka. Jak účinné jsou ale podle vás dezinformační kampaně ve skutečnosti? A jak se proti nim můžeme lépe bránit?

Viděli jsme, že když se Rusko připravovalo na svůj neoprávněný a nezákonný útok na Ukrajinu, postupovalo podle strategického manuálu, který zahrnoval i dezinformace. Víme také, že Kreml dlouhodobě používá dezinformace, negativní narativy a propagandu ve snaze podkopat soudržnost demokratických společenství a tím se pokouší vrážet klín mezi spojence. Když Rusové připravovali na invazi na Ukrajinu, my jsme naopak postupovali transparentně. Zveřejnili jsme tak například naše zpravodajské informace o ruských plánech, aby nemohlo dojít k žádnému zmatení a utajení. 

A jak se dezinformacím lépe bránit? Pravda, transparentnost a závazek ochrany svobodných a nezávislých médií budou vždy první linií obrany proti dezinformacím a lžím.  Spojené státy rovněž spolu s našimi spojenci a partnery přijaly řadu opatření k narušení kremelských dezinformačních sítí, včetně zvláštních omezujících opatření vůči 27 vysoce postaveným osobám a subjektům, které se podílely na podkopávání nebo ohrožování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny, včetně osob odpovědných za vedení dezinformační války proti Ukrajině. 

"Spojené státy stojí na straně Ukrajiny," prohlásil americký prezident Joe Biden. Jaké konkrétní kroky podpory ale již americká administrativa podnikla a jaké plánuje další?

Dne 25. února prezident Biden schválil další vojenskou pomoc ve výši 350 milionů dolarů na podporu obránců Ukrajiny, kteří čelí nevyprovokovanému útoku Ruska. Prezident nařídil touto formou poskytnout Ukrajincům takové typy zbraní, které potřebují – včetně protitankových a protiletadlových zbraní – k obraně své země. Stalo se tak už několik hodin poté, co hovořil s prezidentem Zelenským právě o tom, jakou konkrétní podporu Ukrajina potřebuje.

Je třeba říct, že celková bezpečnostní pomoc, kterou jsme Ukrajině za poslední rok schválili, tak dosáhla výše 1 miliardy dolarů. Je to v posledních měsících už potřetí, co prezident USA využil své pravomoci a urychlil poskytnutí mimořádné bezpečnostní pomoci pro obranu Ukrajiny. Spolupracujeme také se spojenci v NATO, abychom usnadnili přesun vybavení vyrobeného v USA z jejich zásob na Ukrajinu.

Ráda bych dodala, že Spojené státy jsou také největším poskytovatelem humanitární pomoci Ukrajině a nedávno vyslaly do regionu tým pro pomoc při katastrofách, který má vést americkou humanitární reakci.

O víkendu 26. a 27. února jsme oznámili další humanitární pomoc ve výši 54 milionů dolarů na pokrytí kritických životních potřeb, jakými je zabezpečení dostatku pitné vody, dodávky sanitárních a hygienických potřeb, stejně jako zásadně potřebných zdravotnických prostředků pro stovky tisíc lidí. Konkrétních humanitárních kroků děláme celou řadu. Tak například na Ukrajinu posíláme také nouzovou potravinovou pomoc pro pokrytí okamžitých potřeb 125 000 lidí, dodáváme vysoce efektivní termální přikrývky, které pomohou více než 18 500 lidem udržet se v teple během kruté zimy. Pomoc směřujeme i mezi lidi, kteří museli své domovy kvůli válce opustit.

Vidíte nějaký rozdíl ve spolupráci americké ambasády s novou vládou Petra Fialy ve srovnání s předchozí vládou? 

Oceňuji, že vláda ČR premiéra Fialy prokázala oddanost zahraniční politice založené na hodnotách a respektu k lidským právům, jednoznačně podpořila Ukrajinu a ukázala odhodlání hnát Rusko k odpovědnosti.

Je třeba říct, že naše vztahy s Českou republikou jsou dlouhodobě založeny na sdílených demokratických hodnotách, hlubokých osobních a kulturních vazbách a závazku ke společné bezpečnosti a prosperitě. Tyto vazby přesahují jednotlivce i každodenní politiku a jsou trvalé. Vztahy ČR a USA jsou na vysoké úrovni blízké spolupráce, což se týkalo i předchozích vlád a politických představitelů zde, i ve Spojených státech.  A o tom, jak silný je tento vztah, jsme se přesvědčili právě v této obtížné chvíli, kdy společně čelíme ruské agresi. 

Již rok působíte v České republice jako chargé d'affaires. Jak tento rok hodnotíte a chtěla byste v České republice pokračovat v roli velvyslance?

V Praze mám na velvyslanectví skvělý tým, opravdové přátele a partnery napříč českou společností a českou vládou. Bylo mi ctí vést velvyslanectví USA i v náročných dobách, kdy jsme se pohybovali v prostředí globální pandemie a nyní musíme čelit ruské agresi v Evropě.  Myslím, že jsme společně dosáhli mnoha úspěchů, a jsem vděčná za téměř dva roky, které jsem mohla strávit ve funkci zástupce vedoucího mise a poslední rok ve funkci Charge d’affaires. Bude pro mě osobně těžké odejít z Prahy – ale mám naplánováno, že v příštích měsících své působení zde ukončím. Jsem si ale jista, že jak americká mise, tak i můj nástupce budou pokračovat v rozvíjení vynikajících americko-českých vztahů.