ROZHOVOR | Macronovská Francie bude víc počítat s Českem, její politika vůči Rusku je neudržitelná, říká expertka

Francouzský prezident Emmanuel Macron obhájil svůj mandát, když ve volbách získal přes 58 procent hlasů. Opět tak porazil krajně pravicovou političku Marine Le Penovou. Jak bude vypadat jeho druhé volební období a jak se budou vyvíjet francouzsko-ruské vztahy? „Co Macron sleduje, zůstává tajemstvím nejen pro komentátory, ale i mnohé lídry EU,“ podotkla v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Eliška Tomalová z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Podle listu The Financial Times je nyní Macron nejmocnějším politikem Evropy. Souhlasíte s tímto tvrzením?

Francie vždycky patřila k evropským mocnostem. Zda je Macron nejmocnějším mužem Evropy, nevím, každopádně je momentálně nejviditelnějším. Stojí v čele Francie a navíc v čele EU, protože jí Francie momentálně předsedá.

Co nejvíce pomohlo Macronovi k opětovnému vítězství ve volbách?

To je těžká otázka. Macronovo vítězství není jednoznačné, je velmi křehké. Za jeho vítězstvím stojí bezpochyby on sám a část voličů, jež mají rádi cestu, kterou on razí. Pak je tu ale celá řada voličů, kteří pro něj hlasovali, aby nemuseli volit Le Penovou. To není nic nového, podobná situace již ve Francii nastala za Chiraca či při minulých prezidentských volbách v roce 2017. Macronův úspěch je jakousi volbou zastavit postup extrémní pravice. Dá se ale říci, že Macron neuspěl úplně, protože se mu během prvního mandátu nepodařilo zatlačit krajní pravici. Z ní je stále politická síla, která dokáže postavit protikandidátku v prezidentských volbách.

Jak byste zhodnotila Macronovo první volební období? Co se francouzskému prezidentovi podařilo a v čem naopak selhal?

Navázala bych na předchozí odpověď. Selhal v tom, že nedokázal Francouze přesvědčit, že nepotřebují extrémně pravicová řešení pro svou budoucnost. Jeho první volební období bývá často analyzováno ve světle krizí, které přicházely, ať už to byl covid či ruská agrese na Ukrajině. Samozřejmě je to také hnutí žlutých vest, které se objevilo hned na počátku Macronova vládnutí a výrazně ovlivnilo jeho mandát. Řadu reforem tedy nemohl realizovat.

V čem byl úspěšný? Zajisté se mu podařilo prosazovat evropská témata, pořád tlačit Evropu jako důležitý kontext pro směřování Francie, ať už v domácí či zahraniční politice. To je něco, co Macron akcentoval již v kampani před minulými prezidentskými volbami. Dále si myslím, že se mu částečně podařilo přesvědčit Francouze, že zdárně prošli krizemi. Přesvědčit je, že ve svém druhém volebním období dotáhne do konce reformy, které slíbil a které dosud nemohl uskutečnit.

Lze v Macronově druhém volebním období očekávat nějakou zásadní změnu politiky?

Nepředpokládám. Macron se bude snažit dotáhnout to, co slíbil. Jde o témata spojená s ekonomikou Francii. Bude se snažit dokončit důchodovou reformu, která se stala jedním z nejdůležitějších bodů jeho kampaně. Bude se snažit udržet jakousi kvalitu života občanů, v kampani to také bylo zásadním tématem. Bude usilovat o motivaci mladých lidí, aby pozitivně vnímali svou budoucnost, protože mladé voliče hodně „poztrácel cestou“. Řada z nich se vyjadřovala v tom smyslu, že neměli jasnou volbu, že neměli, koho volit.

Otázka zahraniční politiky je otevřená, záleží také na vývoji na mezinárodní scéně. V Bidenovi má spojence, stejně tak v lídrech Evropské unie. Co se bude dál dít na východní hranici Evropy, zůstává nejasné.

Po ohlášení volebních výsledků vypukly ve Francii protesty. Jak moc jsou Francouzi v názorech na prezidenta rozděleni? Je atmosféra tak vyhrocená jako například v případě Trumpa a Bidena v USA?

Těžko se mi to porovnává se Spojenými státy. Neřekla bych, že je francouzská společnost nějak silně polarizovaná, nicméně od doby, co se objevilo hnutí žlutých vest, je ve Francii mnoho nespokojených občanů, kteří negativně vnímají evropskou integraci, klesající kupní sílu, pak je zde stále otázka migrace. To nezmizelo. Ba naopak, jak můžeme vidět na volebních výsledcích krajní pravice. Francouzi dávají velmi často své názory najevo ve veřejném prostoru. V poslední době sice méně na demonstracích v průběhu voleb, o to více na sociálních sítích.

Le Penová získala ve volbách 42 procent odevzdaných lístků, což není právě málo. Můžete odhadnout, jak se bude dál vyvíjet krajně pravicová scéna ve Francii?

Nezmizí a zaměří svoje síly na parlamentní volby, které se budou konat v červnu. Vynasnaží se dát dohromady proud, který je napravo od toho přijatelně středo-pravicového směru. V tuto chvíli není krajní pravice nijak zvlášť zastoupena v Národním shromáždění, takže cílem je posílit její přítomnost v parlamentu. A potom následně i ve volbách regionálních.

Otázkou je, co se stane s Le Penovou, která zajisté půjde velmi výrazně do parlamentních voleb. Zároveň ale nedávno oznámila, že se již nezúčastní příštích prezidentských voleb. Máme zde tedy otázku, jak dlouho se Le Penová udrží v čele extrémní pravice a kdo se stane jejím nástupcem.

Jsou země V4 včetně Česka pro Francii, potažmo Macronovu politiku něčím stěžejní?

Spolupráce se střední Evropou je dosti nejednoznačná. Už v roce 2008 bylo sice uzavřeno strategické partnerství, ale vzhledem k faktu, že V4 sama o sobě je velmi nestabilní, je těžké na onom strategickém partnerství stavět. Francie částečně investovala svou energii do tzv. slavkovského formátu. V tuto chvíli se zdá, že Česká republika bude silnějším partnerem, než tomu bylo v minulosti, a že s ní bude macronovská Francie víc počítat.

V současnosti se hodně diskutuje o vztazích Francie a Ruska. Diplomatická jednání Macrona s Putinem byla před válkou na Ukrajině neúčinná, přesto je Francie vůči Rusku i nadále dosti opatrná, jakoby si nechtěla Putina proti sobě vyloženě poštvat. Takže, co tímto přístupem Macron sleduje?

To nikdo neví. Všichni komentátoři říkali, že se uvidí po volbách, které jsou v tomto kontextu stěžejní. Do parlamentních voleb bych nečekala nějaký zásadní obrat. Francie byla vždycky v minulosti vůči Rusku vstřícnější, ale myslím si, že je to postoj, který je dlouhodobě neudržitelný, který si Francie již nemůže dovolit. Troufla bych si říci, že řada rozhodnutí a komunikačních kanálů zůstává veřejnosti nedostupná, takže co Macron sleduje, zůstává tajemstvím nejen pro komentátory, ale i mnohé lídry EU.

Související

Emmanuel Macron, prezident Francie

Macron přišel o většinu v Národním shromáždění, posílila Le Penová

Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona získala v Národním shromáždění 245 křesel. Vyplývá to z výsledků parlamentních voleb, které v noci na dnešek zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra. V 577členné dolní komoře parlamentu tak bude mít koalice Spolu nejsilnější zastoupení, ale nikoli většinu. Ve srovnání s končícím volebním obdobím prezidentský blok ztratil zhruba 100 křesel.

Více souvisejících

volby ve Francii Emmanuel Macron rozhovor

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

17. března 2024 21:58

17. března 2024 21:20

První východočeské derby v play-off zvládly po boji Pardubice, Sparta udolala Liberec v nájezdech

Vyrovnané souboje před ohromujícími diváckými atmosférami byly k vidění o prvním hracím dni čtvrtfinálové fáze play-off Tipsport extraligy. Oba první zápasy dvou sérií Pardubice vs. Hradec Králové a Sparta vs. Liberec navštívilo přes 10 000 fanoušků a oba zápasy se nerozhodly v základní hrací době. Zatímco východočeské derby rozhodl po remíze 4:4 po prodloužení symbolicky proti svému oblíbenému soupeři Martin Kaut, v pražské O2 Areně se čekalo na rozhodnutí až do samostatných nájezdů, ve kterých nakonec Pražané odčinili to, že nedotáhli vedení 2:1.

Zdroj: David Holub

Další zprávy