EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).
Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně.
EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé.
"Každé z těchto rizik má potenciál způsobit významné škody na životním prostředí, ekonomické ztráty, sociální nouzové situace a politické turbulence," uvádí se ve zprávě EEA, podle níž budou kombinované účinky těchto rizik mít ještě závažnější následky.
"Každý měsíc od června 2023 stanovil nový teplotní rekord a rok 2023 byl jednoznačně nejteplejším zaznamenaným rokem. I když El Niňo přispěl k rekordním teplotám, hlavním viníkem jsou jednoznačně skleníkové plyny," uvedla šéfka WMO Celeste Saulová. WMO proto naléhá na drastické snížení množství skleníkových plynů v atmosféře, což by pomohlo v boji proti klimatickým změnám.
Rok 2024 by ale mohl být teplejší než dosud rekordní rok 2023, právě kvůli klimatickému jevu El Niño, obává se OSN. WMO zdůraznila, že klimatické změny představují největší výzvu pro lidstvo a vyžadují drastické snížení emisí skleníkových plynů.
Generální tajemnice WMO Celeste Saulová uvedla, že už nelze čekat a nutností je podniknout rychlé kroky. Zdůraznila potřebu výrazné redukce emisí a urychleného přechodu na obnovitelné zdroje energie. Saulová upozornila na eskalaci dlouhodobých klimatických změn způsobených lidskou činností, i když fenomény jako El Niño přicházejí a odcházejí přirozeně.
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
Klimatické změny vedly k nárůstu vln veder, sucha a požárů po celém světě, přičemž "globální teplota" se posunula o 1,48 stupně Celsia nad předindustriální referenční hodnotu. Samantha Burgessová, zástupkyně vedoucího C3S, zdůraznila, že všechny dny v roce 2023 byly teplejší než v předindustriálním období, což je první takový případ.
Záznamy o počasí jsou dostupné od roku 1850, ale další údaje z letokruhů stromů, ledových jader a sedimentů ukazují, že teploty v roce 2023 byly vyšší než v jakémkoli období předchozích 100 000 let. Téměř polovina roku překročila hranici 1,5 stupně Celsia, což zvyšuje pravděpodobnost, že se klimatické vlivy samovolně stanou katastrofickými.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech.
Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
Rekordní teploty v listopadu 2023, překračující předindustriální referenční hodnotu o více než dva stupně Celsia, podtrhují naléhavost potřeby akce ve snaze zabránit dalším nepříznivým dopadům.
V roce 2023 dosáhla průměrná globální teplota hodnoty 14,98 stupně Celsia, což představuje nárůst o 0,17 stupně oproti předchozímu rekordnímu roku 2016, informovali meteorologové z unijní služby Copernicus.
Rok 2023 byl celkově o 0,6 stupně teplejší než průměr v období od roku 1991 do 2020. V průběhu roku 2023 byly teploty každého měsíce od června do prosince vyšší než v jakémkoli předchozím roce.
Červenec a srpen loňského roku byly dokonce dvěma nejteplejšími měsíci v historii měření. I v prosinci byly teploty rekordní, přičemž průměrná teplota dosáhla 13,51 stupně Celsia, což představuje nárůst o 0,85 stupně oproti průměru let 1991 až 2020 a o 1,78 stupně oproti průměru let 1850 až 1900.
Globální průměrné teploty mořské hladiny byly od dubna do prosince mimořádně vysoké, což meteorologové spojují s vlnami mořských veder, které postihly různé oblasti, včetně Středozemního moře, Mexického zálivu, Karibiku, Indického oceánu, severního Pacifiku a severního Atlantiku.
V Evropě byly teploty nadprůměrné, ačkoli rok 2023 byl druhým nejteplejším, s odchylkou teploty o 1,02 stupně Celsia od průměru let 1991 až 2020. Toto znamená, že byl o 0,17 stupně chladnější než rekordní rok 2020. Zima od prosince 2022 do února 2023 byla druhou nejteplejší v historii, a průměrná teplota evropského léta (červen až srpen) byla 19,63 stupně Celsia, což ji řadí na páté místo v historii měření.
Vliv vysokých teplot lze pozorovat i v rozloze antarktického mořského ledu, která dosáhla rekordně nízkých hodnot v příslušných ročních obdobích. Po celém světě bylo zaznamenáno mnoho extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů. El Niño pak může učinit příští rok z pohledu katastrof ještě horším.
Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.
"Odhady nám ukazují, že existuje 66% šance, že se globální mírné pásmo může oteplit o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře," řekl Chris Hewitt, vedoucí klimatických služeb WMO.
Zdůraznil, že plný dopad klimatického jevu bude zřejmý v roce 2024 a dodal, že Země by mohla v příští půl dekádě zažít nejteplejší roky vůbec. El Niño by mohlo způsobit problémy například v zemědělství, a mnoho zemí v jižní a jihovýchodní Asii již přijímá opatření k zachování zásob. Indie například zakázala vývoz mnoha odrůd rýže, zatímco části Indonésie plánují brzkou sklizeň.
Studie ukázaly, že v roce 2016 měl jev humanitární dopady na více než 60 milionů lidí po celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) měl dopad zejména ve východní a jižní Africe, Africkém rohu, Latinské Americe a Karibiku a v asijsko-tichomořském regionu. "Silné sucho a s ním spojená potravinová nejistota, záplavy, deště a zvýšení teploty způsobené jevem El Niño způsobují širokou škálu zdravotních problémů, včetně epidemií, podvýživy, tepelného stresu a respiračních onemocnění," uvedla WHO.
Související
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 2 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 3 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 4 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 10 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.
Zdroj: Radek Novotný