Symbol vietnamské války? Vrtulník Huey prakticky nic neumí, přesto neměl konkurenci

Vrtulník, přezdívaný Huey, se stal symbolem americké účasti ve vietnamské válce. Do konfliktu v jihovýchodní Asii nasadily Spojené státy tisíce helikoptér, které přepravovaly vojáky na bojiště, vozily jim zásoby, podporovaly je palbou svých zbraní nebo je zraněné odvážely do bezpečí. Huey, jehož prototyp poprvé vzlétl před 60 lety, 20. října 1956, tak výrazně změnil způsob vedení války v oblastech, kam se armáda s běžnou technikou nedostane.

"Najděte nepřítele a zničte ho," zněl typický rozkaz pro vojáky vzdušné kavalérie - a často jej mohli splnit jen díky pomoci strojů Huey. Typická hranatá silueta vrtulníku, spolu se zvukem vydávaným jeho dvoulistým rotorem, je nedomyslitelně spojena právě s Vietnamem. Neexistuje například film o válce, která výrazně ovlivnila americkou společnost, ve kterém by Huey chyběl. Objevil se v Zelených baretech s Johnem Wyenm (1968), oscarové Četě (1986) i Forrestu Gumpovi (1994).

Letka vrtulníků UH-1 Iroquois, jak zní oficiální název stroje, pak hraje hlavní roli v jedné z nejpůsobivějších scén válečných filmů všech dob. Útok na vietnamskou vesnici za zvuků Wagnerovy Jízdy valkýr z Apokalypsy režiséra Francise Forda Coppoly (1979) trvá sice jen dvě minuty a nechybí v něm umělecká licence, je však ztělesněním toho, co Huey generálům nabídl. Tedy možnost dopravit pěšáky na nedostupné místo, poskytnout jim palebnou podporu a nakonec je odvézt zpátky.

Americké ozbrojené síly sice používaly vrtulníky už před Vietnamem, známé je třeba nasazení menších strojů pro přepravu raněných v Koreji, až ve vietnamské válce byl jejich potenciál využit naplno. Předtím, než se na scénu dostal v roce 1962 Huey (původní označení bylo HU-1 a odtud i přezdívka), používali Američané pro výsadkové jednotky vrtulníky Sikorsky S-58, až příchod menšího, lehčího a hlavně jednoduššího UH-1 ale umožnil používat taktiku aeromobilních operací ve velkém měřítku.

Huey, jehož první verzi americká armáda zkoušela už koncem 50. let, konstruovala firma Bell tak, aby v polních podmínkách vyžadoval co nejmenší servisní zásahy. Jeho turbínový motor vydržel bez generálky tisíc hodin, v případě potřeby navíc bylo možné vyměnit pohonnou jednotku přímo na přistávací ploše za pár desítek minut. Turbína také nebyla příliš náročná na kvalitu paliva a Huey, který vydržel ve vzduchu asi dvě a čtvrt hodiny, zvládal létat na různé druhy pohonných hmot.

Mužům na palubě - tedy kromě pilotů - sice Huey neposkytoval prakticky žádnou ochranu před střelbou ze země, vyvážil to ale rychlostí a obratností. Navíc spolu s přepravním verzí, která obvykle vezla desítku vojáků, létaly téměř vždy do akce také vrtulníky doslova ověšené zbraněmi. Huey mohl nést raketomety, mohutný rotační kulomet, čtveřici kulometů zaměřovanou jedním z pilotů nebo granátomet. Zkrátka arzenál, se kterým dokázal místo přistání zabezpečit před nepřátelskými útoky.

"Tažný kůň" armády dokázal přežít i vážné poškození, kvůli frekvenci nasazení se ale ztráty strojů nakonec počítaly na tisíce. Ze 7000 helikoptér, které Američané na vietnamské bojiště dodali, jich bylo zničeno přes 3300, zahynula tisícovka jejich pilotů a dalších 1100 mužů z posádek. Vrtulníky UH-1 nad Vietnamem létaly i poté, co Američané v roce 1973 ze země odešli a nechybějí tak ani na ikonických snímcích evakuace po pádu Saigonu (dnes Ho Či Minovo město) koncem dubna 1975.

Více než půlstoletí poté, co vzlétl prototyp, už americké ozbrojené síly původní jednomotorové vrtulníky UH-1 nepoužívají, poslední byly ze záloh vyřazeny před pěti roky. Námořní pěchota má však stále ve výzbroji výkonnější dvoumotorovou variantu, zejména model UH-1Y Venom zvaný Super Huey. Úkoly, které kvůli kterým vznikl Huey, dnes plní modernější vrtulníky, ať už UH-60 Black Hawk nebo menší a obratnější UH-72 Lakota. Řada armád světa dodnes používá původní, byť modernizované stroje Huey.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Více souvisejících

válka Válka ve Vietnamu Americká armáda (U.S. AIR FORCE)

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Robert Fico

Fico definitivně zatočil s RTVS. Stanice se přejmenuje a bude povinně vysílat hymnu

Vláda slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) ve středu schválila kritizované změny fungování veřejnoprávních médií. Rozhlas a televízia Slovenska (RTVS) se má změnit na Slovenskou televizi a Rozhlas (STVR), jejíhož ředitele bude volit devítičlenná rada se čtyřmi nominanty ministerstva kultury. Slovenská vláda dnes schválila příslušný návrh zákona, uvedla agentura TASR.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu

Rusko otevřeně avizuje, že zesílí útoky na Ukrajinu. Ministr obrany Sergej Šojgu v úterý řekl, že budou cílit na sklady se zbraněmi poskytovanými Západem. Kyjev by měl brzy obdržet další klíčovou vojenskou pomoc ze Spojených států amerických. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy