ROZHOVOR | Zubov exkluzivně: Rusku vládne mafie, její hlavou je Putin. Jadernou zbraň by odpálil, letos už na to byl připravený

Máte zakázáno v Rusku učit, pokud se nepletu. Proč tomu tak je?

Mnoho let jsem působil na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě. Dostal jsem výpověď chvíli po publikování mého článku proti anexi Krymu, který vyšel 1. března 2014. Článek se jmenoval „To už tady bylo“. Myslel jsem tím, že takové anexe proběhly v letech 1938 a 1939, kdy Němci anektovali Rakousko a Sudety. Ve 30. letech to totiž byl začátek velké války.

Hrozilo, že dojde k další takové válce, pokud se ruská akce okamžitě nezastaví. Jak ale víme, anexe se nezastavila. Teď vidíme na Ukrajině válku v plném rozsahu.

Tehdy jste řekl, že jste chtěl vidět, jak budou Rusové reagovat na zprávu lišící se od oficiálních zpráv z Moskvy. Splnilo to vaše očekávání?

Nesplnilo, samozřejmě. Myslel jsem si, že většina Rusů bude proti této anexi a válce na Donbase. Teď víme, že anexi přijali Rusové s nadšením napříč celým národem. Zhruba 80–83 % jich bylo pro. Říkali, že „Krym je náš“. Byly viditelné až známky šílenství.

Stejně reagovali před válkou Němci – například při remilitarizaci Porýní, anšlusu Rakouska a okupaci Sudet, později celého Československa jako takového. Lidé mohou být opravdu blázniví, pokud se jejich země může rozšířit o nějaké cizí teritorium a navýšit svůj majetek. Tak to zkrátka je.

Takže nesmíte učit od roku 2014.

Ano. Na všech univerzitách v Rusku. Nejde jen o zákaz na Státním institutu mezinárodních vztahů, ale na všech univerzitách, vyšších odborných školách a školách středních. Zakázali mě zvát do jakýchkoliv škol. Využil jsem jediné možnosti, co mi zbyla, a poskytoval výuku přes internet.

To znamená, že takto učíte v Česku od letošního roku, nebo již od roku 2014?

Svůj speciální kurz jsem v Česku začal vyučovat až od letošního října. Bylo to šest přednášek v kurzu s názvem „Katastrofa Ruska ve 20. století a možnostech jí v budoucnu předejít“.

Někteří z řád mých známých českých učitelů či expertů mají zákaz vstupu do Ruska, jelikož se takovými tématy zabývají. Můžete se ale jako Rus vrátit vy?

Formálně mi to nikdo nezakázal. V praxi jsem si však jistý, že pokud bych se nyní vrátil do Putinova Ruska, moje situace by byla velmi nepříjemná. Samozřejmě bych nemohl učit a přednášet. Možná by mi také zakázali organizovat přednášky přes internet.

Také mě v takovém případě můžou zatknout. Což by znamenalo již definitivní ukončení mé možnosti učit. Rozhodl jsem se tedy nepokoušet svůj osud a nevracet se do Ruska, dokud Putinův režim neskončí.

Tomu rozumím. Mimo to by mě zajímala vaše cesta do Česka. Přicestoval jste k nám přes Finsko. Jaké bylo překračování rusko-finské hranice? Měl jste nějaké problémy?

Hranice jsme nepřekračovali v místě, kde to dělá většina Rusů. Jeli jsme směrem na jih Finska. 28. září byl totiž poslední možný den, kdy Finové povolovali Rusům hranice překračovat. 29. září o půlnoci je pak Finové uzavřeli.

Na hraničních přechodech se v posledních hodinách finské benevolence pohybovalo hodně lidí a aut. Na přechodu Torfyanovka to ale bylo pohodlnější – a právě zde jsme překročili hranice bez větších potíží. Musím říct, že ruská pohraniční stráž nám pomohla a chovala se velice přátelsky. Dokonce nám řekli, že nás chápou, a že kdyby mohli, tak by do Finska odešli s námi. Ani teď není přístup Rusů k těmto uprchlíkům nijak negativní.

Je vysoká šance vašeho zatčení, kdybyste byl v Rusku nyní?

Ano, zatčení nebo pokuty a soudy. Jak dobře víte, tak v Rusku dnes soudy nejsou svobodné. Moje situace bude velmi nepříjemná, pokud se vrátím.

Znáte někoho z vysokého politického vedení Ruska?

Samozřejmě, jako viceprezident Lidové strany svobody jsem politicky exponovaná osoba. Mám hodně kontaktů s ostatními opozičními subjekty – například Jabloko či s panem Navalným. Znám ještě mnoho dalších osobností. Nemám ale kontakt na nikoho z okolí Putina. Oni s námi v kontaktu ani být nechtějí.

Před anexí Krymu byly kontakty mezi vládnoucími politiky a těmi opozičními poměrně intenzivní. Měli jsme vzájemné každoroční konference, kde Putin míval proslovy. Od roku 2014 pro mě bylo dosažení jakékoliv politické funkce prakticky nemožné a těchto konferencí jsem se tak ani neúčastnil.

Co si myslíte o režimu ruského prezidenta Vladimira Putina?

Právě toto téma je hlavním tématem mého kurzu v Brně. Snažím se vysvětlit povahu Putinova režimu, který nevznikl jen tak z ničeho. Je pokračováním totalitárního režimu, kterému říkáme komunistický. Jenže ono ani nešlo tolik o režim komunistický. Až Gorbačov se snažil využít opravdové socialistické myšlenky. Tento pokus však skončil kolapsem SSSR roku 1991, jak dobře víme.

Od občanské války v letech 1917–1918 v Rusku máme typický gangsterský stát. Vedou ho zločinci a kriminální struktury. V reálu byla takzvaná komunistická strana mafiánskou organizací. Měla vertikální systém a chyběl jí legální status.

Po pokusech Gorbačova – a možná v některých počátečních případech i Jelcina – se Rusko k tomuto gangsterskému režimu vrátilo. Putin je typický bandita. Na Ukrajině teď už nejde v prvé řadě o válku, ale o totální eliminaci jeho a jeho režimu.

Není to stát. Nejsou zde pravidla. Není zde právo. Jediným systémem je nyní v Rusku mafie a její hlavou je pan Putin.

Pokud se podíváme na minulost, konkrétně rok 2000 a období předtím, když byl Putin premiér – dalo se s jeho minulostí v KGB a FSB předpokládat, že se takto bude chovat?

Většina Rusů v takovémto předpovídání selhala, a to včetně bývalého prezidenta Jelcina. Pokud se na tehdejší situaci podíváme z dnešního pohledu, tak není těžké vidět, že Putin byl pro Rusko nezbytný. Proč? Protože když se rozpadl gangsterský režim – neboli komunistický, jak si sám říkal – bylo nutné okamžitě začít s dekomunizací.

Základním principem gangsterského [komunistického] režimu totiž byly krádeže majetku. Tehdejší mafiánská elita měla možnost ovládat veškerý majetek po celém Sovětském svazu. Toto bylo nutné po jeho rozpadu napravit. Bývalý režim si od obyčejných lidí bral domy, nábytek, oblečení nebo auta. Pokud má dojít k liberalizaci země, tak tento majetek bylo nutné vrátit jeho původním majitelům.

Takto to nové režimy měly udělat ve všech postsovětských zemích v Evropě. Stalo se tak jen v pobaltských státech. V Bělorusku, Rusku, Moldavsku, na Ukrajině a ani ve středoasijských zemích nikdo takto majetek lidem nevrátil.

Lidé dále žili v chudobě a elita v bohatství. V dané situaci nemůže existovat funkční demokracie. Nové politické strany a jiné subjekty by lidem jejich starý majetek navrátily, což tato elita nechce. Ruská, ukrajinská a běloruská elita nakonec změnily demokracii v autokracii. Samozřejmě nešlo o formální autokracii, z demokracie se stala kamufláž a jakási divadelní dekorace. Proto Jelcin nominoval Putina. Ne jako osobu, která bude bojovat za demokracii, ale někoho, kdo bude pokračovat v ochraně majetku.

No a Putin to přijal. Bral majetek od jednoho oligarchy, načež ho dal druhému. Takhle to fungovalo mezi elitou, ale lidem nic nedal. Nyní v těchto postsovětských zemích nevidíme demokracii. Možná v Moldavsku, Arménii, Gruzii a na Ukrajině jsou nějaké pokusy viditelné, ale až dodnes nejsou příliš úspěšné.

Dneska vidíme, že je Ukrajina ve válce a lidé trpí. Chtěl bych ale znát váš názor na momentální politickou situaci v zemi. Existuje nějaká možnost, že se stávající politické vedení vymezí proti korupci a ostatním závažným vnitřním problémům tak, aby mohla Ukrajina přistoupit do Evropské unie a jiných západních struktur?

Jsem ruský občan a z morálního hlediska je pro mě prakticky nemožné dávat Ukrajincům nějaké rady. Obecně si myslím, že by všechny postsovětské země – a to včetně Ruska a Běloruska – mohly být součástí demokratického světa. Primárně však nejde o zavedení demokratických postupů. Důležitá je především systematická dekomunizace, jak jsem zmínil dříve.

V Česku, Polsku, Německu či na Slovensku se to podařilo. Existuje nutná potřeba provést lustraci nejen těch lidí, kteří se jakkoliv účastnili bývalého [komunistického] režimu, ale i těch, kteří se účastní nynější oligarchie a tyranie.

Ve většině někdejších komunistických zemí se toto stalo. Výjimku tvoří v několika ohledech neúspěšná Ukrajina, ale v Rusku a Bělorusku se to nepodařilo vůbec.

Demokracie je až důsledkem jednotlivých kroků k nápravě chyb minulých režimů. Bez těchto skutků bude korupce pokračovat a s ní také vláda oligarchů a autokratů.

Pokud Ukrajina chce vstoupit do Evropské unie, a já doufám, že se jí to podaří, tak jsou pro ni tyto reformy nutné, aby mohla být součástí západních struktur. Bez reforem ale Ukrajina nebude schopna zařadit se mezi demokratické evropské státy s liberálním trhem.

Rusko je na tom ještě hůř. Například Holodomor v letech 1933–1934 byl pro Ukrajince významnou událostí, zatímco v Rusku si jej vůbec nepřipomínali. Ačkoliv tam v té samé době došlo k podobným hladomorům.

Jak vnímáte ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako lídra?

Je schopný a silný. Jednou bude jedním z nejvíce heroických mužů ukrajinské historie. Nyní se zaměřuje hlavně na vítězství ve válce, nikoliv na systematické politické problémy. Je nutné pochopit, že jakmile Ukrajina válku vyhraje, tak pro Zelenského nebo jiného prezidenta bude nutné vyřešit mnoho problémů s majetkem, korupcí či vládnutím.

Nyní je to v pořádku, protože po něm nikdo nemůže chtít, ať dělá politické reformy. V budoucnosti uvidíme, jestli je natolik schopný v politických rozhodnutích, jako je dnes schopen dělat rozhodnutí ve válce.

Vidíte v něm změnu oproti předešlému vedení, které je známé pro korupci a spolupráci s oligarchy?

Doufám v to. Navíc popularita Zelenského po válce se pravděpodobně zvýší ještě víc. Jako Rus v této situaci nemohu dávat doporučení, ale myslím si, že pro něj bude ještě jednodušší tvořit tyto nutné reformy bez toho, aby se ohlížel za oligarchy, kteří dříve Ukrajině vládli.

Mezi Ruskem a Ukrajinou je válka. Tady v České republice nás však spíše děsí, že někdo použije ono pověstné červené tlačítko. Myslíte si, že je toho Putin schopen?

Ano. Není velmi odvážný muž. Nerad se dostává do riskantních a pro něj nebezpečných pozic. Použití nukleárních zbraní by mělo hrozné následky pro celý svět. V některých situacích je možné, že je využije. Dokonce si myslím, že minimálně dvakrát na jaře a jednou v září na to Putin připraven byl.

Ale v obou případech mu Západ vysvětlil, že tento krok bude kritický nejen pro Evropu, ale pro něj samotného, včetně jeho moci. Proto se rozhodl zorganizovat mobilizaci. Ještě předtím stáhnul svou armádu z kyjevského regionu. Nikdo ale neví, jestli bude ve svém dosavadním chování pokračovat nebo své přístupy postupně změní.