Zapomenutá legenda? Rumunský létající zázrak IAR-80 obdivoval celý svět

Rumunsko v letech před 2. světovou válkou rozhodně nepatřilo mezi světové letecké mocnosti. Spíše naopak. Rumunský letecký průmysl se soustředil na výrobu licenčních strojů, které byly často v zemi pouze montovány z dovezených dílů. O to více byl svět šokován, když se vlastní rumunská konstrukce v roce 1939 stala třetí nejrychlejší stíhačkou na světě.

Jediná rumunská letecká továrna Industria Aeronautică Română (po znárodnění v roce 1939 Interprinderea Aeronautică Română) v Brašově byla sice založena s pomocí Francie již v roce 1925 a o vlastní konstrukce se pokoušela už v roce 1930, ale o domácí konstrukce letectvo nestálo. Místo nich byla v Polsku v roce 1936 zakoupena licence na stihačku PZL.11 a o rok později na modernější PZL.24. Polská hornoplošníky se slabou výzbrojí již rozhodně nepatřily k nejmodernějším konstrukcím. Kvůli horšící se situaci v Evropě se Rumunsko rozhodlo vyvinout modernější stroj, který by mohl být vyráběn bez cizí pomoci.    

Rumunští inženýři se rozhodli využít maximum konstrukčních prvků z polských letadel, se kterými již měli bohaté zkušenosti. Nové letadlo mělo s PZL.24 shodnou poloskořepinovou záď trupu, kormidla a uložení motoru. Letadlo však bylo na rozdíl od svého předchůdce dolnoplošník se zatahovacím podvozkem. První prototyp vzlétl v dubnu 1939 a svět udivil svými výkony. Stroj s rozpětím 9,09 metrů a délkou 9,22 metru dokázal vyvinout rychlost až 560 kilometrů. Maximální dostup měl IAR-80 11 000 metrů a do 5000 metrů se dokázal dostat za 6 minut. To z rumunského stroje dělalo ve své době třetí nejrychlejší stihačku. Stihačku ocenili i němečtí piloti, kteří s ji mohli v té době vyzkoušet. Tvrdili, že mnoha parametrech je stroj lepší než Messerschmitt Bf109 a měla velmi příjemné ovládání.

Původně se počítalo, že do IAR-80 bude zamontován německý motor Jumo 211 s výkonem 1340 koní. Němci však Rumunům licenci na své motory neprodali a ti museli do svého nového válečného oře dát starší motor IAR-K14-1000A s výkonem 1025 koní. Motorem, původně produktem francouzské firmy Gnome-Rhône, byla vybavena i polská PLZ.24. Rumunský stroj i přesto, že byl o 450 kilogramů těžší, byl o 50 kilometrů rychlejší a obratnější než polský se stejným motorem. Původní výzbroj tvořilo šest belgických 20 milimetrové kulometů FN. Po pádu Belgie a přerušení dodávek byly stroje vyzbrojeny domácími 13,2 milimetrovými kulomety Ikaria (licenční belgické FN) a bitevní verze dostala dva 20 milimetrové německé kanóny MG FF/M.

První operační nasazení čekalo IAR-80 22. června 1941 proti Sovětskému svazu. Rumunským letcům se poměrně dařilo a do konce roku 1941 sestřelili 100 sovětských letadel při 21 vlastních ztrátách. Zkušenost z války proti SSSR využil konstrukční tým při přípravě nových verzi IAR-80 A a B, které měly posílený drak, vyladěnější motor a nové pancéřování. Rumuni také kvůli nedostatku střemhlavých bombardérů část produkce upravili na typ IAR-81. Tem mohl nést jednu bombu o váze 250 kilogramů pod trupem, nebo pod křídly dvě 50 kilogramové. Stroj také mohl být vybaven přídavnou nádrží.

Na východní frontě působil stroj až do porážky u Stalingradu, ve které se ještě rumunským pilotům podařilo sestřelit 45 nepřátel při ztrátě 11 strojů v leteckých soubojích. Dalších devět jich bylo ukořistěno Rudou armádou při jejím rychlém postupu na letištích. Zbytek rumunského letectva bylo staženo k obraně ropných polí u Ploesti. Ty byly posledním přírodním zdrojem ropy pro nacistické Německo. Proto se staly terčem intenzivního spojeneckého bombardování. Boje nad Ploesti byly jedněmi z nejtvrdších v dějinách letecké války. A IAR-80 si při obraně ropných polí vedle skutečně dobře. Během operace Tidalwave, tedy druhého amerického bombardování Ploesti, se Rumunům na IARech podařilo při vlastní ztrátě jednoho stroje sestřelit 7 bombardérů B-24.

Opravdové žně čekaly letky vybavené IAR-80 10. června 1944, kdy se jim při obraně polí podařilo sestřelit při ztrátě tří strojů 23 daleko modernějších dvoumotorových strojů P-38 Lightning. Byla to však labutí píseň této dozajista pozoruhodné rumunské stíhačky. Výroba IAR-80 skončila již v roce 1943 a na moderní výkonné americké stroje létající ve velkých výškách nestačil. Především americké stroje P-51 Mustang se staly pro Rumuny noční můrou. Od dubna do přesunutí do druhé linie v červenci šla na vrub Mustangů většina ze 36 ztracených IAR-80. Zbylé IARy ovšem ještě letecká penze nečekala. Dne 23. srpna 1944 Rumunsko změnilo strany a obrátilo své zbraně proti bývalému německému spojenci. V rámci této kampaně se stroje IAR-80 podílely po boku sovětského letectva i na osvobození Československa. Poslední bojovou misi Rumuni provedli 8. května 1945.

Mezi léty 1938 a 1943 bylo vyrobeno kolem 400 kusů všech verzí IAR-80. Z toho bylo v boji nebo kvůli haváriím ztraceno 220 strojů. Naopak letci na IAR-80 jistě sestřelili 539 nepřátelských strojů, 90 jich ve vzduchu zničili pravděpodobně a 168 jich zničili na zemi. Po válce zbylé IAR-80 dosloužily jako cvičné stoje. Poslední dolétal až v roce 1952. Bohužel ani jeden z nich se do dnešních dnů nedochoval. V bukurešťském leteckém muzeu ovšem za použití původních dílů postavili věrnou kopii stroje, který ve své době proslavil rumunský letecký průmysl a letectvo po celém světě.

IAR-80 II. světová válka Letadla II. světové války Rumunsko zbraně

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy