Před užíváním ivermektinu varuje i jeho výrobce. Odpovědnost ponesou sami lékaři

V posledních dnech lze pozorovat zvýšenou aktivitu premiéra Andreje Babiše a ministra vnitra Jana Hamáčka, kteří usilují o léčbu pacientů ivermektinem, původně zvířecím antiparazitikem, o němž se spekuluje, že by mohl být účinný i proti covidu. 

Tento názor zastává i část nejen tuzemských lékařů, kteří se přiklánějí k variantě lék otestovat. Zatím jej zkouší nemocnice u svaté Anny v Brně, zvažuje se ale i varianta, že by jej mohli experimentálně podávat praktičtí lékaři. Naopak úřady jsou k léku rezervované, ivermektin totiž neschválilo ani ministerstvo zdravotnictví, ani Státní ústav pro kontrolu léčiv. 

A není divu. Účinnost léku proti covidu totiž nedokáže potvrdit ani sám výrobce, naopak. Podle agentury Reuters společnost Merck & Co Inc na svém webu dokonce varuje před užíváním léčiva. Argumentuje kromě jiného například nedostatkem dat o bezpečném používání léku v souvislosti s covidem.

"Nejsou žádné smysluplné důkazy o klinické účinnosti u pacientů s onemocněním covid-19," uvádí firma ve svém únorovém prohlášení a dodává, že stejně tak nejsou k dispozici ani vědecká data pro terapeutické užití léku. Právě nedostatek jakýchkoliv relevantních dat je důvodem, proč k léku obezřetně přistupují jak úřady, tak i část vědců.

"Existuje metaanalýza, která sesbírala do konce ledna 2021 celkem 7 412 pacientů o průměrném věku 47,5 let. Závěr této studie je, že nebyl zjištěn žádný důkaz pro účinek ivermektinu v léčbě koronaviru. Ptám se, zda česká klinická studie v tomto návrhu, v jakém byla předložena, bude vypovídatelná, když má být do studie zařazeno jen cca 3000 pacientů," vysvětlila pro EuroZprávy.cz veterinární lékařka Aneta Pierzynová z Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Z pacientů se tak v zásadě stávají testovací subjekty. Ačkoliv lék nemá registraci pro užití v Česku, je třeba jeho použití hlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, ten za něj však podle médií nenese žádnou odpovědnost. Ta tak spadá na hlavu lékaře, který lék předepsal. Navíc jde ve výsledku spíše o pokus, než o studii, neboť data získaná na českých pacientech budou lehce zpochybnitelná.

"V návrhu chybí kontrolní skupina a to mi na tom všem přijde nejzásadnější. Kontrolní skupina nemusí být placebová, což znamená, že jim je podáván jiný preparát, který ale není lék, jen neúčinná lentilka. Kontrolní skupina může být sestavena z pacientů ve stejné fázi onemocnění, kteří ale budou léčení bez podávání ivermektinu. Pokud tuto kontrolu ve studii nebudeme mít, tak bohužel nezjistíme nic a peníze i studii budeme moci hodit do koše," upozornila Pierzynová.

Tlak na lékaře může být enormní, dávají hlavu na špalek

Ivermektin v současné době pacientům žádný lékař nenabízí. Kdo jej ale může předepisovat jsou veterináři. Jediná forma indikace léku schválená v Česku je totiž právě pro použití u zvířat, například v nejčastěji zmiňované formě pasty pro koně. To ale mnoha lidem nevadí a domnívají se, že i tato forma léku je před covidem ochrání. 

To ale podle veterinární lékařky není tak úplně pravda. "Tato forma není schválena pro člověka, proto nelze jen tak od stolu říct, že to nevadí. Vlastně tím obcházíme ověřování bezpečnosti koňského přípravku v podobě pasty u lidí," uvedla pro EuroZprávy.cz s tím, že u některých zvířat byla zjištěna mutace genu MDR 1.

"Tato mutace způsobuje, že přípravky jako Ivermectin se hromadí v mozku. Lék není odváděn mozkomišním mokem do krve a vylučován z těla. Je velká otázka, zda se u lidí nemůže objevovat mutace s podobným vlivem," dodala.

I přesto lze na sociálních sítích nezřídka narazit na příběhy lidí, kterým se podařilo k ivermektinu dostat, ačkoliv mají doma například pouze psa nebo kočku. Podle médií navíc lidí veterináře i vydírají, a je jen otázkou času, než se podobný tlak přenese právě na praktické lékaře.

Ti totiž nejsou povinni neregistrovaný lék předepisovat, a vzhledem k odpovědnosti a administrativě, která je s nasazením takového léku spojena, lze očekávat, že ivermektin nebude k sehnání u každého. Problematické je také určit, komu bude lék podán, a v jakém dávkování.

"Předávkování je momentálně poměrně vysoké riziko, které se může stát i lékařům, kteří si ivermektin nadávkují sami. Člověk má sice úplně jinou nervovou soustavu než parazit, ale v lidském mozku hrají důležitou úlohu také neurotransmitery. Ivermectin na ně působí. Pakliže dojde k předávkování může mít dotyčný vážné neurologické příznaky, problémy se zažíváním a může skončit v nemocnici," podotkla Pierzynová.

Užívat ivermektin preventivně je podle ní rizikové, a k tomuto názoru se přiklání i řada dalších vědců. Lék by prý navíc neměl být podáván těhotným a kojícím ženám. Okruh případných pacientů se tak výrazně zužuje. 

Ivermektin není bez rizika ani u zvířat

Za vývojem ivermektinu stojí japonský vědec Satoshi Ómura a jeho irský kolega William C. Campbello, který před více než 40 lety zjistil, že extrakt z bakterií má pozitivní antiparazitární účinky na myší hlístice. Lék se testoval na koních a právě pro zvířata byl původně určen.

Firma Merck & Co., která ivermektin patentovala, ale začala experimentovat s použitím léku i na lidech, a následně ho nasadila v Africe pro léčbu říční slepoty. Lék byl podán milionům lidí a Campbell s Ómurou za něj v roce 2015 obdrželi Nobelovu cenou za fyziologii a lékařství.

"Ivermektin obecně u savců působí tak, že narušuje přenos látek (neurotransmiterů) mezi nervovými buňkami v nervové soustavě parazita a jejich motoriku. Parazit je paralyzován a umírá. Ivermectin se proto u zvířat používá proti různým červům například škrkavkám nebo hmyzu například různé druhy vší," vysvětluje veterinární lékařka.

Ani použití u zvířat ale podle ní není bez rizika. "Hrozí vznik rezistence parazitů. Momentální nadměrné užívání léku může těmto parazitům nahrát a zkomplikovat tím veterinářům život. Odolnější parazité jsou problém, který veterináři a chovatelé musí řešit razantnějšími přístupy," podotkla pro EuroZprávy.cz.

Naopak nespornou výhodou léku je jeho cena. "Cena v léčbě zvířat hraje roli, proto je ivermektin tak levný. Pokud zdraží nebo se na něj vytvoří rezistence, vše se značně zkomplikuje. Určitě by se vám nelíbílo, kdybyste našli třeba škrkavku v hovězím mase na talíři," uzavírá Pierzynová.