Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Německá policie zjistila na hranicích padělky koronavirových testů

V Ústeckém kraji pokračují převozy nakažených pacientů jinam

V Ústeckém kraji pokračují kvůli nedostatku lůžek převozy pacientů s covidem do nemocnic mimo region. Do Německa se zatím žádný transport neuskutečnil, řekla dnes ČTK mluvčí Krajské zdravotní Jana Mrákotová. Za pondělí přibylo podle webu ministerstva zdravotnictví 804 případů koronaviru, o 72 méně než před týdnem.

V pondělí přibylo přes 12 tisíc nakažených. Počet těžkých případů je rekordní

Počet vážných případů nemoci covid-19 v Česku dosáhl v pondělí nového rekordu za celou dobu epidemie, a to 1568 těžce nemocných. Hospitalizovaných s covidem-19 bylo celkem 7717, což bylo nejvíce od začátku loňského listopadu.

Od dnešního dne bude možné žádat o nový kompenzační bonus

Finanční správa dnes odpoledne začne přijímat žádosti o nový příspěvek, tzv. kompenzační bonus, 1000 korun denně pro podnikatele nebo společníky malých firem. Příspěvek byl zvýšen z 500 korun novým zákonem, který v pátek vyšel ve Sbírce zákonů. Pracovníkům na dohodu zůstává příspěvek 500 korun denně.

Lze se nakazit z peněz či zásilky? Myjte si ruce, ne zboží, vzkazují experti

Část odborníků se domnívá, že přílišná dezinfekce povrchů je v boji s koronavirem přeceňovaná. Než se bát, že se nakazíme po kontaktu s poštovní zásilkou, telefonem či bankovkami, raději bychom se měli soustředit na mytí rukou a ochranu nosu, úst a očí, píše list The Guardian. Podle epidemiologa z univerzity La Trobe v Melbourne Hassana Vallyho je více než po roce života s koronavirem jasné, že přenos nákazy skrze povrchy není tak zásadní v šíření infekce, jak se prve myslelo.

Jaká je celková cena pandemie? Historička medicíny poukazuje na přehlížený problém

NÁZOR - Žijeme v době nevýslovného utrpení, tvrdí s odkazem na více než dva miliony obětí koronaviru Agnes Arnold-Forsterová v komentáři pro server The Conversation. Historička medicíny z Bristolské univerzity zároveň poukazuje, že spolu s tím, jak mediálnímu zpravodajství dominuje covid-19, by šlo lehce zapomenout, že nadále existují i další nemoci, které nezmizely jen kvůli tomu, že jiná na sebe strhává všechnu pozornost.

Dokument k vycestování je součástí dokladů. Musí být vytištěn a fyzicky předložen, říká mluvčí policie

Řidiči, kteří budou od středy cestovat z jednoho okresu do druhého, se musejí policejním hlídkám prokázat vytištěným papírem, který bude kvůli koronavirové pandemii zdůvodňovat jejich mobilitu. Tisková mluvčí z Policejního prezídia České republiky Hana Rubášová upozorňuje, že oskenovaný dokument, anebo e-mail v mobilu už nebude dostačující. „Stejně jako doklady k vozu, tak i povolení k vycestování do jiného okresu musí řidiči doložit fyzicky. Dokument k výjezdu se stává součástí dokladů,“ říká pro EuroZprávy.cz kapitán Hana Rubášová.

Česko v lockdownu. Začala platit řada přísných omezení a jedno mírné rozvolnění

Kvůli zhoršující se epidemické situaci a přetížení nemocnic se počínaje dneškem na tři týdny zpřísnila pravidla pro volný pohyb lidí. Musejí zůstávat ve svém okresu, platí ale výjimky pro cesty do práce, k lékaři nebo na úřad. Zavřely se školky a zbývající otevřené školy a také další obchody a provozovny služeb, začít má zatím dobrovolné testování na koronavirus ve firmách. Zpřísnila se rovněž pravidla pro zakrytí nosu a úst a vrací se 14denní karanténa. Jedinou skupinou lidí, pro které dnešní den přinesl nějaké rozvolnění, jsou očkovaní.

Rok s koronavirem. Přes milion nakažených Čechů, lidé se probouzí do lockdownu

Dnes je to přesně rok, co testy v Česku potvrdily první tři případy nového typu koronaviru. Nákazu od té doby prodělalo více než 1,23 milionu lidí, s nemocí covid-19 jich zemřelo přes 20.000. Kvůli zhoršující se epidemické situaci a přetížení nemocnic se ale počínaje dneškem na tři týdny zpřísnila pravidla pro volný pohyb lidí.

Vláda schválila povinné testování ve firmách, začne již ve středu

Vláda schválila povinné testování ve firmách. Podniky nad 250 zaměstnanců budou muset začít ve středu, do 12. března musejí otestovat všechny pracovníky. Podniky s 50 až 249 lidmi začnou s testováním v pátek a všichni pracovníci budou muset mít testy hotové do 15. března. Vláda nyní stanovila delší termíny, jinak bude požadovat testování vždy jednou týdně.

Koalice Spolu chce audit lůžek intenzivní péče a rychlé očkování učitelů

Vláda by měla podle koalice Spolu tvořené ODS, KDU-ČSL a TOP 09 zmapovat počty lůžek na jednotkách intenzivní péče, naočkovat učitele proti koronaviru první dávkou do konce března a odškodnit podnikatele. Takzvaný AntiCovid tým trojice opozičních stran k tomu vyzval v dnešní tiskové zprávě.

Policie dnes zahájila kontroly, v prvních dnech bude shovívavější

Policisté začali v noci na dnešek kontrolovat řidiče i cestující z vlaků a autobusů, zda dodržují nová protiepidemická opatření omezující volný pohyb mezi okresy. Kontroly jsou namátkové a policejní mluvčí shodně uvádějí, že v prvních dnech budou policisté shovívaví. Někde mají hlídky i vytisknuté formuláře pro ty lidi, kteří nemají nic nebo jen rukou psané prohlášení.

Očkování v Africe se rozjíždí. Očkovací kampaň COVAX dodala statisíce vakcín

Ghana se stala prvním státem v Africe, jež obdržel 600 000 dávek vakcíny od společnosti AstraZeneca prostřednictvím očkovací kampaně COVAX. Ta má letos v plánu rozdistribuovat na 2 miliardy vakcín. Na seznamu je celkem 190 států světa.

Rozhovor

Rok od pandemie: Naše připravenost zvládat krize je omezená, vláda nevidí realitu, říká sociolog

ROZHOVOR – Uvrhla nás do nejistoty, zasáhla všechny vrstvy a z některých udělala fyzické agresory, kteří se podílejí na domácím násilí. Přesně před rokem vtrhla do země koronavirová pandemie, která republiku stále svírá, a společnost postavila před novou výzvu. Sociolog Ondřej Císař nepochybuje, že mimořádná situace poznamená národ, jak konkrétně, si ale netroufne predikovat. „Záleží, jaká interpretace převáží v dlouhodobém horizontu. Co vznikne za knihy, filmy a seriály. Zatím se ukazuje, že naše připravenost zvládat krize je velmi omezená,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor sociologie Ondřej Císař.

Finsko vyhlásilo stav nouze, rychle stoupá počet nakažených

Finská vláda dnes v reakci na rychlý růst počtu nakažených koronavirem vyhlásila stav nouze. Severské zemi to umožní zavřít restaurace a učinit další opatření proti šíření epidemie covidu-19, informovala agentura Reuters.

Od rána se registrovalo k očkování už 100 tisíc lidí starších 70 let

K očkování proti nemoci covid-19 se po dnešním spuštění registračního systému zaregistrovalo 100.000 seniorů starších 70 let. Na twitteru to uvedl tým Chytré karantény. Sedmdesátníků je v Česku zhruba milion. Nově mohou ode dneška hlásit k očkování své pacienty i praktičtí lékaři.

Nová opatření nestačí, ukazují výpočty. Podle expertů epidemii nezkrotí

V pátek schválená protiepidemická opatření nebudou pro výrazné zlepšení situace stačit, uvádí Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů (BISOP). Podle jeho výpočtů se po třech týdnech platnosti zpřísněných opatření dostanou počty případů v nejlepším případě na úroveň minulého týdne, tedy na 10.000 až 15.000 nově potvrzených případů denně. Jedinou možností, jak v dubnu snížit počty nových případů k 1000 za den, je podle odborníků omezení kontaktů ve výrobě. Vyplývá to ze závěrů zveřejněných na webových stránkách centra.

Sýrie začala očkovat zdravotníky v první linii boje s koronavirem

Syrské ministerstvo zdravotnictví začalo vakcínou proti covidu-19 očkovat zdravotníky v první linii boje s koronavirem. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Už, minulý týden Damašek oznámil, že obdržel vakcíny od spřátelené země. O který stát se jedná, ale neuvedl.

V centru Plzně je dnes víc policistů než chodců, hlásí pracovníci

Necelé dvě desítky lidí se dnes kolem 10:30 pohybovaly po zhruba 2,5hektarové ploše plzeňského náměstí Republiky. Minimum zákazníků potvrdily vinou dále zpřísněných opatření proti šíření koronaviru také obchody a hlavní pošta v centru. Propad je cítit také ve vozech MHD. V ulicích centra krajského města je teď více policistů než lidí, řekli ČTK popeláři z firmy AVE. Podle nich je určitě tam méně chodců i aut než při loňské jarní uzávěře. Odpadků v popelnicích a v koších byla půlka proti předchozím pondělkům.

V Anglii hledají pacientova nakaženého brazilskou mutací

Anglie intenzivně pátrá po pacientovi nakaženém brazilskou mutací koronaviru P.1. Anglický úřad veřejného zdraví o tom informoval v neděli a hledání nakaženého pokračuje i dnes. Hledaná osoba při testu na koronavirus neuvedla kontaktní údaje.