Čtyřkilometroví obři: Jak vysoké budovy dokáže lidstvo postavit?

Egyptské pyramidy, Eiffelova věž a teď Burdž Chalífa. První dvě jmenované stavby dlouho držely primát, ta poslední je nejvyšší budovou současnosti. Lidé vždy mířili co nejvýše a dodnes mají chuť překonávat rekordy. Jak dlouho, nebo spíše, jak vysoko to ještě půjde?

Už od počátku věků jsou lidé fascinováni hvězdami. Není tak překvapivé, že jsme chtěli postavit vyšší a vyšší budovy, které by se k nim alespoň o kousek mohly přiblížit. Jednoho dne ale musí přijít bod, za který už prostě nebude možné se dostat.

Začneme od začátku

Nejprve se podívejme na to, co už teď existuje. Obyčejný jednopatrový dům bude vysoký nějakých 4,5 metru. Nejvyšší socha na světě - Velký Buddha z Centrálních rovin - má zhruba 28x více. Tyčí se do výšky úctyhodných 128 metrů. Pro představu, pokud by jste skočili z její hlavy, padáte asi 5,5 vteřiny.

Vyšší než slavný Buddha je ještě slavnější Cheopsova pyramida (jinak také Chufuova nebo Velká pyramida) v Egyptě. Měří 146 metrů. To vůbec není špatné na více, než 4500 starou stavbu. Také se zapsala jako objekt, který dosud držel nejdéle rekord - nebyla překonaná dlouhých 3881 let.

Velka pyramida byla překonána až v roce 1311, byť jen o pár metrů. Mohla za to Lincolnská katedrála. Ta stojí do dnes a měří slušných 160 metrů. Titul nejvyšší budovy si udržela 573 let a byla poslední budovou, které titul zůstal déle, než 50 let. Překonal ji Washingtonský monument.

V rychlosti potom následovala Eiffelova věž (301 m), Chrysler Building (319 m), Empire State Building (381 m), Willis Tower (442 m), CN Tower (457 m), Taipei 101 (508 m). Všechny je potom překonala v roce 2010 Burdž Chalifa v Dubaji. Ta je vysoká neuvěřitelných 828 metrů a rekord drží dodnes. Skok ze špičky by dolů zabral 20 vteřin. Zkuste si napočítat do 20, těžko představitelný pád.

Do nekonečna a ještě dál

Teď už víme, co lidstvo do současné doby dokázalo. O kolik výše nám současné schopnosti, materiály a technologie však dovolí jít? Podle všeho více, než čtyřnásobně. Tato možnost je ztělesněná v podobě budovy s futuristickým názvem X-Seed 4000. Je to nejvyšší budova světa, pro které byly zatím kompletně vytvořené plány a odhady, ačkoliv ještě nebyla postavena.

Mamutí X-Seed 4000 by měl výšku 4 kilometry. Jeho špička by tak byla výš, než například nejvyšší japonská hora Fudži. Základna by musela mít šířku alespoň 6 kilometrů. Do kolosu by se vešlo více, než milion lidí najednou. A je pravděpodobné, že v místě, kde by byla masa vztyčená, by možná dokonce došlo i ke změně podnebí. Tak velká potenciální budova je.

Jediným problémem jsou finance. Odhadovaná cena se pohybuje kolem 1,3 bilionu dolarů (asi 27 bilionů korun). To je asi šestinásobek HDP celé naší země za minulý rok. To by žádalo masivní investice z několika zemí celého světa.

Co budoucnost?

Za úplně maximální, byť poněkud šílený odhad, se považuje myšlenka, že do budoucna by lidé mohli postavit vesmírný výtah až do výšky 100 000 kilometrů nad povrchem Země. To je zřejmě absolutní limit, za který není možné se dostat. V současnosti pro něco takového vůbec neexistuje technologie a lidstvo není ani schopné produkovat potřebné materiály v dostatečném množství. Tak třeba někdy. Zůstává jen jediná otázka - k čemu by nám podobný výtah byl dobrý.

Související

Zničené silo po explozi v Bejrútu

Silo v Bejrútu bylo dominantou přístavu, výbuch přežilo. Stavěla ho firma z Pardubic

Minulý týden došlo v hlavním městě Libanonu k obrovskému výbuchu. Ten zničil celý přístav i jeho okolí a nad celou touto zkázou zůstalo stát rozbořené silo. Silo, které stavěli českoslovenští stavaři a technici. Při jeho stavbě museli překonat několik nepříjemností a technických problémů. Své dílo ale dokončili na čas a v žádané kvalitě. Opravit, už ale bohužel nepůjde.

Více souvisejících

vysoké stavby Burdž Chalífa (nejvyšší budova světa) společnost Lidé vesmir

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 5 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 6 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

Novinky z kauzy Macinkových esemesek. Poradce prezidenta naznačil závěry policistů

Poradce prezidenta Petr Kolář je jednou z ústředních postav kauzy kontroverzních esemesek ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), kterými se šéf diplomacie snažil působit na hlavu státu. Kolář nyní přiznal, že ve věci už vypovídal na policii. Nastínil také svůj pohled na to, jak vyšetřování dopadne.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy