Česko zažilo neobvyklou zimu. Počasí bylo druhé nejteplejší v historii

Celkem spadlo v zimě 2023/2024 průměrně 203 milimetrů srážek, jak uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve svém tiskovém prohlášení. ČHMÚ zdůraznil, že za nadprůměrně teplou a deštivou zimu může především výjimečně teplý únor a velké množství srážek v prosinci a únoru.

Průměrná teplota zimy byla o 3,1 stupně Celsia vyšší než normál v období let 1991 až 2020. V únoru byla odchylka od normálu dokonce 6,1 stupně Celsia, což z něj činí nejteplejší únor v České republice od roku 1961, s průměrnou teplotou 5,7 stupně Celsia. Byl dokonce teplejší než většina březnových měsíců.

Druhý nejteplejším měsícem v uplynulé zimě byl prosinec, který měl průměrnou teplotu 2,1 stupně Celsia nad normálem. Leden byl teplotně normální, s průměrnou teplotou minus půl stupně Celsia.

Meteorologové už dříve uvedli, že Česko má za sebou nejteplejší únor od roku 1961. Byl dokonce teplejší než většina březnů. Průměrná teplota dosáhla 5,7 stupně.

Uplynulý leden byl celosvětově nejteplejším v historii měření, informoval Copernicus. Teploty byly celkem o 1,66 stupňů Celsia vyšší než byl lednový průměr v předindustriální éře. Zároveň šlo v pořadí již za osmý měsíc za sebou s historicky rekordně vysokými teplotami.

"Rok 2024 začíná dalším rekordním měsícem. Nejenže jde o nejteplejší leden v historii, ale právě jsme (i díky němu) zažili i 12měsíční období s teplotami o více než 1,5 stupně Celsia vyššími než v předindustriálním období," uvedla zástupkyně ředitele služby C3S Samantha Burgessová.

Rok 2024 by přitom mohl být teplejší než dosud rekordní rok 2023 kvůli klimatickému jevu El Niño, obává se OSN. Světová meteorologická organizace (WMO) zdůraznila, že klimatické změny představují největší výzvu pro lidstvo a vyžadují drastické snížení emisí skleníkových plynů.

Generální tajemnice WMO Celeste Saulová uvedla, že už nelze čekat a nutností je podniknout rychlé kroky. Zdůraznila potřebu výrazné redukce emisí a urychleného přechodu na obnovitelné zdroje energie. Saulová upozornila na eskalaci dlouhodobých klimatických změn způsobených lidskou činností, i když fenomény jako El Niño přicházejí a odcházejí přirozeně.

Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.

Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.

I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech.

Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.

Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.

Rekordní teploty v listopadu 2023, překračující předindustriální referenční hodnotu o více než dva stupně Celsia, podtrhují naléhavost potřeby akce ve snaze zabránit dalším nepříznivým dopadům. 

V roce 2023 dosáhla průměrná globální teplota hodnoty 14,98 stupně Celsia, což představuje nárůst o 0,17 stupně oproti předchozímu rekordnímu roku 2016, informovali meteorologové z unijní služby Copernicus.

Rok 2023 byl celkově o 0,6 stupně teplejší než průměr v období od roku 1991 do 2020. V průběhu roku 2023 byly teploty každého měsíce od června do prosince vyšší než v jakémkoli předchozím roce.

Červenec a srpen loňského roku byly dokonce dvěma nejteplejšími měsíci v historii měření. I v prosinci byly teploty rekordní, přičemž průměrná teplota dosáhla 13,51 stupně Celsia, což představuje nárůst o 0,85 stupně oproti průměru let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně oproti průměru let 1850 až 1900.

Globální průměrné teploty mořské hladiny byly od dubna do prosince mimořádně vysoké, což meteorologové spojují s vlnami mořských veder, které postihly různé oblasti, včetně Středozemního moře, Mexického zálivu, Karibiku, Indického oceánu, severního Pacifiku a severního Atlantiku.

V Evropě byly teploty nadprůměrné, ačkoli rok 2023 byl druhým nejteplejším, s odchylkou teploty o 1,02 stupně Celsia od průměru let 1991 až 2020. Toto znamená, že byl o 0,17 stupně chladnější než rekordní rok 2020. Zima od prosince 2022 do února 2023 byla druhou nejteplejší v historii, a průměrná teplota evropského léta (červen až srpen) byla 19,63 stupně Celsia, což ji řadí na páté místo v historii měření.