Svět se dostává do bodu, kdy se nebude umět bránit. Nové zbraně lidé nedokáží zastavit

Mezi světovými velmocemi probíhá souboj především v oblasti vývoje hypersonických raket. Ty jsou sice nákladné na výrobu i provoz, ale na rozdíl od ostatních zbraní se proti nim nedokáže žádná země ubránit. Analýza společnosti Stratfor se proto zamýšlí nad tím, jak bude vypadat další závod ve zbrojení.

Deník Shopaholičky

Předpověď společnosti Stratfor uvádí, že ačkoliv je projekt, produkce a sestavení hypersonických raket drahá a technicky komplikovaná práce, stává se stále dostupnější. Prvními zeměmi, které by tyto dalekonosné rakety mohly do roku 2025 zahrnout do svého arzenálu, jsou USA a Čína. O pár let později potom Rusko. Jakmile k tomu dojde, bude to znamenat revoluci v určitých oblastech válečnictví.

"Nové nadzvukové rakety jsou velmi přesné a rychlé a dnešní protiraketová obrana by byla vůči nim neefektivní. Rusko, Čína a USA nyní bojují o to, kdo je nasadí jako první. A jak poroste napětí, poroste také riziko preventivních útoků mezi těmito rivaly," popisuje analýza.

Jsou zhruba pětkrát rychlejší než rychlost zvuku a jen několik dalších člověkem vyrobených přístrojů dokáže dosáhnout této rychlosti. "V poslední době se pozornost výzkumu nadzvukových technologií posunula směrem k vývoji raket, ale některé problémy je stále třeba překonat, aby se se staly skutečností," uvádí analýza.

Prvním problémem je náročnost vytvoření zbraně, která dosáhne takové rychlosti a odolá tlaku a teplotám. A čím delší je let, tím těžší to je. Zadruhé je v takové rychlosti vozidlo citilivé na změny a to vede k nestabilitě raketového draku během letu. A vzhledem k rychlosti je méně času na nápravu. A navíc se letová dráha často neshoduje s vědeckou předpovědí vytvořenou na základě pozemních testů a teoretických modelů, což prodlužuje vývoj.

"Navzdory těmto překážkám mají nadzvukové rakety i značné výhody. Jejich rychlost umožňuje rychlejšího dosáhnutí svých cílů než v případě ostatních raket a lépe proniknou do systémů nepřátelské obrany. Ty s možnostmi bezmotorového létání mohou také pokrýt velké vzdálenosti. Umožnilo by to tak určité zemi udeřit na další z větší vzdálenosti. Jsou také přesnější než tradiční balistické střely a mohou nést i jaderné hlavice," upozorňuje analýza.

Z teorie do praxe

Nebude však prý dlouho trvat, než si nadzvukové rakety najdou cestu z laboratoří na bojová pole. "Hlavní generál USA oznámil, že americké letectvo plánuje mít funkční testovací prototypy připraveny do roku 2020. Provedli již čtyři experimentální lety X-51 s nadzvukově řízenou střelou mezi roky 2010 a 2013. Dva měly být úspěšné," uvádí.

A nezaostává ani Čína. V roce 2014 podle analýzy se uskutečnily tři testy DF-ZF vozidla pro nadzvukové střely a loni proběhly další tři. A také Rusko vyvíjí vlastní nadzvukové sestupové vozidlo, Yu-71. Zatím proběhl jeden test v roce 2015, při kterém se objevila porucha. Nicméně nedávný test nadzvukové rakety Zirkon 3M22 proběhl bez problému a další se plánují na příští rok.

"Povaha boje se tak změní. Protiraketové obranné systémy budou čelit nadzvukovým letům a cíle tak (zejména velké námořní lodě) budou náchylnější k útoku. A mezitím by se vývoj mohl zaměřit na vysoce výkonné lasery či mikrovlny jako možný způsob obrany. Ale nejlepší obrana je zničení raket ještě před nárazem a zvýší se tak také důraz na plánování útočné akce," zamýšlí se analýza. Podle ní tak nadzvukové rakety naruší rovnováhu mezi světomými jaderných velmocí, neboť přispějí k větší nejistotě a nestabilitě.

Deník Shopaholičky

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.
Armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko

Evropské země znovu řeší povinnou či dobrovolnou vojenskou službu, což je téma, které se po ruské agresi a zhoršení globální bezpečnosti rychle vrací do politických debat. Státy od Francie po pobaltské země hledají způsoby, jak posílit své armády i mobilizační kapacity. Jako velmi kvalitní inspirace může působit Finsko, jež dlouhodobě kombinuje vysokou životní úroveň s robustní, funkční obranou založenou na všeobecné branné povinnosti. Tento model nabízí cenné poučení i pro Českou republiku, jejíž současná struktura záloh zůstává nedostatečná.

Více souvisejících

Armáda Rakety raketa válka raketa X-51A Waverider

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen

Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti. 

před 1 hodinou

Důchody

Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad

Důchody budou od ledna po pravidelné valorizaci vypláceny v nové výši, ale nejde o jedinou změnu. Česká správa sociálního zabezpečení od ledna na základě změny zákona přestává automaticky zasílat valorizační oznámení v listinné podobě. Změna směřuje k modernizaci a zefektivnění komunikace s klienty a ke snížení množství listinných dokumentů. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Patrik Hezucký

Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký

Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí. 

před 5 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých

Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě. 

před 6 hodinami

Netflix

Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN

Společnost Netflix triumfovala v boji o získání legendárních studií Warner Bros. a HBO. V pátek ráno Netflix oznámil, že dosáhl dohody se společností Warner Bros. Discovery (WBD) o koupi legendárního televizního a filmového studia a jeho aktiv, včetně streamovací služby HBO Max, za částku 72 miliard dolarů. Toto oznámení podle CNN šokovalo Hollywood a přepsalo očekávání ohledně budoucího směřování WBD, která je zároveň mateřskou společností zmíněné televizní stanice.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa zveřejnili novou Národní bezpečnostní strategii, která obsahuje výbušné tvrzení. Dokument viní Evropskou unii a migrační politiku z hrozícího a totálního kulturního rozpadu starého kontinentu. Strategie tvrdí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“ během příštích dvaceti let.

před 7 hodinami

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik

Jihočeský hejtman Martin Kuba domluvil odchod z ODS s pravděpodobně budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Promluvil o tom v pořadu Osobnost Plus politický analytik Bohumil Pečinka. Z čela ODS brzy odejde dosavadní předseda vlády Petr Fiala, a právě Kuba byl jedním z favoritů na jeho nástupce. Jeho krok jen potvrzuje, že občanští demokraté před sebou mají velmi náročné období.

před 8 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že spojenci zůstanou pevní ve svém závazku podporovat Ukrajinu. Rutte v Bruselu na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí Aliance přivítal jednání o mírovém plánu pro Ukrajinu, která probíhají za účasti Spojených států. Zároveň však zdůraznil, že podpora Kyjevu nesmí polevit.

před 8 hodinami

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 11 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 13 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 14 hodinami

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy