Polsko drtí sucho. Lidem vysychají kohoutka, vláda musí jednat

"Jde o první ucelený plán, jak působit proti následkům sucha v Polsku," řekl o strategii pro roky 2021 až 2027 Daniel Kociolek, mluvčí státní agentury Wody Polskie, která vznikla loni s cílem dohlížet na vodní zdroje. Strategie uvádí, jak zlepšit dostupnost vody prostřednictvím osvětových kampaní a investic, včetně stavby tří desítek nových vodních nádrží.

Podle vlády ve Varšavě je Polsko jednou z evropských zemí, které nejvíce zasahuje úbytek vody. Má za sebou dva roky sucha, které vedly ke snížení úrody i k tomu, že některá města zůstala bez vody.

Krzysztof Kubiak, chovatel dobytka ze Sochaczewa nedaleko Varšavy, říká, že bez zásob obilí a sena z předešlých let by neměl dostatek krmiva pro svých 58 dojnic. "Pokud nebude dostatek srážek ani příští rok, pocítím dopady (sucha) mnohem silněji," stýská si tento 47letý zemědělec, který kvůli vysokým nákladům pozemky, na nichž hospodaří, nezavlažuje.

Na celém světě se voda kvůli rostoucí populaci, zvyšujícímu se podílu lidí žijících ve městech, ekonomickému růstu a změnám klimatu stále nebezpečněji stává nedostatkovým zbožím. Na zemědělství připadá 70 procent spotřeby vody. Do roku 2040 může její nedostatek ohrozit až 40 procent uměle zavlažovaných plodin a třetinu těch, které jsou odkázány na vláhu z monzunů, upozorňuje World Resources Institute (Ústav pro výzkum vodních zdrojů) sídlící ve Spojených státech.

Polsko patří mezi nejvíce zemědělské země v Evropské unii, v 1,4 milionu hospodářství pracuje podle statistik unie každý desátý obyvatel tohoto státu se 38 miliony lidí.

Ale výstavba nových velkých nádrží může situaci ještě zhoršit. "Řeky mají velký, přirozený potenciál zadržovat vodu. Pokud začneme stavět velké nádrže a zásobníky, bude třeba regulovat průtok řek," vysvětluje Zbigniew Karaczun z katedry ochrany životního prostředí na varšavské Vysoké zemědělské škole. "Takto z nich ubude ještě více vody než dříve a problém jejího nedostatku se prohloubí," tvrdí.

Podle agentury Wody Polskie letos sucho zasáhlo 14 ze 16 vojvodství, nedostatek srážek panoval i loni v létě. Problém lidé v některých oblastech Polska pocítili na vlastní kůži. V částech Skierniewic, což je asi 49tisícové město na jihozápad od Varšavy, a středopolských Sulmierzyc, voda jednoduše došla. Podle úřadů měli obyvatelé asi 300 obcí problém s nízkým tlakem ve vodovodním potrubí. V souvislosti se změnou klimatu mohou být vyhlídky Polska do budoucna ještě pochmurnější. Období sucha bude podle vědců přibývat a území, které zasáhne, bude ještě rozsáhlejší.

Podle agentury Wody Polskie a nejvyššího kontrolního úřadu každý obyvatel Polska spotřebuje za rok v průměru 1600 metrů krychlových vody. Hydrologové hovoří o tom, že určitá země čelí nedostatku vody, pokud její přísun klesne pod hranici 1000 metrů kubických ročně v přepočtu na jednoho člověka.

Wiktor Kotowski, biolog z Varšavské univerzity se specializací na ekologii rostlin a ochranu přírody, upozorňuje, že hlavním problémem je špatné hospodaření. Polsko by na tom podle něho mohlo být o mnoho lépe, kdyby si udrželo mokřady a neproměňovalo je na zemědělskou půdu, nebo kdyby uměle nenarovnávalo koryta řek, aby urychlilo jejich tok. Po takových změnách už krajina sama vodu nezadrží. Vládní plány pro boj se suchem také zahrnují hluboké vrty pro zavlažování, což může dále ztenčit zdroje vody, říká Kotowski. Zemědělci by podle něho měli dostávat dotace na to, aby začali pěstovat takové plodiny, které snášejí sucho a odolávají mu.

Chovatel Kubiak si myslí, že úřady by se měly zaměřit na vytváření zásob vody. Na jaře tající sníh a led odtéká do řek a tato voda by se měla zachytávat, myslí si. "Ale žádný zemědělec nebude mít tolik peněz, aby si vytvořil takový zásobovací a zavlažovací systém," podotýká.