ROZHOVOR | Jak bude řešit válku na Ukrajině? Trump už něco naznačil, analyzuje expert Midttun pro EZ

Norský bezpečnostní expert Hans Peter Midttun serveru EuroZprávy.cz poskytl exkluzivní rozhovor o tom, jak bude nový americký prezident Donald Trump přistupovat k oběma stranám konfliktu na Ukrajině. Má přitom omezené možnosti. „Mírová jednání? Možná. Dočasný mír? Možná, pokud Trump dá Putinovi to, co chce. Trvalý mír? Ne, pokud Ukrajině nenabídne členství v NATO,“ říká Midttun. 

Ke komu si myslíte, že bude pan Trump vstřícnější? K prezidentu Zelenskému, nebo k Putinovi?

Nejsem přesvědčen, že bude k někomu z nich vstřícný. Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová nedávno řekla, že Trump bude hájit pouze „legitimní zájmy“ Spojených států, ale v mnohostranné spolupráci nevěří v „situace, kdy vyhrávají obě strany“. Je přesvědčena, že vždy existuje pouze vítěz a poražený. Z Trumpova pohledu mají být vítězem Spojené státy. 

To znamená, že z obou prezidentů má Zelenskyj a Ukrajina podporu Kongresu. Osud Ukrajiny je nakonec úzce spjat s osudem Evropy a NATO. Bez svobodné, nezávislé a suverénní Ukrajiny nemůže existovat bezpečnost a stabilita. 

Trump se dlouhodobě chlubí svými vynikajícími vztahy s ruským prezidentem. Myslíte si, že ruský a americký prezident mohou mít bez ohledu na válku na Ukrajině tak blízké vztahy? Stačí vzít v úvahu posledních zhruba 70-80 let.

Prezident Trump tvrdí, že má vynikající vztahy s ruským i ukrajinským prezidentem. Domnívám se však, že Putinovi rozumí lépe než Zelenskému. Několikrát vyjádřil Putinovi obdiv. Vyjádřil pochopení pro ruský postoj k členství Ukrajiny v NATO, a tedy nepřímo i pochopení pro jeho rozhodnutí napadnout Ukrajinu. 

Dne 22. února 2022 – dva dny před ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu – Trump dokonce označil uznání nezávislosti dvou Ruskem vedených ukrajinských „separatistických regionů“ prezidentem Putinem za „brilantní“ a pochválil ho za strategický krok, který následně vyvolal sankce a všeobecné odsouzení ze strany mezinárodního společenství.

Na první pohled se zdá, že sdílejí společné hodnoty a zásady – nebo spíše jejich nedostatek. Oba jsou ochotni odsunout mezinárodní právo, pravidla a tradice stranou. Věří v práva silnějšího, a tudíž i v použití vojenské síly jako prostředku k dosažení cíle. Na důkaz toho prezident Trump nedávno prohlásil, že v případě potřeby hodlá Panamský průplav a Grónsko obsadit silou. 

Oba prezidenti chtějí své země utvářet ve svůj prospěch. Trump chce přeměnit americký systém z demokracie na systém ovládaný bohatými a mocnými, „oligarchii“ ne zcela nepodobnou systému Putinova Ruska. Oba využívají a zkreslují informační prostor k manipulaci s veřejným míněním. Podařilo se jim přimět obyvatelstvo, aby zvolilo někoho, kdo neslouží jejich zájmům. 

Nic z výše uvedeného však nemění nic na skutečnosti, že Rusko a USA – a tedy i Putin a Trump – jsou uzavřeny v otevřené konfrontaci. Jejich národní zájmy se neshodují. Ukrajina a prezident Zelenskyj nejsou v rozporu se zájmy USA. 

Trump již Rusku pohrozil různými opatřeními, pokud nebude souhlasit s mírovými rozhovory. Přistoupí k nim podle vašeho názoru?

Obávám se, že Trump už možná překonal sám sebe. Chybí mu totiž páky. Stejně jako prezident Biden se stal obětí ruské taktiky reflexivního ovládání a obává se hypotetické třetí světové války. Není ochoten použít vojenskou sílu USA k ukončení války, nebo dokonce vyslat americké jednotky k prosazení – dočasné – mírové dohody. 

Prezident Trump důrazně nesouhlasí s povolením ukrajinských úderů uvnitř Ruska zbraněmi americké výroby. Dal najevo, že by mohl snížit pomoc Ukrajině. Staví se proti ukrajinskému členství v NATO. Chce ukončit válku za každou cenu a požádal obě strany o ústupky, což znamená, že agresor bude odměněn a oběť potrestána. Neusiluje o pomoc Ukrajině při osvobozování okupovaných území. Trump již v jistém smyslu naznačil, že je ochoten dát Putinovi většinu toho, co požaduje. 

Pokud se Rusko nebude ochotno podřídit Trumpově vůli, je možnost USA zvýšit obrannou podporu Ukrajině omezená. Administrativa již vyjadřuje znepokojení nad zásobami, protože Biden nedávno prudce zvýšil vojenskou pomoc Ukrajině. Pentagon uvedl, že dosáhl limitu zbraní, které může na Ukrajinu měsíčně posílat, aniž by ohrozil vlastní bojovou připravenost USA. USA ani evropský obranný průmysl nejsou schopny uspokojit naléhavou a zvýšenou potřebu zbraní a munice.

Trump již odkryl své karty a od počátku zůstává bez pák. Rusko vnímá USA jako rozdělené a lhostejné k evropské bezpečnosti.

Jak by podle vás mohla tato opatření vypadat?

Pokud nezmění svou politiku, jsou jeho možnosti omezené. Již pohrozil zvýšením ekonomických opatření, jako jsou daně, cla a sankce. Putin však může nakonec změnu politiky vyprovokovat. Pokud se Trump bude domnívat, že Putinovy kroky podkopávají národní zájmy USA – nebo jejich globální postavení –, může se jeho politika změnit. 

Dokážete si představit, že by vztahy mezi Washingtonem a Moskvou dosáhly za Trumpovy vlády nového dna? Tedy pokud bude Trump pokračovat alespoň ve svých slovních útocích.

Domnívám se, že vztahy budou záviset na tom, jak bude prezident Trump vnímat svou schopnost „dohodnout se“ s prezidentem Putinem. Vyzývá k míru a k ukončení války ze strany Ruska. Jak jsem vysvětlil v nedávném článku „Evropa by se měla bát, pokud Putin přijme mírový plán navržený USA“, Putin odmítne jakýkoli mírový plán navržený Trumpem, který nebude brát v úvahu tzv. bezpečnostní zájmy Ruska. 

Rusko opakovaně prohlásilo, že je připraveno obnovit „jednání“, pokud Ukrajina pochopí „realitu na místě“ a přijme Putinovy předběžné podmínky od 14. června 2024. Rusko má všechny důvody chtít dočasnou přestávku, aby mohlo obnovit své ozbrojené síly a posílit ekonomiku. Jednání však nemohou vyřešit hlavní příčinu války: Rusko má velmocenské ambice. Ty lze popřít pouze vojenskou silou a USA a jejich spojenci prokázali, že ji nejsou ochotni použít. 

Pokud se Trumpovi podaří obnovit mír na Ukrajině – na úkor oběti, mezinárodního práva a bezpečnostní architektury – bude to dočasné, protože Putinovi ponechal lepší pozici pro další útok. To bude konečná ostuda samozvaného „obchodníka“ a USA a přivede vztahy na nové dno. 

Je možné, že si Trump v budoucnu uvědomí strategickou hodnotu Ukrajiny a bude případně usilovat o její vstup do NATO?

Dlouhodobě tvrdím, že existuje devět pádných důvodů, proč Ukrajinu ke vstupu do Aliance přizvat. Bohužel, nejméně čtyři členské státy – USA, Německo, Maďarsko a Slovensko – se jejímu vstupu rozhodně brání. To se pravděpodobně nezmění. 

Bohužel považuji za pravděpodobnější, že NATO bude rozpuštěno nebo se vyvine v alianci se dvěma jasnými evropskými a americkými pilíři. USA již nyní zpochybňují svou roli v evropské bezpečnosti. 

Jejich potenciální přeměna na „oligarchii“, potenciální obchodní válka mezi USA a EU, jejich hrozby a zastrašování spojenců a jejich odchod z mezinárodních organizací a spolupráce budou mít dopad na transatlantickou vazbu. Neschopnost Evropy investovat do bezpečnosti a obrany tuto propast dále prohloubí. Alianci navíc tvoří členové, kteří jsou v posteli s nepřítelem. Trpí chybným rozhodovacím procesem, neshodami ohledně úrovně ambicí a strategie a také nedostatkem politické vůle.

Doufám proto, že Evropa začlení Ukrajinu do svého budoucího bezpečnostního uspořádání. Jsem přesvědčen, že Ukrajina má zásadní význam pro schopnost Evropy vytvořit strategickou autonomii a stát se rovnocenným partnerem USA.

Úplně na závěr; Trump slíbil ukončení války do 24 hodin, nyní hovoří o 100 dnech. Myslím, že těch 24 hodin řekl prostě proto, že vedl kampaň a snažil se ji vyhrát. Ale těch 100 dní – podaří se mu v této lhůtě dotlačit obě strany k mírovým jednáním?

Trump se dostal do pozice, že není schopen Putina dotlačit k něčemu, co nechce udělat. Zbývají mu pouze pobídky. Možná se mu podaří dostat Putina k jednacímu stolu tím, že splní jeho požadavky na takzvanou demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny, předá mu celý Doněck, Luhansk, Záporožskou a Chersonskou oblast, donutí ukrajinské síly stáhnout se z vládou kontrolovaných částí těchto čtyř oblastí, odmítne Ukrajině členství v NATO, zruší sankce a uzná Krym a tyto čtyři oblasti za součást Ruské federace.

Ukrajina však tyto podmínky nepřijme, neboť se rovnají ukrajinské kapitulaci. Podpoří je většina Evropy, která již dlouho uznává, že evropská bezpečnost a stabilita jsou úzce spjaty s osudem Ukrajiny. Ukrajina pravděpodobně přijme dohodu, která nabízí členství v NATO. To jí poskytne bezpečnostní záruky, které potřebuje k zajištění trvalého míru a obnově země. Již deklarovala, že je ochotna usilovat o diplomatické řešení návratu okupovaných území.

Vzhledem k tomu, že ukrajinské členství v NATO by fakticky zničilo ruské velmocenské ambice, Rusko toto řešení nikdy nepřijme. Ukrajina nikdy nepřijme nic menšího, protože to se rovná budoucí porážce. 

Mírová jednání? Možná. Dočasný mír? Možná, pokud Trump dá Putinovi to, co chce. Trvalý mír? Ne, pokud Ukrajině nenabídne členství v NATO. Alternativa k NATO neexistuje. Řeči o alternativních bezpečnostních zárukách jsou jen zbožným přáním nebo politickým cynismem.

Související

Nikolaj Kapitonenko Rozhovor

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.
Jiří Výborný Rozhovor

Jsme stále "bratia"? Odborník pro EZ popsal, proč ani politici nedokáží rozkmotřit Čechy a Slováky

S příchodem nového roku si Česko i Slovensko připomněly další výročí svého rozdělení. O české komunitě na Slovensku, vzájemných vztazích obou zemí a politickém i společenském dění na Slovensku exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil Jiří Výborný, dlouholetý člen Českého spolku Bratislava a správce krajanského webu cesi.sk, který od roku 1979 žije v Bratislavě.

Více souvisejících

rozhovor Hans Petter Midttun Donald Trump USA (Spojené státy americké) válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Vladimír Putin Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí bude mrazivé i příští týden

Příští týden bude v Česku pokračovat zimní počasí. Noční teploty budou klesat hluboko pod bod mrazu, zatímco během dne se většinou budou pohybovat jen těsně nad nulou, uvedl ČHMÚ.cz.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nejnovějším projevu varoval, že Vladimir Putin se nehodlá vydat cestou vyjednávání či mírového řešení, ale naopak připravuje pokračování války. A to nejen proti Ukrajině. Podle ukrajinských zpravodajských služeb Kreml zintenzivňuje vojenskou výrobu, navyšuje počet vojáků a rozšiřuje vojenskou spolupráci s dalšími režimy, zejména se Severní Koreou.

včera

Friedrich Merz

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD

Friedrich Merz, lídr německé křesťanské demokracie (CDU/CSU) a horký favorit na post kancléře, způsobil v předvolební kampani politickou bouři. Porušil poválečné tabu, když se opřel o podporu krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) při prosazování přísnějších migračních opatření. Tento krok podle The Guardian nejen pobouřil tradiční politické elity, ale také vyvolal hluboké rozdělení mezi německými voliči. 

včera

Petra Kvitová

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká

Dvojnásobná wimbledonská šampionka z let 2011 a 2014 Petra Kvitová oznámila, že se koncem února poprvé po 491 dnech mateřské pauzy objeví opět na tenisovém kurtu. Maminka syna Petra, jenž se jí narodil loni v červenci, uvedla, že by se měla poprvé tenisovým fanouškům v akci ukázat na turnaji WTA v texaském Austinu. Přesto čtyřiatřicetiletá rodačka z Fulneku tlumí očekávání a je si vědoma, že po návratu po takové pauze se její výkony nejspíše nebudou podobat těm z dob její největší slávy.

včera

Pavel Vrba, český fotbalový trenér, který v současnosti působí jako trenér v prvoligovém celku FC Viktoria Plzeň.

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal

Ambiciózní celek tuzemské druhé nejvyšší fotbalové soutěže SK Líšeň vyhlašoval před nedávnem, že hodlá postoupit do první ligy. Vedení tohoto klubu tak proto během zimní přestávky přišlo s velkým trenérským jménem do svých řad a to konkrétně s Pavlem Vrbou, bývalým úspěšným trenérem Plzně a taktéž bývalým trenérem pražské Sparty a reprezentace. Jenže než stačil ukázat Vrba všechny své taktické dovednosti a schopnosti a předat své zkušenosti na hřiště, musí se s klubem z Brna předčasně rozloučit. Pro mnohé šokující konec, jelikož přišel ještě měsíc před startem jarní části Fotbalové Národní ligy. Nástupcem Pavla Vrby se tak stal dlouholetý trenér tohoto klubu Milan Valachovič, jemuž bude pomáhat Petr Maléř i bývalý prvoligový fotbalista Vladimír Michal.

včera

Masové demonstrace v Německu

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD

Na 250 000 demonstrantů vyšlo v sobotu do ulic Mnichova, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s rostoucím vlivem krajní pravice v Německu. Obrovská shromáždění probíhají po celé zemi v reakci na sílící podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), která se v předvolebních průzkumech drží na druhém místě a stává se klíčovým tématem kampaně před volbami 23. února.

včera

Donald Trump

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně

Spojenci Spojených států se ocitli v nepříjemné situaci poté, co bývalý prezident Donald Trump přišel s kontroverzním návrhem na převzetí kontroly nad Gazou, přesídlení jejího palestinského obyvatelstva a proměnu oblasti v turistickou destinaci, kterou nazval „Riviérou Blízkého východu“. Podle serveru CNN tak postavil americké spojence do nemožné pozice, což mu ale zřejmě vyhovuje.

včera

včera

včera

včera

Na Slovensku pokračují demonstrace proti Robertu Ficovi Prohlédněte si galerii

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic

Na Slovensku v posledních týdnech probíhá vlna protestů zaměřených proti vládním krokům premiéra Roberta Fica, zejména jeho proruské politice. Demonstrace se konají v několika městech, přičemž největší se uskutečnila 24. ledna 2025 v Bratislavě, kde se sešlo odhadem 35 000 až 40 000 účastníků. Fico sice tvrdí, že demonstranty nechápe, protože z EU vystoupit nehodlá, kroky jeho politiků ale vzbuzují v lidech obavy.

včera

včera

Ursula von der Leyenová

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa

Od znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise je jasné, že Evropská unie hodlá i nadále prosazovat Zelenou dohodu pro Evropu a současně propojit dekarbonizaci s průmyslovou konkurenceschopností v rámci tzv. Clean Industrial Deal. Tento přístup je nyní důležitější než kdy dříve, zejména s ohledem na novou americkou administrativu pod vedením Donalda Trumpa, jehož politika podporuje fosilní paliva a ohrožuje globální klimatické ambice.

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili

Ester Ledecká se dočkala svého premiérového cenného kovu na mistrovství světa v alpském lyžování. V rakouském Saalbachu si dojela pro bronzovou medaili ve sjezdu a potvrdila tak svůj status všestranné sportovkyně, která dokáže konkurovat světové elitě nejen na snowboardu, ale i na lyžích.

včera

včera

Teroristé Hamásu

Hamás propustil další izraelské rukojmí

V rámci páté fáze výměny vězňů mezi Izraelem a Hamásem byli v sobotu z pásma Gazy propuštěni tři izraelští rukojmí – Ohad Ben Ami, Eli Šarabi a Or Levy. Jejich návrat však v Izraeli vyvolal nejen úlevu, ale také silné obavy kvůli jejich zdravotnímu stavu. Všichni tři působili vyhublí a bledí, což mnohé přimělo k ostré kritice podmínek, v nichž byli drženi. Uvedl to server CNN.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři

Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Není to vtip. Trump chce opravdu obsadit Kanadu, tvrdí Trudeau

Kanadský premiér Justin Trudeau varoval, že americký prezident Donald Trump bere možnost anexe Kanady vážně a usiluje o přístup k jejím rozsáhlým zásobám nerostných surovin. Na summitu v Torontu, který byl svolán narychlo, jednal s podnikatelskými a odborovými lídry o tom, jak čelit hrozbě 25% cel na veškerý kanadský dovoz do USA.

včera

Trump zrušil Bidenovi bezpečnostní prověrku a přístup k tajným informacím

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruší bezpečnostní prověrku svého předchůdce Joea Bidena a jeho přístup k denním zpravodajským brífinkům. Podle Trumpa jde o reakci na krok, který učinil Biden před čtyřmi lety, kdy o stejný přístup připravil právě Trumpa.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy