Mezi světovými velmocemi probíhá souboj především v oblasti vývoje hypersonických raket. Ty jsou sice nákladné na výrobu i provoz, ale na rozdíl od ostatních zbraní se proti nim nedokáže žádná země ubránit. Analýza společnosti Stratfor se proto zamýšlí nad tím, jak bude vypadat další závod ve zbrojení.
Předpověď společnosti Stratfor uvádí, že ačkoliv je projekt, produkce a sestavení hypersonických raket drahá a technicky komplikovaná práce, stává se stále dostupnější. Prvními zeměmi, které by tyto dalekonosné rakety mohly do roku 2025 zahrnout do svého arzenálu, jsou USA a Čína. O pár let později potom Rusko. Jakmile k tomu dojde, bude to znamenat revoluci v určitých oblastech válečnictví.
"Nové nadzvukové rakety jsou velmi přesné a rychlé a dnešní protiraketová obrana by byla vůči nim neefektivní. Rusko, Čína a USA nyní bojují o to, kdo je nasadí jako první. A jak poroste napětí, poroste také riziko preventivních útoků mezi těmito rivaly," popisuje analýza.
Jsou zhruba pětkrát rychlejší než rychlost zvuku a jen několik dalších člověkem vyrobených přístrojů dokáže dosáhnout této rychlosti. "V poslední době se pozornost výzkumu nadzvukových technologií posunula směrem k vývoji raket, ale některé problémy je stále třeba překonat, aby se se staly skutečností," uvádí analýza.
Prvním problémem je náročnost vytvoření zbraně, která dosáhne takové rychlosti a odolá tlaku a teplotám. A čím delší je let, tím těžší to je. Zadruhé je v takové rychlosti vozidlo citilivé na změny a to vede k nestabilitě raketového draku během letu. A vzhledem k rychlosti je méně času na nápravu. A navíc se letová dráha často neshoduje s vědeckou předpovědí vytvořenou na základě pozemních testů a teoretických modelů, což prodlužuje vývoj.
"Navzdory těmto překážkám mají nadzvukové rakety i značné výhody. Jejich rychlost umožňuje rychlejšího dosáhnutí svých cílů než v případě ostatních raket a lépe proniknou do systémů nepřátelské obrany. Ty s možnostmi bezmotorového létání mohou také pokrýt velké vzdálenosti. Umožnilo by to tak určité zemi udeřit na další z větší vzdálenosti. Jsou také přesnější než tradiční balistické střely a mohou nést i jaderné hlavice," upozorňuje analýza.
Z teorie do praxe
Nebude však prý dlouho trvat, než si nadzvukové rakety najdou cestu z laboratoří na bojová pole. "Hlavní generál USA oznámil, že americké letectvo plánuje mít funkční testovací prototypy připraveny do roku 2020. Provedli již čtyři experimentální lety X-51 s nadzvukově řízenou střelou mezi roky 2010 a 2013. Dva měly být úspěšné," uvádí.
A nezaostává ani Čína. V roce 2014 podle analýzy se uskutečnily tři testy DF-ZF vozidla pro nadzvukové střely a loni proběhly další tři. A také Rusko vyvíjí vlastní nadzvukové sestupové vozidlo, Yu-71. Zatím proběhl jeden test v roce 2015, při kterém se objevila porucha. Nicméně nedávný test nadzvukové rakety Zirkon 3M22 proběhl bez problému a další se plánují na příští rok.
"Povaha boje se tak změní. Protiraketové obranné systémy budou čelit nadzvukovým letům a cíle tak (zejména velké námořní lodě) budou náchylnější k útoku. A mezitím by se vývoj mohl zaměřit na vysoce výkonné lasery či mikrovlny jako možný způsob obrany. Ale nejlepší obrana je zničení raket ještě před nárazem a zvýší se tak také důraz na plánování útočné akce," zamýšlí se analýza. Podle ní tak nadzvukové rakety naruší rovnováhu mezi světomými jaderných velmocí, neboť přispějí k větší nejistotě a nestabilitě.
Související
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko
Armáda , Rakety , raketa , válka , raketa X-51A Waverider
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák