
Ne nadarmo se říká, že v řadě oblastí jsou největšími hráči na trhu právě Ruská federace a Spojené státy. Zatímco USA ale vděčí za své technologie a pokroky zdravé ekonomice a prakticky permanentnímu zapojení v konfliktech, u Ruska je situace složitější a sahá hluboko do minulosti.
Určit vítěze vesmírných závodů je těžší, než se zdá. Rusko poprvé vyslalo člověka do vesmíru, Američané zase poprvé přistáli na Měsíci. Zatímco ale Spojené státy vděčí za svou roli v dobývání vesmíru dlouhým rokům příprav a technické vyspělosti, v případě Ruska, či spíše Sovětského svazu, stál za vesmírným programem jeden jediný muž ukrajinského původu.
Bez ukrajinského rodáka Serhije Koroljova, který se narodil roku 1907 v ukrajinském Žytomyru, by Sovětský svaz nejspíše v kosmických závodech s Američany nedosáhl tolika úspěchů. Právě nadanému konstruktérovi, který strávil několik let v gulagu a později byl dlouho znám jen jako anonymní "hlavní konstruktér," vděčil SSSR za první umělou družici, prvního člověka ve vesmíru Jurije Gagarina nebo první ženu v kosmu, Valentinu Těreškovovou.
Koroljov, jenž vyrůstal bez otce, se pro aeronautiku nadchnul už jako chlapec a vlastní pílí se vypracoval mezi uznávané letecké odborníky. Zabýval se ale i raketami a ve 30. letech zaujal maršála Michaila Tuchačevského.
Po vojevůdcově popravě se ale ocitl v hledáčku obávané tajné služby NKVD i Koroljov a z lágru na Dálném východě se dostal až po napadení Sovětského svazu nacisty v roce 1941. Koroljov, Tupolev a další mohli opět začít pracovat v tajných vězeňských pracovištích, z nichž vyšly třeba kaťuše.
Koroljovova hvězda začala stoupat po válce, kdy se seznámil s německou raketovou technikou, na které v té době ostatně stavěli i Američané. Během několika let se Serhij (sám se psal po ruském způsobu Sergej) Koroljov stal jedním z nejvlivnějších a současně "nejutajenějších" mužů bývalého impéria, který řídil výzkum a výrobu balistických i kosmických raket. Koroljovovo jméno ale bylo tajeno až do jeho smrti v lednu 1966. Konstruktérovo úmrtí výrazně přispělo k tomu, že SSSR prohrál závod o Měsíc.
Související

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

80 let od rozhodnutí, která nás poslala do dekád temna. Na vině nejsou jen Sověti
Sovětský svaz , USA (Spojené státy americké) , vesmír, Měsíc
Aktuálně se děje
před 3 minutami

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
před 20 minutami

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
před 57 minutami

Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
před 1 hodinou

Nejmasivnější útok na Ukrajinu zasáhl západ země. Poláci poslali do vzduchu stíhačky
před 2 hodinami

Počasí nenaplnilo předpoklady. Deště bylo méně, povodně už nehrozí
před 3 hodinami

Počasí se neumoudří. Pršet bude až do konce týdne
včera

Trumpova vláda v praxi: Američan narozený v USA byl deportován do země, v níž nikdy nebyl
včera

Proč Pentagon zastavil dodávky Ukrajině? Konečně se objevil "důvod"
včera

Proč Texas zasáhly nejtragičtější povodně v historii?
včera

Smrtící povodně mohou být novým normálem, varují experti. Je to jen Boží zásah, reaguje Bílý dům
včera

Pátrání ukončeno. Tělo horolezkyně Kolouchové zůstane v Himálajích
včera

Trump odkládá nová cla a varuje 14 zemí. Půjde také po Japonsku a Jižní Koreji
včera

Národní divadlo truchlí. Zemřela někdejší sólistka opery Tattermuschová
včera

Německá vláda narazila u soudu. Zákaz krajně pravicového časopisu se ruší
včera

Fico nepřišel. Atentátník neúspěšně žádal nízký trest, u soudu vypovídat odmítl
včera

Druhá prázdninová tragédie na Semilsku. Chlapec se zřítil z vysílače
včera

Obětí povodní v Texasu je přes sto. Naděje na nalezení přeživších začíná být mizivá
včera

Pomník Jana Husa má 110 let. S dílem se pojily spory i tragédie
včera

Počasí do zítra: Na horách spadne až 180 mm. Řeky mohou stoupat na třetí stupeň
včera
Gaza před dalším příměřím: Desetitisíce mrtvých, rozvrácená infrastruktura a špatné diplomatické vyhlídky
V předvečer očekávaného příměří v pásmu Gazy, o němž jednají představitelé Izraele a Spojených států v Bílém domě, nadále přicházejí zprávy o devastujících ztrátách civilistů a infrastruktury. Podle OSN a palestinských úřadů zahynulo až 80 tisíc lidí, především žen a dětí. Humanitární organizace varují před kolapsem základních služeb a nárůstem migrace, zatímco diplomatická jednání čelí odporu a hluboké nedůvěře.
Zdroj: Jakub Jurek