Válka nepřinesla jen špatné věci? Tyto kulinářské zlepšováky vznikly v zákopech

1) Konzerva a zavařenina

Po celou historii lidstva měli vojevůdci jeden obrovský problém. Jak zajistit zásoby potravin, aby jejich armády netrpěly nouzí? Přes různé experimenty, se to většinou řešilo jednoduše. Vojáci prostě vydrancovali okolí, kudy postupovali. Teprve v roce 1795 Napoleon Bonaparte vypsal odměnu, pro toho, kdo tento problém vyřeší.  Tu získal až roku 1809 šéfkuchař Nicolas Appert. Ten přišel na to, že potraviny uvařené v uzavřené nádobě jsou trvanlivější.

Technický pokrok na začátku 19. století však nedovoloval široké rozšíření vynálezu. Konzervy, spíše však zavařeniny, byly rozváženy v těžkých skleněných lahvích a logistika francouzské armády nebyla ještě tak výkonná, aby mohla armádu dostatečně zásobovat. Navíc se v Rusku v roce 1812 ukázalo i to, na co přišli Němci v roce 1941 s lahvemi vína. Sklo si nerozumí s ruským mrazem! Vynález pana Appeta však přežil do dnes.   

 2) Instantní polévka

Psal se rok 1870 a Evropa se opět chystala do války. Tentokrát se proti sobě měla postavit Francie a Prusko, prahnoucí po sjednocení Německa. V tornách pruských vojáků se objevila novinka. Erbswurst. V překladu hrachový vuřt. Směs slisované hrachové mouky, špeku a koření koupila pruská armáda od jejího vynálezce Johanna Heinricha Grüneberga za 35 000 tolarů v roce 1869.

Stál se její tajnou zbraní ve válce s Francií. Konzervy sice již existovaly v podobě, jakou známe dnes, ale byly těžké a drahé. Erbswurst se vešel do kapsy, stačilo zalít horkou vodou a zajistil vojákovy alespoň něco do žaludku. Stal se tak první instantní polévkou na světě a najedená pruská armáda porazila Francii.

3) Fanta

Psal se rok 1941 a Hitler dobýval svět. Spojené státy, které ještě nebyly ve válce, vyhlásily embargo, které Němce zasáhlo na nejcitlivějším místě. Zakázaly dovoz sirupu na výrobu Coca-Coly! Němci byli do té doby jejími největšími pijany. Co dělat? Šéf německé pobočky Coca-Coly Max Keith začal experimentovat. Nápoj měl být lahodný a zároveň měl obsahovat i ve válce dostupné ingredience.

Původní válečná Fanta tedy obsahovala i syrovátku a slupky z ovoce po lisování šťávy. Chyběl ještě název. Keith prý svému šéfovy reklamy řekl, aby zapojil fantasii. A bylo to! Protože podobné problémy měly všechny závody Coca-Coly na kontinentě, novou limonádu brzy začaly vyrábět téměř všude. A přetrvala dodnes. K 75. výročí firma připravila i speciální edici podle válečného receptu. Chutnala prý „velmi německy“.

4) Mikrovlnná trouba

Percy Spencer byl technikem, který v roce 1945 zdokonaloval jeden z prvních radarů. Jednou když na jednom z nich pracoval, všiml si, že se mu v kapse během chvilky rozpustila tabulka čokolády. A nápad byl na světě.  Spencer brzy postavil prototyp mikrovlnné trouby. Prvním jídlem uvařeným v ní a navždy s ní spojeným byl popcorn. Druhým pak vajíčko. Jak výzkumníci (a po nich miliony a miliony dalších) zjistili, nebyl to dobrý nápad.

První mikrovlnou troubu uvedla na trh firma Raytheon pod názvem „Radarange“ v roce 1947. A byl to gigant! Trouba měřila 1,8 metru, vážila 370 kilogramů a byla chlazená vodou. Stála 5000 dolarů tedy v dnešních cenách 55 000 dolarů a byla určena jen pro restaurace. Zájemci, kteří si chtěli pořídit mikrovlnku domů, si museli počkat až do roku 1955.

+1) Umělý med

Dnes již naštěstí zapomenutá pochutina, přesto strašidlo jedné dětské generace. Pokud se budete ptát na vzpomínky na válku lidí, kteří vyrůstaly za války, tak vedle hrůz okupace, bombardování a pouličních bojů mnoho z nich zařadí i trauma z pochutiny zvané umělý med, německy Kunsthonig. Nejdříve se prodával, ale později byl na příděl.

Dodával se v kostkách jako máslo. Byl dost tuhý, asi jako burákové máslo. Získával se ze škrobu a vylepšoval se umělou vůní. U mnohých dětí tato pochutina dokonce vyvolávala vyrážky. Dnes již je naštěstí zapomenutá. Lze jen doufat, že už další generace podobné produkty války neochutnají.