Jak změní umělá inteligence svět? Pokud zaspíme, tak velmi negativně, tvrdí experti

AI by v budoucnu mohla velmi rychle analyzovat data a předávat je polním velitelům, kteří by se podle nich rozhodovali. Zbraně a obranné systémy řízené AI by byly daleko účinnější a mohly by vést daleko účinnější bojové akce bez zbytečných ztrát na životech.  V civilním životě by AI mohla řídit dopravu nebo by mohla být využita v bezpečnostních složkách při analýze dat například z bezpečnostních kamer.  

V USA, Rusku nebo Číně již se intenzivně pracuje na podobných systémech. Eminentní zájem na těchto systémech má i NATO. Čína už dokonce do provozu zavedla bezpečnostní kamerový systém Skynet, který je schopen identifikovat osobu během vteřiny, i když se snaží maskovat nebo zestárla od podoby uložené v něm a dlouhodobě ji sledovat. Protiraketový systém Irondome, který chrání Izrael, by také měl být z části založen na umělé inteligenci.

 Podle obou odborníků je třeba si přiznat, že především Evropa zaspala a nyní se pokouší dohnat svět. Vláda Velké Británie minulý měsíc uvolnila jednu miliardu liber soukromým společnostem na výzkum umělé inteligence.

Ve Francii se prezident Macron chystá založit obdobu americké agentury pro vyspělé vojenské technologie DARPA. Zároveň chce do vývoje AI investovat 1,85 miliardy eur. Sám přiznává, že je do AI nadšenec. „Vidím hned dvě oblasti, kde by se AI okamžitě uplatnila,“ prohlásil před nedávnem Macron, „doprava a zdravotnictví. V obojí má naprosto skvělé uplatnění.“

Nejsložitější je situace v Německu. Soukromé firmy sice chápou a snaží se vyvíjet umělou inteligenci, která je posune vpřed, německá vláda však s její podporou váhá. Obává se především vlivu vysoce výkonných analytických a sledovacích systémů na soukromí obyvatelstva.

Podle obou bezpečnostních specialistů by Evropa s vývojem neměla váhat. Pokud AI vyvinou dříve ostatní mocnosti, bude nepochybné, že je budou proti znevýhodněné Evropě používat.  Evropa to evidentně chápe a Evropská komise chce po roce 2020 do umělých inteligencí investovat 20 miliard euro. Je totiž jasné, že ani nejbližší spojenci, jako jsou například k Evropě USA, si tak citlivou technologii, jako je AI rozhodně prodávat nebudou.

Není zde žádná „pevnost Evropa“ a Evropa bude mít jen to, co si sama vyvine. Pokud by v něčem Evropa měla začít přesvědčovat svět ,pak je to v přijmutí pravidel, které by vývoj a použití AI  usměrňovaly a omezovaly. Pokud by se totiž AI vymkli z rukou mohly by se stát stejně nebezpečné jako atomové zbraně.