ROZHOVOR | Rozhádání bratři Okamurové usednou ve Sněmovně. Lidsky mám Tomia rád, ale extrémisté do vlády nepatří, říká Hayato

Poprvé v historii Poslanecké sněmovně se na schvalování zákonů země budou podílet bratři. Nadcházející setkání Hayata a Tomia Okamurových je však plné napětí a otazníků. Politicky se totiž v ničem neshodnou, oba stojí na takzvané druhé straně barikády. Starší Hayato hájí jako lidovec v koalici Spolu demokratické principy, jeho o šest let mladší sourozenec prezentuje v SPD extrémisty, krajní pravici. „Podívejte se, já jsem křesťan, a tak svého bratra Tomia, stejně jako nejmladšího sourozence Osamu, který je děkanem Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci, mám jako lidi rád. A to i přesto, že se ani s jedním politicky neshodneme. Pochopitelně mě mrzí, že Tomio se mnou už několik let nemluví, což je velká škoda,“ uvedl Hayato Okamura ve volebním štábu koalice Spolu složené z ODS, TOP 09 a právě KDU-ČSL.

Tomio si údajně nepřál, aby se bratr dostal do Dolní komory. Tvrdí, že jej cíleně pomlouvá a škodí mu. Hayato, který vystudoval teologii a religionistiku na Univerzitě Karlově, pronikl z patnácté pozice pražské kandidátky Spolu do Poslanecké sněmovny, a to díky preferenčním hlasům. Přes 24 tisíc voličů zakroužkovalo jeho jméno, což jej katapultovalo na šesté volitelné místo. Dostal o sedm tisíc více preferencí než jeho bratr, lídr SPD v Moravskoslezském kraji.  „Jsem rád, že je Tomiovo hnutí SPD vyšachované ze hry o vládu. Krajní pravice v žádné demokratické společnosti do ní nepatří. Bratr dosáhl předpokládaného výsledku, dokonce si oproti minulým volbám mírně pohoršil. Je vidět, že Češi dostali rozum, když nevolí ve velkém extrémisty,“ tvrdil průvodce turistů. Česko-japonský překladatel by se rád v nově vytvořené Poslanecké sněmovně dostal do zahraničního výboru. „Chtěl bych především hledat spravedlivou, přiměřenou cestu ve vztahu k Západu, Evropské unii a Číně. Není ale možné přehlížet její hrubé porušování lidských práv,“ měl jasno nejstarší z trojice bratrů Okamurových Hayato.

VĚŘÍCÍ KŘESŤANÉ SE MODLILI K BOHU ZA DEMOKRACII

Pane Hayato Okamuro, letošní volby přinesly také jeden paradox. V Dolní komoře se díky voličům, kteří vás na pražské kandidátce vykroužkovali z patnácté pozice na šestou, budete potkávat s bratrem Tomiem, šéfem SPD, proti jehož politice se ostře vymezujete a jeho uskupení považujete za extrémistické až prokremelské? Dokonce na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, kdy ještě nejsou utvořené kluby, sedí zákonodárci podle abecedy, a tak budete v jedné lavici sousedy. Co očekáváte od spolupráce s Tomiem ve Sněmovně? Před volbami jste otevřeně prohlašoval, že bratr má obavy, aby vás preferenční hlasy nevynesly do sněmovny, protože jeho hnutí pomlouváte.

Podívejte se, já jsem křesťan, a tak svého bratra Tomia, stejně jako nejmladšího sourozence Osamu, který je děkanem Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci, mám jako lidi rád. A to i přesto, že se ani s jedním politicky neshodneme. Vždyť Osamu například volil Zelené. Pochopitelně mě mrzí, že Tomio se mnou už několik let nemluví, což je velká škoda. Ale já jsem připravený a v Poslanecké sněmovně k tomu bude jistě příležitost, abychom se v kuolárech setkali, třeba na svačině a popovídali si. Jistě je to v Božím plánu, nejedná se o náhodu, že oba jsme se jako bratři dostali do parlamentu.

Zmínil jste, že se sourozencem nejste dlouho v kontaktu. Neudělali jste přece jenom před volbami výjimku a nemluvili jste spolu, abyste si třeba před hlasováním popřáli štěstí?

Vůbec jsme spolu nehovořili, nestýkáme se.

Jak vůbec hodnotíte volební výsledek vašeho bratra Tomia, šéfa SPD.

Dosáhl jen očekávaného výsledku, atakoval desetiprocentní hranici, ale oproti minulým volbám z roku 2017 si mírně pohoršil. Všechny modely ukazovaly, že takto dopadne. Jeho číslo mě tedy nikterak neohromilo ani nepřekvapilo.

Co vlastně soudíte o jeho politice? Před volbami podmiňoval vstup do vlády referendem o vystoupení z Evropské unie, případně i z NATO.

Jelikož se SPD do vlády nedostane, je úplně zbytečné se zabývat tím, co by udělal, kdyby hnutí bylo součástí kabinetu. Jeho uskupení je vyšachované ze hry. Jsem rád, že se krajní pravice nedostala do vlády, stejně jako v Německu AFD (Alternativa pro Německo – pozn. red.). S krajní pravicí, která do slušné demokratické společnosti v žádném případě nepatří, se prostě nevyjednává.

Dostali tedy Češi rozum, když extrémisté v letošních volbách neuspěli a zvítězila v nich svoboda a demokracie?

Ano, dostali. Ani netušíte, kolik věřících křesťanů jako jsou kněží či řeholníci, anebo staré ženy na venkově se před letošními volbami modlili k Bohu, aby vše dobře dopadlo. Mohu říci, že přinášeli v rámci své víry osobní oběti, neboť si vroucně přáli žít v demokratické společnosti.

I BOLESTIVÉ KROKY MUSÍ VLÁDA VYSVĚTLOVAT SERIÓZNĚ

Musíte mít tedy obrovskou radost, že koalice Spolu, jejíž součástí jsou kromě ODS a TOP 09 i právě lidovci, dosáhla celkového triumfu, porazili jste i vládnoucí hnutí ANO…

Vítězství mě samozřejmě těší, ale důležité je, že obě demokratické koalice mají 108 mandátů, a tak mají ve Sněmovně jasnou většinu. A to je pro mě osobně důležitější, než kolik procent dostalo bratrovo SPD.

Můžete říci, co by budoucí nová vláda měla po svém zvolení udělat jako první? Národ třeba trápí ekonomické problémy, především drahota v podobě raketového růstu cen v obchodech.

Sice nejsem ekonomem, ale mohu už nyní říci, že nastávající kabinet nebude rozhodně jednat populisticky. K nastalým problémům se postaví věcně, což bude oproti vládě Andreje Babiše velký rozdíl. Nebude tedy převažovat PR reklama, jak je tomu v hnutí ANO, ale na prvním místě bude racionalita a občané takové vystupování přijmou. Už nyní je pochopitelně jasné, že budoucí řešení nebudou jednoduchá, protože situace, co se týče rozpočtu i hospodářství není ideální. Řada věcí může bolet, ale pokud se lidem vše vysvětlí věrohodně a seriózně, pak občané i nepopulární kroky přijmou. A já sám chci k důvěře národa v novou vládu přispět.

Čemu se hodláte v Poslanecké sněmovně konkrétně věnovat?

Kandidoval jsem jako odborník na zahraniční a bezpečnostní politiku. Budu tedy usilovat o to, abych se dostal do zahraničního výboru. Považuji se totiž za člověka s mezinárodní východoasijskou zkušeností. Chtěl bych především hledat spravedlivou, přiměřenou cestu ve vztahu k Západu, Evropské unii a Číně. Rád bych navázal i spolupráci s Japonskem, protože tamní vláda velmi stojí o jakousi alianci s Evropskou unii a tím pádem i s Českou republikou. Bude nesmírně důležité, aby demokratické státy, a to jak evropské, tak i asijské v čele s Japonskem a Jižní Koreou našly společnou řeč ve vztahu k Číně. Jsem ale zásadně proti tomu, aby se za každou cenu dělala konfrontace směrem k pekingskému režimu. Takový tah by moudrý politik nikdy neudělal. Je zapotřebí se snažit vcítit do druhé strany, poznat její kulturu, ale zase není možné třeba přehlížet hrubé porušování lidských práv v Číně. A druhou mou oblastí, na kterou se chci soustředit, je sociální politika.