Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Trasování nestíhá. Kvůli omikronu jsou nejvyšší počty testů od začátku pandemie

Maďarsko i Polsko hlásí rekordní denní přírůstky nakažených koronavirem

Polsko a Maďarsko dnes oznámily dosud nejvyšší denní počty nově nakažených koronavirem. Maďarsko za poslední den eviduje 20.174 odhalených případů infekce, Polsko dalších 53.420 nakažených. Náměstek polského ministra zdravotnictví Waldemar Kraska uvedl, že denní přírůstky infikovaných budou v následujících dnech v zemi pravděpodobně nadále růst.

Při testování zaměstnanců bylo 1,3 procent pozitivních, část firem omezila provoz

Při testování zaměstnanců na covid-19 ve firmách mělo podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR pozitivní antigenní test 1,3 procenta pracovníků. Výsledky má od 196 společností, kde se ve dvou kolech testovalo téměř 150.000 pracovníků. U konfirmačních PCR testů, na které odesílá pozitivně testované většina podniků, se část nákaz nepotvrdila.

Přibylo téměř 40.000 nakažených

Nárůst počtu případů nemoci covid-19 v Česku překonal v úterý podruhé v řadě rekord. Nově nakažených bylo 39.614, o dvě pětiny více než před týdnem. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. V úterý dokonce mírně stoupl i počet hospitalizovaných, který dosud v mezitýdenním srovnání klesal.

Bulharsko zaznamenalo rekordních 12.399 nakažených

Bulharsko dnes hlásí rekordních 12.399 koronavirových infekcí za den. Vyplývá to podle agentury Reuters z oficiálních údajů. Za většinou případů je nakažlivější varianta omikron. V sedmimilionové zemi přibylo také dalších 73 úmrtí souvisejících s covidem-19.

V Koreji za den přibylo 13.000 nakažených, země mění pravidla karantény

Jižní Korea zaznamenala za uplynulý den přes 13.000 nových nákaz covidem-19, což je téměř padesátiprocentní zvýšení oproti předchozímu dni. Koronavirová varianta omikron se šíří velmi rychle především v Soulu, oznámila japonská agentura Kjódó. Země rozšiřuje rychlé testování a zkrátí karanténu.

V Česku je evidováno celkem přes 2,8 milionu nákaz koronavirem

V ČR se od začátku koronavirové epidemie v březnu 2020 laboratorně prokázalo přes 2,8 milionu nových případů covidu-19. Tempo růstu nákazy výrazně rostlo na podzim 2020, na přelomu roku 2020 a 2021 a loni v březnu, kdy počty prokázaných případů stoupaly o více než 10.000 za den a byly i dny s více než 15.000 případy.

Německo má za den rekordních 164.000 nakažených koronavirem

V Německu za poslední den testy prokázaly nákazu koronavirem u 164.000 lidí, což je nejvyšší bilance od začátku pandemie. Informoval o tom Institut Roberta Kocha (RKI). Šíření varianty omikron zvedlo na rekordní úroveň i hodnotu sedmidenní incidence, která aktuálně činí 940,6, o den dříve to bylo 894,3 a před týdnem 584,4. V Česku je dnes tento údaj o počtu infikovaných na 100.000 obyvatel za týden na čísle 1689.

Evropa na vrcholu pandemie. Francie hlásí přes půl milionu nakažených za jediný den

Ve Francii za poslední den přibylo rekordních více než půl milionu lidí s potvrzenou nákazou koronavirem. Podle ministerstva zdravotnictví vyšlo s pozitivním výsledkem téměř 32 procent provedených testů na přítomnost viru SARS-CoV-2, přesně jich bylo 501.635.

Pro karanténu žáků platí jiná pravidla než ve firmách po antigenních testech

Pro karanténu žáků a učitelů po kontaktu s nakaženým covidem-19 platí v současnosti jiná pravidla než u zaměstnanců firem po antigenním testování. Zatímco pracovníci firem mohou pro rychlejší ukončení karantény po antigenním testování využít negativního PCR testu, spolužáci nemocného školáka musí zůstat v karanténě minimálně pět dní. Vyplývá to z metodiky hlavní hygieničky. ČTK to potvrdilo ministerstvo školství.

Biatlonista Václavík ve čtvrtek do Pekingu neodletí. Kvůli pozitivnímu testu na covid

Nepříjemnost nyní krátce před Zimními olympijskými hrami v Pekingu musí řešit český biatlonový tým. Ve čtvrtek totiž do dějiště Her neodletí kompletní, neboť bude postrádat jednoho z biatlonistů Adama Václavíka. Ten byl po návratu z podniku Světového poháru v italské Anterselvě pozitivně testován na koronavirus. A to navzdory tomu, že ještě v sobotu měl Václavík test negativní a mohl tak tedy odcestovat z Anterselvy domů do Česka.

Japonsko má za den poprvé přes 60.000 nakažených

Denní přírůstek lidí nakažených koronavirem v Japonsku poprvé překonal hranici 60.000. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na japonskou televizi FNN. Vláda asijské země s téměř 126 miliony obyvatel dnes oznámila zpřísnění opatření proti šíření covidu v dalších 18 regionech, včetně Ósaky či Kjóta, s platností do 20. února.

Laboratoře na Slovensku v pondělí zjistily nejvíce nakažených od prosince

Laboratoře na Slovensku v pondělí odhalily 8120 případů koronavirové infekce, v pětimilionové zemi jde o nejvyšší denní přírůstek od první poloviny loňského prosince. Vyplývá to z dnešních údajů národního centra zdravotnických informací. Počtem obyvatel dvojnásobně větší Česká republika zaznamenala v úvodu tohoto týdne rekordních 30.350 potvrzených případů nemoci covid-19.

Nizozemsko se chystá uvolnit protiepidemická opatření navzdory rekordním počtům nakažených

Nizozemsko se chystá uvolnit protiepidemická opatření navzdory rekordním počtům nově nakažených koronavirem. Očekává se, že to večer oznámí vláda, uvedla dnes agentura Reuters. Otevřít mají restaurace, bary i divadla. V pondělí Nizozemsko, které má zhruba 17,4 milionu obyvatel, hlásilo více než 60.000 nově nakažených.

Německo oznámilo téměř 127.000 nakažených

V Německu za uplynulý den přibylo 126.955 nových případů koronavirové infekce. Sedmidenní incidence, která udává počet nově nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel v průměru za posledních sedm dní, vzrostla na 894.3. Je to nejvyšší hodnota od začátku pandemie, informovala s odvoláním na statistiky Institutu Roberta Kocha (RKI) agentura DPA.

Nový rekord. Přibylo přes 30 tisíc nově nakažených

V pondělí už podruhé za uplynulý týden padl rekord v denním počtu nově nakažených koronavirem v Česku. Přibylo 30.350 potvrzených případů nemoci covid-19, což bylo o polovinu více než před týdnem a nejvíce za den od začátku epidemie. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Původní rekord v počtu nově potvrzených případů covidu-19 za den byl z 18. ledna, kdy přibylo 28.494 nakažených.

Na Slovensku dál zrychluje tempo šíření koronavirové nákazy

Na Slovensku dál zrychluje tempo šíření koronavirové nákazy. O uplynulém víkendu se navíc zastavil pokles počtu hospitalizovaných pacientů s onemocněním covid-19. V závěru minulého týdne laboratoře odhalily nejvyšší přírůstek nakažených za neděli od konce loňského listopadu. Vyplývá to z údajů národního centra zdravotnických informací.

Omikron tvoří 95 procent vzorků, objevila se podvarianta BA.2

Varianta koronaviru omikron byla v posledním týdnu v 95 procentech vyšetřených vzorků. Nová s omikronem nepříbuzná podvarianta BA.2, která dominuje v Dánsku a ve Švédsku, se objevila ve 173 případech.

Celkový počet úmrtí nakažených covidem v Rakousku dosáhl 14.000

Celkový počet úmrtí lidí s covidem-19 v Rakousku dosáhl rovných 14.000 poté, co za poslední den přibylo devět zemřelých. Nakažených přibylo 25.610, což je podle agentury APA druhá nejvyšší hodnota za celou dobu pandemie. I v Rakousku se prudce šíří nakažlivější varianta koronaviru omikron a vláda chce od 1. února zavést všeobecnou povinnost očkování proti covidu-19.

Akutní fázi covidové pandemie lze podle WHO letos ukončit

Akutní fázi covidové pandemie lze podle Světové zdravotnické organizace (WHO) komplexním mezinárodním úsilím letos ukončit. Řekl to dnes v Ženevě šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus. Podle něj je však třeba mimo jiné dohnat nedostatky v očkování v chudších zemích a více testovat.