Francouzský prezident Emmanuel Macron obhájil svůj mandát, když ve volbách získal přes 58 procent hlasů. Opět tak porazil krajně pravicovou političku Marine Le Penovou. Jak bude vypadat jeho druhé volební období a jak se budou vyvíjet francouzsko-ruské vztahy? „Co Macron sleduje, zůstává tajemstvím nejen pro komentátory, ale i mnohé lídry EU,“ podotkla v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Eliška Tomalová z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Podle listu The Financial Times je nyní Macron nejmocnějším politikem Evropy. Souhlasíte s tímto tvrzením?
Francie vždycky patřila k evropským mocnostem. Zda je Macron nejmocnějším mužem Evropy, nevím, každopádně je momentálně nejviditelnějším. Stojí v čele Francie a navíc v čele EU, protože jí Francie momentálně předsedá.
Co nejvíce pomohlo Macronovi k opětovnému vítězství ve volbách?
To je těžká otázka. Macronovo vítězství není jednoznačné, je velmi křehké. Za jeho vítězstvím stojí bezpochyby on sám a část voličů, jež mají rádi cestu, kterou on razí. Pak je tu ale celá řada voličů, kteří pro něj hlasovali, aby nemuseli volit Le Penovou. To není nic nového, podobná situace již ve Francii nastala za Chiraca či při minulých prezidentských volbách v roce 2017. Macronův úspěch je jakousi volbou zastavit postup extrémní pravice. Dá se ale říci, že Macron neuspěl úplně, protože se mu během prvního mandátu nepodařilo zatlačit krajní pravici. Z ní je stále politická síla, která dokáže postavit protikandidátku v prezidentských volbách.
Jak byste zhodnotila Macronovo první volební období? Co se francouzskému prezidentovi podařilo a v čem naopak selhal?
Navázala bych na předchozí odpověď. Selhal v tom, že nedokázal Francouze přesvědčit, že nepotřebují extrémně pravicová řešení pro svou budoucnost. Jeho první volební období bývá často analyzováno ve světle krizí, které přicházely, ať už to byl covid či ruská agrese na Ukrajině. Samozřejmě je to také hnutí žlutých vest, které se objevilo hned na počátku Macronova vládnutí a výrazně ovlivnilo jeho mandát. Řadu reforem tedy nemohl realizovat.
V čem byl úspěšný? Zajisté se mu podařilo prosazovat evropská témata, pořád tlačit Evropu jako důležitý kontext pro směřování Francie, ať už v domácí či zahraniční politice. To je něco, co Macron akcentoval již v kampani před minulými prezidentskými volbami. Dále si myslím, že se mu částečně podařilo přesvědčit Francouze, že zdárně prošli krizemi. Přesvědčit je, že ve svém druhém volebním období dotáhne do konce reformy, které slíbil a které dosud nemohl uskutečnit.
Lze v Macronově druhém volebním období očekávat nějakou zásadní změnu politiky?
Nepředpokládám. Macron se bude snažit dotáhnout to, co slíbil. Jde o témata spojená s ekonomikou Francii. Bude se snažit dokončit důchodovou reformu, která se stala jedním z nejdůležitějších bodů jeho kampaně. Bude se snažit udržet jakousi kvalitu života občanů, v kampani to také bylo zásadním tématem. Bude usilovat o motivaci mladých lidí, aby pozitivně vnímali svou budoucnost, protože mladé voliče hodně „poztrácel cestou“. Řada z nich se vyjadřovala v tom smyslu, že neměli jasnou volbu, že neměli, koho volit.
Otázka zahraniční politiky je otevřená, záleží také na vývoji na mezinárodní scéně. V Bidenovi má spojence, stejně tak v lídrech Evropské unie. Co se bude dál dít na východní hranici Evropy, zůstává nejasné.
Po ohlášení volebních výsledků vypukly ve Francii protesty. Jak moc jsou Francouzi v názorech na prezidenta rozděleni? Je atmosféra tak vyhrocená jako například v případě Trumpa a Bidena v USA?
Těžko se mi to porovnává se Spojenými státy. Neřekla bych, že je francouzská společnost nějak silně polarizovaná, nicméně od doby, co se objevilo hnutí žlutých vest, je ve Francii mnoho nespokojených občanů, kteří negativně vnímají evropskou integraci, klesající kupní sílu, pak je zde stále otázka migrace. To nezmizelo. Ba naopak, jak můžeme vidět na volebních výsledcích krajní pravice. Francouzi dávají velmi často své názory najevo ve veřejném prostoru. V poslední době sice méně na demonstracích v průběhu voleb, o to více na sociálních sítích.
Le Penová získala ve volbách 42 procent odevzdaných lístků, což není právě málo. Můžete odhadnout, jak se bude dál vyvíjet krajně pravicová scéna ve Francii?
Nezmizí a zaměří svoje síly na parlamentní volby, které se budou konat v červnu. Vynasnaží se dát dohromady proud, který je napravo od toho přijatelně středo-pravicového směru. V tuto chvíli není krajní pravice nijak zvlášť zastoupena v Národním shromáždění, takže cílem je posílit její přítomnost v parlamentu. A potom následně i ve volbách regionálních.
Otázkou je, co se stane s Le Penovou, která zajisté půjde velmi výrazně do parlamentních voleb. Zároveň ale nedávno oznámila, že se již nezúčastní příštích prezidentských voleb. Máme zde tedy otázku, jak dlouho se Le Penová udrží v čele extrémní pravice a kdo se stane jejím nástupcem.
Jsou země V4 včetně Česka pro Francii, potažmo Macronovu politiku něčím stěžejní?
Spolupráce se střední Evropou je dosti nejednoznačná. Už v roce 2008 bylo sice uzavřeno strategické partnerství, ale vzhledem k faktu, že V4 sama o sobě je velmi nestabilní, je těžké na onom strategickém partnerství stavět. Francie částečně investovala svou energii do tzv. slavkovského formátu. V tuto chvíli se zdá, že Česká republika bude silnějším partnerem, než tomu bylo v minulosti, a že s ní bude macronovská Francie víc počítat.
V současnosti se hodně diskutuje o vztazích Francie a Ruska. Diplomatická jednání Macrona s Putinem byla před válkou na Ukrajině neúčinná, přesto je Francie vůči Rusku i nadále dosti opatrná, jakoby si nechtěla Putina proti sobě vyloženě poštvat. Takže, co tímto přístupem Macron sleduje?
To nikdo neví. Všichni komentátoři říkali, že se uvidí po volbách, které jsou v tomto kontextu stěžejní. Do parlamentních voleb bych nečekala nějaký zásadní obrat. Francie byla vždycky v minulosti vůči Rusku vstřícnější, ale myslím si, že je to postoj, který je dlouhodobě neudržitelný, který si Francie již nemůže dovolit. Troufla bych si říci, že řada rozhodnutí a komunikačních kanálů zůstává veřejnosti nedostupná, takže co Macron sleduje, zůstává tajemstvím nejen pro komentátory, ale i mnohé lídry EU.
Související
Macron přišel o většinu v Národním shromáždění, posílila Le Penová
Koalice francouzského prezidenta Macrona podle povolebních prognóz většinu nezíská
volby ve Francii , Emmanuel Macron , rozhovor
Aktuálně se děje
včera
Týdenní výhled filmů: Coenovská road movie Panenky na útěku, návrat Monty Python i jeptiškovský horor
včera
Kyjev se může radovat. EU se dohodla na navýšení fondu EPF o pět miliard eur
včera
Putin slavil triumf s občany na Rudém náměstí. Hymnu zpíval i s poraženými
včera
Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb
včera
Zuzana Čaputová v Praze uctila památku obětí tragické střelby na FF UK
včera
Policista, který v opilosti napadl v Praze dívku, má skončit ve službě
včera
Černý kašel má první letošní oběť v Česku, potvrzují statistiky SZÚ
včera
Sníh z českých hor nadále mizí. Tání bude pokračovat, uvedli meteorologové
včera
Česko jako postsovětský satelit? Americký deník upravil titulek článku o munici pro Ukrajinu
včera
Černého kašle nadále přibývá po stovkách případů. Experti mají jedno doporučení
včera
Exprezident Zeman zůstává v nemocnici. Není jasné, kdy bude z Motola propuštěn
včera
Danko odstoupil ze slovenské prezidentské volby. Podpořil jednoho z kandidátů
včera
Severokorejci opět provokují sousedy. Odpálili několik raket do moře
včera
Medvěd na Slovensku pronikl do ulic třicetitisícového města. Zranil několik lidí
včera
Princezna Kate půjde s pravdou ven, naznačují zdroje z Velké Británie
včera
Miloš Zeman zůstává v nemocnici. Lékaři dnes zhodnotí jeho aktuální stav
včera
Putina volilo přes 87 procent lidí. V Kremlu bude sedět dalších šest let
včera
Vražda v Klatovech. Policie už v neděli dopadla podezřelé
17. března 2024 21:58
Putin zvítězil, volilo ho přes 87 procent lidí, ukazuje první průzkum
17. března 2024 21:20
První východočeské derby v play-off zvládly po boji Pardubice, Sparta udolala Liberec v nájezdech
Vyrovnané souboje před ohromujícími diváckými atmosférami byly k vidění o prvním hracím dni čtvrtfinálové fáze play-off Tipsport extraligy. Oba první zápasy dvou sérií Pardubice vs. Hradec Králové a Sparta vs. Liberec navštívilo přes 10 000 fanoušků a oba zápasy se nerozhodly v základní hrací době. Zatímco východočeské derby rozhodl po remíze 4:4 po prodloužení symbolicky proti svému oblíbenému soupeři Martin Kaut, v pražské O2 Areně se čekalo na rozhodnutí až do samostatných nájezdů, ve kterých nakonec Pražané odčinili to, že nedotáhli vedení 2:1.
Zdroj: David Holub