Jsou varování před roboty přehnaná? Lidstvo brzy přestane umělou inteligenci chápat

Říkáte si, že Terminátor je pěkné sci-fi, které patří na stříbrná plátna? Nasazení robotů v boji je realita, o které možná ani sami nevíte. Vzpomeňte si na bojové letouny nebo drony bez pilotů, ale obor robotiky se dostal už mnohem dále.

Dnešní roboti nejsou jen velké škaredé kusy plechu, bitevní pole už velmi brzo mohou ovládnout nanoroboti - představte si zařízení tak malá, že je půjde jen stěží zničit, či lidi "vylepšení" o mechanické končetiny nebo zrak. Ať se na to díváte jakoli - robotická síla je pořád silnější než lidská a moderní senzory vnímají líp než naše oči.

V oblasti bojových robotů pro pozemní vojska je lídrem Rusko. Jejich ozbrojené síly sázejí na stroje a do roku 2025 by se roboti měli stát součástí každého ruského vojenského okruhu a každé flotily ruského námořnictva. Jedním z takových strojů je i Uran-9 - plně připravený robotizovaný bojový komplex, který je prvním svého druhu na světě. Jedná se o v podstatě dálkově ovládaný tank (dosah má tři kilometry), který může nést například protitankové řízené střely Ataka nebo odpalovací zařízení pro protiletadlové rakety Igla.

Jeho pohyby jsou tak plynulé a zatáčí rychle, že těžko uvěříte, že uvnitř nesedí člověk. Je vybaven systémem detekce ozáření laserovým paprskem, zařízením pro detekci, identifikaci a sledování cílů a také kamerovým systémem, umožňujícím činnost ve dne i v noci. Vybaven je systémem detekce ozáření laserovým paprskem, identifikaci a sledování cílů a také kamerovým systémem. K provozu bude připraven ve dne v noci.

V pokroku vojenské techniky nezůstávají pozadu ani čeští vědci. Státní výrobní a vývojový podnik VOP CZ představil v roce 2014 unikátního kolového robota TAROS 6×6 V2. Autoři projektu se pokouší vyrobit robotickou platformu pro nástavby všeho druhu. Představte si ho jako lego skládačku - v případě potřeby může být logistickou podporou vojáka, pro jiné využití může být vybaven průzkumnými systémy, komunikační technikou nebo i zbraňovými systémy - unese i raketomet.

USA na tenkém ledě

Spojeným státům však jenom technika nestačí a rozvíjí plány i o možném nasazení umělé inteligence. S touto představou se však dostávají na velmi tenký led - problém s AI je totiž takový, že nemusí správně rozeznat cíl a doposud se je nepodařilo vytvořit s uspokojivým etickým úsudkem.

Že inteligentní zbraně nepatří jen do naší vzdálené budoucnosti dokazují i jednání v OSN. Od roku 2014 probíhají živé debaty v rámci Úmluvy z roku 1980 o zákazu jistých typů klasických zbraní. Martensova klauzule zakazuje zbraně, které porušují „zásadu lidskosti a veřejné svědomí“.

Nejistotu do diskuze vnesl i britský věděc Stephen Hawking, který označil tvorbu AI za katastrofu lidstva. Hawking má za to, že umělá inteligence přinese lidem více škody než užitku. Podle vědce bude lidstvo moci využívat výhody AI jen do doby, kdy ji bude schopno odpovědně ovládat.

Ve studiu "Transcendence looks at the implications of artificial intelligence - but are we taking AI seriously enough?" varuje Hawking nad možností, že umělá inteligence předčí lidi a bude sama sebe zdokonalovat a činit rozhodnutí, která budou za hranicemi lidského chápání.