ROZHOVOR | Trump, Harrisová, Biden a Vance. Klvaňa pro EZ zhodnotil hlavní postavy voleb v USA a poradil, co sledovat

Může mít paní Harrisová jistotu, že ji Demokratická strana vybere jako svého kandidáta?

Jistotu ne. Ale pravděpodobnost, že bude kandidátkou Demokratické strany, bych dal někam k devadesáti procentům. 

Může se přece jen stát, že by si demokraté vybrali někoho jiného?

K tomu by musela nastat nějaká další krize. Ona by musela říct něco velmi hloupého, zkolabovat nebo by na ni muselo něco vyjít. Ale to se nepředpokládá, v politice je známou veličinou. V posledních týdnech se navíc chovala téměř exemplárně, její komunikace byla naprosto na jedničku. Nevypadala, že se třese na prezidentský úřad, je velmi zdatný komunikátor. Nedovedu si představit, že by ji někdo o nominaci připravil. 

Má Harrisová šanci úspěšně čelit panu Trumpovi?

To v každém případě. Má daleko větší šanci než pan Biden, který by Demokratickou stranu přivedl k poměrně jasné porážce. Na rozdíl od Trumpa má před sebou celou řadu voličů, kteří ji zase tak dobře neznají. Teď bude novou veličinou, která bude komunikovat svou vlastní kampaň a má tedy šanci růst. V každém případě to nemá v kapse, Trump bude velmi silný soupeř, protože Harrisová má několik výrazných slabin. Ale ty jsou určitě překonatelné. 

Je jednou z těch slabin, že je Harrisová žena a navíc Afroameričanka?

Samozřejmě. Ve Spojených státech, stejně jako všude na světě, je pořád hodně rasistů. To bude určitě částečně její slabina. Ale na druhou stranu to, že je černoška a zároveň asijského původu, u některých voličů bude plus. Předpokládám, že se ten faktor více méně vynuluje, nebo bude možná malinko pozitivní. 

Myslíte, že Biden udělal správné rozhodnutí?

Jednoznačně, protože pochopil tu realitu, že za ním Demokratická strana jednoznačně nestojí. Pochopil, že jeho šance na zvolení sice nebyla úplně nulová, ale velmi slabá. Upřednostnil před kariérou svou stranu a zemi. 

Proč s podporu paní Harrisové relativně dlouho váhal exprezident Barack Obama?

Demokratické špičky s výjimkou manželů Clintonových se snaží do situace zase tolik nezasahovat, aby nevzbudily dojem, že je to jakýsi diktát elit. Protože je docela možné, že ještě dojde k nějakému souboji v rámci Demokratické strany. Třeba proběhne několik debat a sjezd tak, aby to nevypadalo, že to Kamala Harrisová dostala zadarmo.

Rád bych se ještě dostal k panu Trumpovi. Pomůže mu neúspěšný atentát, nebo to postupně vyšumí?

Určitě mu nepomůže, ani neuškodí. Byla to velmi emocionální věc, která fungovala týden, možná deset dní po atentátu, ale ty emoce opadnou. Trump je takový politik, který nesmírně dělí Ameriku na ty, kteří ho nenávidí, a ty, kteří ho milují. Těch, kteří jsou veprostřed, je málo. Proto atentát nehrál příliš velkou roli. Hrál ji na republikánském sjezdu, kde se za ním strana zcela jednoznačně sjednotila. Ve volbách, které budou za tři měsíce, což svědčí o tom, v jaké době dneska žijeme, paradoxně atentát na prezidenta nebude hrát žádnou roli. 

Na republikánském sjezdu Trump jmenoval svého kandidáta na viceprezidenta, pana Vance. Jak ho vnímáte?

Vance je velmi inteligentní člověk, který vystudoval Yaleovu univerzitu a vyšel z velmi chudých poměrů. Z části Ameriky postižené úpadkem, je tam hodně nezaměstnanosti, alkoholismu, lidé berou drogy. Napsal o tom velmi zajímavou knížku, podle které byl natočen i film. Už z tohoto pohledu je to člověk, který dokáže výborně komunikovat, je dobrý v debatě a v posledních letech se stylizuje do takového trumpisty, který je trumpističtější než sám Trump. Je velmi radikální, staví se do pozice národoveckého konzervativce.

Jeho radikální názory mu ale mohou uškodit. Je téměř absolutně proti potratům a potraty budou velká slabina republikánů v kampani. Notabene když je dnes skoro jistou kandidátkou Demokratické strany žena.

Poslouchal jsem váš rozhovor pro Český rozhlas, kde jste zmínil, že je Trump nebezpečný a obdivuje diktátory. Jak jste to přesně zamýšlel?

Je to známá věc, Trump se velmi pochvalně zmiňuje o lidech jako je Putin. Nenajdete u něj jedinou kritickou poznámku na adresu ruského prezidenta nebo jeho politiky. Totéž se týká čínského šéfa státu Si Ťin-pchinga, kde sice Trump kritizuje jednotlivé čínské politiky a nelíbí se mu takzvaný čínský virus Covid, ale Si Ťin-pchinga jako takového obdivuje.

Dále je známý jeho velmi zvláštní a paradoxní obdiv k severokorejskému diktátorovi Kim Čong-unovi, kterého nazýval chytrým a inteligentním. A ty dopisy, které mu posílal – Trump je označoval za jakési milostné dopisy. To je prostě impulz Donalda Trumpa, který má autoritářské sklony a nesnese opozici. Koneckonců prohrál volby v roce 2020 a dodnes nepřiznal, že ty volby byly legitimní.

Jak se za Harrisové či Trumpa změní vztahy k Ukrajině, respektive i k Rusku?

To bude jako noc a den. Pokud vyhraje Harrisová, současná podpora ze strany Spojených států bude pokračovat. Když vyhraje Trump, tak skončí nebo hodně oslabí. Putin proto čeká na výsledky voleb a opravdu velmi si přeje vítězství Trumpa. 

Pan Trump říkal, že ukončí válku na Ukrajině za den. Vnímám to hodně nadsazeně, ale dokáže skutečně ukončit válku jako takovou?

Pokud donutí Ukrajinu k nějakým ústupkům, tak ta válka může nějak nepříjemně skončit. Podpora Spojených států je klíčová.

Pokud Trump vyhraje, dokáže poškodit i NATO?

Určitě. On NATO nerozumí, několikrát mluvil v zákulisí o tom, že by ho chtěl zrušit nebo z něj vystoupit. Obecně nerozumí ani spojenectví, což se týká i východoasijských spojenectví USA s Koreou a Japonskem. Chce jednat se státy jeden na jednoho, a to se týká i NATO. Pokud vyhraje, nebude ale mít sílu vystoupit. Na to by potřeboval dvoutřetinovou podporu v obou komorách Kongresu – a tu mít nebude. Prezident má ale více nástrojů, jak NATO oslabit. 

Dokázal byste mi nějak vysvětlit, jak fungují americké prezidentské volby? Jde mi hlavně o systém volitelů přenesených na státy. 

Jde o to, že každý stát má jiný počet obyvatel, a každý tak přidělený určitý počet volitelů. Je to něco podobného jako volby do Evropského parlamentu, kde jednotlivé státy mají různý počet europoslanců podle toho, kolik mají obyvatel. 

V americkém systému rozhodují dva typy států. Jednak to jsou velké státy, které mají hodně volitelů – nejvíc jich má Kalifornie, pak Texas, New York a Florida. Pak jsou důležité státy, které někdy volí republikány a jindy demokraty, takzvané swing states. Tam se ty volby de facto odehrávají. To znamená, sledujte sedm až deset států, kde se rozhodne o příštím prezidentovi.