ROZHOVOR | Volby zkomplikovaly plány Bidenovi i Trumpovi. Ani polarizovaná Amerika nechce příliš radikální kandidáty, míní Kotábová

Výsledky takzvaných midterm election ve Spojených státech jsou známy. S ohledem na malou podporu aktuálního prezidenta Joe Bidena se očekávalo, že voliči vystaví jeho Demokratické straně ve volbách zákonodárců a guvernérů pomyslný účet. O republikánském vítězství se dá ale nakonec hovořit jen omezeně, hodnotí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politoložka Věra Kotábová, která přednáší o americkém politickém systému na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. I tak podle ní republikáni posílili natolik, aby zásadně znepříjemnili Bidenovi zbytek mandátu. 

Kotábová poukazuje i na skutečnost, že volby sice potvrdily ideologickou polarizaci americké společnosti a obtížnost hledání kompromisu, zároveň ale přinesly porážku radikálů a stoupenců konspiračních teorií, díky čemuž oslabily šance Donalda Trumpa získat v republikánských primárkách prezidentskou nominaci.

V posledních amerických volbách, v nichž občané Spojených států rozhodovali o obsazení prezidentského úřadu, byl velkým tématem různorodý způsob hlasování. Podle kritiků nahrává Demokratické straně. Projevilo se to i v letošních volbách do Kongresu? 

Narážíte na problematiku early voting a vote-by mail, tedy možnosti hlasování před řádným termínem voleb a možnosti odevzdat hlas korespondenčně poštou anebo do speciálních schránek v době před termínem voleb. Každý stát má jinou úpravu těchto volebních technikálií a skutečně se zdá, že z nich profitují především demokraté, což mohlo vychýlit onu pomyslnou ručičku v jejich prospěch. Dokázali přimět k účasti ve volbách řadu voličů, někdy i poněkud sporně třeba prostřednictvím pořádání společného vyplňování volebního lístku. Tematicky pak dokázali zmobilizovat voliče v souvislosti s problematikou potratů.

Před volbami se hovořilo o tom, že voliči vystaví pomyslný účet Demokratické straně a prezidentství Joe Bidena. Republikáni sice zvítězili, když získali většinu v dolní komoře Kongresu, avšak nikoliv výrazně. Je takový výsledek z vašeho pohledu překvapivý?

Ano, je. Historicky vzato, strana, k níž patří nebo za niž kandidaturu získal úřadující prezident, od druhé světové války ztrácí v midterm election v průměru dvacet šest křesel ve Sněmovně a čtyři v Senátu, přičemž jen pětkrát získala křesla v jedné z komor Kongresu a jen jedinkrát v obou komorách. Touto výjimkou byly volby v roce 2002, kdy po útocích na Světové obchodní centrum cítili Američané potřebu se manifestačně postavit za svého prezidenta a volili tedy jeho stranu. Jak známo, v midterm election se prezident nevolí, ale jak z názvu vyplývá, jsou to volby v polovině jeho funkčního období a bývají vnímány také jako referendum o tom, jak si prezident vede v úřadě. A protože Bidenův „job approval“, tedy průzkum veřejného mínění mapující, jak si prezident u občanů stojí, je nízký, očekávalo se, že voliči za jeho neoblibu vystaví demokratům účet. Navíc ekonomická situace, jmenovitě vysoká inflace a stoupající nezaměstnanost, také nahrávala do karet kritikům prezidenta a očekávalo se, že voliči podpoří spíše republikány. 

S ohledem na skutečnost, že Republikánská strana neovládla horní komoru Kongresu, Senát, a v součtu přišla o dvě křesla guvernérů v jednotlivých státech, je vůbec možné hovořit o jejím vítězství? 

Jen omezeně a o mnohem menším, než se čekalo. Republikáni nepochybně dosáhli vítězství ve Sněmovně reprezentantů, třebaže nikoliv závratného. Avšak nedokázali překlopit na svoji stranu Senát a celkově ztratili dvě guvernérská křesla. Na federální úrovni jim tato „divided government“, tedy situace, kdy alespoň v jedné komoře kongresu má převahu jiná než prezidentova strana, nicméně stačí k tomu, aby zásadně znepříjemnili další dva roky vládnutí stávajícího prezidenta. 

Tématem, alespoň v tuzemských médiích, byl výběr republikánských kandidátů, který se v mnoha případech měl odvíjet od jejich loajality k Donaldu Trumpovi. Domníváte se, že tento faktor měl na výsledky hlasování podstatnější dopad?

Ano, domnívám se, že měl. Ukazuje se, že kandidáti hlásící se k Donaldu Trumpovi nebo jím podporovaní zastávali většinou v jednotlivých otázkách radikální stanoviska. Například se ztotožňovali s konspirační teorií o ukradených volbách a podvodech při hlasování nebo favorizovali přísné protipotratové zákony v jednotlivých státech. Problém je částečně v tom, že o stranických kandidátech na jednotlivá křesla/úřady se rozhoduje v primárních volbách, a těch se zúčastňují zpravidla ideologicky více vyhranění voliči, kteří často volí radikálnějšího kandidáta. Letos však byli někteří kandidáti tak ostře profilovaní, že voliči nakonec v midterm election dali přednost umírněnějším uchazečům o křesla.

Co napovídají volební výsledky o Demokratické straně? Také v ní existují různé směry a její představitelé jsou názorově poměrně široce rozeseti na pomyslné pravo-levé ose politického spektra. Došlo k výraznějšímu posílení některého z proudů mezi demokraty?  

Takto bezprostředně po volbách lze těžko soudit. Pro obě hlavní politické strany ale platí, že podobně jako probíhá polarizace ve společnosti, dochází k vymezování názorových proudů i ve stranách. Dosavadní tendence byla taková, že rétorikou v nich navrch měla spíše krajní, radikálnější křídla. Teprve uvidíme, jak se situace vyvine a zda strana vyprodukuje smířlivěji naladěné politiky. Trochu napoví volba vůdce demokratické menšiny ve Sněmovně, jíž se nezúčastní vlivná progresivistka Pramila Jaypal. Po rezignaci Nancy Pelosi se tak o nejvyšší posty demokratů v hierarchii Sněmovny reprezentantů ucházejí Hakeem Jeffries, Katherine Clark a centrista Pete Aguilar. Clark a Jeffries jsou více progresivističtí, ač třeba Jeffries nepodpořil Green New Deal. Zajímavě se ovšem ve Sněmovně profiluje New Democrat Coalition, což je devadesáti devítičlenný  demokratický kaukus, který si klade za cíl stavět mosty mezi levým a pravým křídlem strany, usiluje o ekonomický růst, inovace a fiskálně udržitelnou politiku. Zdá se, že progresivisté po volbách výrazně neposílili, ale zároveň ani moc neztratili. 

Prozradil průběh a výsledek voleb něco nového o současných Spojených státech a tamní politické i společenské situaci? Potvrzuje tradičně zmiňovanou polarizaci a rozdělení země?

Ano, potvrzuje. Ukazuje se, že kompromis je v mnohých otázkách jen obtížně dosažitelný a voliči zpravidla volí s ohledem na své ideologické preference. Dřívější skupina voličů, kteří se označovali jako nezávislí, stále více inklinuje k jedné nebo druhé straně, a počet voličů, kteří v jedněch volbách volí do různých křesel nebo úřadů kandidáty různých stran - takzvaný split-ticket voting - klesá. Stoupá rovněž počet států, v nichž na státní úrovni dominuje jedna strana. Zatím se spíše zdá, že voliči se kompromisů obávají nebo je dokonce považují za zradu svých ideálů. 

Jak ovlivní výsledek voleb zbytek funkčního období prezidenta Joe Bidena? Má v praxi větší význam skutečnost, že republikáni budou mít ve Sněmovně reprezentantů relativně těsnou většinu? 

Ano, má. Částečně jsem odpověděla již v úvodu. Situace označovaná jako „divided government“ republikánům postačí k tomu, aby Bidenovi zásadně znepříjemnili zbytek funkčního období. Ať už tím, že mu nebudou schvalovat zákony potřebné pro jeho agendu – aby zákon prošel, musí jej ve stejném znění schválit obě komory Kongresu – nebo tím, že spustí sérii nejrůznějších vyšetřování, případně zastaví vyšetřování započatá za situace, kdy měla ve Sněmovně i v Senátu většinu Demokratická strana.

Závěrem, nakolik průběh a výsledek těchto voleb ovlivnil šance Donalda Trumpa, který v minulém týdnu oznámil opětovnou prezidentskou kandidaturu, vrátit se do Bílého domu? 

Domnívám se, že je ovlivnil docela podstatně. Za prvé voliči dali najevo, že nechtějí radikální kandidáty, kteří jsou stoupenci různých konspiračních teorií a neuznávají výsledky voleb. Za druhé řada republikánských politiků a patrně i veřejnosti vnímá endorsement - veřejné vyslovení podpory - takových kandidátů ze strany Donalda Trumpa jako faktor, který přispěl k porážce zmíněných kandidátů. A konečně se ve volbách objevili politici, kteří si vedli výtečně a dokázali voliče oslovit, takže vyhráli s velkým přehledem. Takovým politikem je na straně republikánů nepochybně floridský guvernér Ron DeSantis, který se může stát velmi silným Trumpovým soupeřem v republikánských primárkách, v nichž se bude rozhodovat o kandidátovi strany do příštích prezidentských voleb. Trump už ho také od úmyslu kandidovat v prezidentských primárkách veřejně odrazoval.

Související

Kateřina Kolouchová Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Joe Biden Donald Trump Věra Kotábová Volby USA USA (Spojené státy americké) Kongres USA Demokratická strana (USA) Republikánská strana (USA)

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy