Málokterý vynález je tak nedoceněný, jako právě hromosvod. Téměř nikdo si ho nevšímá, každý jej považuje za samozřejmost a přemýšlí o něm snad jen ve chvíli, kdy staví rodinný dům. Přesto tento český vynález denně zachraňuje lidské životy a majetek doslova po celém světě.
Při bouřce se nejbezpečněji cítíme doma nebo v autě. Víme totiž, že tam je jen malá pravděpodobnost, že by se nám něco mohlo stát. V případě auta by totiž elektrický výboj sjel po karosérii, pokud by naopak blesk zasáhl dům, byl by stažen hromosvodem. To nám dává pocit bezpečí a jistotu, že se nám ani při nejsilnějších bouřkách nemůže nic stát.
Historie hromosvodu, správněji bleskosvodu, protože škodu nedělá zvuk hromu ale elektrický výboj, se datuje až do 18. století. 7. prosince 1776 byl na střeše vyšehradské zbrojnice instalován první hromosvod v Praze. Nebyl to ale první hromosvod v českých zemích.
Za jeden z prvních bleskosvodů je možné považovat ten, který v roce 1775 umístil na zámku hrabat Nosticů v Měšicích u Prahy profesor pražské univerzity Josef Klinkoš. Uzemněná tyč s hrotem, vyrobená podle vzoru Benjamina Franklina, "sjíždějící blesk zachycovala a k zemi přiváděla, aby budova bez pohromy zůstala".
Zhruba ve stejné době jako Franklin své pokusy s lapáním blesků prováděl Prokop Diviš, který je považován za vynálezce hromosvodu. Jeho "povětrnostní stroj" na odsávání elektřiny z mraků, který vztyčil 15. června 1754 na své faře v Příměticích u Znojma, podle sedláků rozháněl mraky, zavinil neúrodu a sucho. Rozlícení farníci proto na jaře 1760 zařízení rozbili.
Hromosvod funguje na principu, který zná každý z nás. Jde o nejvyšší objekt na budově, který má zachytávat blesky a svádět je do země. Mezi zemí a bouřkovým mrakem totiž může během bouřky vzniknout rozdíl elektrických potenciálů a dojde k elektrickému bleskovému výboji v místě, kde vzduchová vrstva mezi zemí a mrakem je nejtenčí. Proto bývají bleskem zasažena vyvýšená místa, zejména stromy nebo právě budovy.
Hromosvod této zákonitosti využívá a ve své podstatě jde o elektricky vodivý předmět umístěný ve výšce nad chráněným objektem a spojený se zemí. Tím, že je hromosvod umístěn nad chráněný předmět, zvyšuje pravděpodobnost, že blesk zasáhne hromosvod, který jej bezpečně svede do země.
Moderní bleskosvody jsou do jisté míry schopné blesku předcházet. Objevily se před zhruba třiceti lety a fungují na principu elektronického zařízení, které je zabudované v jímači se včasnou emisí výboje. Reaguje s předstihem pár desítek milisekund na vznikající hlavní větev bleskového výboje a vyšle vlastní výboj, který se s přírodním bleskem spojí a tak ho zneškodní. Uvádí se, že tyto bleskosvody ochrání prostor o průměru až několika stovek metrů - na rozsáhlé stavbě tak místo celého lesu klasických hromosvodů můžou být jen jeden či dva nového typu.
Těmto typům hromosvodů se říká PDA a používají se na objektech, kde z nějakých důvodů není možné vést svod hromosvodu do země. Často jej proto lze najít na památných objektech. Současné zákony jeho používání nezakazují a všechny moderní testy navíc prokázaly účinnost tohoto typu hromosvodů.
Související

Dnes má bleskosvod na domě každý. Prokop Diviš ho vynalezl před 270 lety

Bouřka řádila na Malostranském náměstí. Morový sloup poničil blesk
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Letní počasí se tento týden nevrátí. Místo toho teploty klesnou až k nule
včera

První kolo prezidentských voleb v Rumunsku zřejmě vyhrál George Simion
včera

Předali jste Krym Rusku, obvinil Trump Kyjev. Mohla ale Ukrajina anexi zastavit?
Aktualizováno včera

OBRAZEM: Pokud Rusko ve uspěje, napřímo to pocítíme, řekl Pavel po jednání se Zelenským
včera

OBRAZEM: Volodymyr Zelenskyj a Olena Zelenská se na Pražském hradě sešli s Petrem Pavlem a Evou Pavlovou
včera

Zelenskyj s manželkou dorazili na Pražský hrad. Setkali se s prezidentem Pavlem
včera

Zelenskyj prozradil důvod příletu do Prahy. Zveřejnil svůj program
včera

Mimořádná zpráva Ukrajinský prezident Zelenskyj přistál v Praze
Aktualizováno včera

Pražský hrad se uzavírá. Do Prahy míří Zelenskyj
včera

Snad nebudeme na Ukrajině muset použít jaderné zbraně, prohlásil Putin
včera

Německo se hádá s Rubiem. Spor o AfD graduje
včera

NATO: Svět testuje první orbitální zbraně. Evropa potřebuje v přístupu k vesmírným technologiím zásadní obrat
včera

Sváteční počasí bude příští týden jiné. Jaro ukáže odlišnou tvář
včera

OBRAZEM: Plzeň oslavuje 80. výročí osvobození města
3. května 2025 22:02

Fiala začne s výjezdy do krajů. Pomáhat mu bude známá herečka
3. května 2025 21:07

Pár hodin po konci Hořavy mají Pardubice nové trenéry. Přichází Pešán s Mlejnkem
3. května 2025 20:10

Bouřkové počasí v Česku. Meteorologové zaznamenali downburst
3. května 2025 18:19

Pavel vezme belgického krále i mimo Prahu, potvrdil Hrad
Aktualizováno 3. května 2025 18:08

Policie zasahovala v centru Prahy. Muž s nožem uzavřel Karlův most
3. května 2025 16:40
80 let od rozhodnutí, která nás poslala do dekád temna. Na vině nejsou jen Sověti
Na počátku května 1945 se druhá světová válka v Evropě blížila ke svému neodvratnému závěru. Třetí říše se hroutila, Berlín padl 2. května, Adolf Hitler několik dní předtím spáchal sebevraždu a spojenecké armády – západní i sovětské – postupovaly nezadržitelně vpřed. V tomto kontextu vydal 4. května vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, generál Dwight D. Eisenhower, rozhodující rozkaz k zahájení postupu amerických jednotek na území západního a jihozápadního Československa.
Zdroj: Jakub Jurek