Nemoci způsobené tzv. superbakteriemi, které jsou odolné vůči antibiotikům, by mohly během následujících 25 let usmrtit až 40 milionů lidí, uvádí nová studie projektu Global Research on Antimicrobial Resistance (Gram). Tento projekt sledoval globální dopad superbakterií, uvedl server CNN.
Superbakterie jsou bakterie, které si vyvinuly odolnost vůči antibiotikům a dalším lékům používaným k léčbě nemocí. Mezi lety 1990 a 2021 zemřelo na infekce způsobené těmito bakteriemi více než milion lidí.
Antimikrobiální rezistence je přirozený proces, ale nadměrné a nesprávné používání antibiotik u lidí i zvířat tento problém prohlubuje. Vědci varují, že superbakterie představují velké riziko pro globální veřejné zdraví v budoucnu.
Podle studie zveřejněné v časopise Lancet klesl počet úmrtí dětí mladších pěti let na superbakterie za posledních třicet let o více než 50 % díky lepším preventivním opatřením. Když se však děti superbakteriemi nakazí, jejich léčba je velmi složitá. Naopak, úmrtí lidí starších 70 let se za stejné období zvýšila o více než 80 %.
Počet úmrtí na infekce způsobené stafylokokovou bakterií MRSA, která je rezistentní vůči několika antibiotikům, se v roce 2021 zdvojnásobil na 130 000 ve srovnání s předchozími třemi desetiletími. Výzkumníci pomocí modelování odhadli, že pokud budou současné trendy pokračovat, počet přímých úmrtí na antimikrobiální rezistenci (AMR) vzroste o 67 %, a do roku 2050 dosáhne téměř dvou milionů ročně.
Mohsen Naghavi z Washingtonské univerzity, autor studie, varoval, že "antimikrobiální léky jsou základním kamenem moderní medicíny a rostoucí rezistence vůči nim je velmi znepokojivá."
Colin Brown, zástupce ředitele britské Agentury pro ochranu zdraví, dodal: "Tato studie je připomínkou, že rezistence vůči antibiotikům je hrozbou, která nás ohrožuje už nyní, nejen v budoucnu." Vyzval lidi, aby užívali antibiotika pouze na doporučení zdravotníků: "Zacházejte s antibiotiky s respektem, abychom je mohli využívat i v budoucnosti."
Už několik let ale lékaři varují před nadužíváním antibiotik. Bakterie, podobně jako viry, také mutují, a stávají se stále odolnějšími.
Světová zdravotnická organizace (WHO) už v minulosti upozornila, že nadměrné užívání antibiotik může více uškodit než pomoci. Konkrétně bylo zmíněno často předepisovány antibiotikum známé jako azithromycin, které se používá k léčbě pneumonie, nemoci často přidružené koronavirové infekci.
Stejné antibiotikum se ale využívá na léčbu dalších chorob, mezi něž patří i kapavka. A podle WHO může nadměrné užívání antibiotik podnítit vznik právě antimikrobiální rezistence při kapavce, neboli superkapavky.
Ta je sice zatím stále relativně vzácná, ale zároveň není pro lékaře ničím novým. Pacienta nula, tedy první nakažený pacient s kapavkou odolnou proti klasické léčbě, se v Evropě poprvé objevil před třemi lety v Británii.
Nový, zmutovaný druh kapavky, se ale už objevil i v zemích jako Austrálie, Japonsko, Británie, nebo Francie. Nemoc, která postihuj muže i ženy, se projevuje výtokem, zarudnutím pohlavních orgánů, bolestí, krvácením, a postihuje i konečník a hltan.
Neléčená je smrtelná a v minulosti byla postrachem námořníků, dnes se léčí nejčastěji ceftriaxonem a azitromycinem. Pokud ale tato antibiotika nezabírají, jsou lékaři nuceni nasadit komplexnější léčbu nemoci a použít více druhů antibiotik najednou.
Světová zdravotnická organizace přitom odhaduje, že se kapavkou nakazí ročně celosvětově zhruba 78 milionů lidí. Jen ve Spojených státech se každý rok objeví 820 000 nových infekcí kapavky. A pokud se odolnost nemoci vůči známé léčba rozšíří, mohlo by dojít ke katastrofě, se kterou se lidstvo naposledy setkalo při morových nákazách.
"Tato zpráva opět potvrzuje to, čeho se bojíme ze všeho nejvíc. Nemoci odolné proti lékům se šíří po celém světě," řekl v minulosti pro CNN David Harvey, výkonný ředitel Národní koalice ředitelů center zaměřených na boj se sexuálně přenosnými chorobami.
Superkapavka není jediná, hrozbou jsou i další
WHO eviduje 12 druhů bakterií, proti kterým je podle jejího názoru naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika. Poukazuje na riziko, které představuje jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení, a na to, že neopatrné a nadužívané pojídání antibiotik způsobilo, že řada bakterií se proti těmto lékům stává odolná. A penicilin, který kdysi fascinoval svět, teď přestává účinkovat.
Kritické riziko existuje u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči těm nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných infekcí vzniklých v nemocničním prostředí.
"Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, které nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta," varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.
Dalších šest druhů bakterií řadí WHO do vyšší priority kvůli potřebě vyvinout nové léky. Jde o stafylokok aureus, salmonelu a helicobacter pylori. Další tři skupiny jsou v kategorii „průměrné priority", jako jsou pneumokoky, které vedou k zápalu plic a meningitidě, haemophilus influenzae a bakterie Shigella, způsobující například úplavici.
Počet rezistentních kmenů ale stále roste, zčásti proto, že lékaři předepisují antibiotika až příliš často. Čtyři roky stará studie upozorňuje, že nejméně 30 procent předpisů na antibiotika je ve Spojených státech napsáno zbytečně.
Je-li více lidí vystaveno více antibiotikům, je pravděpodobné, že se rezistence vůči nim vybuduje rychleji. A nové alternativy jsou vzácné, protože tempo vývoje nových antibiotik se zpomalilo. To může mít v budoucnu vážné následky.
Naděje existuje, čas ale dochází
Podle zprávy OSN by odolné bakterie mohly do roku 2050 zabíjet až deset milionů lidí ročně. V následujících letech by se tak mohlo stát, že například císařský řez nebo operace kloubu bude představovat nebezpečí. V nemocnicích totiž na nás číhají nesmírně odolné bakterie.
Farmaceutický průmysl ale od roku 1987 nepřišel s žádnou novou třídou antibiotik a má jen velmi málo motivace, aby investoval stovky milionů dolarů na vývoj léků. Vliv na to má třeba i to, že většina infekcí není chronické povahy a léčba trvá jen asi deset dní, což výrazně snižuje tržby a návratnost investic.
A jakmile je použit nový lék, ze zkušenosti víme, že bakterie se vůči němu nevyhnutelně stane rezistentní, takže je antibiotikum časem k ničemu. To výrazně omezuje velikost trhu a ziskovost nových antibiotik. Farmaceutické firmy proto čekají nelehké roky. Zároveň se ale objevují i první náznaky pokroku.
Mezi vědci se spekulovalo například o využití slin varanů. Ty totiž obsahují prudký jed, kterým zvíře zabíjí svou kořist. Obsahují totiž přes 50 druhů bakterií, sami tvorové jsou ale vůči nim imunní. Experti také zkoumají antibiotika, která by se mohla zaměřit jen na některé části bakterií, nebo mateřské mléko, které obsahuje proteinový komplex HAMLET (Human Alpha-lactalbumin Made LEthal to Tumour cells), který zabíjí nádorové buňky, ale zdravé buňky nechá na pokoji.
Související
Vláda rozhodla o budoucnosti lékařských pohotovostí. Změní se zřizovatel
EU může mít problém při léčbě rakoviny. Kvůli Rusku
lékaři , viry a bakterie , nemoci
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Izraelu by hrozila nevídaná krize. Írán naverboval muže, který měl zabít Netanjahua
před 1 hodinou
Rusové zuří kvůli české iniciativě. Na Ukrajinu proudí munice z Indie
před 1 hodinou
EU má už jen tři možnosti. Jednou z nich je rozpad, varuje bývalý guvernér ECB
před 1 hodinou
Kanáry obchází strach po smrtícím útoku žraloka. Zemřela německá turistka
před 2 hodinami
Válka v Gaze má přes 34 tisíc obětí, tvrdí Palestinci. OSN řekla, jak s jejich údaji pracuje
před 2 hodinami
Čech měl spolu s Američany a Španěly zavraždit Madura. Počet zadržených roste
před 3 hodinami
Podpora Ukrajiny pokulhává. Pentagon už nechce poskytovat Kyjevu tolik zbraní a vybavení
před 3 hodinami
Europol zneškodnil platformu Ghost využívanou kriminálníky po celém světě
před 4 hodinami
Íránský zásah do amerických voleb. Hackeři napadli Trumpa a informace předali dál
před 4 hodinami
Turecko se odklání od Západu? Chce prohlubovat vztahy s Východem
před 4 hodinami
Izrael útočí v Libanonu letectvem a dělostřelectvem. Slibuje novou fázi války, Bejrút je v obavách
před 5 hodinami
Kyjev dokončil přípravu vítězného plánu na ukončení války s Ruskem
před 5 hodinami
Rusko oficiálně zahajuje partnerství s Íránem
před 6 hodinami
Autobus po nehodě v Karlových Varech sjel do kolejí. Na místě jsou zranění, vlaky nejezdí
před 7 hodinami
Teplé počasí neskončí ani o víkendu, ukazuje předpověď
včera
Po povodních je pod vodou 35 obcí. Rakušan jim slíbil pomoc s volbami
včera
Obnova oblastí zasažených ničivými povodněmi potrvá roky, prohlásil Pavel
včera
Rusko už překročilo všechny červené linie. Jde o všechno, nemá smysl se bát eskalace, tvrdí estonský prezident
včera
Zastavili jsme ruský pokus o osvobození Kurské oblasti, tvrdí Kyjev
včera
Písečná na Jesenicku je zdevastovaná. Podle starosty se škody mohou vyšplhat na stovky milionů
Jednou z nejvíce povodněmi zasažených obcí v Česku je Písečná na Jesenicku, která leží jen pár kilometrů od polských hranic. Serveru EuroZprávy.cz se podařilo spojit se starostou Janem Konečným. Situace v obci je podle něj kritická, škody mohou jít i do stovek milionů.
Zdroj: Jakub Jurek