Egyptské pyramidy, Eiffelova věž a teď Burdž Chalífa. První dvě jmenované stavby dlouho držely primát, ta poslední je nejvyšší budovou současnosti. Lidé vždy mířili co nejvýše a dodnes mají chuť překonávat rekordy. Jak dlouho, nebo spíše, jak vysoko to ještě půjde?
Už od počátku věků jsou lidé fascinováni hvězdami. Není tak překvapivé, že jsme chtěli postavit vyšší a vyšší budovy, které by se k nim alespoň o kousek mohly přiblížit. Jednoho dne ale musí přijít bod, za který už prostě nebude možné se dostat.
Začneme od začátku
Nejprve se podívejme na to, co už teď existuje. Obyčejný jednopatrový dům bude vysoký nějakých 4,5 metru. Nejvyšší socha na světě - Velký Buddha z Centrálních rovin - má zhruba 28x více. Tyčí se do výšky úctyhodných 128 metrů. Pro představu, pokud by jste skočili z její hlavy, padáte asi 5,5 vteřiny.
Vyšší než slavný Buddha je ještě slavnější Cheopsova pyramida (jinak také Chufuova nebo Velká pyramida) v Egyptě. Měří 146 metrů. To vůbec není špatné na více, než 4500 starou stavbu. Také se zapsala jako objekt, který dosud držel nejdéle rekord - nebyla překonaná dlouhých 3881 let.
Velka pyramida byla překonána až v roce 1311, byť jen o pár metrů. Mohla za to Lincolnská katedrála. Ta stojí do dnes a měří slušných 160 metrů. Titul nejvyšší budovy si udržela 573 let a byla poslední budovou, které titul zůstal déle, než 50 let. Překonal ji Washingtonský monument.
V rychlosti potom následovala Eiffelova věž (301 m), Chrysler Building (319 m), Empire State Building (381 m), Willis Tower (442 m), CN Tower (457 m), Taipei 101 (508 m). Všechny je potom překonala v roce 2010 Burdž Chalifa v Dubaji. Ta je vysoká neuvěřitelných 828 metrů a rekord drží dodnes. Skok ze špičky by dolů zabral 20 vteřin. Zkuste si napočítat do 20, těžko představitelný pád.
Do nekonečna a ještě dál
Teď už víme, co lidstvo do současné doby dokázalo. O kolik výše nám současné schopnosti, materiály a technologie však dovolí jít? Podle všeho více, než čtyřnásobně. Tato možnost je ztělesněná v podobě budovy s futuristickým názvem X-Seed 4000. Je to nejvyšší budova světa, pro které byly zatím kompletně vytvořené plány a odhady, ačkoliv ještě nebyla postavena.
Mamutí X-Seed 4000 by měl výšku 4 kilometry. Jeho špička by tak byla výš, než například nejvyšší japonská hora Fudži. Základna by musela mít šířku alespoň 6 kilometrů. Do kolosu by se vešlo více, než milion lidí najednou. A je pravděpodobné, že v místě, kde by byla masa vztyčená, by možná dokonce došlo i ke změně podnebí. Tak velká potenciální budova je.
Jediným problémem jsou finance. Odhadovaná cena se pohybuje kolem 1,3 bilionu dolarů (asi 27 bilionů korun). To je asi šestinásobek HDP celé naší země za minulý rok. To by žádalo masivní investice z několika zemí celého světa.
Co budoucnost?
Za úplně maximální, byť poněkud šílený odhad, se považuje myšlenka, že do budoucna by lidé mohli postavit vesmírný výtah až do výšky 100 000 kilometrů nad povrchem Země. To je zřejmě absolutní limit, za který není možné se dostat. V současnosti pro něco takového vůbec neexistuje technologie a lidstvo není ani schopné produkovat potřebné materiály v dostatečném množství. Tak třeba někdy. Zůstává jen jediná otázka - k čemu by nám podobný výtah byl dobrý.
Související
Silo v Bejrútu bylo dominantou přístavu, výbuch přežilo. Stavěla ho firma z Pardubic
Největší stavba světa? Čínskou zeď strčil do kapsy chrám, který zachránili Češi
vysoké stavby , Burdž Chalífa (nejvyšší budova světa) , společnost , Lidé , vesmir
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 57 minutami
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 21 mrtvých a sto zraněných
Aktualizováno včera
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
včera
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
včera
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
včera
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
včera
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
včera
Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace
včera
Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček
včera
Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku
včera
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
včera
Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček
včera
Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího
včera
Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí
včera
Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli
včera
Počasí: Do Česka se vrátí silné mrazy, příští týden bude až -15 stupňů
17. ledna 2026 21:59
Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros
17. ledna 2026 21:14
Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz
17. ledna 2026 19:58
Trump zavede cla proti evropským zemím. Pokud mu neprodají Grónsko, od léta se zvýší
17. ledna 2026 18:41
Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá
Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14
OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík
Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.
Zdroj: Libor Novák