Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Pardubickému kraji musí pomoci soukromá zařízení, lázně i vojenské nemocnice, říká Válek

Odborníci hledají dobrovolníky do studie protilátek na covid-19

Odborníci hledají dobrovolníky do studie, která má zjistit, zda mají v krvi protilátky chránící před nemocí covid-19. Do studie už se od podzimu přihlásilo 15.000 lidí, odborníci ale potřebují dvojnásobek. Informovali dnes o tom ČTK. Studie by měla zjistit, jak dlouho protilátky v lidském organismu zůstávají. Zájemci se mohou hlásit do konce března tak, že se objednají na testování do některé ze zapojených laboratoří.

V Česku přibyl čtvrtý nejvyšší počet nakažených za dobu epidemie

V úterý přibylo v Česku 16.642 případů covidu, což je čtvrtý nejvyšší údaj za dobu epidemie. Dosavadní rekord je z 6. ledna a je zhruba o tisícovku vyšší.

Ivermektin v zajetí dezinformací. Pasta na koňský chrup míří navzdory riziku do lékárniček

O ivermektinu v poslední době zřejmě slyšel již každý. Tento lék je skloňován stejně hojně, jako samotný koronavirus, avšak na rozdíl od něj toto antiparazitikum vyvolává řadu kontroverzních otázek, včetně těch etických. Na jedné straně se totiž v zásadě neotestovaný lék začal dodávat do nemocnic a zvažuje se i distribuce praktickým lékařů, navíc slouží i jako prostředek k vydírání, na straně druhé pak stojí vynalézavost lidí, kteří si jej shánějí sami na vlastní pěst. V podobě léku pro zvířata, kterým se mohou otrávit. Stranou pak stojí odborníci, kteří před nekontrolovaným užíváním přípravku důrazně varují.

Komentář

Roční pandemie odkryla Babišovu tvář. Nikdy neměl být premiérem

Píší nejčernější kapitolu v dějinách polistopadové země. Vláda se během rok trvající koronavirové pandemie stala synonymem pro neschopnost a nekompetentnost. Členové kabinetu, kteří umí jen zmatkovat, vše schvalovat na opozici či občany, by měli okamžitě zmizet z veřejného života. Během dvanácti měsíců tým ze Strakovy akademie zavedl republiku do záhuby a pozbyl veškerý kredit. Za jeho chybná rozhodnutí zaplatili nevinní: přes dvacet tisíc lidí podlehlo nákaze. Obětí mohlo být méně, pokud by Andrej Babiš poslouchal experty a nedbal tak úzkostlivě na PR. Krize ukázala, že se nikdy neměl stát premiérem.

Nemocniční lůžka v Pardubickém kraji došla. Pacienty už není kam převážet

Pardubický kraj vyhlásil stav hromadného postižení osob. Podle České televize je kapacita nemocnic zcela vyčerpaná a nové pacienty už není kam převážet. Plné jsou jednotky intenzivní péče i lůžka standardní péče.

Lidé v karanténě budou dostávat příspěvek až 370 Kč, schválila Sněmovna

Lidé v nařízené karanténě zřejmě budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Schválila to dnes zrychleně Sněmovna podle celkové úpravy předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Vláda navrhovala pro lidi v karanténě nebo izolaci nemocenskou 100 procent místo 60 procent průměrného redukovaného výdělku.

Češky se v Norsku prokazovaly falešným testem, jdou do vězení

Dvě Češky potrestal norský soud třiceti dny vězení za to, že při dvou příležitostech předložily falešný negativní test na koronavirus. Informoval o tom dnes server Norway Today. Do Norska jely za prací a falešný test si objednaly ve Švédsku.

Česko v očkování zaostává. Pardubický kraj má plné nemocnice

V Česku přibylo za pondělí 12 150 nakažených. Je to zhruba třikrát více, než v podstatně větším sousedním Německu. Nově se také zavádí další opatření. Druhým dnem také pokračuje registrace lidí starších 70 let k očkování.

Česko může pacienty posílat do Švýcarska či Německa, dostalo nabídku na stovky míst

Česko má ze zahraničí nabídky nižších stovek míst pro pacienty s nemocí covid-19, řekl dnes ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v Českém rozhlasu Radiožurnálu (ČRo). Mezi zeměmi, které lůžka nabídly, jmenoval také Švýcarsko. Už tento týden mohou být první pacienti převezeni do Německa, dodal.

Šéf vakcinologů: Pokračovat ve vývoji české vakcíny nemá smysl

Pokračovat ve vývoji české vakcíny nemá smysl. Předpokládané výdaje nemohou stačit na klinické hodnocení a registraci vakcíny. Náklady na vývoj se běžně pohybují v miliardách. ČTK to napsal předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Reagoval tak na pondělní usnesení vlády, která rozhodla o pokračování projektu české vakcíny, jejíž vývoj byl loni kvůli dostupnosti komerčních vakcín zastaven.

Praha je na hraně kapacit. Volná lůžka rychle docházejí

V mnohých pražských fakultních nemocnicích je k dnešnímu dni obsazena většina standardních lůžek s kyslíkem a lůžek na odděleních ARO a JIP. Hospitalizovaných s covidem-19 ve vážném stavu jsou desítky. Uvedli to mluvčí nemocnic v hlavním městě. Těžkých případů covidu je v Česku nyní nejvíc od začátku epidemie.

Povinné testování se netýká veřejnoprávních institucí

Povinné testování ve firmách se podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) zatím nevztahuje na veřejné, veřejnoprávní ani příspěvkové organizace. Podobný postup jako například v průmyslových firmách se jim ale doporučuje. O testování a případném rozšíření okruhu organizací, na které se bude povinnost vztahovat, vládní představitelé denně jednají. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí MPO Štěpánka Filipová.

K očkování se zatím registrovalo 225 tisíc lidí nad 70 let

K očkování proti nemoci covid-19 se od pondělního spuštění registrací pro seniory nad 70 let přihlásilo více než 225.000 lidí. Přibližně 20.000 z nich už má přiřazený i termín vakcinace, uvedl dnes odpoledne vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla v České televizi (ČT).

COVAX do května rozdělí 142 zemím 237 milionů dávek vakcín

Mezinárodní očkovací program COVAX rozdělí do konce května ve 142 zemích světa celkem 237 milionů dávek vakcíny od firmy AstraZeneca. V Ženevě to dnes oznámil šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Do konce března se podle něj bude distribuovat i 1,2 milionu dávek od firem Pfizer/BioNTech. Už minulý týden obdržely zásilky vakcín z programu COVAX první země - Ghana a Pobřeží slonoviny.

Analýza

Analýza dění v Brazílii nasvědčuje vyšší nakažlivosti nové mutace

Mutace koronaviru odhalená na konci loňského roku v Brazílii zaplavila tamní město Manaus i kvůli vyšší nakažlivosti a také kvůli schopnosti nakazit lidi, kteří už nemoc prodělali. Vyplývá to z nové studie britských a brazilských vědců, která podle médií nabízí první podrobnou analýzu chování tzv. brazilské varianty viru SARS-CoV-2.

Další lék na koronavirus dostal zelenou. Ministerstvo povolilo používání léku od firmy Regeneron

Ministerstvo zdravotnictví povolilo používání neregistrovaného léku na covid-19 od firmy Regeneron. Uvedlo to na svém webu. Ministerstvo udělilo výjimku pro 12.000 dávek léku. Podle Fakultní nemocnice v Motole by první dodávka mohla do Česka dorazit po 21. březnu. Nemocnice dostane 2000 dávek, o které se pak podělí i s dalšími nemocnicemi.

Do Česka dorazil neotestovaný lék ivermektin pro 20 tisíc pacientů

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně dostala 10.000 balení léku ivermektin, jehož pomocí léčí covid-19. ČTK to dnes řekla mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Nemocnice lék už vyzkoušela u 30 pacientů s koronavirem s těžším průběhem, zdravotní stav většiny se používáním ivermektinu ve spojení s další léčbou zlepšil.

V Brně se zřejmě objevily další dva případy jihoafrické mutace

V Brně se nejspíš objevily další dva případy jihoafrické mutace koronaviru. Jeden ze vzorků je vázaný na brněnskou školku, kde už se jihoafrická mutace vyskytla. Druhým případem je žena hospitalizovaná ve vážném stavu v jedné z brněnských nemocnic, řekl dnes ČTK Omar Šerý, ředitel laboratoře Elisabeth Pharmacon, která vzorky odhalila.

Slovensko má rekordní počet hospitalizovaných s koronavirem

Slovensko před zpřísněním zákazu vycházení, který s několika výjimkami začne kvůli šíření koronavirové infekce platit ve středu, zaznamenalo nový rekord v počtu hospitalizovaných v souvislosti s covidem-19. V nemocnicích bylo v pondělí 4042 pacientů s potvrzeným covidem-19 nebo s podezřením na toto onemocnění, informovalo dnes slovenské ministerstvo zdravotnictví. Země zaznamenala dalších 118 úmrtí na covid-19, což je nejvyšší denní přírůstek od první poloviny února.