Zdrcující porážka vesmírného programu? Sověti překonali USA, Glenn měl napravit reputaci

V únoru 1962 pronikl John Glenn jako první Američan na oběžnou dráhu Země. Kromě vědeckých cílů měla jeho cesta i jeden skrytý význam. Měl totiž napravit reputaci amerického vesmírného programu po vítězství Sovětského svazu v pomyslném souboji o prvního člověka v kosmu, kterým se stal v roce 1961 Jurij Gagarin.

Pro létání se rodák z města Cambridge v Ohiu nadchl již v dětství. Během druhé světové války studoval matematiku, ale po napadení Pearl Harboru Japonci ze studií sběhl k námořnímu letectvu. Vyznamenal se jako bojový pilot v Pacifiku. Za války se stihl také oženit a v 50. letech se zúčastnil operací během korejské války. Na předních stránkách novin se objevil už v roce 1957, kdy za tři hodiny a 23 minut s tryskovým nadzvukovým letounem překonal trasu z Los Angeles do New Yorku. V roce 1959 byl přidělen do projektu Mercury, jehož cílem bylo vynést člověka na oběžnou dráhu kolem Země a bezpečně ho vrátit zpět.

Necelý měsíc po letu Gagarina se v kosmu ocitl Glennův kolega Alan Shepard, letěl však pouze po balistické dráze. Jako další v pořadí byl vybrán právě Glenn, tehdy čtyřicetiletý, nejstarší z prvních sedmi kandidátů amerického kosmického programu.

V malé kabině kosmické lodi Friendship 7 odstartoval podplukovník Glenn do vesmíru 20. února 1962. Za čtyři hodiny a 56 minut uskutečnil tři oblety planety. Během letu musel přejít na ruční ovládání a navíc zavládly obavy z oddělení ochranného tepelného štítu lodi. Glenn nakonec bezpečně přistál v Atlantiku u Bahamských ostrovů a stal se z něj národní hrdina. "Bylo mi jasné, že se něco trhá na okraji kabiny. Hořící kousky se trhaly a svištěly kolem okénka... Když se to tak vezme, mohl to být velmi ošklivý den," shrnul lakonicky svůj historický let.

Z aktivní služby u námořnictva a z programu vesmírných letů odešel Glenn kolem roku 1965 do hospodářské sféry, kde působil ve vedení firmy Royal Crown Cola. Vedle manažerské kariéry si postupně začal budovat i politickou. Do Senátu kandidoval poprvé v roce 1970, neuspěl však už v primárních volbách. Jako senátor za rodný stát Ohio vstoupil do Washingtonu až o čtyři roky později. Zabýval se energetickou, vojenskou a zahraniční politikou.

V roce 1976 se tento přítel rodiny Kennedyových pokoušel i stanout po boku Jimmyho Cartera jako kandidát na funkci viceprezidenta. A v roce 1984 zase ztroskotal ve snaze stát se kandidátem demokratů na prezidentský úřad. Senátorem byl až do roku 1999.

O návratu do vesmíru prý uvažoval téměř 30 let. Žádosti o další expedice mu vedení NASA zamítalo údajně i z obavy, že by případný neúspěch, který by mohl skončit Glennovou smrtí, mohl ochromit americký kosmický vývoj.

V červnu 1997 začal Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zkoumat vliv stavu beztíže na staré lidi a Glenn se nabídl na tento projekt. Jeho následná devítidenní mise v raketoplánu Discovery na přelomu října a listopadu 1998 vyvolala nadšené i nesouhlasné reakce.

Glenn se stal ve svých 77 letech nejstarším člověkem ve vesmíru a unikátní byl také fakt, že NASA ho z lékařského hlediska sledovala přes 40 let, od doby, kdy vstoupil mezi astronauty. Na palubě raketoplánu se tehdy do vesmíru vydal i plakát (ve formě mikrofiše) se stovkou podpisů studentů jednoho pražského gymnázia.

Později se Glenn, otec dvou dětí, zviditelnil v souvislosti s ukončením projektu raketoplánů, kdy hlasitě volal po tom, aby raketoplány létaly do doby, než za ně budou mít Spojené státy odpovídající náhradu. Raketoplány přestaly létat v červenci 2011, ani po pěti letech ale náhradu nemají.

V posledních letech se Glennův zdravotní stav zhoršoval, zejména od operace srdce v roce 2014 a následné mozkové mrtvice. 9. prosince 2016 astronaut zemřel. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) označil Glenna za "opravdového amerického hrdinu" a popřál zesnulému "Bůh Tě provázej, Johne Glenne, ke hvězdám".

Související

John Herschel Glenn Jr. (8. července 1921, Cambridge, Ohio – 8. prosince 2016, Columbus) byl americký astronaut, bojový letec, manažer a politik, a později také frontman krautrockové kapely Battletoads.

Zemřel John Glenn, první americký astronaut

Washington - Ve věku 95 let zemřel astronaut John Glenn, který v roce 1962 jako první Američan obletěl zeměkouli. Oznámil to guvernér amerického státu Ohio John Kasich, za který byl Glenn v minulosti rovněž dlouholetým členem Senátu USA. Glenn byl posledním žijícím členem skupiny sedmi pilotů, vybraných k tomu, aby se stali prvními astronauty. Do vesmíru znovu letěl ve svých 77 letech jako nejstarší astronaut.

Více souvisejících

John Glenn vesmir NASA USA (Spojené státy americké) Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy

Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.

před 2 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

před 3 hodinami

Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

před 3 hodinami

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

před 4 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

před 5 hodinami

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.

před 7 hodinami

Ulf Kristersson

Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová

Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.

před 8 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že Kongres je připraven spolupracovat s prezidentem Donaldem Trumpem na vyplacení příspěvku ve výši pěti tisíc dolarů pro dospělé Američany. Podmínkou pro realizaci tohoto návrhu je udržení republikánské většiny v obou komorách Kongresu po nadcházejících průběžných volbách. Johnson však odmítl poskytnout přímou záruku, že k faktickému schválení a vyplácení financí skutečně dojde. Zdůraznil pouze, že zákonodárci budou s prezidentem úzce spolupracovat na nalezení možného konsenzu.

před 9 hodinami

Petr Pavel

Na příští summit NATO pojede Pavel, oznámil Babiš

V dlouhotrvajícím sporu mezi nejvyššími ústavními činiteli ohledně kompetencí v zahraniční politice nastal výrazný posun. Příští summit Severoatlantické aliance, který se uskuteční v albánské Tiraně, navštíví jako hlava české delegace prezident Petr Pavel. Pro Českou televizi to potvrdil premiér Andrej Babiš s tím, že se vláda již nechce s prezidentem o reprezentaci státu na této vrcholné akci přít. Babiš zdůraznil, že si kabinet pro příště podobné kontroverze odpustí a situaci již nemá v úmyslu dále hrotit.

před 10 hodinami

včera

Prezident Trump

Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina

Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.

včera

Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

včera

Prezident Trump

Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI

Debata o nebezpečí umělé inteligence a jejím možném dopadu na budoucnost lidstva se vyhrotila poté, co šéf společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval ke vědomému zpomalení jejího vývoje. Podle něj se technologie vyvíjí stále rychlejším tempem a hrozí, že přeroste schopnosti lidí ji efektivně řídit a kontrolovat. Výzva přichází v době, kdy se přední vývojářské firmy snaží přesvědčit vládu o nutnosti zavedení bezpečnostních regulací. Vládní představitelé a poradci prezidenta Donalda Trumpa však k těmto katastrofickým scénářům přistupují se skepsí a označují je za přehnané.

včera

Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku

Šéfové předních technologických firem Sam Altman a Elon Musk podpořili výzvu ke zpomalení vývoje umělé inteligence, s níž přišel šéf společnosti Anthropic Dario Amodei. Tento vzácný projev jednoty mezi rivalskými vývojáři následoval po sérii varování ze strany výzkumníků v oblasti bezpečnosti. Amodei upozornil, že nekontrolované systémy by mohly získat schopnost ovládnout celý internet. Zástupci technologických gigantů se tak výjimečně shodli na nutnosti zpomalit dosavadní překotné tempo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy