ROZHOVOR | Jak bude řešit válku na Ukrajině? Trump už něco naznačil, analyzuje expert Midttun pro EZ

Ke komu si myslíte, že bude pan Trump vstřícnější? K prezidentu Zelenskému, nebo k Putinovi?

Nejsem přesvědčen, že bude k někomu z nich vstřícný. Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová nedávno řekla, že Trump bude hájit pouze „legitimní zájmy“ Spojených států, ale v mnohostranné spolupráci nevěří v „situace, kdy vyhrávají obě strany“. Je přesvědčena, že vždy existuje pouze vítěz a poražený. Z Trumpova pohledu mají být vítězem Spojené státy. 

To znamená, že z obou prezidentů má Zelenskyj a Ukrajina podporu Kongresu. Osud Ukrajiny je nakonec úzce spjat s osudem Evropy a NATO. Bez svobodné, nezávislé a suverénní Ukrajiny nemůže existovat bezpečnost a stabilita. 

Trump se dlouhodobě chlubí svými vynikajícími vztahy s ruským prezidentem. Myslíte si, že ruský a americký prezident mohou mít bez ohledu na válku na Ukrajině tak blízké vztahy? Stačí vzít v úvahu posledních zhruba 70-80 let.

Prezident Trump tvrdí, že má vynikající vztahy s ruským i ukrajinským prezidentem. Domnívám se však, že Putinovi rozumí lépe než Zelenskému. Několikrát vyjádřil Putinovi obdiv. Vyjádřil pochopení pro ruský postoj k členství Ukrajiny v NATO, a tedy nepřímo i pochopení pro jeho rozhodnutí napadnout Ukrajinu. 

Dne 22. února 2022 – dva dny před ruskou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu – Trump dokonce označil uznání nezávislosti dvou Ruskem vedených ukrajinských „separatistických regionů“ prezidentem Putinem za „brilantní“ a pochválil ho za strategický krok, který následně vyvolal sankce a všeobecné odsouzení ze strany mezinárodního společenství.

Na první pohled se zdá, že sdílejí společné hodnoty a zásady – nebo spíše jejich nedostatek. Oba jsou ochotni odsunout mezinárodní právo, pravidla a tradice stranou. Věří v práva silnějšího, a tudíž i v použití vojenské síly jako prostředku k dosažení cíle. Na důkaz toho prezident Trump nedávno prohlásil, že v případě potřeby hodlá Panamský průplav a Grónsko obsadit silou. 

Oba prezidenti chtějí své země utvářet ve svůj prospěch. Trump chce přeměnit americký systém z demokracie na systém ovládaný bohatými a mocnými, „oligarchii“ ne zcela nepodobnou systému Putinova Ruska. Oba využívají a zkreslují informační prostor k manipulaci s veřejným míněním. Podařilo se jim přimět obyvatelstvo, aby zvolilo někoho, kdo neslouží jejich zájmům. 

Nic z výše uvedeného však nemění nic na skutečnosti, že Rusko a USA – a tedy i Putin a Trump – jsou uzavřeny v otevřené konfrontaci. Jejich národní zájmy se neshodují. Ukrajina a prezident Zelenskyj nejsou v rozporu se zájmy USA. 

Trump již Rusku pohrozil různými opatřeními, pokud nebude souhlasit s mírovými rozhovory. Přistoupí k nim podle vašeho názoru?

Obávám se, že Trump už možná překonal sám sebe. Chybí mu totiž páky. Stejně jako prezident Biden se stal obětí ruské taktiky reflexivního ovládání a obává se hypotetické třetí světové války. Není ochoten použít vojenskou sílu USA k ukončení války, nebo dokonce vyslat americké jednotky k prosazení – dočasné – mírové dohody. 

Prezident Trump důrazně nesouhlasí s povolením ukrajinských úderů uvnitř Ruska zbraněmi americké výroby. Dal najevo, že by mohl snížit pomoc Ukrajině. Staví se proti ukrajinskému členství v NATO. Chce ukončit válku za každou cenu a požádal obě strany o ústupky, což znamená, že agresor bude odměněn a oběť potrestána. Neusiluje o pomoc Ukrajině při osvobozování okupovaných území. Trump již v jistém smyslu naznačil, že je ochoten dát Putinovi většinu toho, co požaduje. 

Pokud se Rusko nebude ochotno podřídit Trumpově vůli, je možnost USA zvýšit obrannou podporu Ukrajině omezená. Administrativa již vyjadřuje znepokojení nad zásobami, protože Biden nedávno prudce zvýšil vojenskou pomoc Ukrajině. Pentagon uvedl, že dosáhl limitu zbraní, které může na Ukrajinu měsíčně posílat, aniž by ohrozil vlastní bojovou připravenost USA. USA ani evropský obranný průmysl nejsou schopny uspokojit naléhavou a zvýšenou potřebu zbraní a munice.

Trump již odkryl své karty a od počátku zůstává bez pák. Rusko vnímá USA jako rozdělené a lhostejné k evropské bezpečnosti.

Jak by podle vás mohla tato opatření vypadat?

Pokud nezmění svou politiku, jsou jeho možnosti omezené. Již pohrozil zvýšením ekonomických opatření, jako jsou daně, cla a sankce. Putin však může nakonec změnu politiky vyprovokovat. Pokud se Trump bude domnívat, že Putinovy kroky podkopávají národní zájmy USA – nebo jejich globální postavení –, může se jeho politika změnit. 

Dokážete si představit, že by vztahy mezi Washingtonem a Moskvou dosáhly za Trumpovy vlády nového dna? Tedy pokud bude Trump pokračovat alespoň ve svých slovních útocích.

Domnívám se, že vztahy budou záviset na tom, jak bude prezident Trump vnímat svou schopnost „dohodnout se“ s prezidentem Putinem. Vyzývá k míru a k ukončení války ze strany Ruska. Jak jsem vysvětlil v nedávném článku „Evropa by se měla bát, pokud Putin přijme mírový plán navržený USA“, Putin odmítne jakýkoli mírový plán navržený Trumpem, který nebude brát v úvahu tzv. bezpečnostní zájmy Ruska. 

Rusko opakovaně prohlásilo, že je připraveno obnovit „jednání“, pokud Ukrajina pochopí „realitu na místě“ a přijme Putinovy předběžné podmínky od 14. června 2024. Rusko má všechny důvody chtít dočasnou přestávku, aby mohlo obnovit své ozbrojené síly a posílit ekonomiku. Jednání však nemohou vyřešit hlavní příčinu války: Rusko má velmocenské ambice. Ty lze popřít pouze vojenskou silou a USA a jejich spojenci prokázali, že ji nejsou ochotni použít. 

Pokud se Trumpovi podaří obnovit mír na Ukrajině – na úkor oběti, mezinárodního práva a bezpečnostní architektury – bude to dočasné, protože Putinovi ponechal lepší pozici pro další útok. To bude konečná ostuda samozvaného „obchodníka“ a USA a přivede vztahy na nové dno. 

Je možné, že si Trump v budoucnu uvědomí strategickou hodnotu Ukrajiny a bude případně usilovat o její vstup do NATO?

Dlouhodobě tvrdím, že existuje devět pádných důvodů, proč Ukrajinu ke vstupu do Aliance přizvat. Bohužel, nejméně čtyři členské státy – USA, Německo, Maďarsko a Slovensko – se jejímu vstupu rozhodně brání. To se pravděpodobně nezmění. 

Bohužel považuji za pravděpodobnější, že NATO bude rozpuštěno nebo se vyvine v alianci se dvěma jasnými evropskými a americkými pilíři. USA již nyní zpochybňují svou roli v evropské bezpečnosti. 

Jejich potenciální přeměna na „oligarchii“, potenciální obchodní válka mezi USA a EU, jejich hrozby a zastrašování spojenců a jejich odchod z mezinárodních organizací a spolupráce budou mít dopad na transatlantickou vazbu. Neschopnost Evropy investovat do bezpečnosti a obrany tuto propast dále prohloubí. Alianci navíc tvoří členové, kteří jsou v posteli s nepřítelem. Trpí chybným rozhodovacím procesem, neshodami ohledně úrovně ambicí a strategie a také nedostatkem politické vůle.

Doufám proto, že Evropa začlení Ukrajinu do svého budoucího bezpečnostního uspořádání. Jsem přesvědčen, že Ukrajina má zásadní význam pro schopnost Evropy vytvořit strategickou autonomii a stát se rovnocenným partnerem USA.

Úplně na závěr; Trump slíbil ukončení války do 24 hodin, nyní hovoří o 100 dnech. Myslím, že těch 24 hodin řekl prostě proto, že vedl kampaň a snažil se ji vyhrát. Ale těch 100 dní – podaří se mu v této lhůtě dotlačit obě strany k mírovým jednáním?

Trump se dostal do pozice, že není schopen Putina dotlačit k něčemu, co nechce udělat. Zbývají mu pouze pobídky. Možná se mu podaří dostat Putina k jednacímu stolu tím, že splní jeho požadavky na takzvanou demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny, předá mu celý Doněck, Luhansk, Záporožskou a Chersonskou oblast, donutí ukrajinské síly stáhnout se z vládou kontrolovaných částí těchto čtyř oblastí, odmítne Ukrajině členství v NATO, zruší sankce a uzná Krym a tyto čtyři oblasti za součást Ruské federace.

Ukrajina však tyto podmínky nepřijme, neboť se rovnají ukrajinské kapitulaci. Podpoří je většina Evropy, která již dlouho uznává, že evropská bezpečnost a stabilita jsou úzce spjaty s osudem Ukrajiny. Ukrajina pravděpodobně přijme dohodu, která nabízí členství v NATO. To jí poskytne bezpečnostní záruky, které potřebuje k zajištění trvalého míru a obnově země. Již deklarovala, že je ochotna usilovat o diplomatické řešení návratu okupovaných území.

Vzhledem k tomu, že ukrajinské členství v NATO by fakticky zničilo ruské velmocenské ambice, Rusko toto řešení nikdy nepřijme. Ukrajina nikdy nepřijme nic menšího, protože to se rovná budoucí porážce. 

Mírová jednání? Možná. Dočasný mír? Možná, pokud Trump dá Putinovi to, co chce. Trvalý mír? Ne, pokud Ukrajině nenabídne členství v NATO. Alternativa k NATO neexistuje. Řeči o alternativních bezpečnostních zárukách jsou jen zbožným přáním nebo politickým cynismem.