Potopení Titanicu: Proč spolumajitel White Star Line náhle zrušil lodní lístek?

HISTORIE - O tragickém ránu 15. dubna 1912 bylo napsáno mnoho knih, natočeno nemálo filmů a díky obří výstavě si zvědaví návštěvníci mohli projít ve virtuální prohlídce části tohoto mediálně nejslavnějšího parníku. Dá se o něm ještě najít nějaká novinka?

Odpověď je jednoznačná – s ohledem na rozpitvání do posledního detailu jsou dnes de facto vyloučeny „překvapivé a nečekané“ zprávy. Proto se sahá k různým konspiracím a snaze dokázat, že to nebyl ledovec, kdo zapříčinil zkázu údajně nepotopitelné lodi, nýbrž požár, chyba kormidelníka, špatný materiál, celkově odbytá stavba nebo dokonce pojišťovací podvod. Jak se říká, není šprochu, aby na něm trochu pravdy nebylo, i když některé kombinace jsou vysloveně šílené.

Nemuselo zahynout tolik lidí

Pomalu se zapomíná na fakt, který se odehrál těsně po vyplutí parníku z kotviště v britském Southamptonu. Mohutné šrouby parníku zabraly a začaly nebezpečně přitahovat k sobě americký parník New York. Víry byly tak mocné, že popraskala kotevní lana a loď se nebezpečně blížila k boku Titanicu. Není pochyb o tom, že by náraz znamenal značné poškození a „panenská plavba“, jak se říká oficiální první cestě na pravidelné lodní lince, by skončila velice záhy. Naneštěstí (což ovšem tehdy nikdo nemohl tušit) jeden z přístavních remorkérů zareagoval včas a New York se mu podařilo z plavební dráhy Titanicu odsunout. Podle dochovaných svědectví v té době byla mezera mezi oběma parníky nějakých 70 cm.

Tušil někdo katastrofu?

Na začátku tohoto roku se rozvinula zatím poslední (i když zdaleka ne původní) teorie o požáru v podpalubí. Má své zastánce i odpůrce, s ohledem na stále vděčné téma se o ní nejspíš povedou dlouhé debaty. Jedním z nejpádnějších důvodů je náhlé zrušení lodního lístku spolumajitele rejdařství White Star Line bankéře a z dnešního pohledu miliardáře Johna Pierponta Morgana. Můžeme se dohadovat, zda by byl natolik necitelný, že by poslal 2207 lidí do takového nebezpečí. Faktem ale zůstává jeho setrvání v Anglii a také skutečnost, že v tehdejším Queenslandu (dnešní Cork), dezertovalo z lodi několik členů posádky. Jeden z nich prohlásil, že technické vybavení lodi bylo spíše na průměrné úrovni, lodní stožár s anténou pro vysílačku nevyhovující a posádka naprosto nepřipravená a sama bloudící po lodi.

Artefakty táhnou

Jediné, co ještě občas přinese vzruch, jsou aukce, na nichž se draží předměty z Titanicu. Ponechme stranou smysl sběratelské vášně tohoto druhu a připomeňme si některé unikátní položky. Před necelými dvěma roky se vydražila dochovaná sušenka z jednoho záchranného člunu, kterou zachoval pro budoucí věky pasažér lodi Carpathia James Fenwick. Získal ji při zachraňování pasažéru z potápějící se lodi. Její cena se vyšplhala na 15 000 liber a putovala k nejmenovanému fanouškovi do Řecka.

Dražily se i dopisy napsané v posledních chvílích existence parníku (jeden z nich byl symbolicky vydražen při stém výročí katastrofy), ale také fotografie ledovce, který se stal pro Titanic osudný, snímky záchranných člunů a pasažérů na palubě lodi Carpathia. Poslední žijící pasažérka z Titanicu Mellvina Dean ve svých 96 letech byla nucena prodat několik cenností, které uchovávala jako památku na katastrofu, donutila ji k tomu svízelná situace a nutnost si zaplatit pobyt v domově důchodců. Jistou satisfakcí jí mohlo být, že za pár dopisů, několik drobností a kufr s oblečením dostala místo očekávaných tří tisíc 31 150 liber. Bohužel se z nabytého majetku dlouho netěšila – žena, která cestovala na lodi jako dvouměsíční batole, zemřela ve věku 97 let v květnu 2009, tedy zhruba půl roku poté, co se rozhodla své vzpomínkové předměty prodat v aukci.

Podvody se týkají i Titanicu

Pochopitelně existuje i nemalý počet chytráků, kteří chtějí na stále živém zájmu o „nejslavnější vrak“ vydělat. Neustále se objevují nové a nové předměty, o kterých majitelé tvrdí, že jsou to „zaručené“ artefakty. Stále dokonalejší technologické postupy jim však hatí plány, proto změnili taktiku a pokoušejí se nějakým způsobem vymyslet věrohodnou legendu, jak se třeba sto let starý předmět na Titanic dostal.

Jedním z nejznámějších případů byl případ dvouleté Helen Loraine Allison, která se právě v tomto věku údajně při ztroskotání lodi utopila. V roce 1940 se však náhle zjevila jistá Helen Kramer a tvrdila, že právě ona je tou dívkou, o níž se myslelo, že zahynula. Vysvětlila to tak, že jí otec na poslední chvíli umístil do záchranného člunu a muž, který se jí ujal, jí potom přijal za vlastní. Tato vychytralá dáma si užívala publicity a intenzivně živila kampaň, aby měla právo na rodinný majetek Allisonů. Ti samozřejmě označili Helen Kramer za podvodnici a odmítali s ní jednat. Nikdy nepřijali její tvrzení, navzdory obrovskému mediálnímu tlaku až na hranici výhrůžek. Když Helen Kramer v roce 1992 zemřela, převzali štafetu snah její potomci, ale nakonec jim sklaplo. Při testování jejich vzorků DNA bylo totiž spolehlivě vyloučeno, že by existovala nějaká genetická spojitost mezi rodinou Allisonových a zmíněnou ženou, která se prohlašovala za jejich rodinného příslušníka.

Ještě jedna oběť navíc

Za množství filmů jmenujme jeden – propagační nacistický velkofilm, jehož výrobu zadal a schválil ministr Josef Göbbels, šlo pochopitelně o překroucený příběh, mající ukázat světu proradnost a nabubřelost britské společnosti v kombinaci s židovskou zákeřností. V době, kdy nacistická vojska bojovala v Rusku a v Německu byl nedostatek téměř všeho putovaly miliony říšských marek (v přepočtu 180 milionů dolarů) na nákladné a olbřímí makety lodi včetně obrovského množství komparsu. Kontroverzní režisér Herbert Selpin však při natáčení kritizoval politiku nacistické strany, byly udán svým přítelem, scénáristou Walterem Zerlett-Olfeniem. Po konzultaci s Göbbelsem byl zatčen a den poté byl ho stráž našla v cele oběšeného. Ačkoliv se oficiálně hovořilo o sebevraždě, dodnes je mnoho historiků, včetně odborníka Hanse Schmida přesvědčeno, že za jeho smrt je odpovědné gestapo. Film nakonec Göbbels ohodnotil jako nepovedený a promítal se pouze v okupovaných státech, tedy i v protektorátu Čechy a Morava.

Související

Více souvisejících

Titanic Lodní nehody

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987.

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

před 1 hodinou

Donald Trump

Čekali na něj s cybertrucky a červeným kobercem, dali mu Air Force One. Přetvoří Trump USA v arabský stát?

Prezident Donald Trump během své první velké zahraniční cesty druhého funkčního období dal jasně najevo, že by si přál, aby se Spojené státy více podobaly bohatým autoritářským státům Perského zálivu. V Saúdské Arábii se mu dostalo přijetí hodného krále – fialový koberec, červené Cybertrucky a osobní vřelost, kterou mu doma neposkytují ani jeho nejloajálnější spolupracovníci. V Kataru na něj čekal červený koberec a velkorysá nabídka nového letounu 747-8 místo jeho stárnoucího Air Force One.

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Americká trpělivost s pasivními Rusy je u konce. Nyní je čas začít jednat, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz zhodnotil pozice, v nichž se před čtvrtečními jednáním v Istanbulu nachází válčící Ukrajina a Rusko. „Právě hrozba rozpoutání války s NATO je tím jediným, co Rusko dokáže od Ukrajiny do budoucna držet dál,“ upozornil v exkluzivním rozhovoru. Přímý rozhovor mezi Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem nevnímá jako příliš pravděpodobný.

před 2 hodinami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Rána pro von der Leyenovou: Soud rozhodl v kauze Pfizergate

Evropská komise pochybila, když odmítla zveřejnit textové zprávy mezi předsedkyní Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Tato komunikace probíhala během pandemie covidu-19, kdy EU vyjednávala největší očkovací kontrakt své historie.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Tlak na Putina narůstá. Do schůzky se Zelenským ho nutí už i spojenci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterním večerním projevu znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se osobně zúčastnil plánovaných mírových jednání v Turecku. V projevu, který byl odvysílán v celostátní televizi, označil přímou účast Putina za nezbytnou podmínku dosažení trvalého příměří a skutečných výsledků.

před 3 hodinami

Evropská unie

EU schválila 17. balík sankcí proti Rusku

Evropská unie schválila v pořadí již sedmnáctý balík sankcí proti Ruské federaci, oznámil dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle jeho vyjádření pro stanici BFM TV se nyní unie chystá spolupracovat se Spojenými státy na přípravě dalších, ještě přísnějších sankčních opatření.

před 4 hodinami

Donald Trump a Ahmad Šara

Džihádista, který míří k mezinárodní legitimitě. Co znamená schůzka Trumpa s vůdcem Sýrie?

Americký prezident Donald Trump se účastní významného summitu v Rijádu, kde se schází například se saúdským korunním princem, stejně jako s vůdci Spojených arabských emirátů a Kataru. Tato návštěva, vnímaná jako první zásadní zahraničněpolitická cesta od Trumpova návratu do Bílého domu, má za cíl posílit obchodní a bezpečnostní vazby mezi USA a zeměmi Perského zálivu. Avšak právě v době, kdy Washington zdůrazňuje nové diplomatické priority, může tato cesta přinést napětí do vztahů mezi Spojenými státy a Izraelem.

před 5 hodinami

Donald Trump a Ahmad Šara

Trump se setkal se syrským lídrem, na jehož hlavu USA vypsaly odměnu 10 milionů dolarů

Prezident Spojených států Donald Trump dnes v saúdskoarabském Rijádu jednal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou, který byl ještě před půl rokem považován za mezinárodně hledaného džihádistu s odměnou 10 milionů dolarů vypsanou na jeho dopadení. Schůzka trvala půl hodiny a podle amerického Bílého domu byla „velmi pozitivní po všech stránkách“.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Existuje riziko jaderné války mezi Indií a Páksistánem?

Napětí mezi Indií a Pákistánem se znovu dostalo na titulní stránky, tentokrát bez výhrůžek jadernými zbraněmi či varovných tlačítek. Přesto byl poslední střet těchto dvou jaderných mocností opět připomínkou toho, jak snadno může i omezený konflikt sklouznout do katastrofální eskalace.

před 6 hodinami

MS v hokeji

Maďarsko udělalo významný krok k záchraně, Kanada si pohodlně došla pro další výhru

O první překvapení letošního mistrovství světa v hokeji se postaral celek, od něhož to málokdo čekal. Nováček z Maďarska si totiž poradil s Kazachstánem, který porazili 4:2 a to i díky zatím nejrychlejší brance tohoto turnaje a udělali tak významný krok k záchraně v elitní divizi mistrovství světa. Ve druhém úterním večerním zápase si pak Kanada v duelu s Francií v poklidu došla pro výhru 5:0.

před 7 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Američané začali pociťovat v praxi Trumpova cla. Citelně si připlatí i za nejmenší zásilky

Američtí spotřebitelé s nižšími příjmy, kteří spoléhají na extrémně levné zboží z čínských e-shopů jako Shein a Temu, se i přes určité úlevy mohou připravit na vyšší ceny a delší dodací lhůty. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa sice zmírnila drakonické tarify na tzv. de minimis zásilky – tedy balíky v hodnotě do 800 dolarů – ale cla, která i nadále zůstávají v platnosti, představují zásadní zásah do nákupních návyků milionů Američanů.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Ruská měna, rubl

Co se stovkami ruských miliard? Rodí se nový plán

Velká Británie usiluje o převedení téměř 200 miliard eur ve zmrazených ruských aktivech, které jsou aktuálně uloženy v Belgii, do zvláštního investičního fondu. Podle informací serveru Politico by tento krok dal Londýnu větší vliv na to, jak s těmito prostředky naložit, a zároveň by mohl posílit mezinárodní roli premiéra Keira Starmera jako prostředníka mezi Evropou a Spojenými státy.

včera

OSN

USA dochází trpělivost: Nejsme žádná charita, zní z OSN

Spojené státy by se na Organizaci spojených národů neměly dívat jako na charitativní projekt, ale jako na instituci, která přináší konkrétní výhody – prohlásil v úterý technologický vyslanec OSN Amandeep Singh Gill na konferenci Politico AI & Tech Summit v Soulu.

včera

MS v hokeji

První ztráta pro českou reprezentaci. Na hokejovém MS už nebude pokračovat Kondelík

Čeští fanoušci byli jistě rádi za předvedenou hru a výkon svěřenců kouče Radima Rulíka v duelu s domácím Dánskem, které bylo nakonec poraženo s přehledem vysoko 7:2. Jedinou kaňkou vydařeného pondělního večera však byla informace, kterou po zápase potvrdil samotný trenér. Do dalšího průběhu mistrovství světa totiž už nenastoupí útočník Jáchym Kondelík, který v nedělním duelu s Norskem utrpěl zlomeninu ruky a čeká ho tak operace.

včera

MS v hokeji

Slovinci nadále čekají na výhru na MS. Norové po Češích nestačili ani na Němce

I v úterý svými dalšími čtyřmi zápasy pokračuje mistrovství světa v hokeji. V odpoledním bloku se jednak ve Stockholmu střetli Slovinci s Lotyšemi, v Herningu pak Němci s Nory. Prvně zmiňovaný zápas nabídl divoký průběh zápasu, ve kterém se marně snažili Slovinci o první výhru na tomto turnaji. Ve druhém zmiňovaném duelu pak Němci – stejně jako Češi – poznali tvrdost Norů, nakonec je Němci také porazili a to s větším přehledem, než v případě Čechů. 

včera

Donald Trump

Trump opět zahýbal ekonomikou. Chce mít ceny léků jako zbytek světa

Prezident Donald Trump využil svých exekutivních pravomocí a nařídil plošné snížení cen léků na předpis ve Spojených státech. Cílem je srovnat ceny s ostatními vyspělými zeměmi. Tento krok okamžitě způsobil výkyvy na burzách – akcie farmaceutických společností nejprve prudce oslabily, později se ale zotavily kvůli pochybnostem o skutečném rozsahu reformy.

včera

Zelenskyj: Na jednání jsme pozvali i Trumpa. Pokud Putin nepřijede, nechce ukončit válku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil, že ve čtvrtek dorazí do Turecka, kde hodlá čekat na ruského vůdce Vladimira Putina, aby s ním jednal tváří v tvář o příměří a možném ukončení války. Zelenskyj to v úterý oznámil novinářům v Kyjevě a označil tuto situaci za zkoušku, zda má Moskva skutečný zájem na míru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy