Česko v lockdownu. Začala platit řada přísných omezení a jedno mírné rozvolnění

Kvůli zhoršující se epidemické situaci a přetížení nemocnic se počínaje dneškem na tři týdny zpřísnila pravidla pro volný pohyb lidí. Musejí zůstávat ve svém okresu, platí ale výjimky pro cesty do práce, k lékaři nebo na úřad. Zavřely se školky a zbývající otevřené školy a také další obchody a provozovny služeb, začít má zatím dobrovolné testování na koronavirus ve firmách. Zpřísnila se rovněž pravidla pro zakrytí nosu a úst a vrací se 14denní karanténa. Jedinou skupinou lidí, pro které dnešní den přinesl nějaké rozvolnění, jsou očkovaní.

Lidé si podle vládního nařízení musejí vybrat jedno místo, na kterém budou ode dneška v následujících třech týdnech pobývat. Pokud by například ještě dnes přejeli na chatu, musejí tam následně celou dobu zůstat. Mezi městskými částmi mohou lidé přejíždět bez omezení, platí pro ně stejná pravidla jako pro jeden okres.

Pro cesty do práce mimo okres je potřeba například potvrzení zaměstnavatele, pro cesty k lékaři či na úřady mimo okres pak čestné prohlášení nebo formulář s místem, časem a cílem cesty. Nákupy jsou možné pouze v rámci okresu, a to v nezbytném počtu lidí. Dodržování omezení pohybu budou namátkově kontrolovat policisté s vojáky a příslušníky Celní správy. Dohlížet budou na 500 vytipovaných stanovištích, působit budou také mobilní hlídky.

Zhruba 26.000 policistů se do kontrol zapojí ode dneška, víc než 3800 vojáků a 270 celníků se k nim má připojit od úterý. Kontrolovat budou také dodržování pravidel pro zakrývání nosu a úst a uzavření dalších obchodů a služeb. V prvních dnech bude policie benevolentnější, od poloviny týdne už tak tolerantní nebude, uvedl náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.

Návštěvy příbuzných v rámci okresu s bydlištěm podle nařízení vlády povolené nejsou, pokud nejde o zajištění nezbytných potřeb či nutné péče. Vycházky, běh a další sportování přes den jsou možné jen na území obce, nikoli celého okresu. Venčení psů v noci je možné do 500 metrů od bydliště.

Otevřené zůstaly jen základní školy, školky a dětské skupiny při zdravotnických zařízeních a pro děti členů integrovaného záchranného systému a dalších klíčových pracovníků. Uzavřely se tak mateřské školy, jesle a další zařízení pro menší děti. Na on-line výuku dneškem přecházejí také žáci prvních a druhých tříd základních škol, zavřely se speciální školy pro handicapované.

Výjimky pro maloobchod a služby vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) zredukovala asi na polovinu. I dnes mohou otevřít potraviny, lékárny, drogerie, optiky nebo květinářství. Ze služeb mohou fungovat čerpací stanice, výdejny zboží z e-shopů, myčky aut bez obsluhy nebo servisy telefonů a počítačů. Lidé si také stále mohou nechat opravit auto, nesmějí ale dovnitř servisů.

Vláda nechala výjimku také trafikám, prodejnám krmiv, zahrádkářských a domácích potřeb. Znovu se naopak zavřely prodejny s dětským textilem a obuví, papírnictví, v provozu nesmějí být ani galanterie a obchody se zbraněmi a střelivem. U stravovacích provozů se režim nezměnil, dál mohou prodávat přes výdejní okna.

V hromadné dopravě, obchodech a na dalších frekventovaných místech musí lidé ode dneška povinně nosit jedině respirátory, případně nanoroušky. Dvě chirurgické roušky, které mohli mít místo respirátoru dříve, už nestačí. V zastavěném území obce je třeba vždy mít minimálně chirurgickou roušku. Nošení chirurgických roušek nebo respirátorů je nově až na výjimky povinné také na pracovištích.

V obchodě či MHD je nově povinný respirátor, v obci aspoň rouška

V hromadné dopravě, obchodech a na dalších frekventovaných místech musí lidé ode dneška povinně nosit jedině respirátory. Dvě chirurgické roušky, které mohli mít místo respirátoru dříve, už stačit nebudou. V zastavěném území obce je třeba vždy mít minimálně chirurgickou roušku. Nošení chirurgických roušek nebo respirátorů je nově povinné i na pracovištích, končí také výjimka pro ústavní činitele. Nové mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví má snížit riziko přenosu koronaviru, který se nyní v Česku šíří v nakažlivější britské variantě.

Vláda už před týdnem rozhodla, že od 25. února musí lidé nosit respirátory třídy FFP2 nebo KN95, případně dvě zdravotnické obličejové masky v hromadné dopravě, obchodech, provozovnách služeb, na zastávkách či letištích i v autech, pokud v nich nejedou členové jedné domácnosti. Nestačí již textilní roušky, šátky nebo šály. Proti nošení dvou chirurgických roušek se ale poté vyslovili někteří odborníci. Podle nich se zdvojením roušek snižuje jejich průchodnost, roušky lze pak jen těžko utěsnit na obličeji a vzduch s virem může obcházet kolem roušek.

Podle opatření vydaného ministerstvem zdravotnictví v pátek tak musejí mít lidé na zmíněných místech jedině respirátory. Lidem v nouzi mají ochranné pomůcky zdarma rozdělovat potravinové banky, kterým ale zatím stát ze svých rezerv poskytl právě jen chirurgické roušky. Hasiči jich v předchozím týdnu rozvezli do bank 7,5 milionu.

Výjimka z nošení chirurgických roušek nebo respirátorů na pracovištích zůstává ode dneška lidem, kteří čelí vysokým teplotám, jsou v místnosti sami nebo pracují z domova. Ostatní si musejí ústa a nos zakrýt. Spolu s výjimkou pro zaměstnance končí i pro ústavní činitele, i dosud ale roušku obě skupiny mít musely, pokud byl do dvou metrů od nich jiný člověk. Ochranné prostředky musí zaměstnancům podle mimořádného opatření ministerstva zajistit zaměstnavatel, dostatek na každou směnu.

V místech, kde je už od pondělí povinný respirátor, tedy v prodejnách, provozovnách, ve zdravotnických a sociálních zařízeních a veřejné dopravě, musí zaměstnavatel zajistit respirátor nebo ochranu nosu a úst s obdobnou účinností. V ostatních vnitřních prostorách bude stačit chirurgická rouška.

V zastavěném území obce je třeba ode dneška vždy nosit minimálně chirurgickou roušku, mimo obec jen v blízkosti lidí nežijících ve stejné domácnosti. V nařízení respirátorů už od čtvrtka platí výjimka pro děti od dvou do 15 let, protože respirátory pro ně nejsou dostupné. Nemohou ale používat dál podomácky vyrobenou roušku, musí to být nejméně zdravotnická obličejová maska, nebo jiná s vyšší ochranou, například nanorouška.

Prodlužuje se povinná karanténa, očkovaní do ní nemusejí

V Česku se ode dneška prodlužuje z deseti na 14 dnů povinná karanténa pro lidi s pozitivním testem na koronavirus i pro ty, kteří s nimi přišli do styku. Důvodem je šíření nakažlivějších mutací koronaviru. Nově také ode dneška do karantény po kontaktu s nakaženým nemusejí lidé, kteří už dostali obě dávky očkování proti nemoci covid-19.

Česko se ke dvoutýdenní karanténě vrací podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) podobně jako jiné země. Karanténa na 14 dní v Česku platila na začátku epidemie, na deset dní se zkrátila v září.

V Česku se rozšířila takzvaná britská varianta koronaviru, byly také potvrzeny první případy jihoafrické mutace. Podle odborníků jsou tyto varianty viru nakažlivější a jihoafrická mutace navíc snižuje účinnost některých vakcín a léků na nemoc covid-19. Upozornili proto, že člověk nakažený některou z mutací může virus šířit i po deseti dnech.

Podle metodického pokynu hlavní hygieničky z 11. února mají hygienici při nařízení karantény pro kontakty pozitivně testovaného postupovat individuálně, pokud budou mít podezření na mutaci viru. Mohou nařídit karanténu bez ohledu na použití ochrany dýchacích cest v době kontaktu s pozitivním. Za náležitou ochranu dýchacích cest se už nepovažuje šála, šátek či látková rouška. Lidé by měli používat jednorázové chirurgické roušky či respirátory. Neplatí už ani podmínka minimální doby kontaktu s pozitivně testovaným 15 minut.

Do karantény nemusejí nyní lidé, u nichž se koronavirus potvrdil v posledních třech měsících. Ode dneška není karanténa povinná ani pro lidi, kteří už byli očkováni oběma dávkami vakcíny a od podání druhé dávky uplynulo alespoň 14 dnů. Musí mít certifikát o očkování nebo údaje musí být zapsány v centrálním systému a nesmí mít po kontaktu s nakaženým příznaky nemoci.

O pravidla pro karanténu očkovaných se média začala zajímat v první polovině února poté, co do karantény nešel premiér Andrej Babiš (ANO), když se koronavirem nakazila vedoucí úřadu vlády Tünde Bartha. Někteří Babišovi blízcí spolupracovníci tehdy do karantény nastoupili, Babiš ale ne s vysvětlením, že už dostal obě dávky vakcíny. Hygienici z Prahy a Středočeského kraje tehdy uvedli, že povinná karanténa platí i pro lidi očkované proti koronaviru.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Česká republika Lidé očkování Roušky a respirátory Policie ČR

Aktuálně se děje

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí

Významná evropská diplomatka obvinila Spojené státy vedené prezidentem Donaldem Trumpem z podkopávání mezinárodního úsilí o nalezení a záchranu tisíců ukrajinských dětí unesených ruskými silami od počátku války na Ukrajině v roce 2022. Dle jejích slov americké škrty v zahraniční pomoci a sankce proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) komplikují práci institucí sledujících osudy těchto dětí.

včera

Lamine Yamal

Španělského fotbalového talenta Yamala řeší ministerstvo. Kvůli narozeninové oslavě

Talent, jaký tady dlouho nebyl. Tím je určitě v současném světovém fotbale považován španělský útočník Lamine Yamal, který brázdí fotbalové trávníky na profesionální scéně už od svých patnácti let, kdy si ho Barcelona poprvé vytáhla do svého A-týmu. Před několika dny vstoupil mezi dospělé, když oslavil své osmnácté narozeniny. A jaksepatří, oslavu uspořádal velikou, avšak v mnohém pro někoho i divokou. Natolik, že se na ni zaměřilo španělské ministerstvo sociálních práv, které vyšetřuje, zda během ní nebyl porušen zákon.

včera

včera

Humanitární pomoc v Pásmu Gazy

Další masakr v Pásmu Gazy: Izraelská armáda zastřelila přes 70 Palestinců čekajících na humanitární pomoc

V neděli zahynulo při izraelské střelbě v Pásmu Gazy nejméně 73 Palestinců, kteří se pokoušeli získat humanitární pomoc. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví v Gaze, podle nějž bylo dalších přibližně 150 lidí zraněno. Incident patří k nejtragičtějším událostem posledních týdnů, kdy byli civilisté opakovaně zabíjeni při čekání na základní potraviny a pomoc.

včera

Do Brna se na MotoGP sjely tisíce aut

Dopravní peklo po MotoGP: Policie nabádá řidiče, aby se vyhnuli D1

Policie České republiky dnes odpoledne na svém oficiálním účtu na síti X (dříve Twitter) varovala řidiče před velmi hustým provozem na dálnici D1 a v jejím širším okolí. Situaci podle policejního vyjádření komplikuje nejen čas letních dovolených, ale především příliv fanoušků odjíždějících po skončení závodního víkendu.

včera

Shein, ilustrační fotografie

EU vyhlásila válku produktům z Temu a Shein

Evropská unie plánuje výrazně zpřísnit kontrolu a regulaci čínských e-shopů Temu a Shein. Podle eurokomisaře pro spravedlnost Michaela McGratha ohrožují tyto platformy bezpečnost spotřebitelů i poctivé evropské podnikatele. A jeho postoj je jasný: „Jsem odhodlaný zasáhnout.“

včera

Homs, kdysi chlouba Sýrie, dnes jen trosky a ruiny

Sýrie v troskách. Mrtvých je už přes tisíc, zastavte znásilňování a vraždění, vyzývají USA

Smrtící násilí, které se během posledního týdne rozhořelo na jihu Sýrie, si podle syrské exilové organizace SOHR (Syrská observatoř pro lidská práva) vyžádalo už více než 1 000 obětí. Krvavý konflikt mezi Druzskými milicemi, sunnitskými beduíny, vládními silami a ozbrojenými kmeny byl navíc zkomplikován izraelskými nálety a obviněními z válečných zločinů, včetně hromadných poprav civilistů.

včera

včera

Anna Nětrebková, ruská operní pěvkyně, autor: Manfred Werner

Evropa otevírá dveře ruské propagandě. Prokremelští umělci se vracejí na evropská pódia

Více než tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává kulturní sféra v Evropě intenzivně sledovaným prostorem – a pro mnohé i bitevním polem. Umělci spjatí s režimem ruského prezidenta Vladimira Putina byli dosud v evropských kulturních institucích vesměs vytlačováni do pozadí. Tato nepsaná dohoda se však letos v létě začíná drolit. Některé z nejprestižnějších evropských scén dávají prostor právě těm ruským umělcům, kteří mají vazby na Kreml.

včera

Donald Trump

Trump přichází o příznivce. Jeho podpora v USA rapidně klesá

Ve středu se prezident Donald Trump znovu ukázal v celé své kontroverzní podobě – a potvrdil tak, proč na jednu stranu rozděluje Ameriku, a na druhou si stále drží pevné jádro věrných podporovatelů. Jeho den byl plný provokativních prohlášení, osobních útoků a výpadů vůči institucím, přičemž jen málo z toho mělo přímou spojitost s každodenními problémy běžných Američanů.

včera

včera

včera

Palestina

Palestinci sedí na masivním nalezišti. Expert popsal, jak by z něj mohli profitovat, kdyby jim to svět dovolil

Podle experta Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato naleziště, která by podle něj mohla generovat až 4 miliardy dolarů v příjmech při současných cenách, by mohla Palestincům přinést roční výnos až 100 milionů dolarů po dobu 15 let – a tím snížit jejich závislost na zahraniční pomoci.

včera

19. července 2025 21:47

Volodymyr Zelenskyj

FT: Zelenskyj čelí obviněním z autoritářských praktik

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ocitl pod rostoucí vlnou kritiky poté, co policie provedla razie v domě prominentního protikorupčního aktivisty Vitalije Šabunina. Tento krok znepokojuje nejen domácí opozici, ale i mezinárodní partnery Kyjeva, kteří varují, že země může opět sklouznout k autoritářskému způsobu vládnutí. Uvedl to prestižní server Financial Times s tím, že nejen Zelenskyj, ale i další vrcholní představitelé Ukrajiny čelí obviněním z autoritářských praktik.

19. července 2025 20:42

Ilustrační foto

Krize v EU: Zdravotnické neziskovky přicházejí o finance, roste strach o demokratické fungování Unie

Evropské zdravotnické nevládní organizace čelí vážné krizi. Po rozhodnutí Evropské komise nezveřejnit výzvu k podávání žádostí o provozní granty pro letošní rok se desítky z nich ocitly bez klíčového financování. Některé už byly nuceny propustit zaměstnance, jiné zavírají kanceláře nebo zcela opouštějí Brusel. Situace vyvolává nejen obavy o přežití těchto organizací, ale i o dlouhodobé důsledky pro veřejné zdraví a demokratické fungování EU.

19. července 2025 19:28

19. července 2025 17:59

Policie USA

Auto projelo v LA davem lidí. Zraněných je nejméně 30 lidí

Nejméně 30 lidí utrpělo zranění, když v sobotu brzy ráno vjel neznámý vůz do davu čekajícího před nočním klubem v losangeleské čtvrti East Hollywood. Podle místních hasičů se incident odehrál před hudebním podnikem The Vermont Hollywood.

19. července 2025 16:49

Benjamin Netanjahu

Netanjahu uvažuje o předčasných volbách. Přesvědčí Izraelce, že vyhrává válku?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí rostoucímu politickému tlaku poté, co jeho vládu opustila ultraortodoxní strana Šas kvůli neschválení zákona, který by osvobodil studenty náboženských škol od vojenské služby. Tento krok následoval po odstoupení šesti poslanců z partnerské strany Sjednocený judaismus Tóry. Vládní koalice tím ztratila většinu v parlamentu, což výrazně ztěžuje její fungování.

19. července 2025 15:45

Co bude, až vyprší Trumpovo ultimátum Rusku? Podle ekonoma mají USA jen omezené možnosti

Americký prezident Donald Trump představil nový plán pomoci Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi vůči Rusku i jeho obchodním partnerům. Cílem je podle něj donutit Moskvu k mírové dohodě. Jak daleko mohou Spojené státy v ekonomickém tlaku zajít a jaké dopady mohou mít sekundární sankce na země jako Indie či Čína, popsal pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z Masarykovy univerzity.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy