Evropský region se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) otepluje nejrychleji ze všech šesti světových regionů, přičemž teploty zde rostou přibližně dvakrát rychleji než globální průměr. Mezi lety 2000 a 2019 zde v důsledku veder každoročně zemřelo průměrně 176.040 lidí, uvedl Hans Henri P. Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu.
Tři nejteplejší zaznamenané roky v evropském regionu WHO se vyskytly od roku 2020 a od roku 2007 bylo zaznamenáno deset nejteplejších let.
Generální tajemník OSN António Guterres minulý týden varoval před epidemií extrémních veder a zdůraznil nutnost přijmout opatření ke zmírnění dopadů těchto teplotních extrémů, které jsou důsledkem změny klimatu.
Guterres upozornil na narůstající počet extrémních veder, která ovlivňují miliardy lidí po celém světě. Uvedl, že kvůli změně klimatu se tato teplotní extrémy zhoršují, a proto je nezbytné přijmout opatření ke zmírnění jejich dopadů.
Na některých místech světa již klimatická krize způsobuje extrémní nárůst teplot. V letech 2000 až 2019 došlo celosvětově každoročně k přibližně 489.000 úmrtím v důsledku veder, přičemž evropský region tvořil 36 procent z tohoto počtu. Za posledních 20 let vzrostla úmrtnost kvůli vedrům o 30 procent, přičemž nárůst byl zaznamenán téměř ve všech sledovaných zemích regionu, uvedl Kluge.
Vedra jsou hlavní příčinou úmrtí souvisejících s klimatem v evropském regionu. Teplotní extrémy zhoršují chronická onemocnění, jako jsou kardiovaskulární, respirační a cévní mozkové choroby, stejně jako onemocnění spojená s cukrovkou. Negativně ovlivňují také duševní zdraví, a jsou zvláště nebezpečná pro starší lidi a těhotné ženy.
Kluge zdůrazňuje, že nepříznivým zdravotním účinkům horka lze z velké části předcházet správnými postupy v oblasti veřejného zdraví. Dobrá příprava na horké podmínky může zachránit mnoho životů nyní i v budoucnu.
Akční plány pro horka jsou klíčovým adaptačním nástrojem, který činí komunity odolnějšími vůči vlnám veder. V evropském regionu WHO má takové plány zavedených 20 zemí, což však nestačí k ochraně všech komunit.
WHO prostřednictvím Evropského centra pro životní prostředí v Bonnu připravuje druhé vydání pokynů k akčním plánům, které pomohou zemím vytvořit vlastní plány.
Guterres vyzval země G20, aby podnikly kroky proti "neuváženému spalování naší planety" a "závislosti" na fosilních palivech.
Extrémní vedra vedou k teplotám přesahujícím 50 stupňů Celsia, přičemž 21., 22. a 23. červenec byly tři nejteplejší dny zaznamenané v historii. I když byl rok 2023 nejteplejším v historii, teploty nad 40 °C jsou čím dál běžnější.
Za poslední rok bylo 50°C překročeno na nejméně deseti místech, včetně Údolí smrti v USA, Agadiru v Maroku, a také v Číně a Indii. Intenzivní vedra způsobila v letech 2000 až 2019 přibližně 489.000 úmrtí ročně, zatímco cyklony způsobily 16.000 úmrtí ročně.
OSN odhaduje, že ekonomické ztráty způsobené nadměrným teplem na pracovištích dosáhnou v roce 2030 2,4 bilionu dolarů.
Podle zprávy Mezinárodní organizace práce (ILO) bylo v roce 2020 vystaveno nadměrnému teplu více než 70 procent zaměstnanců, což je nárůst o 8,8 procenta oproti roku 2000.
Guterres zdůraznil, že zachraňovat životy a snižovat dopad tepla lze také prostřednictvím ochrany zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou malé děti, starší lidé a chudší obyvatelé.
Doporučil, aby systémy včasného varování zahrnovaly také extrémní vedra a informovaly veřejnost o příchodu vlny veder a preventivních opatřeních, která je třeba přijmout.
Na to, že Evropa je nejrychleji oteplujícím se kontinentem na světě, jejíž teploty stoupají zhruba dvakrát rychleji než je světový průměr, upozornily už dříve služba Evropské unie pro monitorování změny klimatu spadající pod program Copernicus (C3S) a Světová meteorologická organizace (WMO).
Meteorologické agentury ve společné zprávě o stavu klimatu napsaly, že Evropa má v současnosti příležitost vytvořit cílené strategie k urychlení přechodu na čistou energii v důsledku klimatických změn.
Kontinent loni vygeneroval 43 procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Šlo o nárůst o sedm procentních bodů ve srovnání s rokem 2022. Již druhý rok v řadě se tak vytvořilo více energie v Evropě z obnovitelných zdrojů než z fosilních paliv.
Průměrné teploty za posledních pět let v Evropě dosahují o 2,3 stupně Celsia v porovnání s předindustriálními úrovněmi. Světový průměr je podle Copernicusu a WMO nižší o 1,3 stupně Celsia, a sice pod úrovní cílů Pařížské dohody z roku 2015, které se týkají omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia.
Elisabeth Hamdouchová ze služby Copernicus upozornila, že Evropa zaznamenala další rok v řadě, v níž docházelo ke zvyšování teplot a zintenzivňování klimatických extrémů včetně vln veder či úbytku ledovců.
Letošní zpráva se soustředila na vliv vysokých teplot na zdraví lidí, přičemž poznamenala, že úmrtí související s horkem stouply napříč celou Evropou - v loňském roce přišlo o život více než 150 lidí přímo v souvislosti s bouřemi, povodněmi a lesními požáry. Ekonomické škody způsobené počasím a klimatem v roce 2023 se odhadují na více než 13,4 miliardy eur.
Související
Počasí v příštím týdnu ovlivní další tlaková níže. Obavy ale nejsou nutné
Povodňové počasí aktuálně: Hrozba nadále existuje, stále platí výstraha
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Druhý den voleb odstartoval. Češi se dnes dozví nové složení krajů a Senátu
včera
Leyenová ohlásila dalších 160 milionů eur pro Ukrajinu. Jde o většinově ruské peníze
včera
Volkswagen je v krizi, bude propouštět a zavírat závody. Německá vláda spěchá na pomoc
včera
Volby nic nezmění? Naopak, je to jediná možnost změny, vzkázal lidem Pavel
včera
„Královna Evropy“ Leyenová upevňuje kontrolu a eliminuje nesouhlasné hlasy. Nejvíce utrpěla Francie
včera
Čína řeší bizarní případ: Pandy štěkaly na návštěvníky, byli to přebarvení psi
včera
Maďaři a Nizozemci se chtějí odklonit od unijní migrační politiky. Má to ale háček
včera
Rusko řeklo, kdy obnoví kontrolu nad pohraniční Kurskou oblastí
včera
Rusové věděli o ukrajinském vpádu předem. Utekli, aniž by se evakuovali nebo zničili dokumenty
včera
Policisté objasnili případ zmizelé ženy. Její mrtvé tělo u sebe doma skrýval přítel
včera
Izrael zaútočil na Bejrút, Hizballáh předtím vypálil přes sto raket. Napětí překonává únosnou mez
včera
Krajský úřad omezil vstup na Jesenicko. Tisíce neregistrovaných dobrovolníků mohou zablokovat cesty
včera
Podařilo se identifikovat těla 70 tisíc mrtvých ruských vojáků. Podle odhadů jich ale zahynulo mnohem víc
včera
Leyenová odcestovala do Kyjeva za Zelenským. Ohlásila půjčku ve výši 35 miliard
včera
Krajské a senátní volby odstartovaly. O přízeň voličů se uchází tisíce kandidátů
včera
Lavrov: Moskva bude bránit své zájmy v Arktidě. Diplomaticky i vojensky
včera
Prezident Pavel jednal s jihokorejským protějškem o Dukovanech a posílení spolupráce
včera
Německá diplomacie opravila ruské tvrzení o invazi Rudé armády do Polska
včera
Povodně v ČR končí, to nejtěžší teprve přijde. Armáda, hasiči i dobrovolníci likvidují škody
včera
Rusové na Ukrajině bombardují už i domovy důchodců
Rusové ve čtvrtek odpoledne řízenou leteckou pumou zasáhli domov důchodců ve městě Sumy na východě Ukrajiny. Zabili jednu osobu a dalších čtrnáct zranili. Celkem bylo třeba evakuovat 147 osob.
Zdroj: Jakub Jurek