Čtyřkilometroví obři: Jak vysoké budovy dokáže lidstvo postavit?

Egyptské pyramidy, Eiffelova věž a teď Burdž Chalífa. První dvě jmenované stavby dlouho držely primát, ta poslední je nejvyšší budovou současnosti. Lidé vždy mířili co nejvýše a dodnes mají chuť překonávat rekordy. Jak dlouho, nebo spíše, jak vysoko to ještě půjde?

Už od počátku věků jsou lidé fascinováni hvězdami. Není tak překvapivé, že jsme chtěli postavit vyšší a vyšší budovy, které by se k nim alespoň o kousek mohly přiblížit. Jednoho dne ale musí přijít bod, za který už prostě nebude možné se dostat.

Začneme od začátku

Nejprve se podívejme na to, co už teď existuje. Obyčejný jednopatrový dům bude vysoký nějakých 4,5 metru. Nejvyšší socha na světě - Velký Buddha z Centrálních rovin - má zhruba 28x více. Tyčí se do výšky úctyhodných 128 metrů. Pro představu, pokud by jste skočili z její hlavy, padáte asi 5,5 vteřiny.

Vyšší než slavný Buddha je ještě slavnější Cheopsova pyramida (jinak také Chufuova nebo Velká pyramida) v Egyptě. Měří 146 metrů. To vůbec není špatné na více, než 4500 starou stavbu. Také se zapsala jako objekt, který dosud držel nejdéle rekord - nebyla překonaná dlouhých 3881 let.

Velka pyramida byla překonána až v roce 1311, byť jen o pár metrů. Mohla za to Lincolnská katedrála. Ta stojí do dnes a měří slušných 160 metrů. Titul nejvyšší budovy si udržela 573 let a byla poslední budovou, které titul zůstal déle, než 50 let. Překonal ji Washingtonský monument.

V rychlosti potom následovala Eiffelova věž (301 m), Chrysler Building (319 m), Empire State Building (381 m), Willis Tower (442 m), CN Tower (457 m), Taipei 101 (508 m). Všechny je potom překonala v roce 2010 Burdž Chalifa v Dubaji. Ta je vysoká neuvěřitelných 828 metrů a rekord drží dodnes. Skok ze špičky by dolů zabral 20 vteřin. Zkuste si napočítat do 20, těžko představitelný pád.

Do nekonečna a ještě dál

Teď už víme, co lidstvo do současné doby dokázalo. O kolik výše nám současné schopnosti, materiály a technologie však dovolí jít? Podle všeho více, než čtyřnásobně. Tato možnost je ztělesněná v podobě budovy s futuristickým názvem X-Seed 4000. Je to nejvyšší budova světa, pro které byly zatím kompletně vytvořené plány a odhady, ačkoliv ještě nebyla postavena.

Mamutí X-Seed 4000 by měl výšku 4 kilometry. Jeho špička by tak byla výš, než například nejvyšší japonská hora Fudži. Základna by musela mít šířku alespoň 6 kilometrů. Do kolosu by se vešlo více, než milion lidí najednou. A je pravděpodobné, že v místě, kde by byla masa vztyčená, by možná dokonce došlo i ke změně podnebí. Tak velká potenciální budova je.

Jediným problémem jsou finance. Odhadovaná cena se pohybuje kolem 1,3 bilionu dolarů (asi 27 bilionů korun). To je asi šestinásobek HDP celé naší země za minulý rok. To by žádalo masivní investice z několika zemí celého světa.

Co budoucnost?

Za úplně maximální, byť poněkud šílený odhad, se považuje myšlenka, že do budoucna by lidé mohli postavit vesmírný výtah až do výšky 100 000 kilometrů nad povrchem Země. To je zřejmě absolutní limit, za který není možné se dostat. V současnosti pro něco takového vůbec neexistuje technologie a lidstvo není ani schopné produkovat potřebné materiály v dostatečném množství. Tak třeba někdy. Zůstává jen jediná otázka - k čemu by nám podobný výtah byl dobrý.

Související

Zničené silo po explozi v Bejrútu

Silo v Bejrútu bylo dominantou přístavu, výbuch přežilo. Stavěla ho firma z Pardubic

Minulý týden došlo v hlavním městě Libanonu k obrovskému výbuchu. Ten zničil celý přístav i jeho okolí a nad celou touto zkázou zůstalo stát rozbořené silo. Silo, které stavěli českoslovenští stavaři a technici. Při jeho stavbě museli překonat několik nepříjemností a technických problémů. Své dílo ale dokončili na čas a v žádané kvalitě. Opravit, už ale bohužel nepůjde.

Více souvisejících

vysoké stavby Burdž Chalífa (nejvyšší budova světa) společnost Lidé vesmir

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

Daniela Ostrá

"Hanba by mě fackovala." Socdem už nejde zachránit, míní politoložka a někdejší členka Ostrá

Politoložka a někdejší členka Sociální demokracie Daniela Ostrá v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak vidí šance sociálních demokratů na kandidátních listinách komunistické koalice Stačilo. Podle ní má ke křeslu poslance nejblíže Lubomír Zaorálek, naopak lídryně Jana Maláčová je v překvapivě nejisté pozici. Zdůraznila však, že si Socdem vstupem do koalice s komunisty vykopala vlastní hrob. „Pocit zodpovědnosti za stranu, jejíž součástí jste téměř 20 let, se asi odbourává déle. Kandidaturu za Stačilo si samozřejmě představit nedokáži. Slovy mé babičky – ‚hanba by mě fackovala‘,“ říká Ostrá.

před 2 hodinami

Petr Fiala

Česko odmítá unijní klimatický cíl 2040. Vláda vyzývá k jeho přehodnocení

Česká vláda žádá přehodnocení klimatického cíle 2040, který v současné podobě považuje za příliš ambiciózní a málo realistický. Hledala proto podporu mezi dalšími členskými státy, aby se o klimatickém cíli vedla další komplexní jednání. O úspěšném vyjednávání informoval premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po středečním zasedání vlády. Kabinet také odsouhlasil finanční příspěvek Středočeskému kraji na výstavbu klíčových komunikací navazujících na budované nové úseky dálnice D3.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Filip Turek

Komunisté půjdou s kýmkoli, hlavně se vrátit k moci. Slovy o jejich podpoře se vybarvil i Turek

Pomyslný pakt o neútočení mezi SPD a koalicí Stačilo, stejně jako výrok lídra Motoristů Filipa Turka o možné vládě za podpory komunistů, ukazují, jak daleko jsou některé strany ochotny zajít v touze sesadit současnou vládu a shrábnout pro sebe pár poslaneckých mandátů. Komunisté se mezitím horečně snaží o návrat do Sněmovny, a to nikoliv s novou vizí, ale jako pasažéři v cizím voze. Jejich přestrojení za jakési podivné sociální demokraty však naráží na limity historické paměti i vlastní ideové vyprázdněnosti.

včera

Tomáš Garrigue Masaryk, roku 1918 se stal prvním prezidentem Československa

CNN: Češi se zatajeným dechem čekají na vyřešení dlouholeté záhady

Národní archiv se v pátek chystá otevřít obálku, ve které by se měla nacházet poslední slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Poslední slova státníka údajně zapsal jeho syn Jan Masaryk těsně před otcovou smrtí v září roku 1937. Historici obálku zapečetili a uložili do archivu s podmínkou, že se může otevřít až po dvaceti letech.

včera

Izraelská armáda

Izraelské jednotky se probojovávají do centra Gazy. Vytlačují zbývající civilisty z domovů

Izraelské jednotky se snaží vytlačit zbývající civilisty z domovů v Gaze. Pozemní ofenzíva, která odstartovala brzy ráno v úterý, už zničila velké části největšího městského centra v Pásmu Gazy. Před zahájením pozemní operace provedly Izraelské obranné síly (IDF) 150 leteckých a dělostřeleckých útoků. Dvě armádní divize se pomalu probojovávají do centra města, kde se k nim v příštích dnech má připojit třetí.

včera

včera

včera

Evropská unie

Evropská komise navrhuje kvůli událostem v Gaze pozastavit část obchodní dohody s Izraelem

Evropská komise navrhla pozastavit část obchodní dohody s Izraelem z důvodu probíhající humanitární krize v Pásmu Gazy. Eurokomisař Maroš Šefčovič prohlásil, že ačkoliv EU lituje, že musí přistoupit k takovému kroku, považuje ho za „přiměřený a proporcionální“ vzhledem k naléhavé situaci. Evropská unie je pro Izrael nejdůležitějším obchodním partnerem, s celkovým objemem obchodu se zbožím 42,6 miliardy eur v roce 2024. .

včera

včera

Benjamin Netanjahu

Netanjahu chce mít z Izraele "super Spartu". Ve světě se ale mění ve vyvrhele

Pouhé hodiny před zahájením pozemní ofenzivy ve městě Gaza premiér Benjamin Netanjahu připravoval zemi na ekonomickou izolaci a vyzýval Izrael, aby se stal "super Spartou" Blízkého východu. Tato vize militarizované, částečně soběstačné společnosti, která se spoléhá na vlastní výrobu a omezené obchodní styky, vyvolala mezi Izraelci neklid. Mnoho z nich se totiž obává, že se jejich země stane vyvrhelem na mezinárodní scéně.

včera

Předvolební meeting koalice SPOLU v čele s Petrem Fialou v Brně (11.09.2025)

Fiala se konečně změnil z naškrobeného profesora ve zdatného politika. Pozdě

Premiér Petr Fiala se na sklonku svého mandátu snaží změnit způsob komunikace s veřejností a dohání, co v terénní kampani dlouho zanedbával. V kontrastu s agresivní mobilizací ze strany Andreje Babiše však působí spíše defenzivně. Otázkou zůstává, zda jeho pozdní obrat může ještě něco změnit, protože průzkumy naznačují, že premiérské křeslo mu utíká mezi prsty.

včera

Alexej Navalnyj

Testy prokázaly, že Navalného ve vězení otrávili, tvrdí vdova

Ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj, který zemřel 16. února 2024 ve věznici v Kharp, byl s největší pravděpodobností otráven. Testy vzorků jeho biologického materiálu, které se podařilo jeho týmu dostat do laboratoří dvou západních zemí, to potvrdily. Uvedla to vdova Julija Navalná.

včera

včera

Odpor k Izraeli sílí. Stále více států požaduje vyloučení z Eurovize

V souvislosti s válkou v Gaze se rozvinula krize, která vyvolala intenzivní kulturní kritiku Izraele v celé Evropě. Španělsko se stalo nejnovější zemí, která pohrozila bojkotem Eurovize, a to v době, kdy se podle webu Politico stále více států přiklání k tomu, aby byl Izrael vyloučen. Některé evropské vlády sice považují kulturní bojkot za oprávněný, jiné, včetně izraelských představitelů a židovských skupin, varují, že to může vést k antisemitismu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy