Čeští oštěpaři Veselý s Vadlejchem postoupili do finále, závodit začali i desetibojaři

Poté, co v úterý hrubě nezadařilo českým oštěpařkám, kdy se ani jedné ze tří českých reprezentantek nepodařilo postoupit do finále, zúčastnili se ve střeedu své kvalifikace pro změnu čeští oštěpaři. Těm se nakonec dařilo daleko lépe, když se do bojů o medaile povedlo proklouznout Vítězslavu Veselému i Jakubu Vadlejchovi. Své olympijské zápolení pak ve středu zahájili i desetibojaři včetně dvou českých Adama Sebastiana Helceleta a Jiřího Sýkory. Zatímco první jmenovaný je po třech úvodních disciplínách zatím šestnáctý, druhý zase až jednadvacátý.

Stejně jako před pěti lety pod pěti olympijskými kruhy v Riu, tak tentokrát i v Tokiu bude mít český oštěp mezi muži ve finále hned dvojí zastoupení. Postoupil jak Vítězslav Veselý, tak i Jakub Vadlejch, kteří si v kvalifikaci vylepšili své osobní rekordy. Zatímco Vadlejchův nejdelší pokus byl ten poslední a měřil 84,93 metru, čímž se tak dostal na čtvrtou pozici, Veselému se sice nepodařilo přehodit kvalifikační limit, ale díky hodu dalekému 83,04 metru se umístil na postupovém osmém místě.

Jakub Vadlejch měl při tom dost namále se svým postupem, neboť první dva pokusy mířily jen těsně za postupovou hranici a vypadalo to, že do finále nakonec nepostoupí. Účast v něm mu tedy zajistil až poslední třetí pokus. Jak ale sám prozradil, nic zvláštnho jinak při tom třetím pokusu neudělal. "Udělal jsem skoro to samé, jenom o trošičku líp. Opravdu k tomu nejde říct nic. Nastavení těla, hlavy bylo úplně stejné jako první dva hody, ale chyběl nějaký milimetr, malé počkání levé ruky. Jsou to opravdu milimetry, mikrometry a udělá to v tomhle případě šest metrů," komentoval svůj výkon po kvalifikaci.

Pro jeho kolegu Veselého bude účast v tokijském finále již čtvrtou olymipjskoub finálovou účastí, jelikož poprvé se pod pěti kruhy ve finále oštěpu objevil už v Pekingu v roce 2008. Čtyři roky na to v Londýně pak vybojoval bronzovou medaili, jenž dostal se zpožděním poté, co byl Ukrajinci Oleksandru Pjatnycjiovi zjištěn doping. Že by mohl postup do finále vyjít i tentokrát, tak nad tím Veselý přemýšlel už při tréninku, kdy se mu dařilo. "Určitě vám to dá klid, když víte, že máte něco v kapse a můžete to vytáhnout. Jsem spokojený. Hlavně ta kvalifikace, to vždycky člověk nikdy neví, co se uděje. A vyšlo to," řekl Veselý.

Čeští desetibojaři zatím na chvostu průběžného pořadí

Kromě oštěpařů se čeští atleti v rámci středečního dopoledního programu představili ještě v mužském desetiboji, kde se ukázali hned dva reprezentanti Adam Sebastian Helcelet a Jiří Sýkora. První disciplínou, kde se desetibojaři představili, byla stovka. Nejrychleji ji absolvoval Warner s časem 10,12, jenž byl tak o dvě setiny lepší než při desetiboji, kterého se zúčastnil v Götzisu. Helcelet pak absolvoval stoku v čase 11,06 sekundy, což ho řadilo na celkové průběžné 18. místo, Jiří Sýkora pro změnu doběhl do cíle v čase 11,18 sekundy a po stovce byl tak dvacátý.

V následném skokuk do dálky oba Češi zůstali daeko za očekáváními, když Helcelet skočil 716 a Sýkora pak 703 centimetrů. Bronzový medailista z posledních Her v Riu Warner zaznamenal skok daleký 824 centimentrů a nedával tak svým soupeřům prakticky žádnou šanci ho dostihnout. Pokud by Warner skákal pouze skok do dálky, takovýto skok by mu vynesl bronz.

Následoval vrh koulí. V ní Helcelet hodil kouli k 14,99 metrům, díky čemuž se tak v průběžném pořadí posunul na šestnáctou příčku. To jeho kolega Sýkora zůstal i po této disciplíně na svém. Warner pak vrhnul kouli k 14,80 metrům, čímž tak vylepšil o půl metru svůj výkon z Götzisu. Co se týče světového rekordmana Francouze Kevina Mayera, tak ten zatím figuruje na čtvrté pozici se ztrátou 304 bodů.

Warnholm v sukních. Po mužské čtvrtce i ta ženská přinesla světový rekord

Poté, co v mužském závodě na 400 metrů překážek zazářil svým fenomenálním během Nor Karsten Warnholm, se v Tokiu přepisovali historické tabulky i v ženské čtvrtce s překážkami. Postarala se o to Američanka Sydney McLaughlinová, která do cíle doběhla v novém světovém rekordu 51,46. Druhá za ní byla její krajanka Dalilah Muhammadová, třetí Nizozemka Femke Bolová zaznamenala nový evropský rekord díky času 52,03.

Související

Běhání, ilustrační fotografie.

LOH 2024: Hassanovou inspiroval Zátopek. Po dvou bronzech z dráhy si doběhla pro zlato z maratonu

Jak sama nizozemská běžkyně Sifan Hassanová řekla, k tomu, aby na hrách v Paříži po závodech na pěti a na deseti kilometrech zkusila i maraton, ji inspiroval někdejší československý běžec Emil Zátopek, kterému se dosud jako jedinému podařilo z těchto tří distancí v Helsinkách získat zlatou olympijskou medaili. Poté, co si na těchto hrách Hassanová doběhla pro bronzy ze zmiňované pěti a desetikilometrové trati, si chtěla svou medailovou sbírku rozšířit o cenný kov z maratonu a povedlo se jí to dokonale, když si v olympijském rekordu 2:22:55 doběhla pro zlato. Nejlepší Češkou byla šestadvacátá Tereza Hrochová, další česká reprezentantka Moira Stewartová skončila na 66. místě.
Nikola Ogrodníková

LOH 2024: Nikola Ogrodníková zachránila pod pěti kruhy českou oštěpařskou školu a získala bronz

Po zlaté medaili kajakáře Josefa Dostála se v sobotu během předposledního soutěžního olympijského dne dočkal česká výprava pátého cenného kovu zásluhou oštěpařky Nikoly Ogrodníkové, která získala bronz a zachránila tak tím pod pěti kruhy českou oštěpařskou školu. Cenný kov si ve svém životním závodě pro mnohé nečekaná česká olympijská medailistka zajistila hodem dalekým 63,68 metru.

Více souvisejících

Atletika Olympijské hry 2021 (Tokio) olympiáda

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Politici mají hotovo. Důchodovou reformu posvětil i prezident

Vládní důchodová reforma, která například postupně zvýší věk odchodu do důchodu až na 67 let, může začít platit. V pátek ji totiž podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Pražský hrad. Novelu zákona už předtím schválily obě komory parlamentu. 

před 41 minutami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa směřuje k jednotné obranné průmyslové základně. Klíčoví hráči? Německo a překvapivě Itálie

Německo-italská spolupráce v oblasti obrany se stává klíčovým krokem k vybudování sjednocené evropské obranné průmyslové základny, která je strategickou odpovědí na rostoucí globální napětí a požadavky na posílení kolektivní bezpečnosti. Ruská invaze na Ukrajinu znovu upozornila na zranitelnosti evropské obranné politiky a zdůraznila nutnost přehodnotit evropský přístup k obraně, včetně výrobních a akvizičních kapacit.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

François Bayrou

Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou

Francouzská politická scéna zažila další významný zvrat. François Bayrou byl jmenován novým premiérem Francie poté, co Michel Barnier podal demisi. Třiasedmdesátiletý centrista je dlouholetým politickým hráčem a klíčovým partnerem prezidenta Emmanuela Macrona, jehož centristická aliance nyní usiluje o stabilizaci politické situace, uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Tomáš Řepa

Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa

Ukrajinci pomohli svrhnout syrský režim Bašára Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů nebo předáním informací. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekl bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ říká.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Bašár Asad se sešel s Vladimirem Putinem (21.11.2017).

O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění

Bývalý syrský prezident Bašár al-Asad byl potichu evakuován do Moskvy poté, co povstalecké síly obsadily Damašek. Úniková operace, organizovaná ruskými tajnými službami, byla provázena přísným utajením – dokonce i Asadův bratr údajně nebyl informován. Zatímco Moskva dříve Asadovu režimu poskytovala vojenskou podporu, nyní mu zajistila útočiště, které se však pravděpodobně stane místem jeho politického zapomnění. Uvedl to server The Guardian.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý

Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 5 hodinami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 5 hodinami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 6 hodinami

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 7 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 8 hodinami

včera

Elon Musk překonal historický rekord. Nikdy nebyl nikdo bohatší, než on

Elon Musk, nejbohatší člověk planety, dosáhl dalšího historického milníku. Jeho čisté jmění přesáhlo hranici 400 miliard dolarů, čímž se stal prvním člověkem, který tohoto čísla dosáhl. Upozornil na to server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy