Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Kanada možná plně naočkované cizince na své území pustí v září

Německo má 1456 nově nakažených

Ve zhruba 83milionovém Německu za poslední den přibylo 1456 nových případů nákazy koronavirem. Dnes o tom informoval Institut Roberta Kocha (RKI). Před týdnem přibylo 949 nově infikovaných. Takzvaná sedmidenní incidence, tedy počet nových případů v týdenním úhrnu v přepočtu na 100.000 obyvatel, vzrostla na 8,6 ze čtvrtečních 8,0 a středečních 7,1.

Rozhovor

Babiše v Bruselu nemá nikdo rád, z občanů udělal rukojmí. Dezinformace vyvolávají strach z očkování, říká Zdechovský

Chvílemi byl velmi emotivní a otevřený. Europoslanec a místopředseda KDU-ČSL Tomáš Zdechovský odhazuje diplomacii pokaždé, když mluví o premiéru Andreji Babišovi, který je podle přijaté rezoluce Evropského parlamentu ve střetu zájmů. „Babiše v Bruselu nemá nikdo rád. Pokud Evropská komise posoudí, že u nás nefunguje právní stát, celé zemi hrozí obrovský problém. V ohrožení se tak kvůli jeho hamižnosti ocitnou firmy, které jinak čerpají dotace v souladu se zákony. Premiér prostě z občanů České republiky udělal rukojmí,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tomáš Zdechovský.

Vyloučit možnost úniku koronaviru z laboratoře bylo dle šéfa WHO předčasné

Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus uznal, že bylo předčasné vyloučit možnou spojitost mezi pandemií covidu-19 a únikem viru z laboratoře. Dnes také podle agentury AP řekl, že se obrátil na Čínu s žádostí, aby byla transparentnější ohledně hledání původu koronaviru.

Velká Británie za den hlásí téměř 50 tisíc nových infekcí, úmrtí přibylo 63

V Británii dnes pokračoval prudký růst počtů zachycených případů nákazy novým koronavirem a relativně mírný vzestup ukazatelů o hospitalizacích a úmrtích spojených s covidem-19. Úřady od středy zaznamenaly 48.553 infekcí a 63 úmrtí do čtyř týdnů po pozitivním testu. Přírůstky jsou v obou případech nejvyšší za poslední měsíce.

Covidem se v Česku nakazilo jen 0,06 procenta očkovaných, ukazují data

Po aplikaci druhé dávky očkování proti covidu-19 se nakazilo 4030 osob z 3,86 milionu očkovaných, většina měla pozitivní test krátce po aplikaci vakcíny. Po 14 dnech, kdy vzniká i podle výrobců maximální ochrana, je to jen šest setin procenta z očkovaných. Po jednání s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Sněmovní schůze ke koronaviru byla kvůli nízkému počtu poslanců přerušena

Mimořádná schůze Sněmovny svolaná z podnětu části opozice zejména k epidemii covidu-19 byla dnes odpoledne kvůli nízkému počtu poslanců přihlášených k hlasovacímu zařízení přerušena. Dolní komora tak nedokončila debatu ani o prvním bodu programu, který se týkal zřízení vyšetřovací komise k řešení koronavirové krize.

Epidemie se otáčí k pozvolnému růstu, uvedl Dušek. Šíří se delta

Epidemie covidu-19 se otáčí k zatím pozvolnému růstu počtu nových případů, většinu nakažených tvoří mladí lidé. Během několika týdnů nevyhnutelně převládne nakažlivější varianta koronaviru delta, dříve indická. V rozhovoru s ČTK a Českou televizí to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Povinné očkování v Moskvě: Většina zdravotníků, učitelů a sociálních pracovníků už má vakcínu

Většina zdravotníků, učitelů a sociálních pracovníků je očkovaná, hlásí Moskva měsíc poté, co úřady nařídily povinnou vakcinaci proti covidu-19 některým profesím.

Slovensko bude podle ministra i po verdiktu soudu nadále vyžadovat karanténu

Slovensko bude při vstupu do země nadále vyžadovat karanténu od cestujících, kteří nejsou očkováni proti nemoci covid-19. Výjimku z izolace nově už nebudou mít lidé, kteří dostali pouze první dávku vakcíny.

Volný dvě hodiny řečnil ve Sněmovně. Poslanci se přou o vzniku vyšetřovací komise

Poslanci se dnes čtvrtou hodinu přou v debatě o návrhu na zřízení sněmovní vyšetřovací komise k řešení koronavirové krize, jak je prosazuje část opozice v čele s Piráty. Vznik nepodpoří vládní hnutí ANO, podle kterého jde jen o politickou propagaci, a KSČM.

Slovensko hodlá i po verdiktu soudu nadále vyžadovat karanténu

Slovensko bude při vstupu do země nadále vyžadovat karanténu od cestujících, kteří nejsou očkováni proti nemoci covid-19. Výjimku z izolace nově už nebudou mít lidé, kteří dostali pouze první dávku vakcíny. Vyplývá to z dnešního vyjádření ministra zdravotnictví Vladimíra Lengvarského.

Dvě třetiny Čechů mají z něčeho obavy. Nejčastěji je vyvolává koronavirus

Obavy z něčeho mají nyní zhruba tři pětiny lidí, přičemž nejčastěji je vyvolává nemoc covid-19. Vedle toho se Češi bojí zejména o své zdraví, válek a zhoršení životní úrovně. Většina lidí, přibližně 90 procent, se ale dál cítí v ČR i místě svého bydliště bezpečně. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které ho provedlo v červnu mezi tisícovkou lidí starších 15 let.

Rusko třetí den po sobě hlásí rekordní počet zemřelých nakažených

Za poslední den zemřelo v Rusku 791 lidí v souvislosti s covidem-19, což je nejvíce od začátku pandemie. Země tak registruje nejvyšší denní přírůstek zemřelých v souvislosti s nemocí třetí den po sobě, napsal dnes list Kommersant s odvoláním na ruský operativní štáb. O den dříve úřady informovaly o 786 zemřelých a předchozí den hlásily 780 úmrtí.

V postupu očkování Česko zaostává za průměrem EU

Očkování proti koronaviru začalo v ČR loni 27. prosince stejně jako ve většině ostatních zemí Evropské unie. Od té doby bylo v České republice plně naočkováno 4,040.306 lidí, což je téměř 38 procent obyvatel (posledních půl milionu plně naočkovaných přibylo za deset dní).

Stát má motivovat k očkování, trasovat, udržet otevřené obchody, tvrdí Piráti a STAN

Motivace lidí k očkování proti covidu-19, rychlé trasování, udržení otevřeného maloobchodu a služeb či bezpečný návrat do škol jsou podle Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) prioritami v souvislosti s koronavirem. Zároveň by podle nich mělo zůstat bezplatné a dostupné testování na koronavirus a důležitá je příprava plánu na podzim. Zástupci stran to řekli na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně.

Ve středu přibylo v Česku 266 nově nakažených

V Česku ve středu přibylo 266 potvrzených případů koronaviru, je to o 12 méně než minulý týden. Po sedmi dnech se tak zastavil mezitýdenní nárůst. Reprodukční číslo, které určuje kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, kleslo z 1,45 na 1,3.

V Německu za den přibylo 1642 nakažených

Německo zaznamenalo za uplynulý den dalších 1642 případů koronavirové nákazy a 32 úmrtí v souvislosti s covidem-19. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI).

KSČM nepodpoří vznik sněmovní komise k řešení covidu

Poslanecký klub KSČM na dnešní mimořádné schůzi Sněmovny nepodpoří vznik vyšetřovací komise k řešení koronavirové krize. Podle předsedy strany Vojtěcha Filipa by šlo o další komisi, která by zasahovala do živých spisů policie, po nedávno ustavené komisi k loňské ekologické havárii na řece Bečvě. Filip to řekl na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně.

Nově registrovaní k očkování dostanou druhou dávku už za 21 dní

Nově registrovaní k očkování proti covidu-19 od dnešního dne opět dostávají termín druhé dávky 21 dní po první. Dosud to u vakcíny Pfizer/BioNTech bylo 34 až 42 dní.