Superbakterie mohou do roku 2050 zabít až 40 milionů lidí, spočítali vědci

Nemoci způsobené tzv. superbakteriemi, které jsou odolné vůči antibiotikům, by mohly během následujících 25 let usmrtit až 40 milionů lidí, uvádí nová studie projektu Global Research on Antimicrobial Resistance (Gram). Tento projekt sledoval globální dopad superbakterií, uvedl server CNN.

Superbakterie jsou bakterie, které si vyvinuly odolnost vůči antibiotikům a dalším lékům používaným k léčbě nemocí. Mezi lety 1990 a 2021 zemřelo na infekce způsobené těmito bakteriemi více než milion lidí.

Antimikrobiální rezistence je přirozený proces, ale nadměrné a nesprávné používání antibiotik u lidí i zvířat tento problém prohlubuje. Vědci varují, že superbakterie představují velké riziko pro globální veřejné zdraví v budoucnu.

Podle studie zveřejněné v časopise Lancet klesl počet úmrtí dětí mladších pěti let na superbakterie za posledních třicet let o více než 50 % díky lepším preventivním opatřením. Když se však děti superbakteriemi nakazí, jejich léčba je velmi složitá. Naopak, úmrtí lidí starších 70 let se za stejné období zvýšila o více než 80 %.

Počet úmrtí na infekce způsobené stafylokokovou bakterií MRSA, která je rezistentní vůči několika antibiotikům, se v roce 2021 zdvojnásobil na 130 000 ve srovnání s předchozími třemi desetiletími. Výzkumníci pomocí modelování odhadli, že pokud budou současné trendy pokračovat, počet přímých úmrtí na antimikrobiální rezistenci (AMR) vzroste o 67 %, a do roku 2050 dosáhne téměř dvou milionů ročně.

Mohsen Naghavi z Washingtonské univerzity, autor studie, varoval, že "antimikrobiální léky jsou základním kamenem moderní medicíny a rostoucí rezistence vůči nim je velmi znepokojivá."

Colin Brown, zástupce ředitele britské Agentury pro ochranu zdraví, dodal: "Tato studie je připomínkou, že rezistence vůči antibiotikům je hrozbou, která nás ohrožuje už nyní, nejen v budoucnu." Vyzval lidi, aby užívali antibiotika pouze na doporučení zdravotníků: "Zacházejte s antibiotiky s respektem, abychom je mohli využívat i v budoucnosti."

Už několik let ale lékaři varují před nadužíváním antibiotik. Bakterie,  podobně jako viry, také mutují, a stávají se stále odolnějšími. 

Světová zdravotnická organizace (WHO) už v minulosti upozornila, že nadměrné užívání antibiotik může více uškodit než pomoci. Konkrétně bylo zmíněno často předepisovány antibiotikum známé jako azithromycin, které se používá k léčbě pneumonie, nemoci často přidružené koronavirové infekci.

Stejné antibiotikum se ale využívá na léčbu dalších chorob, mezi něž patří i kapavka. A podle WHO může nadměrné užívání antibiotik podnítit vznik právě antimikrobiální rezistence při kapavce, neboli superkapavky.

Ta je sice zatím stále relativně vzácná, ale zároveň není pro lékaře ničím novým. Pacienta nula, tedy první nakažený pacient s kapavkou odolnou proti klasické léčbě, se v Evropě poprvé objevil před třemi lety v Británii.

Nový, zmutovaný druh kapavky, se ale už objevil i v zemích jako Austrálie, Japonsko, Británie, nebo Francie. Nemoc, která postihuj muže i ženy, se projevuje výtokem, zarudnutím pohlavních orgánů, bolestí, krvácením, a postihuje i konečník a hltan.

Neléčená je smrtelná a v minulosti byla postrachem námořníků, dnes se léčí nejčastěji ceftriaxonem a azitromycinem. Pokud ale tato antibiotika nezabírají, jsou lékaři nuceni nasadit komplexnější léčbu nemoci a použít více druhů antibiotik najednou. 

Světová zdravotnická organizace přitom odhaduje, že se kapavkou nakazí ročně celosvětově zhruba 78 milionů lidí. Jen ve Spojených státech se každý rok objeví 820 000 nových infekcí kapavky. A pokud se odolnost nemoci vůči známé léčba rozšíří, mohlo by dojít ke katastrofě, se kterou se lidstvo naposledy setkalo při morových nákazách. 

"Tato zpráva opět potvrzuje to, čeho se bojíme ze všeho nejvíc. Nemoci odolné proti lékům se šíří po celém světě," řekl v minulosti pro CNN David Harvey, výkonný ředitel Národní koalice ředitelů center zaměřených na boj se sexuálně přenosnými chorobami.

Superkapavka není jediná, hrozbou jsou i další

WHO eviduje 12 druhů bakterií, proti kterým je podle jejího názoru naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika. Poukazuje na riziko, které představuje jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení, a na to, že neopatrné a nadužívané pojídání antibiotik způsobilo, že řada bakterií se proti těmto lékům stává odolná. A penicilin, který kdysi fascinoval svět, teď přestává účinkovat.

Kritické riziko existuje u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči těm nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných infekcí vzniklých v nemocničním prostředí.

"Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, které nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta," varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.

Dalších šest druhů bakterií řadí WHO do vyšší priority kvůli potřebě vyvinout nové léky. Jde o stafylokok aureus, salmonelu a helicobacter pylori. Další tři skupiny jsou v kategorii „průměrné priority", jako jsou pneumokoky, které vedou k zápalu plic a meningitidě, haemophilus influenzae a bakterie Shigella, způsobující například úplavici.

Počet rezistentních kmenů ale stále roste, zčásti proto, že lékaři předepisují antibiotika až příliš často. Čtyři roky stará studie upozorňuje, že nejméně 30 procent předpisů na antibiotika je ve Spojených státech napsáno zbytečně.

Je-li více lidí vystaveno více antibiotikům, je pravděpodobné, že se rezistence vůči nim vybuduje rychleji. A nové alternativy jsou vzácné, protože tempo vývoje nových antibiotik se zpomalilo. To může mít v budoucnu vážné následky.

Naděje existuje, čas ale dochází

Podle zprávy OSN by odolné bakterie mohly do roku 2050 zabíjet až deset milionů lidí ročně. V následujících letech by se tak mohlo stát, že například císařský řez nebo operace kloubu bude představovat nebezpečí. V nemocnicích totiž na nás číhají nesmírně odolné bakterie.

Farmaceutický průmysl ale od roku 1987 nepřišel s žádnou novou třídou antibiotik a má jen velmi málo motivace, aby investoval stovky milionů dolarů na vývoj léků. Vliv na to má třeba i to, že většina infekcí není chronické povahy a léčba trvá jen asi deset dní, což výrazně snižuje tržby a návratnost investic.

A jakmile je použit nový lék, ze zkušenosti víme, že bakterie se vůči němu nevyhnutelně stane rezistentní, takže je antibiotikum časem k ničemu. To výrazně omezuje velikost trhu a ziskovost nových antibiotik. Farmaceutické firmy proto čekají nelehké roky. Zároveň se ale objevují i první náznaky pokroku.

Mezi vědci se spekulovalo například o využití slin varanů. Ty totiž obsahují prudký jed, kterým zvíře zabíjí svou kořist. Obsahují totiž přes 50 druhů bakterií, sami tvorové jsou ale vůči nim imunní. Experti také zkoumají antibiotika, která by se mohla zaměřit jen na některé části bakterií, nebo mateřské mléko, které obsahuje proteinový komplex HAMLET (Human Alpha-lactalbumin Made LEthal to Tumour cells), který zabíjí nádorové buňky, ale zdravé buňky nechá na pokoji.

Související

Více souvisejících

lékaři viry a bakterie nemoci

Aktuálně se děje

včera

Trest smrti

Desátý říjen je Světový den proti trestu smrti. Jak se u nás vykonával a kdy byl zrušen?

Desátý říjen je Světovým dnem proti trestu smrti, který se snaží upozornit na problémy spojené s touto formou trestu. Jedná se například o možné popravy nevinných lidí či nezletilých. Dle mnohých názorů nemá trest smrti v moderním světě své místo. Jaká je historie trestu smrti v našich zemích? Poslední poprava u nás byla vykonána před 35 lety, trest smrti byl zrušen teprve roku 1990. 

včera

Petr Nedvěd

Hokejový svaz vybral nástupce Petra Nedvěda. Generálním manažerem národního týmu je Šlégr

Měsíc před vstupem do nové sezóny se může český hokejový národní tým zase pyšnit úplným realizačním týmem. Ten byl neúplný od září, kdy nečekaně oznámil svůj konec z osobních důvodů ve funkci generálního manažera Petr Nedvěd. Nyní Český svaz ledního hokeje oznámil, že jeho nástupcem bude držitel zlaté olympijské medaile, zlata z mistrovství světa a Stanley Cupu Jiří Šlégr. Je tak po čtvrtečním dni také jasné, že nebude u národního týmu pokračovat Nedvědův asistent Martin Havlát. 

včera

včera

včera

včera

Vít Rakušan

Rakušan řekl, co Česko čeká od nové Evropské komise

Česko čeká, že nově složená Evropská komise urychleně podnikne kroky, které zajistí účinnější vrácení neúspěšných žadatelů o azyl. Po jednání ministrů vnitra členských zemí o současném stavu schengenského prostoru to řekl ministr Vít Rakušan (STAN). Kontroly na vnitřních hranicích Unie musí podle něj být jen dočasným řešením. Informovala o tom agentura TASR.

včera

včera

Pražský primátor Zdeněk Hřib

Hřib oznámil kandidaturu na předsedu Pirátů a představil svou vizi

Piráty čeká po odchodu z vlády hledání nového předsedy strany, protože bývalý vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš oznámil svou rezignaci. Do boje se dnes přihlásil druhý vážný kandidát. Je jím náměstek pražského primátora a někdejší primátor hlavního města Zdeněk Hřib.

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry a spor, který se táhne. Britové se neváhali ozvat

Na eskapády prince Harryho se před mnoha lety zaměřoval britský tisk, s nímž se mladší syn krále Karla III. nyní soudí. Tvrdí totiž, že novináři získávali informace o něm neoprávněně. Soudce se ale zatím zabývá tím, že proces je až příliš náročný pro něj a jeho spolupracovníky.

včera

včera

Huawei, ilustrační foto

Telefony Huawei stále představují riziko, varuje šéf BIS

Podle Michala Koudelky, ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS), se Čína snaží prezentovat jako přítel a atraktivní partner západních zemí, avšak ve skutečnosti usiluje o oslabení demokracií a prosazení úspěchu totalitních států. 

včera

Ilustrační foto

Jak efektivně bojovat proti ruským špionům?

Úspěšný boj proti ruským zpravodajským službám působícím na území Evropské unie zahrnuje mimo jiné vzájemnou spolupráci členských států, boj proti dezinformacím a silná a nezávislá média. Bez těchto věcí se snaha o vykořenění ruské zpravodajské komunity nikdy nepodaří – právě naopak, stát bude infikovaný čím dál víc a jeho bezpečnost se dostane do bezprostředního ohrožení.

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Podmínky v Libanonu se zhoršují alarmujícím tempem. Španělsko mluví o invazi, EU otevírá vzdušný most

Libanon se nachází v hluboké humanitární krizi, kterou zhoršuje konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) varuje, že podmínky se rychle zhoršují, zatímco stovky tisíc lidí jsou nuceny opustit své domovy. V Bejrútu bylo za jediný den provedeno více než 30 leteckých útoků, což vedlo k dalšímu masivnímu vysídlování obyvatelstva.

včera

včera

Viktor Orbán

Vystoupení Orbána v EU vyvolalo silnou kritiku. Padala slova o Československu i nefunkčním Maďarsku

Maďarský premiér Viktor Orbán v Evropském parlamentu prohlásil, že Evropská unie potřebuje zásadní reformy. Předseda maďarské vlády vystoupil na plenárním zasedání ve Štrasburku a uvedl, že cílem Maďarska, které nyní předsedá Radě EU, je stát se katalyzátorem těchto změn. Orbán se odvolal na své první předsednictví v roce 2011, kdy byla Unie postižena finanční krizí, Arabským jarem a havárií ve Fukušimě. Nyní však podle jeho slov čelí ještě komplikovanější situaci.

včera

Aktualizováno včera

včera

Jak porazit Rusko? Svět se Zelenského plán nedozví

Sobotní summit kontaktní skupiny na podporu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein v Německu byl odložen. Důvodem je podle médií skutečnost, že americký prezident Joe Biden zrušil svou cestu do Německa kvůli situaci kolem hurikánu Milton.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy