Mimořádně teplé počasí letos způsobilo škody za desítky miliard eur

Největší škody utrpěly státy, jako je Kypr, Řecko, Malta a Bulharsko, kde krátkodobé ztráty přesáhly 1 % jejich hrubé přidané hodnoty (obdoba HDP). Následovaly další středomořské země, včetně Španělska, Itálie a Portugalska. Odborníci nicméně upozorňují, že jejich odhady jsou spíše konzervativní, protože nezahrnují dopady rekordních lesních požárů, ani složené dopady klimatických jevů, které se objevují současně. 

Autoři studie se na rozdíl od jiných výzkumů, které se zaměřují spíše na přímé škody, jako je zničený majetek, soustředili na nepřímé dopady. Využili historické vztahy mezi extrémním počasím a ekonomickým výkonem, aby zohlednili takzvané dominové efekty. Příkladem může být omezená pracovní doba pro stavební dělníky během vln veder nebo narušení dopravy vlivem povodní, které poškodily železnice.

Stéphane Hallegatte, hlavní klimatický ekonom ze Světové banky, potvrdil, že širší ekonomické dopady extrémního počasí jsou větší než ty přímé a trvají déle, než si lidé myslí. Další „skryté náklady“ podle ekonoma Gerta Bijnense představuje narušení dodavatelských řetězců. Studie, na které se podílel, zjistila, že prodeje ve výrobních firmách se výrazně snížily, pokud jejich dodavatelé sídlili v zónách zasažených povodněmi.

Z toho vyplývá, že přímé škody způsobené ničivými jevy jsou pouze vrcholem ledovce. Skutečné ekonomické dopady se projevují pomaleji a sahají daleko za počáteční zničení. Výsledky studie jsou sice odhady, nicméně hlavní poselství je podle Bijnense jasné: extrémní počasí již nyní zanechává výraznou ekonomickou stopu a nepřímé dopady mohou být stejně škodlivé jako přímé zničení.