Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Vězeň se bál koronaviru, neúspěšně se domáhal přerušení trestu

Za středu přibylo 15 tisíc nakažených, celkem už 21 tisíc mrtvých. Naočkovaných je zoufale málo

V Česku zemřelo od začátku epidemie nemoci covid-19 přes 21.000 lidí s potvrzenou nákazou novým koronavirem. Poslední tisíc úmrtí přibyl za šest dní. Denní nárůsty nově potvrzených případů jsou nadále vysoké. Ve středu přibylo 15.088 potvrzených případů covidu, o 1300 více než před týdnem. Byl to desátý nejvyšší denní přírůstek od začátku epidemie. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

V Česku zemřelo již 21 tisíc lidí s koronavirem. Poslední tisíc za méně než týden

Počet mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem začal výrazně růst zejména od loňského října, v listopadu byla několikrát překročena i hranice dvou set mrtvých za den. Dosavadní rekord 262 mrtvých je z 3. listopadu. Loni na jaře trvalo měsíc, než celkový počet mrtvých překročil 200 (hranice sta zemřelých byla překročena za 17 dní). Aktuálně počet zemřelých s covidem-19 přesáhl hranici 21.000.

Proč koronavirus mutuje a jak je to nebezpečné? Profesor prozradil víc

NÁZOR - Britské zdravotnické úřady pátrají po neznámé osobě, která byla pozitivně testována na variantu koronaviru známou jako P1, upozorňuje buněčný mikrobiolog Simon Clarke v komentáři pro server The Conversation. Profesor z Univerzity v Readingu vysvětluje, že P1, někdy nazývaná jako brazilská varianta, je zřejmě nakažlivější než jiné formy viru a navíc je částečně resistentní vůči imunitě získané proděláním nemoci i očkováním.

Firmy dnes musí začít testovat. Odmítajícím zaměstnancům hrozí až 50 tisíc pokuta

Firmy nad 250 zaměstnanců musejí dnes začít s jejich testováním, zaměstnanci mají povinnost se mu podrobit. Testy musejí mít velké podniky u všech pracovníků hotové do 12. března. Vláda přednostně doporučuje antigenní testování provedené závodním nebo externím lékařem, případně mobilními zdravotními týmy. V takovém případě je testování plně hrazeno ze zdravotního pojištění. Povolené je také samotestování prostřednictvím schválených testů. V tomto případě stát přispívá přes úlevy na zdravotním pojištění 60 korun na test. Povinné testování u zaměstnanců je vyžadováno jednou týdně.

Neotestovaný zaměstnanec může dostat i výpověď. Lidé na home office se testovat nemusí

Pokud se zaměstnanec odmítne testovat na covid-19, nesmí mu zaměstnavatel umožnit vstup na pracoviště. Může to pak vést i k jeho výpovědi. Shodli se na tom právníci oslovení dnes ČTK. Testováni naopak nebudou muset být zaměstnanci pracující z domova.

Vláda vyhlásila pracovní povinnost pro zdravotníky, pacienty do zahraničí nepošle

Od čtvrtka budou moct hejtmani a pražský primátor kvůli kritické situaci v nemocnicích pečujících o pacienty s nemocí covid-19 nařídit pracovní povinnost lékařům i nelékařským zdravotnickým pracovníkům s výjimkou například praktiků a gynekologů. Na návrh ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) o tom dnes rozhodla vláda. Nemocnice mají představitele krajů informovat o svých potřebách, řekl novinářům ministr po mimořádném jednání kabinetu.

Do Česka dorazí téměř 10 milionů samotestů. Seznám schválených dodavatelů se rozšířil

Firmám schválení dodavatelé samotestů už prodali 6,5 milionu testů na covid-19, ve skladech jich momentálně mají 1,5 milionu. Dalších 2,7 milionu testů budou mít k dispozici do konce týdne. Příští týden dodají na trh 9,9 milionu testů. Na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Státy EU se slitovaly nad Českem, pošlou mu sto tisíc vakcín

Státy Evropské unie dnes schválily, že přenechají Česku přednostně navíc 100.000 dávek vakcíny Pfizer/BioNTech proti nemoci covid-19. Uvedl to server IHNED.cz. Premiér Andrej Babiš (ANO) na twitteru sdělil, že tyto dávky Česko dostane v příštím týdnu. EU dostane podle IHNED.cz dávky od firmy Pfizer navíc proti původně slíbeným dodávkám, protože firma zrychlila výrobu. Stejně velkou dodávku vakcíny přenechají ostatní státy unie kromě Česka také Slovensku a Rakousku.

Před užíváním ivermektinu varuje i jeho výrobce. Odpovědnost ponesou sami lékaři

Ačkoliv je ivermektin mnohými považován za nadějný svatý grál v boji s koronavirem, podle jeho výrobce tomu tak není. Uvádí totiž, že nejsou dostupná žádná data, která by podporovala bezpečnost a účinnost léku proti nemoci covid-19. Navzdory tomu má Česko k dispozici dávky léku pro desítky tisíc pacientů, i když za testování léku stát nenese odpovědnost.

Přibylo přes 16 tisíc nakažených. Nemocnicím docházejí kapacity

Německu se dnes bude rozhodovat o tom, zda v zemi bude pokračovat karanténa, která zatím platí do 7. března, a o tom, jak bude vláda postupovat při uvolňování stávajících přísných protiepidemických pravidel. Kancléřka Angela Merkelová bude s premiéry spolkových zemí jednat i o bezplatných rychlotestech pro všechny obyvatele. Na Slovensku začne platit přísnější zákaz vycházení ve večerních a nočních hodinách.

Česko má 19 míst pro pacienty v Německu a nabídku ze Švýcarska

Česká republika má dojednaných 19 míst pro české pacienty s koronavirem v Německu. Po dnešním zasedání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) to novinářům řekl ministr vnitra a šéf štábu Jan Hamáček (ČSSD). Dvacítku míst včetně přepravy vlastním letadlem nabízí Švýcarsko, jedná se i s Polskem, doplnil Hamáček.

Vláda zapojí do péče o pacienty s covidem další zařízení

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) připravuje rozhodnutí, kterým vláda do péče o pacienty s covidem zapojí více zdravotnických zařízení. ČTK to sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Předpokládá, že vláda materiál projedná ještě dnes. "Čekám na ministra Blatného," napsal ČTK. K zapojení například plastických chirurgií, hospiců či lázní vyzvalo dnes kabinet uskupení Spolu.

Karlovarský kraj zváží vyhlášení stavu hromadného postižení

Krizový štáb Karlovarského kraje, který odpoledne projedná současnou epidemickou situaci v regionu, zváží i vyhlášení stavu hromadného postižení osob. V kraji trvá nedostatek lůžek intenzivní péče pro pacienty s koronavirem. ČTK to řekla mluvčí krajského úřadu Jana Pavlíková.

Izrael má 88 procent lidí 50 let očkovaných nebo vyléčených

Osmaosmdesát procent Izraelců, kterým je 50 a více let, již bylo očkováno proti covidu-19 nebo nemoc prodělalo. Vyplývá to z dnešních údajů izraelského ministerstva zdravotnictví. Počet vážných případů nemoci covid-19 v Izraeli klesl. Sestupný trend infekcí ale začal stagnovat, což úřady přičítají nakažlivějším mutacím. Informoval o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel.

Lockdown zasáhl i do jarních prázdnin, omezil aktivity dětí

Zrušené prázdniny u babiček, pobyty v přírodě i cesty do hor - tak vypadají jarní prázdniny dětí z Přerovska, kterým stejně jako dalším osmi okresů a části Prahy vyšel jejich termín do nařízeného lockdownu. Možnosti jak strávit týden volna tak mají rodiče s dětmi velmi omezené, a to jen na území obce. V Přerově přitom vyrazit nemohou ani na hřiště, radnice je na doporučení ministerstva zavřela. Podobné starosti čekají příští týden i rodiče dětí z poslední rotace okresů, dotkne se to hlavně celého Zlínského kraje, zjistila ČTK.

Brněnské fakultní nemocnice evidují britskou mutaci u 85 procent testovaných

Obě brněnské fakultní nemocnice evidují britskou mutaci koronaviru zhruba u 85 procent ze všech pozitivních testů. Denně jsou stovky pozitivních testů. ČTK to zjistila od mluvčích obou nemocnic. Britská mutace je podle odborníků nakažlivější. V kraji už se objevila v několika případech i jihoafrická mutace koronaviru.

Za dnešek může podle Hamáčka přibýt až 20 tisíc nakažených

Odborníci odhadují, že by dnes mohlo přibýt dalších 20.000 případů lidí nakažených novým typem koronaviru. Na tiskové konferenci po dnešním jednání Ústředního krizového štábu to řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Čísla jsou podle něj alarmující a ukazují, že nově přijatá vládní opatření proti šíření nákazy byla nutná.

Testování ve firmách budou kontrolovat stovky hygieniků

Povinné testování ve firmách bude kontrolovat 400 až 500 zaměstnanců hygieny, řekl dnes novinářům ministr vnitra Jan Hamáček. V případě potřeby jim podle něj mohou pomoci i policisté. Prvotní kontrolou budou také výkazy, které musí podniky odevzdávat. Bude z nich zřejmé, zda počty nakažených novým koronavirem ve firmě odpovídají průměrným počtům v dané oblasti.

Česko se řítí do propasti. Další kraje vyčerpaly kapacity JIP, vláda zváží pracovní povinnost

V českých nemocnicích je s covidem-19 přes 8100 lidí, což je dosud nejvíce. Úterní čísla ukazují 8162 hospitalizovaných, pondělní po revizi dokonce 8234. Dosavadní rekord byl 8155 covidových pacientů ze začátku listopadu. Dál přibývá i těžkých případů, maximum se v úterý posunulo na 1661 pacientů.