Čtyřkilometroví obři: Jak vysoké budovy dokáže lidstvo postavit?

Egyptské pyramidy, Eiffelova věž a teď Burdž Chalífa. První dvě jmenované stavby dlouho držely primát, ta poslední je nejvyšší budovou současnosti. Lidé vždy mířili co nejvýše a dodnes mají chuť překonávat rekordy. Jak dlouho, nebo spíše, jak vysoko to ještě půjde?

Už od počátku věků jsou lidé fascinováni hvězdami. Není tak překvapivé, že jsme chtěli postavit vyšší a vyšší budovy, které by se k nim alespoň o kousek mohly přiblížit. Jednoho dne ale musí přijít bod, za který už prostě nebude možné se dostat.

Začneme od začátku

Nejprve se podívejme na to, co už teď existuje. Obyčejný jednopatrový dům bude vysoký nějakých 4,5 metru. Nejvyšší socha na světě - Velký Buddha z Centrálních rovin - má zhruba 28x více. Tyčí se do výšky úctyhodných 128 metrů. Pro představu, pokud by jste skočili z její hlavy, padáte asi 5,5 vteřiny.

Vyšší než slavný Buddha je ještě slavnější Cheopsova pyramida (jinak také Chufuova nebo Velká pyramida) v Egyptě. Měří 146 metrů. To vůbec není špatné na více, než 4500 starou stavbu. Také se zapsala jako objekt, který dosud držel nejdéle rekord - nebyla překonaná dlouhých 3881 let.

Velka pyramida byla překonána až v roce 1311, byť jen o pár metrů. Mohla za to Lincolnská katedrála. Ta stojí do dnes a měří slušných 160 metrů. Titul nejvyšší budovy si udržela 573 let a byla poslední budovou, které titul zůstal déle, než 50 let. Překonal ji Washingtonský monument.

V rychlosti potom následovala Eiffelova věž (301 m), Chrysler Building (319 m), Empire State Building (381 m), Willis Tower (442 m), CN Tower (457 m), Taipei 101 (508 m). Všechny je potom překonala v roce 2010 Burdž Chalifa v Dubaji. Ta je vysoká neuvěřitelných 828 metrů a rekord drží dodnes. Skok ze špičky by dolů zabral 20 vteřin. Zkuste si napočítat do 20, těžko představitelný pád.

Do nekonečna a ještě dál

Teď už víme, co lidstvo do současné doby dokázalo. O kolik výše nám současné schopnosti, materiály a technologie však dovolí jít? Podle všeho více, než čtyřnásobně. Tato možnost je ztělesněná v podobě budovy s futuristickým názvem X-Seed 4000. Je to nejvyšší budova světa, pro které byly zatím kompletně vytvořené plány a odhady, ačkoliv ještě nebyla postavena.

Mamutí X-Seed 4000 by měl výšku 4 kilometry. Jeho špička by tak byla výš, než například nejvyšší japonská hora Fudži. Základna by musela mít šířku alespoň 6 kilometrů. Do kolosu by se vešlo více, než milion lidí najednou. A je pravděpodobné, že v místě, kde by byla masa vztyčená, by možná dokonce došlo i ke změně podnebí. Tak velká potenciální budova je.

Jediným problémem jsou finance. Odhadovaná cena se pohybuje kolem 1,3 bilionu dolarů (asi 27 bilionů korun). To je asi šestinásobek HDP celé naší země za minulý rok. To by žádalo masivní investice z několika zemí celého světa.

Co budoucnost?

Za úplně maximální, byť poněkud šílený odhad, se považuje myšlenka, že do budoucna by lidé mohli postavit vesmírný výtah až do výšky 100 000 kilometrů nad povrchem Země. To je zřejmě absolutní limit, za který není možné se dostat. V současnosti pro něco takového vůbec neexistuje technologie a lidstvo není ani schopné produkovat potřebné materiály v dostatečném množství. Tak třeba někdy. Zůstává jen jediná otázka - k čemu by nám podobný výtah byl dobrý.

Související

Zničené silo po explozi v Bejrútu

Silo v Bejrútu bylo dominantou přístavu, výbuch přežilo. Stavěla ho firma z Pardubic

Minulý týden došlo v hlavním městě Libanonu k obrovskému výbuchu. Ten zničil celý přístav i jeho okolí a nad celou touto zkázou zůstalo stát rozbořené silo. Silo, které stavěli českoslovenští stavaři a technici. Při jeho stavbě museli překonat několik nepříjemností a technických problémů. Své dílo ale dokončili na čas a v žádané kvalitě. Opravit, už ale bohužel nepůjde.

Více souvisejících

vysoké stavby Burdž Chalífa (nejvyšší budova světa) společnost Lidé vesmir

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Ropná krize vyvolaná válkou odeznívá. Kdo na ni vydělal nejvíce?

Krize na ropném trhu, vyvolaná válkou Ruska na Ukrajině, pomalu odeznívá – a s ní i obří zisky ropných gigantů. Naznačují to finanční výsledky, které tento týden představí společnosti Shell a ExxonMobil. Tyto ropné velmoci zažily díky prudkému nárůstu cen energií během války nebývalou ziskovost, avšak současný pokles cen naznačuje, že éra rekordních příjmů se blíží ke konci.

před 4 hodinami

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Politico: Slováky vyhnala do ulic hrozba odchodu z EU. Chtějí konec Fica, ne bratříčkování s Putinem

V pátek večer zaplnily ulice slovenských měst davy demonstrantů, kteří se postavili proti zahraničněpolitickému obratu vlády premiéra Roberta Fica směrem k Rusku. Protesty, kterých se podle odhadů zúčastnilo kolem 100 000 lidí, vyjadřovaly nesouhlas se směřováním země a volaly po respektování závazků Slovenska vůči jeho západním partnerům v NATO a Evropské unii. V Bratislavě, kde se sešlo přibližně 60 000 lidí, byla atmosféra nabitá emocemi a odhodláním.

před 5 hodinami

Teroristé Hamásu

Podmínky dohody se naplňují. Hamás propustil rukojmí, Izrael stovky vězňů

Čtyři izraelské vojačky byly v sobotu propuštěny z rukou Hamásu, který je držel jako rukojmí od útoku 7. října 2023. Tento krok byl součástí dohody o příměří, která zahrnovala výměnu rukojmí za palestinské vězně. Izrael však obvinil Hamás z nedodržení podmínek příměří, protože mezi propuštěnými nebyla civilistka Arbel Yehud, kterou Izrael požaduje zpět.

před 6 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

před 8 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

před 8 hodinami

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

před 9 hodinami

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

John Fitzgerald Kennedy

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

včera

včera

Andrea Najvirtová Prohlédněte si galerii

Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození

Začátkem ledna slovenský premiér Robert Fico naznačil možnost pozastavení pomoci Ukrajině a přerušení dodávek elektrické energie v rámci odvetných opatření kvůli přerušení dodávek ruského plynu přes její území. O možných dopadech politických rozhodnutí na činnost humanitárních organizací a jejich roli v kontextu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině promluvila pro EuroZprávy.cz Andrea Najvirtová, ředitelka slovenské humanitární organizace Človek v ohrození, v Česku známé jako Člověk v tísni.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

včera

včera

Politováníhodné, nešťastné... Svět reaguje na Trumpovo odstoupení od klimatické dohody

Rozhodnutí Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody o klimatu vyvolalo po celém světě silné reakce. Přestože tento krok znamená oslabení snah o udržení globálního oteplování na hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní, většina zemí zdvojnásobila své závazky v boji proti klimatické krizi. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy