Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Covid přispěl ke zvýšené nemocnosti v Česku. Nejen nárůstem vlastních případů

Tři roky s covidem: Pandemie přišla stát a pojišťovny na stovky miliard korun

Ministerstvo zdravotnictví vynaložilo za tři roky v souvislosti covidem přes 18 miliard korun. Nejvíc stály vakcíny, které byly dosud nakoupeny za 14,6 miliardy. Na začátku epidemie úřad vydal 2,37 miliardy za ochranné pomůcky nebo plicní ventilátory, které sám nakupoval. Více než 940 milionů stál provoz Chytré karantény a informačních linek, 160 milionů šlo na mediální kampaně a reklamu. 

Kvůli covidu už zřejmě nebude automaticky nutná izolace, navrhuje to ministerstvo

Ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby všem lidem s pozitivním testem na covid-19 už nebyla automaticky nařizována sedmidenní izolace. Lékaři nebo hygienici mají rozhodnout podle rizika. Vyplývá to z návrhu vyhlášky, který ministerstvo připravilo a zveřejnilo k připomínkám. Záměrem úřadu je podle mluvčího Ondřeje Jakoba, aby změna platila od dubna. Podle úřadu reflektuje i praxi v dalších zemích, souhlasí s ní i odborníci, kteří ministrovi radí.

Česko eviduje nárůst nakažených, hospitalizovaných i zemřelých s covidem

V Česku bylo v posledních sedmi dnech potvrzeno celkem 6877 případů nákazy covidem-19, o necelých 1500 víc než v předchozím týdnu. Pondělních 1823 případů představovalo nejvyšší denní nárůst od konce října. Počet hospitalizovaných lidí s covidem za poslední týden stoupl skoro o stovku na 683. Přibylo rovněž úmrtí. Vyplývá to z dat zveřejňovaných ministerstvem zdravotnictví.

Kritický stav dětské zubařiny potvrzuje i jedna z velkých nemocnic. Covid a chřipka jsou na ústupu

Tisková mluvčí Fakultní nemocnice Motol Miroslava Mikasová pro EuroZprávy.cz nastínila, v jakém stavu je dnes nemocniční péče. Podle ní ubývá případů chřipky a covidu-19, situace v zubním lékařství je však stále neutěšená. Motol má k dispozici také místa k péči o ukrajinské válečné uprchlíky. 

Komentář

Sociální sítě jako metla lidstva. Dětem umí ukázat tvrdou realitu, co jim ale dáváme za příklad?

Dnešní mladé generace mají k dispozici věci, o kterých se těm starším ani nesnilo. Nemusí to být ani tolik výhoda, jako spíš prokletí. V našich rukou držíme malá elektronická zařízení, z nichž čerpáme informace o světě, ale i o našich blízkých. Boj mezi fakty a dezinformacemi to neuzavírá – ve hře je duševní zdraví. 

Počet potvrzených případů covidu-19 vzrostl zhruba o polovinu

Počet potvrzených případů covidu-19 v posledních sedmi dnech mezitýdně vzrostl zhruba o polovinu. V uplynulém týdnu laboratoře zaznamenaly 5413 případů, o týden dříve jich bylo asi o 1900 méně. Přibylo také lidí, kteří jsou s covidem v nemocnicích. 

WHO požaduje po Číně další studie o původu koronaviru

Světová zdravotnická organizace (WHO) naléhá na Čínu, aby více spolupracovala při pátrání po původu koronaviru SARS-CoV-2. Řekl to dnes podle agentury DPA v Ženevě šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus, který oznámil, že už před sedmi týdny osobně napsal "vysoce postavenému funkcionáři" v Pekingu dopis s prosbou o spolupráci.

Ministerstvo přepracuje aplikaci Tečka. Bude z ní elektronický očkovací průkaz

Nové funkce mobilní aplikace Tečka, která vznikla pro prokazování bezinfekčnosti v době epidemie covidu-19, chce ministerstvo zdravotnictví představit do konce května. Měla by mít informace o absolvovaných očkováních, do budoucna i další. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) to řekl při příchodu na dnešní jednání vlády. Loni v srpnu avizoval, že změny budou představeny už na podzim.

Covid pomohl digitalizaci na školách, píše NKÚ. Podpora má ale omezené dopady

Ministerstvo školství (MŠMT) vynaložilo v letech 2019 až 2021 na podporu digitálního vzdělávání ze státního rozpočtu a evropských fondů 8,2 miliardy korun, v praxi má ale podpora dosud jen omezené dopady. V tiskové zprávě to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle kontrolorů rozvoji digitalizace na školách výrazně pomohla až pandemie covidu-19. 

Objev univerzálních protilátek proti koronaviru má českou stopu

Čeští vědci se podíleli na objevu univerzálních protilátek proti koronaviru, které fungují na všechny jeho varianty. Chystá se jejich klinická studie. O objevu, který na konci ledna zveřejnili v časopise Science Immunology dnes informovalo Biologické centrum Akademie věd ČR (AV ČR) v tiskové zprávě. 

Covid je v Česku dál přítomen. Denně přibývají stovky případů, cirkulují i jiné viry

Za poslední měsíc v mezitýdenních srovnáních stále přibývá potvrzených případů onemocnění covid-19, ukazují data ministerstva zdravotnictví. Aktivních případů je však nadále méně než 10 tisíc, což platí už od listopadu loňského roku. 

V Číně se měl výrazně snížit počet úmrtí lidí nakažených covidem-19

Čína tvrdí, že počet lidí nakažených covidem-19, kteří zemřeli v nemocnicích, se za poslední měsíc výrazně snížil. Ukazují to údaje, které zveřejňuje čínské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí. Podle posledního údaje za pondělí zemřelo v čínských nemocnicích 102 nakažených, píše agentura Reuters. 

Covid opět na vzestupu. Počty nakažených jsou nejvyšší od prosince

Počty pozitivních testů na covid-19 opět stoupají, v minulém týdnu jich bylo o třetinu víc než v týdnu předcházejícím. Toto pondělí statistici evidovali téměř tisícovku pozitivně testovaných, což je nejvíc od poloviny loňského prosince. 

Strach z covidu je minulostí. Češi se nejvíc obávají války

Obavy z nějaké hrozby pociťovalo na konci loňského roku 60 procent Čechů. Nejčastěji se báli války, odpověděla tak téměř třetina lidí. Následují zdražování a zhoršení životní úrovně. Naopak covidu-19 se už obávalo pouhé jedno procento dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Kvůli pandemii covidu-19 zůstává nadále v platnosti nejvyšší stupeň varování WHO

Kvůli pandemii covidu-19 zůstává nadále v platnosti nejvyšší stupeň varování Světové zdravotnické organizace (WHO). Covid-19 stále představuje nebezpečnou infekční nemoc, která může výrazně poškodit zdraví a tvrdě dopadnout na zdravotní systémy jednotlivých zemí, uvedla WHO v prohlášení, které dnes zveřejnila na svém webu.

WHO registrovala v minulém týdnu téměř 40 tisíc úmrtí souvisejících s covidem

Téměř 40.000 mrtvých v souvislosti s covidem-19 registrovala v minulém týdnu Světová zdravotnická organizace (WHO). Více než polovina z nich připadla na Čínu. Na zasedání krizového výboru WHO, který posuzuje, jestli pandemie stále představuje globální stav nouze, to dnes podle agentury Reuters uvedl šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus.

V Česku za týden stoupl počet nově nakažených koronavirem o 15 procent

Počet nově zaznamenaných případů nákazy koronavirem stoupl v posledních sedmi dnech v Česku oproti předchozímu týdnu o 15 procent na 1971. Nakažených přibylo i navzdory poklesu množství testů. Vyplývá to ze statistik na webu ministerstva zdravotnictví. Počty hospitalizovaných a zemřelých s nemocí covid-19 se však v uplynulém týdnu snížily.

V Česku se objevila mezinárodně sledovaná varianta omikronu zvaná bythos

V Česku se objevila další mezinárodně sledovaná varianta koronaviru subtypu omikron zvaná bythos. Šíří se zejména v Austrálii. Dál převažuje koronavirus typu omikron BA.5 a jeho subvarianty. Vyplývá to z týdenní zprávy na webu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) za minulý týden. Počty pozitivně testovaných na covid-19 v posledních dnech začaly podle údajů ministerstva zdravotnictví opět mírně stoupat, hospitalizovaných dál ubývá.

Máte covid-19 a chcete dnes volit. Podívejte se kdy a kde

Nového prezidenta republiky si dnes budou vybírat lidé, kteří jsou v izolaci kvůli nemoci covid-19. Na rozdíl od prvního kola před dvěma týdny se budou rozhodovat už jen mezi generálem Petrem Pavlem a expremiérem Andrejem Babišem (ANO).