Společnost z amerického Wisconsinu nabízí čipový implantát pro své zaměstnance. Měl by zrychlit a zefektivnit jejich práci. Někteří z nich vyjádřili obavy ze sledování, ale firma to odmítá. Prý jde jen o pokrok.
Wisconsinská firma Three Square Market si nárokuje místo prvního zaměstnavatele v USA, který nabízí svým zaměstnancům čipový implantát. Tvrdí, že až 50 jejích zaměstnanců se nechá příští týden dobrovolně "očipovat".
Zaměstnancům bude implantát vložen do ruky, mezi palec a ukazováček. Jde o tzv. radiofrekvenční systém identifikace a má zhruba velikost zrnka rýže. Po vpravení do ruky by se pro zaměstnance měla zjednodušit celá řada úkonů a doslova mávnutím ruky zefektivnit jeho práci.
„Předpokládáme, že tato technologie bude použita postupně všude. Nákupy v kantýně, otevírání dveří, přihlašování do počítače, odemykání, předávání vizitek, platba v jakémkoliv terminálu s radiofrekvenční technologií či pro skladování nezbytných informací o zdravotním stavu zaměstnance,“ sní ředitel společnosti Todd Westby.
Čipy fungují na velmi podobném technologickém principu jako bezkontaktní kreditní karty. Podobný systém je od loňského roku v testování také v jedné Švédské společnosti, ale v mnohem menším měřítku.
Podle Westbyho reagovali zaměstnanci se směskou nadšení a nedůvěru, ale nakonec se více než polovina rozhodla zúčastnit programu. Každý čip stojí 300$ (asi 6700 kč) a hradit je bude zaměstnavatel. Zaměstnanci se prý těší, že s sebou nebudou muset nosit identifikační karty, klíče a obecně se jim zjednoduší život.
Někteří projevili obavu z bezpečnosti, ale Westby ujišťuje, že čip neobsahuje GPS ani žádnou jinou možnost lokalizace a že není možné ho hacknout, protože vůbec nepracuje s připojením na internet. Aby svá slova dokázal, přijme čip i jeho žena a děti. Pokud zaměstnanec později změní názor, bude mít možnost si nechat implantát odebrat.
Zatím co ředitel společnosti a někteří zaměstnanci si nemůžou vynález vynachválit, experti brzdí nadšení. „Mnoho věcí začalo s nejlepším úmyslem, ale pak se vše obrátilo. Každý má před sebou rozhodnutí, jak moc soukromí chce obětovat za pohodlnost,“ varoval zakladatel organizace CyberScout Adam Levin pro ABC News.
Související

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?

Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství
věda , čipy , USA (Spojené státy americké) , firmy
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek