V únoru 1962 pronikl John Glenn jako první Američan na oběžnou dráhu Země. Kromě vědeckých cílů měla jeho cesta i jeden skrytý význam. Měl totiž napravit reputaci amerického vesmírného programu po vítězství Sovětského svazu v pomyslném souboji o prvního člověka v kosmu, kterým se stal v roce 1961 Jurij Gagarin.
Pro létání se rodák z města Cambridge v Ohiu nadchl již v dětství. Během druhé světové války studoval matematiku, ale po napadení Pearl Harboru Japonci ze studií sběhl k námořnímu letectvu. Vyznamenal se jako bojový pilot v Pacifiku. Za války se stihl také oženit a v 50. letech se zúčastnil operací během korejské války. Na předních stránkách novin se objevil už v roce 1957, kdy za tři hodiny a 23 minut s tryskovým nadzvukovým letounem překonal trasu z Los Angeles do New Yorku. V roce 1959 byl přidělen do projektu Mercury, jehož cílem bylo vynést člověka na oběžnou dráhu kolem Země a bezpečně ho vrátit zpět.
Necelý měsíc po letu Gagarina se v kosmu ocitl Glennův kolega Alan Shepard, letěl však pouze po balistické dráze. Jako další v pořadí byl vybrán právě Glenn, tehdy čtyřicetiletý, nejstarší z prvních sedmi kandidátů amerického kosmického programu.
V malé kabině kosmické lodi Friendship 7 odstartoval podplukovník Glenn do vesmíru 20. února 1962. Za čtyři hodiny a 56 minut uskutečnil tři oblety planety. Během letu musel přejít na ruční ovládání a navíc zavládly obavy z oddělení ochranného tepelného štítu lodi. Glenn nakonec bezpečně přistál v Atlantiku u Bahamských ostrovů a stal se z něj národní hrdina. "Bylo mi jasné, že se něco trhá na okraji kabiny. Hořící kousky se trhaly a svištěly kolem okénka... Když se to tak vezme, mohl to být velmi ošklivý den," shrnul lakonicky svůj historický let.
Z aktivní služby u námořnictva a z programu vesmírných letů odešel Glenn kolem roku 1965 do hospodářské sféry, kde působil ve vedení firmy Royal Crown Cola. Vedle manažerské kariéry si postupně začal budovat i politickou. Do Senátu kandidoval poprvé v roce 1970, neuspěl však už v primárních volbách. Jako senátor za rodný stát Ohio vstoupil do Washingtonu až o čtyři roky později. Zabýval se energetickou, vojenskou a zahraniční politikou.
V roce 1976 se tento přítel rodiny Kennedyových pokoušel i stanout po boku Jimmyho Cartera jako kandidát na funkci viceprezidenta. A v roce 1984 zase ztroskotal ve snaze stát se kandidátem demokratů na prezidentský úřad. Senátorem byl až do roku 1999.
O návratu do vesmíru prý uvažoval téměř 30 let. Žádosti o další expedice mu vedení NASA zamítalo údajně i z obavy, že by případný neúspěch, který by mohl skončit Glennovou smrtí, mohl ochromit americký kosmický vývoj.
V červnu 1997 začal Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zkoumat vliv stavu beztíže na staré lidi a Glenn se nabídl na tento projekt. Jeho následná devítidenní mise v raketoplánu Discovery na přelomu října a listopadu 1998 vyvolala nadšené i nesouhlasné reakce.
Glenn se stal ve svých 77 letech nejstarším člověkem ve vesmíru a unikátní byl také fakt, že NASA ho z lékařského hlediska sledovala přes 40 let, od doby, kdy vstoupil mezi astronauty. Na palubě raketoplánu se tehdy do vesmíru vydal i plakát (ve formě mikrofiše) se stovkou podpisů studentů jednoho pražského gymnázia.
Později se Glenn, otec dvou dětí, zviditelnil v souvislosti s ukončením projektu raketoplánů, kdy hlasitě volal po tom, aby raketoplány létaly do doby, než za ně budou mít Spojené státy odpovídající náhradu. Raketoplány přestaly létat v červenci 2011, ani po pěti letech ale náhradu nemají.
V posledních letech se Glennův zdravotní stav zhoršoval, zejména od operace srdce v roce 2014 a následné mozkové mrtvice. 9. prosince 2016 astronaut zemřel. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) označil Glenna za "opravdového amerického hrdinu" a popřál zesnulému "Bůh Tě provázej, Johne Glenne, ke hvězdám".
Související
Zemřela Annie Glennová. Vdova po astronautu Glennovi se nakazila koronavirem
Zemřel John Glenn, první americký astronaut
John Glenn , vesmir , NASA , USA (Spojené státy americké) , Sovětský svaz
Aktuálně se děje
před 40 minutami
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
před 1 hodinou
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
před 2 hodinami
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
před 3 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
včera
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
včera
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
včera
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
včera
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
včera
Oscar pro dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Pomohli s ním i Češi
včera
Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno
včera
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
včera
Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let
včera
Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick
včera
Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem
včera
Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová
včera
Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko
včera
Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa
včera
Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona
včera
Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru
včera
Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede
Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.
Zdroj: Libor Novák