Měli bychom se obávat "zabijáckých robotů"? Pokud nezareagujeme, mohlo by být příliš pozdě

Autonomní bojové stroje neovládané člověkem, udělají válku daleko více efektní. Staví však lidstvo před obrovský praktický a morální problém. píše Al-jazzera. Za jejich zákaz se nyní rozjíždí mezinárodní kampaň.

Ke kampani za předběžný zákaz takzvaných "zabijáckých robotů", se připojili tisíce z více než 80 zemí. K výzvě proti autonomním zbrojním systémům se připojilo 22 vlád včetně vlády Egypta, Pakistánu a Brazílie. Použití autonomních zbrojních systémů je " krokem příliš daleko", říká Mary Warehamová, globální koordinátorka kampaně Stop Killer Robots.

„Překračují morální hranici, která by měla platit na stroje. Stroje by z vlastní vůle neměly brát lidské životy na bojišti nebo vymáhání právo,“ varuje Warehamová, „Chceme, aby zbraňové systémy a použití síly zůstaly pod lidskou kontrolou," Warehamová mluvila s Al-jazzerou na páté konferenci Stop Killer Robots v Ženevě. Ta se koná každoročně od roku 2014. „Jsme na křižovatce. Toto bude rozhodující rok. Pokud nebudeme reagovat na vývoj, mohli bychom skončit v situaci, kdy by bylo příliš pozdě, autonomní zbraně, by byly zavedeny do výzbroje.“

 Zdá se však, že již je pozdě. Na autonomních bojových systémech již pracuje více než 10 zemí v čele s USA a Ruskem. Navíc některé systémy již byly nejen zavedeny do výzbroje ale i nasazeny. Takový systém je dle organizace Human Right Watch (dále HRW) izraelský obranný protiraketový systém Iron Dome. Ten podle HRW dokáže sám rozeznat nebezpečí, například zda se jedná o raketu či dělostřelecký granát, a bez zásahu člověka na něj adekvátně reagovat.

Dalším systémem, který již prošel vojskovými zkouškami je jihokorejský Samsung SGR-A1, upozorňuje HRW. Jedná se o automatickou věž s pokročilými senzory, která by měla rozeznat nepřítele od vlastních vojáků. Zatím byla zkušebně rozmístěna na hranici s KLDR. Zatím nejpokročilejším systémem s velkou mírou autonomie je britský stroj zbrojovky BAE Taranis. Ten by měl být ovládán ze země. Při případném vyřazení manuálního řízení, by měl být schopen bez zásahu člověka dokončit svoji misi.

Mnozí však upozorňují, že autonomní systémy nejsou a priory špatné. Právník a autor knihy Robot Rules Jacob Turner připomíná, že autonomní bojové systémy nabízejí velké potenciální výhody, pokud jde o schopnost rozlišit mezi civilisty a bojovníky. Senzory jsou totiž daleko účinnější  než  lidské smysly, „Také se nejsou unavení, frustrovaní, ani rozzlobeni nemohou se dostat do šoku a zkratkovitě reagovat, tak jako lidé."

Největší výhodou dle Turnera je, že se nemohou dopustit válečných zločinů nebo znásilnění. Války tak podle něj mohou být vedeny efektivněji a měně krvavě než dosud. S tím ovšem nesouhlasí Warehamová „Při úrovni dnešní techniky je jen otázkou času než se podobný systém zblázní,“ varuje.     

Související

I. světová válka Komentář

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

Více souvisejících

válka Roboti

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy