Crowdfunding a dezinformace: Jsou tyto platformy útočištěm dezinformátorů?

Strategie dezinformátorů se různí. Podle EU Disinfo Lab je možné pozorovat přímou i nepřímou monetizaci. V případě nepřímé monetizace uživatelé zobrazují na platformě mnoho odkazů, které vedou na dezinformační obsah. Ten se pak nachází na jiných platformách (může to být Vimio, YouTube, BitChute nebo jiné), kde následně dochází k části samotné monetizace.

V jiných případech je kampaň přímo na výrobu dezinformačního obsahu. Například na Kickstarteru byla založena kampaň na podporu vzniku dokumentárního filmu o tom, že COVID je ve skutečnosti velkou konspirací. Sbírky se pořádají také na různá zařízení, která mají údajně chránit před COVIDem nebo 5G sítěmi.

Mnoho platforem na tyto kampaně reaguje tím, že se snaží svoje uživatele regulovat. Například platforma GoFundMe vyhlásila v dubnu 2020, že bude ze své platformy vykazovat obsah, který hledá falešné spojení mezi sítěmi 5G a COVIDem.

Nejedná se přitom o malé částky. Jedna kampaň se snažila získat 50 000 liber na protest, který měl zabránit tomu, „abychom ztráceli další lidi kvůli této otravě 5G“. Jiná kampaň chtěla nasbírat 8000 liber na šíření „pravdy“ o tom, že 5G bylo spuštěno ani ne týden před pandemií a musí tedy být její příčinou.

Rozsah omezení se napříč různými platformami značně liší. Tipeee například prohlašuje, že nepřijímá odpovědnost za publikovaný obsah, ale zároveň si nechává prostor odstranit takové příspěvky, které bude považovat za problematické.

Kickstarter zakazuje podvody v oblasti zdraví, které tvrdí, že mohou vyléčit nemoci, stejně jako projekty, které podporují diskriminaci, předsudky nebo netolerantní přístup k menšinám.

Patreon prohlašuje, že bude reagovat na „vážné útoky na lidi na základě rasy, etnicity, národnosti, náboženství, pohlaví, sexuální orientace, věku, postižení nebo vážné lékařské diagnózy“. Také se vymezují proti možnosti financovat nedělání něčeho, jako když uživatelé tvrdí, že přestanou tweetovat určitý typ příspěvků, pokud vyberou alespoň definovanou částku.

Některé problematické kampaně přitom opravdu skončily blokací. Například kampaň „Truth Unmasked“ zaměřená proti nošení roušek byla na platformě GoFundMe zablokována, ale ne dříve nežli stihla vybrat 5000 dolarů.

Platforma přitom neposkytla jasné vysvětlení toho, z jakého důvodu byla kampaň stažena vyjma obecného „porušení podmínek užití platformy“. Na tomto případu je vidět, že není jednoduché jednoznačně stanovit pravidla, která pokryjí specifické konkrétní případy.

Stejná kampaň se následně znovu objevila na jiné platformě Fundly, kde se jí podařilo vybrat dalších 5000 dolarů.

Největší slabinou různých regulačních snah bývá to, že platformy na moderování obsahu nemají dostatečně velký tým. Proto se nejvíce spoléhají na to, že problematické kampaně nahlásí uživatelé. Fungují především reaktivně, ale aktivně problematický obsah nevyhledávají. V některých případech přitom mohou zadavatelé vytvářet soukromé příspěvky, které mohou poskytovateli nahlásit pouze ti, kteří již přispěli – to ještě snižuje pravděpodobnost, že dojde k nahlášení problematické aktivity.