Lidé dodnes neví, jestli jsou ve vesmíru sami. Rozhodně ale nelení a snaží se prakticky bez ustání monitorovat okolní vesmír a pátrat po jakýchkoliv náznacích, které by mohly svědčit o existenci jiných mimozemských civilizací. Slouží jim k tomu poměrně rozsáhlá a složitá soustava teleskopů, z nichž ty největší dosahují úctyhodných velikostí.
Největší astronomickou observatoř na světě ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array; Atakamská velká milimetrová/submilimetrová anténní soustava) tvoří soustava 66 parabolických antén o průměru 12 a sedm metrů, které se mohou přesouvat pomocí obřích transportérů (antény váží kolem 100 tun). Mohou být rozmístěny na ploše o průměru od 150 metrů až po 16 kilometrů a dohromady fungují jako jeden obří radioteleskop o velikosti menšího města.
ALMA se nachází na náhorní planině Chajnantor v chilské poušti Atacama v nadmořské výšce asi 5100 metrů. Jde o společný projekt USA, Kanady, Japonska, Chile, Tchaj-wanu a Evropské jižní observatoře (ESO), jejíž součástí je i ČR. Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově provozuje jeden ze sedmi uzlů evropského řídícího střediska ALMA.
Pozoruje záření přicházející z vesmíru v milimetrovém a submilimetrovém pásmu, tedy na vlnových délkách 0,3 až 9,6 milimetru. Umožňuje tak pořizovat snímky s rozlišením až desetinásobně vyšším než Hubbleův vesmírný dalekohled. V provozu je od března 2013.
Nepohyblivý teleskop Arecibo je dalším z řady teleskopů pátrajících po mimozemských civilizacích. Byl vybudován v letech 1959 až 1963 nedaleko portorického města Arecibo. Z tohoto unikátního zařízení o průměru 305 metrů bylo v roce 1974 odesláno první rádiové poselství lidstva do vesmíru.
Využívá se například ke zkoumání změn v atmosféře a hlavně k výzkumu vesmíru a k serióznímu hledání informací o možné existenci mimozemských civilizací. Je hlavní částí projektu SETI@home, který se možnými zprávami z kosmu za pomocí osobních počítačů v domácnostech nebo ve firmách po celém světě zabývá.
Effelsberg je německý radioteleskop o průměru 100 metrů se nachází nedaleko Bonnu. Do provozu byl uveden v roce 1972 a je zaměřen na sledování pulsarových systémů.
FAST (Five-hundred meter Aperture Spherical Telescope) je radioteleskop s největší talířovou anténou na světě, která má průměr 500 metrů.Reflektor parabolické antény se skládá ze 4450 panelů trojúhelníkového tvaru. Podle odborníků se očekává, že teleskop objeví tisíce nových galaxií a zařízení by mělo přispět mimo jiné k pátrání po mimozemských civilizacích. Kvůli stavbě čínská vláda z oblasti přesídlila na 9000 obyvatel.
Největší pohyblivý radioteleskop o průměru sběrné plochy 100x110 metrů Green Bank je umístěn ve Virginii v USA. Spuštěn byl v roce 2000 a jeho montáž umožňuje monitorovat celou oblohu bez omezení.
Obří Magellanův dalekohled (GMT) se v současnosti staví v Chile a měl by být hotov do roku 2021. Plně operační by ale měl být až v roce 2024. Jeho hlavním cílem bude "objevovat planety podobné Zemi", teleskop bude sestaven ze sedmi obřích zrcadel o průměru 8,4 metru. Celkový průměr Obřího Magellanova dalekohledu bude dosahovat 25 metrů.
Největší samostatný radioteleskop na světě, který nemá parabolický tvar a jehož průměr činí 576 metrů, je RATAN-600. Postaven byl v roce 1974 v Karačajevsku-Čerkesku v tehdejším Sovětském svazu. Slouží k pozorování objektů pohybujících se podél místního poledníku, byl používán například pro sledování radiových emisí Slunce.
Související
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
CNN: Vědci jsou na stopě přelomovému objevu. Možná našli planetu s atmosférou
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Brexit obráceně. Sadiq Khan chce vrátit Británii do Evropské unie
před 2 hodinami
Britská policie opět vyšetřuje Andrewa. Měl předávat informace Epsteinovi
před 2 hodinami
Evropský sen o vlastních stíhačkách šesté generace se rozpadá. Macronův projekt je prakticky mrtvý
před 3 hodinami
Evropská komise zasáhla proti WhatsAppu. Populární aplikaci zřejmě čeká zásadní změna
před 4 hodinami
USA se bouří proti závěrům MSC: Nechceme rozbít NATO ani podkopat světové uspořádání. Pak zaútočily na EU
před 5 hodinami
Olympiáda bez umělého sněhu? Kvůli globálnímu oteplování prakticky nemožné
před 6 hodinami
Vláda ruší NERV. Pavla pustí do Mnichova, Macinka pojede samostatně
před 7 hodinami
Epstein pronikal i do nejvyšších pater ruské politiky. Pokusil se dostat až k Putinovi
před 8 hodinami
„Vezměte si prosím vakcínu.“ USA čelí rozsáhlé epidemii spalniček, lékaři kvůli očkování apelují na občany
před 9 hodinami
Američtí sportovci na olympiádě kritizují dění v USA. Z Bílého domu přišla ostrá reakce
před 9 hodinami
Přežije Země Trumpa? Bílý dům se zmítá v chaosu jeho nálad, věří mu už jen třetina lidí
před 10 hodinami
Zemře za mřížemi? Jimmy Lai dostal 20 let vězení, svět vyzývá k jeho propuštění
před 12 hodinami
Předpověď počasí na týden. Po oteplování přijde zvrat
včera
Norskem hýbe soud se synem princezny. Zpovídá se i ze znásilnění
včera
Českou televizi opouští známá moderátorka. Už má nové angažmá
včera
Žena v Praze překvapila policisty. Přinesla protitankovou střelu
včera
Rychlobruslař Jílek při debutu na olympiádě dojel na pěti kilometrech pro stříbro
včera
Umělci zorganizují debatu, pozvání pro ministra Klempíře platí
včera
Sázka na Davidovou nevyšla. Biatlonová smíšená štafeta skončila až jedenáctá, slaví Francie
včera
Olympiáda ve znamení nacistického režimu začala před 90 lety. Češi nechyběli
Před 90 lety, šestého únorového dne roku 1936, byly zahájeny v pořadí čtvrté zimní olympijské hry. Konaly se v německém Bavorsku, v Garmisch-Partenkirchenu a proměnily se v demonstraci moci Adolfa Hitlera a nacistického režimu. Zúčastnili se jich i mnozí čeští sportovci se zajímavými i tragickými životními osudy.
Zdroj: Lucie Žáková