Pohonné hmoty jsou v Česku rekordně drahé. Faktorů je vícero

Při pohledu na rychle se měnící cenovky na stojanech benzínových pump se může lidem zdát, že „ty ceny si dělají, doslova co chtějí“. Veřejné datové zdroje ukazují, že od ceny benzínu 28 korun za litr za Natural 98 v lednu letošního roku se cena tohoto paliva nyní nezadržitelně blíží k hodnotě 48 korun za litr. Tedy zdražení o 71 procent za necelého půl roku. Česká vláda vytáhla v boji proti vysokým cenám benzínu a nafty nejen zrušení povinnosti přimíchávání biosložky do pohonných hmot, či snížení spotřební daně, nebo částečné zrušení silniční daně i sledování marží obchodníků, vysoké ceny ne, a ne začít klesat.

Není proto asi divu, že se stále více volá po takových opatřeních, které by však státní kase po populistickém plenění předchozích vlád přinesly ještě větší potíže. Proč tedy ceny pohonných hmot i po zmíněných opatřeních výrazně neklesají? Odpověď na to je, jak jistě tušíte, pestřejší.

Základní otázka je, proč se ceny benzínu a nafty nesnižují, když i česká vláda plánovala, že jen snížení spotřební daně je sníží přechodně od června do září letošního roku o korunu padesát. „Efekt nižší spotřební daně byl v Česku vcelku rychle eliminován vývojem na globálních trzích, zejména rychle zdražující ropou a finálních ropných produktů,“ řekl pro server EuroZprávy.cz Dominik Rusinko, makroekonomický analytik Československé obchodní banky (ČSOB). Pravdou podle něj také zůstává, že snížení spotřební daně o 1,5 Kč (které v kombinaci s nižší základnou pro výpočet DPH mělo teoreticky průměrné ceny pohonných hmot snížit až o 1,8 Kč) se do koncových cen ani plně nepromítlo – například benzín zlevnil přibližně o korunu, zbylá část zůstala v maržích čerpacích stanic.

V obecném smyslu by se tak podle Dominika Rusinka dalo říci, že rozsah snížení spotřební daně u pohonných hmot byl spíše symbolický a nemohl s cenou na čerpacích stanicích dlouhodobě výrazněji pohnout. „Z mého pohledu platí, že si česká vláda koupila relativně málo muziky za hodně peněz. Pro další vývoj cen pohonných hmot v Česku bude nyní zásadní - vedle kurzu koruny k americkému dolaru - další vývoj velkoobchodních cen benzinu a nafty, kde je nadále patrné enormní napětí, jež může s blížícím se evropským embargem na ruskou ropu dále gradovat,“ upřesnil pro EuroZprávy.cz Dominik Rusinko.

Pokud je tedy někdo z vás, milí čtenáři, příznivcem jednoduchých vysvětlení, pak vězte, že kromě vlivu spuštění ruské válečné agrese na Ukrajině, dopadů covidových opatření z předchozích let, nastavení spotřební daně za paliva, viz odstavec výše, ale právě také zmiňovaného vývoje kurzu české koruny k americkému dolaru, může za vysoké ceny benzínu a nafty v tuzemsku i obecně velikost tuzemského trhu. Zkrátka - jsme malou ekonomikou, kde ve srovnání s velkými zeměmi jako Polsko či Německo nelze „kupovat víc“, aby to „stálo míň“. Nehledě na to, že „rekordní“ čísla na stojanech pump mají i další příčiny. Podle Kryštofa Míška, hlavního ekonoma společnosti Colosseum, platí, že základním problémem vysokých cen pohonných hmot v Česku je zmiňovaná stále dost vysoka cena ropy na světových trzích, vždyť barel evropské ropy Brent se pohybuje kolem 122 USD za barel. „To jsou ceny, které jsme prakticky od roku 2008 na trzích neviděli. K hlavním příčinám růstu cen ‚černého‘ zlata patří nabídkové šoky, jako je uvalení embarga na vývoz ropných produktů z Ruské federace, ztráta produkce v Libyi (pokles produkce až o 35 % proti normální úrovni) z důvodu tamních politicích šarvátek nebo pomalý růst exportů ze zemí OPEC o pouhých 428 tisíc barelů denně (v tomto směru muže produkci výrazně zvyšovat v danou chvíli jen Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty),“ vysvětlil pro server EuroZprávy.cz Kryštof Míšek.

Dalším „šokem” podle hlavního ekonoma Colossea na straně nabídky, je mimořádně vysoká cena námořní přepravy (v některých případech rostly ceny přepravy i o 800 % dle dat MNSC), která po lockdownech šroubuje ceny produktů napříč odvětvími. „Posledním nabídkový faktorem je růst inflace, která po dvou letech slabších firemních hospodářských výsledků z dob pandemie, kdy spotřeba paliv byla menší, motivuje čerpací stanice zvyšovat si marže (oproti roku 2021 dosáhl růst průměrně 83 haléřů v případě dieselu a 1,19 koruny u Naturalu 95), a snažit se ušlý zisk určitým způsobem ‚dohnat‘ (tento fenomén je možné pozorovat také u restaurací, kde hospodští zvyšují ceny o desítky procent meziročně). Na straně poptávky pak hraje psychologický efekt, kdy mají spotřebitelé a firmy tendenci se předzásobovat kvůli obavám z geopolitického vývoje. V současnosti hraje roli také silný sezonní efekt (růst spotřeby v letních měsících zpravidla dosahuje až 19 %). Období letních měsíců je typické pro vyšší míru cestování a spotřeby paliv obecně,“ řekl serveru EuroZprávy Kryštof Míšek.

Faktem je i to, že české ceny pohonných hmot nejsou ve srovnání s dalšími zeměmi Evropské unie vůbec ty nejvyšší. Jednoduše řečeno, v žebříčku členských států EU se pohybujeme uprostřed pořadí celé „sedmadvacítky“. I když se podle údajů společnosti CCS benzin v současnosti prodává o téměř patnáct korun na litr víc než před rokem a za naftu tehdy motoristé platili o 15,71 koruny na litru méně, není reálné, že by ceny paliv v krátkodobém časovém výhledu nabraly „sestupný trend“. Ale nikdy neříkej nikdy. A možná také platí i další „hláška“ filmového hrdiny, který pronesl ona zmíněná slova, totiž, že ‒ nižší ceny benzínu se (možná) vrátí.

Související

Více souvisejících

pohonné hmoty ropa Čerpací stanice Benzinky Benzín Nafta

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 8 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 8 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 10 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 13 hodinami

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy