Globální oteplování zpozdí letadla. Ubyde cestujících i zavazadel

Americké aerolinky musely během června zrušit na 57 regionálních letů z arizonského města Phoenix. Důvodem byla extrémní horka dosahující téměř 49 stupňů Celsia. Vlny horka mohou v budoucnu zpozdit desítky letů, případně je zcela zrušit. Třetí možností je, že letadla budou muset "zhubnout" - nesměly by létat plně obsazená a naložená. 

Podle deníku The Washington Post se extrémně horké dny označují v leteckém žargonu jako "dny omezené váhy", protože když je horko, plně naložené letadlo má problém odlepit se od země. Letadlo se své váhy může zbavit třemi způsoby - méně paliva, nákladu nebo pasažérů. 

Podle jedné studie kolumbijské univerzity z roku 2015 bude v roce 2050 čtyřikrát více takových "dnů omezené váhy" na nejvytíženějších amerických letištích, než dnes. V důsledku to bude znamenat, že desítky pasažérů možná uváznou i se svými zavazadly na letištních terminálech. 

Pro to, aby letadlo vzlétlo, musí dosáhnout určité minimální rychlosti. V horkých dnech a se stoupající výškou tato minimální rychlost vzrůstá. "Vysoká výška a vysoká teplota znamená méně molekul vzduchu," upřesňuje Radley Horton, vědecký expert na klima. Pomoct by mohly také delší ranveje, které by umožnily pilotům dosáhnout vyšší rychlosti pro vzlétnutí. 

Pokud však bude opravdu velké horko, aerolinky si musí vybrat - buď zruší let a počkají, až se ochladí, nebo se zbaví zbytečné zátěže. To je mimo jiné důvod, proč jsou některé lety z oblasti Blízkého Východu a Střední Ameriky běžně rušeny nebo posouvány do pozdních večerních hodin. 

Nejlépe jsou proti horku vybavena velká letadla. Ač mohou pojmout 20 tun paliva, ve skutečnosti ho tolik nepotřebují, je zde tedy prostor pro regulaci. "Tyto výpočty (s jakým objemem paliva letadlo vzlétne, pozn. red.) se dějí každý den, prostřednictvím počítačů," říká Billy Nolen z amerických aerolinií. Horší to prý mají stará a menší letadla na regionálních linkách.

Menší letadla jsou schopna plně naložená vzlétnout do 49 stupňů Celsia, u velkých je tato hranice na 54 stupních teploty vzduchu. "Do budoucna bude přibývat letadel, která nebudou schopna vzlétnout," míní Paul Williams, profesor meteorologie na Univerzitě Reading. 

Hrozbu vysokých teplot si uvědomuje také Občanská letecká organizace při OSN, která ji loni zařadila mezi největší klimatické výzvy. Lidé si jsou vědomi toho, že letecká doprava škodí životnímu prostředí, zejména kvůli produkci skleníkových plynů a emisí. Často si ale nedokážou propojit souvislost mezi klimatickou změnou, větším počtem horkých dní a zrušenými lety. 

Dalším problémem je také proudění vzduchu. To by mělo být v budoucnu značně nestálé a v důsledku by to mohlo otřást letovými řády. Proudy pohybující se přes Atlantik od západu na východ jsou silnější než ty od východu. V budoucnu se tak očekává, že lety směřující do Evropy budou rychlejší, naopak ty do Spojených států budou nabírat značná zpoždění.