ROZHOVOR | Silné mrazy neskončí, Česko čeká krušná zima, varuje meteoroložka

Konec roku 2016 byl relativně mírný a počasí žádné velké výkyvy nepřinášelo, s novým rokem se ale vše změnilo. Česko sužuje náledí, prudké sněžení a propady teplot až k -20 stupňům. Čím je tato změna způsobena?

O vánočních svátcích přišla opět Vánoční obleva – do Česka proudil teplý vzduch od jihozápadu, takže více méně pršelo, zatímco nyní je to o chladnějším vzduchu a od čtvrtka dokonce o arktickém proudění. Takže z jarního počasí jsem skočili rovnýma nohama do zimního. Ale ani takové ochlazení není v Česku nic výjimečného.

Tak výrazné ochlazení jako na Silvestra 1978 a 1979 nás nečeká. (Zatímco konec roku 1978 byl ve znamení nezvykle teplého počasí s odpoledními teplotami až na 15 °C, na Silvestra začal do střední Evropy proudit arktický vzduch od severu a začalo se výrazně ochlazovat – až o -3 °C za hodinu. Např. na Liberecku bylo ještě před půlnocí +8 °C, ráno už jen -15 °C).

Podle předpovědí by měl tento stav pokračovat o víkendu i v příštím týdnu. Jaké počasí nás čeká potom?

Podle dlouhodobé předpovědi to vypadá (její úspěšnost s přibývajícím časem ale rychle klesá), že se zimním charakterem počasí budeme muset počítat po většinu ledna.

Lze předvídat, jestli se v průběhu této zimy ještě dočkáme podobných mrazů?

Mrazy k zimně v našich podmínkách stále patří a setkaly jsme se s nimi i v loňských letech.

Například vloni klesla teplota 19.1. na stanici Rokytská slať k  – 32,3 °C. V roce 1985 klesala teplota v lednu na Šumavě k -33 °C, stejně tak v roce 2006. Silné mrazy udeřily také v únoru 2012 – 12.2. bylo na Kvildě -36,5 °C. Vůbec nejnižší teplota byla naměřena 11.2. 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic -42,2 °C.

Silné mrazy do konce zimy rozhodně vyloučené nejsou a zřejmě se s nimi setkáme už ve druhé polovině ledna.

Máme za sebou rok 2016, který byl podle měření Světové meteorologická organizace zřejmě tím nejteplejším v historii. Bude tento trend pokračovat i letos?

Těžko říci. Pokud pomineme jako zásadní „oteplovací“ faktor lidskou činnost, uvidíme, jak silný bude letos klimatický jev El Niňo, který vždy s teplotou také zahýbe.

Psali jsme: Zima dál sužuje Česko: Hrozí sněhové jazyky, mráz zastavil práci pyrotechniků ve Vrběticích Do Česka vtrhne krutý mráz. Hrozí výpadky elektřiny? Zima dává Evropě zabrat: Na Slovensku padají laviny, Švédsko sevřel mráz, Dánsko ohrožuje vlnobití  

Můžeme očekávat, že bude ubývat mrazivých dní a naopak přibývat těch letních?

Některé závěry klimatologů, kteří se zabývají „oteplováním“ planety tento vývoj naznačují. Spíše nás ale čekají podobné roky jako ten loňský, kdy jsme se často setkávaly s velkými teplotními výkyvy.

Bylo loňské počasí ještě něčím výjimečné?

Rok 2016 sice nepřinesl žádné významné povodně, sucha nebo extrémně vysoké teploty po delší období. Právě ale teplota vzduchu si s námi hrála –často jsme se setkávali s teplotní skoky. Celkově tak bylo uplynulý rok 2016 pro meteosenzitivní jedince zátěžový – počasí bylo hodně proměnlivé.

Vybrané teplotní zajímavosti:

19.1. Rokytská slať – 32,3 °C27.1. Žatec 14,1 °C1.2. České Budějovice 14 °C22.2. Brod Dyjí 18,2 °C17.3. Kvilda -19,1 °C31.3. České Budějovice 23,7 °C (první den s teplotou přes 20 °C)4.4. Bohumín 25,1 °C (první letní den)22.5. Řež u Prahy 31,5 °C (první tropický den)23.6. Olomouc 31,9 °C25.6. Holovousy – nejnižší noční teploty 23,9 °C25.6. Ostrava 36,2 °C7.7. Břežník -2,5 °C11.7. Brod nad Dyjí 36,8 °C11.8. Praha-Klementinum – minimální teplotní rekord 10 °C8.9. Řež u Prahy 31,5 °C9.9. Javorník 30,7 °C11.9. Praha – Karlov 32,2 °C13.9. Řež u Prahy 32,3 °C29.9. Brod nad Dyjí 26,2 °C18.11. Husinec 16 °C22.11. Ostrava – Mošnov 13,7 °C

Jak funguje samotný princip předpovídání počasí? Meteorologové například poměrně přesně určili, že současné mrazy začnou a začaly v úterý večer a měly trvat do dnešního dne, což se vyplnilo.

Předpovědi počasí dnes stojí na numerických předpovědních modelech, což je složitý počítačový program, který využívá upravené fyzikální rovnice pro výpočet přenosu energie a vzduchových hmot v atmosféře. Takzvané globální předpovědní modely simulují chování atmosféry na celé Zemi.

Obecně platí, že čím dále odborníci počasí předpovídají, tím menší je úspěšnost, že se předpověď vyplní. Dají se přesto některé meteorologické jevy předpověď téměř s jistotou až na několik měsíců dopředu? Například monzuny, tornáda apod.

Bohužel nedá. Dokonce ani předpověď počasí na několik hodin nemá a mít nemůže 100% úspěšnost. Důvodů je celá řada. Předně je to naše nedokonalá znalost aktuálního stavu atmosféry. Na zemském povrchu tlak a teplotu měříme v řadě meteorologických stanic, ty jsou však od sebe vzdáleny v Evropě desítky kilometrů, v Africe stovky kilometrů, v polárních oblastech ještě více a my nevíme, co přesně se děje mezi nimi a musíme to jen odhadovat. Ještě méně informací máme o stavu atmosféry ve výšce, která je však pro synoptickou situaci a její vývoj tím zásadním.

Vzhledem k velké dynamice atmosféry mohou i relativně malé rozdíly v rovnicích a odhadu počátečního stavu vést po několika málo dnech k naprosto rozdílným výsledkům. Druhým důvodem je, že rozlišení modelů neumožňuje použití všech známých fyzikálních rovnic, a ty musí být zjednodušeny, což samozřejmě znamená nárůst nepřesnosti výsledných výpočtů.