
HISTORIE - O tragickém ránu 15. dubna 1912 bylo napsáno mnoho knih, natočeno nemálo filmů a díky obří výstavě si zvědaví návštěvníci mohli projít ve virtuální prohlídce části tohoto mediálně nejslavnějšího parníku. Dá se o něm ještě najít nějaká novinka?
Odpověď je jednoznačná – s ohledem na rozpitvání do posledního detailu jsou dnes de facto vyloučeny „překvapivé a nečekané“ zprávy. Proto se sahá k různým konspiracím a snaze dokázat, že to nebyl ledovec, kdo zapříčinil zkázu údajně nepotopitelné lodi, nýbrž požár, chyba kormidelníka, špatný materiál, celkově odbytá stavba nebo dokonce pojišťovací podvod. Jak se říká, není šprochu, aby na něm trochu pravdy nebylo, i když některé kombinace jsou vysloveně šílené.
Nemuselo zahynout tolik lidíPomalu se zapomíná na fakt, který se odehrál těsně po vyplutí parníku z kotviště v britském Southamptonu. Mohutné šrouby parníku zabraly a začaly nebezpečně přitahovat k sobě americký parník New York. Víry byly tak mocné, že popraskala kotevní lana a loď se nebezpečně blížila k boku Titanicu. Není pochyb o tom, že by náraz znamenal značné poškození a „panenská plavba“, jak se říká oficiální první cestě na pravidelné lodní lince, by skončila velice záhy. Naneštěstí (což ovšem tehdy nikdo nemohl tušit) jeden z přístavních remorkérů zareagoval včas a New York se mu podařilo z plavební dráhy Titanicu odsunout. Podle dochovaných svědectví v té době byla mezera mezi oběma parníky nějakých 70 cm.
Tušil někdo katastrofu?Na začátku tohoto roku se rozvinula zatím poslední (i když zdaleka ne původní) teorie o požáru v podpalubí. Má své zastánce i odpůrce, s ohledem na stále vděčné téma se o ní nejspíš povedou dlouhé debaty. Jedním z nejpádnějších důvodů je náhlé zrušení lodního lístku spolumajitele rejdařství White Star Line bankéře a z dnešního pohledu miliardáře Johna Pierponta Morgana. Můžeme se dohadovat, zda by byl natolik necitelný, že by poslal 2207 lidí do takového nebezpečí. Faktem ale zůstává jeho setrvání v Anglii a také skutečnost, že v tehdejším Queenslandu (dnešní Cork), dezertovalo z lodi několik členů posádky. Jeden z nich prohlásil, že technické vybavení lodi bylo spíše na průměrné úrovni, lodní stožár s anténou pro vysílačku nevyhovující a posádka naprosto nepřipravená a sama bloudící po lodi.
Artefakty táhnouJediné, co ještě občas přinese vzruch, jsou aukce, na nichž se draží předměty z Titanicu. Ponechme stranou smysl sběratelské vášně tohoto druhu a připomeňme si některé unikátní položky. Před necelými dvěma roky se vydražila dochovaná sušenka z jednoho záchranného člunu, kterou zachoval pro budoucí věky pasažér lodi Carpathia James Fenwick. Získal ji při zachraňování pasažéru z potápějící se lodi. Její cena se vyšplhala na 15 000 liber a putovala k nejmenovanému fanouškovi do Řecka.
Dražily se i dopisy napsané v posledních chvílích existence parníku (jeden z nich byl symbolicky vydražen při stém výročí katastrofy), ale také fotografie ledovce, který se stal pro Titanic osudný, snímky záchranných člunů a pasažérů na palubě lodi Carpathia. Poslední žijící pasažérka z Titanicu Mellvina Dean ve svých 96 letech byla nucena prodat několik cenností, které uchovávala jako památku na katastrofu, donutila ji k tomu svízelná situace a nutnost si zaplatit pobyt v domově důchodců. Jistou satisfakcí jí mohlo být, že za pár dopisů, několik drobností a kufr s oblečením dostala místo očekávaných tří tisíc 31 150 liber. Bohužel se z nabytého majetku dlouho netěšila – žena, která cestovala na lodi jako dvouměsíční batole, zemřela ve věku 97 let v květnu 2009, tedy zhruba půl roku poté, co se rozhodla své vzpomínkové předměty prodat v aukci.
Podvody se týkají i TitanicuPochopitelně existuje i nemalý počet chytráků, kteří chtějí na stále živém zájmu o „nejslavnější vrak“ vydělat. Neustále se objevují nové a nové předměty, o kterých majitelé tvrdí, že jsou to „zaručené“ artefakty. Stále dokonalejší technologické postupy jim však hatí plány, proto změnili taktiku a pokoušejí se nějakým způsobem vymyslet věrohodnou legendu, jak se třeba sto let starý předmět na Titanic dostal.
Jedním z nejznámějších případů byl případ dvouleté Helen Loraine Allison, která se právě v tomto věku údajně při ztroskotání lodi utopila. V roce 1940 se však náhle zjevila jistá Helen Kramer a tvrdila, že právě ona je tou dívkou, o níž se myslelo, že zahynula. Vysvětlila to tak, že jí otec na poslední chvíli umístil do záchranného člunu a muž, který se jí ujal, jí potom přijal za vlastní. Tato vychytralá dáma si užívala publicity a intenzivně živila kampaň, aby měla právo na rodinný majetek Allisonů. Ti samozřejmě označili Helen Kramer za podvodnici a odmítali s ní jednat. Nikdy nepřijali její tvrzení, navzdory obrovskému mediálnímu tlaku až na hranici výhrůžek. Když Helen Kramer v roce 1992 zemřela, převzali štafetu snah její potomci, ale nakonec jim sklaplo. Při testování jejich vzorků DNA bylo totiž spolehlivě vyloučeno, že by existovala nějaká genetická spojitost mezi rodinou Allisonových a zmíněnou ženou, která se prohlašovala za jejich rodinného příslušníka.
Ještě jedna oběť navícZa množství filmů jmenujme jeden – propagační nacistický velkofilm, jehož výrobu zadal a schválil ministr Josef Göbbels, šlo pochopitelně o překroucený příběh, mající ukázat světu proradnost a nabubřelost britské společnosti v kombinaci s židovskou zákeřností. V době, kdy nacistická vojska bojovala v Rusku a v Německu byl nedostatek téměř všeho putovaly miliony říšských marek (v přepočtu 180 milionů dolarů) na nákladné a olbřímí makety lodi včetně obrovského množství komparsu. Kontroverzní režisér Herbert Selpin však při natáčení kritizoval politiku nacistické strany, byly udán svým přítelem, scénáristou Walterem Zerlett-Olfeniem. Po konzultaci s Göbbelsem byl zatčen a den poté byl ho stráž našla v cele oběšeného. Ačkoliv se oficiálně hovořilo o sebevraždě, dodnes je mnoho historiků, včetně odborníka Hanse Schmida přesvědčeno, že za jeho smrt je odpovědné gestapo. Film nakonec Göbbels ohodnotil jako nepovedený a promítal se pouze v okupovaných státech, tedy i v protektorátu Čechy a Morava.
Související

Tragédie ponorky Titan byla nevyhnutelná, řekl bývalý zaměstnanec OceanGate

Posádka věděla, že zemře. Pozůstalí žalují OceanGate za loňskou tragédii Titanu
Aktuálně se děje
před 6 minutami

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy
před 1 hodinou

Čekali na něj s cybertrucky a červeným kobercem, dali mu Air Force One. Přetvoří Trump USA v arabský stát?
před 2 hodinami

Americká trpělivost s pasivními Rusy je u konce. Nyní je čas začít jednat, říká Kraus
před 2 hodinami

Rána pro von der Leyenovou: Soud rozhodl v kauze Pfizergate
před 3 hodinami

Tlak na Putina narůstá. Do schůzky se Zelenským ho nutí už i spojenci
před 3 hodinami

EU schválila 17. balík sankcí proti Rusku
před 4 hodinami

Džihádista, který míří k mezinárodní legitimitě. Co znamená schůzka Trumpa s vůdcem Sýrie?
před 5 hodinami

Trump se setkal se syrským lídrem, na jehož hlavu USA vypsaly odměnu 10 milionů dolarů
před 6 hodinami

Existuje riziko jaderné války mezi Indií a Páksistánem?
před 6 hodinami

Maďarsko udělalo významný krok k záchraně, Kanada si pohodlně došla pro další výhru
před 7 hodinami

Američané začali pociťovat v praxi Trumpova cla. Citelně si připlatí i za nejmenší zásilky
před 8 hodinami

Zelenskyj: Trump musí pochopit, že překážkou míru je Putin. Co mu řekl ve Vatikánu ale neprozradí
před 9 hodinami

Kallasová: Mírové rozhovory neproběhnou. Putin do Turecka nepřijde, nemá odvahu postavit se Zelenskému
před 10 hodinami

Víkendové počasí oteplení nepřinese. Na léto si ještě počkáme
včera

Co se stovkami ruských miliard? Rodí se nový plán
včera

USA dochází trpělivost: Nejsme žádná charita, zní z OSN
včera

První ztráta pro českou reprezentaci. Na hokejovém MS už nebude pokračovat Kondelík
včera

Slovinci nadále čekají na výhru na MS. Norové po Češích nestačili ani na Němce
včera

Trump opět zahýbal ekonomikou. Chce mít ceny léků jako zbytek světa
včera
Zelenskyj: Na jednání jsme pozvali i Trumpa. Pokud Putin nepřijede, nechce ukončit válku
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil, že ve čtvrtek dorazí do Turecka, kde hodlá čekat na ruského vůdce Vladimira Putina, aby s ním jednal tváří v tvář o příměří a možném ukončení války. Zelenskyj to v úterý oznámil novinářům v Kyjevě a označil tuto situaci za zkoušku, zda má Moskva skutečný zájem na míru.
Zdroj: Libor Novák