Pohonné hmoty jsou v Česku rekordně drahé. Faktorů je vícero

Při pohledu na rychle se měnící cenovky na stojanech benzínových pump se může lidem zdát, že „ty ceny si dělají, doslova co chtějí“. Veřejné datové zdroje ukazují, že od ceny benzínu 28 korun za litr za Natural 98 v lednu letošního roku se cena tohoto paliva nyní nezadržitelně blíží k hodnotě 48 korun za litr. Tedy zdražení o 71 procent za necelého půl roku. Česká vláda vytáhla v boji proti vysokým cenám benzínu a nafty nejen zrušení povinnosti přimíchávání biosložky do pohonných hmot, či snížení spotřební daně, nebo částečné zrušení silniční daně i sledování marží obchodníků, vysoké ceny ne, a ne začít klesat.

Není proto asi divu, že se stále více volá po takových opatřeních, které by však státní kase po populistickém plenění předchozích vlád přinesly ještě větší potíže. Proč tedy ceny pohonných hmot i po zmíněných opatřeních výrazně neklesají? Odpověď na to je, jak jistě tušíte, pestřejší.

Základní otázka je, proč se ceny benzínu a nafty nesnižují, když i česká vláda plánovala, že jen snížení spotřební daně je sníží přechodně od června do září letošního roku o korunu padesát. „Efekt nižší spotřební daně byl v Česku vcelku rychle eliminován vývojem na globálních trzích, zejména rychle zdražující ropou a finálních ropných produktů,“ řekl pro server EuroZprávy.cz Dominik Rusinko, makroekonomický analytik Československé obchodní banky (ČSOB). Pravdou podle něj také zůstává, že snížení spotřební daně o 1,5 Kč (které v kombinaci s nižší základnou pro výpočet DPH mělo teoreticky průměrné ceny pohonných hmot snížit až o 1,8 Kč) se do koncových cen ani plně nepromítlo – například benzín zlevnil přibližně o korunu, zbylá část zůstala v maržích čerpacích stanic.

V obecném smyslu by se tak podle Dominika Rusinka dalo říci, že rozsah snížení spotřební daně u pohonných hmot byl spíše symbolický a nemohl s cenou na čerpacích stanicích dlouhodobě výrazněji pohnout. „Z mého pohledu platí, že si česká vláda koupila relativně málo muziky za hodně peněz. Pro další vývoj cen pohonných hmot v Česku bude nyní zásadní - vedle kurzu koruny k americkému dolaru - další vývoj velkoobchodních cen benzinu a nafty, kde je nadále patrné enormní napětí, jež může s blížícím se evropským embargem na ruskou ropu dále gradovat,“ upřesnil pro EuroZprávy.cz Dominik Rusinko.

Pokud je tedy někdo z vás, milí čtenáři, příznivcem jednoduchých vysvětlení, pak vězte, že kromě vlivu spuštění ruské válečné agrese na Ukrajině, dopadů covidových opatření z předchozích let, nastavení spotřební daně za paliva, viz odstavec výše, ale právě také zmiňovaného vývoje kurzu české koruny k americkému dolaru, může za vysoké ceny benzínu a nafty v tuzemsku i obecně velikost tuzemského trhu. Zkrátka - jsme malou ekonomikou, kde ve srovnání s velkými zeměmi jako Polsko či Německo nelze „kupovat víc“, aby to „stálo míň“. Nehledě na to, že „rekordní“ čísla na stojanech pump mají i další příčiny. Podle Kryštofa Míška, hlavního ekonoma společnosti Colosseum, platí, že základním problémem vysokých cen pohonných hmot v Česku je zmiňovaná stále dost vysoka cena ropy na světových trzích, vždyť barel evropské ropy Brent se pohybuje kolem 122 USD za barel. „To jsou ceny, které jsme prakticky od roku 2008 na trzích neviděli. K hlavním příčinám růstu cen ‚černého‘ zlata patří nabídkové šoky, jako je uvalení embarga na vývoz ropných produktů z Ruské federace, ztráta produkce v Libyi (pokles produkce až o 35 % proti normální úrovni) z důvodu tamních politicích šarvátek nebo pomalý růst exportů ze zemí OPEC o pouhých 428 tisíc barelů denně (v tomto směru muže produkci výrazně zvyšovat v danou chvíli jen Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty),“ vysvětlil pro server EuroZprávy.cz Kryštof Míšek.

Dalším „šokem” podle hlavního ekonoma Colossea na straně nabídky, je mimořádně vysoká cena námořní přepravy (v některých případech rostly ceny přepravy i o 800 % dle dat MNSC), která po lockdownech šroubuje ceny produktů napříč odvětvími. „Posledním nabídkový faktorem je růst inflace, která po dvou letech slabších firemních hospodářských výsledků z dob pandemie, kdy spotřeba paliv byla menší, motivuje čerpací stanice zvyšovat si marže (oproti roku 2021 dosáhl růst průměrně 83 haléřů v případě dieselu a 1,19 koruny u Naturalu 95), a snažit se ušlý zisk určitým způsobem ‚dohnat‘ (tento fenomén je možné pozorovat také u restaurací, kde hospodští zvyšují ceny o desítky procent meziročně). Na straně poptávky pak hraje psychologický efekt, kdy mají spotřebitelé a firmy tendenci se předzásobovat kvůli obavám z geopolitického vývoje. V současnosti hraje roli také silný sezonní efekt (růst spotřeby v letních měsících zpravidla dosahuje až 19 %). Období letních měsíců je typické pro vyšší míru cestování a spotřeby paliv obecně,“ řekl serveru EuroZprávy Kryštof Míšek.

Faktem je i to, že české ceny pohonných hmot nejsou ve srovnání s dalšími zeměmi Evropské unie vůbec ty nejvyšší. Jednoduše řečeno, v žebříčku členských států EU se pohybujeme uprostřed pořadí celé „sedmadvacítky“. I když se podle údajů společnosti CCS benzin v současnosti prodává o téměř patnáct korun na litr víc než před rokem a za naftu tehdy motoristé platili o 15,71 koruny na litru méně, není reálné, že by ceny paliv v krátkodobém časovém výhledu nabraly „sestupný trend“. Ale nikdy neříkej nikdy. A možná také platí i další „hláška“ filmového hrdiny, který pronesl ona zmíněná slova, totiž, že ‒ nižší ceny benzínu se (možná) vrátí.

Související

Více souvisejících

pohonné hmoty ropa Čerpací stanice Benzinky Benzín Nafta

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 31 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Eva Samková

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

včera

Tragická nehoda FlixBusu v Německu. Autobus skončil na boku, pět mrtvých

Tragická nehoda autobusu dopravce FlixBus se ve středu dopoledne stala na dálnici nedaleko německého Lipska. Nepřežilo ji pět lidí, dalších více než dvacet cestujících utrpělo zranění. O neštěstí informovala světová média v čele s BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy