V únoru 1962 pronikl John Glenn jako první Američan na oběžnou dráhu Země. Kromě vědeckých cílů měla jeho cesta i jeden skrytý význam. Měl totiž napravit reputaci amerického vesmírného programu po vítězství Sovětského svazu v pomyslném souboji o prvního člověka v kosmu, kterým se stal v roce 1961 Jurij Gagarin.
Pro létání se rodák z města Cambridge v Ohiu nadchl již v dětství. Během druhé světové války studoval matematiku, ale po napadení Pearl Harboru Japonci ze studií sběhl k námořnímu letectvu. Vyznamenal se jako bojový pilot v Pacifiku. Za války se stihl také oženit a v 50. letech se zúčastnil operací během korejské války. Na předních stránkách novin se objevil už v roce 1957, kdy za tři hodiny a 23 minut s tryskovým nadzvukovým letounem překonal trasu z Los Angeles do New Yorku. V roce 1959 byl přidělen do projektu Mercury, jehož cílem bylo vynést člověka na oběžnou dráhu kolem Země a bezpečně ho vrátit zpět.
Necelý měsíc po letu Gagarina se v kosmu ocitl Glennův kolega Alan Shepard, letěl však pouze po balistické dráze. Jako další v pořadí byl vybrán právě Glenn, tehdy čtyřicetiletý, nejstarší z prvních sedmi kandidátů amerického kosmického programu.
V malé kabině kosmické lodi Friendship 7 odstartoval podplukovník Glenn do vesmíru 20. února 1962. Za čtyři hodiny a 56 minut uskutečnil tři oblety planety. Během letu musel přejít na ruční ovládání a navíc zavládly obavy z oddělení ochranného tepelného štítu lodi. Glenn nakonec bezpečně přistál v Atlantiku u Bahamských ostrovů a stal se z něj národní hrdina. "Bylo mi jasné, že se něco trhá na okraji kabiny. Hořící kousky se trhaly a svištěly kolem okénka... Když se to tak vezme, mohl to být velmi ošklivý den," shrnul lakonicky svůj historický let.
Z aktivní služby u námořnictva a z programu vesmírných letů odešel Glenn kolem roku 1965 do hospodářské sféry, kde působil ve vedení firmy Royal Crown Cola. Vedle manažerské kariéry si postupně začal budovat i politickou. Do Senátu kandidoval poprvé v roce 1970, neuspěl však už v primárních volbách. Jako senátor za rodný stát Ohio vstoupil do Washingtonu až o čtyři roky později. Zabýval se energetickou, vojenskou a zahraniční politikou.
V roce 1976 se tento přítel rodiny Kennedyových pokoušel i stanout po boku Jimmyho Cartera jako kandidát na funkci viceprezidenta. A v roce 1984 zase ztroskotal ve snaze stát se kandidátem demokratů na prezidentský úřad. Senátorem byl až do roku 1999.
O návratu do vesmíru prý uvažoval téměř 30 let. Žádosti o další expedice mu vedení NASA zamítalo údajně i z obavy, že by případný neúspěch, který by mohl skončit Glennovou smrtí, mohl ochromit americký kosmický vývoj.
V červnu 1997 začal Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zkoumat vliv stavu beztíže na staré lidi a Glenn se nabídl na tento projekt. Jeho následná devítidenní mise v raketoplánu Discovery na přelomu října a listopadu 1998 vyvolala nadšené i nesouhlasné reakce.
Glenn se stal ve svých 77 letech nejstarším člověkem ve vesmíru a unikátní byl také fakt, že NASA ho z lékařského hlediska sledovala přes 40 let, od doby, kdy vstoupil mezi astronauty. Na palubě raketoplánu se tehdy do vesmíru vydal i plakát (ve formě mikrofiše) se stovkou podpisů studentů jednoho pražského gymnázia.
Později se Glenn, otec dvou dětí, zviditelnil v souvislosti s ukončením projektu raketoplánů, kdy hlasitě volal po tom, aby raketoplány létaly do doby, než za ně budou mít Spojené státy odpovídající náhradu. Raketoplány přestaly létat v červenci 2011, ani po pěti letech ale náhradu nemají.
V posledních letech se Glennův zdravotní stav zhoršoval, zejména od operace srdce v roce 2014 a následné mozkové mrtvice. 9. prosince 2016 astronaut zemřel. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) označil Glenna za "opravdového amerického hrdinu" a popřál zesnulému "Bůh Tě provázej, Johne Glenne, ke hvězdám".
Související
Zemřela Annie Glennová. Vdova po astronautu Glennovi se nakazila koronavirem
Zemřel John Glenn, první americký astronaut
John Glenn , vesmir , NASA , USA (Spojené státy americké) , Sovětský svaz
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 51 minutami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 1 hodinou
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 3 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
včera
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".
Zdroj: Libor Novák