Fiktivní bitva: Samuraj, viking a rytíř. Kdo měl lepší zbraně?

Samozřejmě nelze universálně porovnávat tyto tři skupiny jako celek. Záleží na období a záleží na zkušenosti jednotlivých bojovníků. V tomto článku se pokusíme zaměřit spíše na jejich vybavení než osobní schopnosti.

Zbraně

Nejoblíbenějšími zbraněmi mezi Vikingy byly kopí a sekery, protože byly poměrně snadné na výrobu a levné. Bitevní sekera byla navíc dobře vyrovnaná a lehká. Nejžádanější zbraní však byly meče, které si mohli dovolit jen ti nejbohatší. Vikingové preferovali franské meče, které byly kvalitnější než jejich.

Pro boj na koni rytíři volili kopí. Jakmile bojovali na zemi, preferovali jednoruční meč, který doplnili štítem. Jiní se rozhodli štít nevyužít a raději se zaměřili na obouruční meče, které měly větší dosah a dodávaly útokům sílu. Prakticky neexistovalo, aby rytíř vzal do ruky luk, ty byly považovány za zbraně zbabělců. Obouruční meč měl úzkou špičku a oboustranné ostří.

Ačkoliv jsou samurajové téměř všude zobrazeni s mečem, ve skutečnosti preferovali luky. Pokud samuraj nedokázal získat požadované lukostřelecké schopnosti, byl to pro něho konec nejen kariéry, ale i života. Samurajové však trénovali s více zbraněmi, mezi nimi kopí Yari či Naginata (ostří připevněné na krátké tyči) či vrhací shurikeny. Meč katana byl preferovanou zbraní při boji na zemi. V menších prostorách samurajové užívali dýku Kaiken. Katana byla sečnou zbraní s jedním ostřím a špičkou.

Brnění

Většina Vikingů si do bitvy nesla železnou helmici a dřevěný štít pobitý kovem, ti bohatší si mohli dovolit drátěnou košili či dokonce lamelové brnění. Většina Vikingů tedy musela spoléhat na to, že nejlepší obrana je útok.

Rytíř v plné zbroji byl na bojišti děsivým pohledem. Ve čtrnáctém století, zlatém věku rytířů, rytíř nosil tlustý kabátec, přes něho kroužkovou zbroj a plátové brnění. Pod ocelovou přilbicí měli rytíři ještě kovovou čapku pro zvýšenou ochranu. Brnění obvykle vážilo okolo 25 kilogramů a rytíř se na bojišti stal jakýmsi chodícím tankem.

Samurajové využívali dva druhy brnění – O-yoroi na jízdu, Do-maru pro boj na zemi. Obě brnění byla lamelová, složená ze stovek kovových a kožených šupin spojených dohromady, ovšem O-yoroi bylo mnohem těžší.

Samotný boj

Kdo by v boji skutečně vyhrál? Rozhodně ne Viking. Pokud by se k Vikingovi dostal samuraj, pravděpodobně by ho střelil šípem. Viking by pravděpodobně neměl šanci proti ani jednomu, protože jeho zbraně i brnění byly podřadné oproti ostatním. A ačkoliv jsou velice silní, proti bojovníkům, kteří se boji věnovali celý život, by neměli šanci.

Proto zůstane samuraj a rytíř. Oba budou zmatení svým protivníkem, protože jejich vybavení je tak odlišné. Pokud bude samuraj sedět na koni, pravděpodobně se pokusí rytíře zabít šípy. Jeho luk však není dostatečně silný na to, aby šípy pronikly přes pláty rytířova brnění. Dokáže ho možná shodit z koně.

Bude proto muset slézt z koně a postavit se rytíři osobně. Vytasí katanu, odrazí rytířův útok a pokusí se najít slabé místo v brnění, pravděpodobně se inspiruje u svého brnění a pokusí se zaútočit na krk. Bohužel pro něho je rytíř i v oblasti krku chráněn brněním a samuraj mu neublíží.

Ano, katana je velice ostrý meč, je určena pro sekání mimo materiál, ne skrz. Proti brnění proto neměla šanci proniknout brněním. Samuraj by se pravděpodobně pokusil zasáhnout slabá místa v okolí kloubů, ovšem i ta jsou poměrně dobře chráněna.

Samuraj se pokusí využít své jiné zbraně, jako shuriken a dýku Kaiken, dýka se mu možná podaří zapíchnout do méně chráněné oblasti, což rytíře trochu zraní. Nicméně ve chvíli, kdy se dostane tak blízko, aby mohl zaútočit dýkou, se dostane na dosah rytíře, který ho popadne a uhodí ho hlavicí jílce meče. Pak se mečem rozpřáhne a zarazí ho samurajovi do hrudníku. Proti ostrému a pevnému meči nemá samurajovo brnění složené ze svázaných šupin/lamel. Vítězem je rytíř.