Šířit svoje sdělení skrze placený inzertní prostor není žádnou novinkou. Jednou z oblíbených reklamních platforem je přitom Facebook. Ten stejně jako jiné platformy využívá dat o svých uživatelích k tomu, aby zacílil obsah podle preferencí uživatele.
Čím se ale Facebook liší od jiných platforem je to, že kromě reklamy zobrazuje doslova na míru i ostatní obsah. Na rozdíl od zpravodajského serveru, kde se na úvodní stránce obvykle zobrazí stejné články všem, neexistuje žádný obecný obsah, který by přivítal každého uživatele Facebooku. Tento přístup podporuje vznik sociálních bublin a zároveň jejich systematického odstínění od konfrontace s jinými názorovými proudy.
Dalším specifikem je to, že Facebook o svých uživatelích sbírá obrovské množství informací, ať už skrze nastavení jejich profilu, to co sdílí, to co komentují, to co označují oblíbeným palcem nahoru, kde se pohybují, jaké stránky si čtou i kdo jsou jejich „přátelé“. Jak se vyjádřil Jonathan Albright, vedoucí výzkumník Tow Center for Digital Journalism na Kolumbijské univerzitě, „žádná inzertní platforma se nikdy ani nepřiblížila k možnostem Facebooku“.
Někteří uživatelé si stále nechtějí připouštět, že právě komplexní sběr dat a jejich následná kapitalizace je důvod, proč je tolik služeb na internetu dostupných „zdarma“. Nad následným využitím těchto dat neexistuje žádná reálná kontrola a je tedy pouze otázkou „svědomí“ firem jako je Facebook nebo Google, jak s nimi naloží. Přestože je možné požádat o kompletní vymazání svojí digitální stopy, v praxi se jedná spíše o její skrytí z viditelného prostoru. Dá se tak vycházet z toho, že co se jednou na internetu objevilo, prakticky z něj nemůže zmizet.
Díky šíři dat, která má Facebook o svých uživatelích, je inzerentům zpřístupněna funkcionalita zobrazovat na míru vytvořené zprávy miniaturním segmentům populace. To umožňuje velice cílené využití toho, čemu konkrétní bublina uživatelů věří, co je pro ni důležité nebo co jí trápí. To dává velký prostor pro precizní manipulace. Zároveň tím, že se zpráva nezobrazí ostatním uživatelům, nedochází k jejímu kritickému zhodnocení a případnému zpochybnění.
V USA, kde je na Facebooku zastoupena většina volící populace, tak začaly vznikat tlaky, aby Facebook začal regulovat politickou reklamu a neumožňoval kandidátům šířit nepravdivá sdělení. Firma se ale brání tím, že nechce omezovat svobodu slova. Takový postoj není překvapivý, jelikož cílení na miniaturní segmenty uživatelů je mocný nástroj a cena jednoho zobrazení je mnohem vyšší nežli u plošně nastavené kampaně a hrozilo by tak snížení příjmů.
Podle průzkumu Pew Research Center přitom více než 60 % mileniálů používá Facebook jako zdroj politických zpráv ve srovnání s 37 %, kteří vycházejí z informací z místní televize. I u starší generace více než třetina respondentů uvádí Facebook jako svůj zdroj novinek z politiky. Nejen u mladší generace je tak vysoké riziko, že se stanou obětí propagandy.
V dokumentárním filmu After Truth: Disinformation and the Cost of Fake News (Hon za pravdou: Dezinformace a cena falešných zpráv) se přitom politický operativec Jack Burkman nebojí přiznat, že v rámci kampaně dezinformace zkoušel aktivně vytvářet a šířit jako součást politické soutěže. Relativizuje přitom celý koncept pravdy a tvrdí, že existuje pouze naše subjektivní vnímání. Podle něj tak pravda vlastně nikdy neexistovala.
Sílu takového nástroje ilustruje i skutečnost, že Facebook již byl nucen některé možnosti microtargetingu znemožnit. Na základně civilního soudního sporu tak například není možné cílit nabídky realit, práce nebo půjček na základě rasy, poštovního směrovacího čísla, věku nebo pohlaví, protože to bylo považováno za diskriminační.
Národní politici a firmy přitom nejsou jediní, kdo má nástroje microtargetingu k dispozici. Čím dál častěji se tak v různých zemích objevují spekulace o ovlivňování politiky a veřejného mínění ze zahraničí.
Související
Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous
Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?
Boj proti dezinformacím a fake news , Facebook , internet , sociální sítě
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
včera
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
včera
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
včera
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
včera
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
včera
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
Domovy v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny už kvůli probíhající ruské ofenzivě muselo opustit téměř 10 tisíc lidí, uvedl tamní gubernátor Oleh Synehubov. Rusové zahájili boje v nové oblasti před několika dny.
Zdroj: Lucie Podzimková