Kulomet. Za smrtící zbraní stojí vynálezce pastičky na myši, Edison ho vypekl

Hiram Maxim nebyl žádným specialistou ve zbrojním průmyslu a k sestrojení prvního plně automatického kulometu se dostal až po dlouholeté snaze prorazit ve světě technických vynálezů. Slavný vynálezce v mládí neměl zrovna na růžích ustláno. Začínal ve čtrnácti letech jako učedník v dílně na výrobu autobusů. Postupně ho vzal do své strojařské firmy jeho strýc. Zkušenost ho poznamenala i v dobách, kdy sám vlastnil několik výroben, ovšem s dělníky nesoucítil, naopak měl pocit, že on za mlada pracoval mnohem tvrději.

Předobraz Járy Cimrmana?

Další věc, která významně Hirama poznamenala v jeho životě, bylo celoživotní soupeření s bratrem Hudsonem – vynálezcem bezkouřového střelného prachu. Nejprve se Hiram pokoušel prosadit v jiném sektoru než bratr, který se specializoval na zbrojní průmysl v USA. Hiram naopak zaměřil svou pozornost především na evropský trh a zkoušel to nejrůznějšími cestami. Například přišel s vynálezem parního inhalátoru, jelikož sám trpěl bronchitidou. Ale Hiram Maxim nežil v dnešní době a zdravotnické patenty v 19. století příliš nefrčely. Inhalátory se dodnes využívají v moderní medicíně, ovšem Hiramův vynález byl doceněn až po jeho smrti.

Podobně (ne)úspěšným vynálezem byl požární hlásič umožňující automatické hašení. V podnicích Hirama Maxima našel široké uplatnění, ale jinak o vynález nebyl zájem, dokud nevyprchala patentová ochrana a pak se rozšířil celosvětově. Podobně cimrmanovský osud měl Hiramův pokus o patentování žárovky. Dnes se ve školách všichni učíme, že vynálezcem žárovky je Thomas Alva Edison, nicméně na vynálezu elektrických světelných zdrojů se podílela celá řada vynálezců. Edison využil především nejkvalitnější znalosti patentového zákona a vyhrál klíčová soudní stání. Jedním z poražených v závodu o vynález žárovky byl i Hiram Maxim.

Nápad na kulomet

Zlomová byla návštěva Vídně v roce 1882. Nápad na sestrojení kulometu popsal Hiram pro dobový tisk slovy, která se tradují dodnes:  „Byl jsem ve Vídni, kde jsem potkal známého z Ameriky, řekl mi: Pověs tu svou chemii a elektřinu na hřebík! Jestli chceš vydělat opravdový balík peněz, vymysli radši něco, co umožní těmhle Evropan jít si po krku mnohem snáz než doposud.“ Vynálezce si vzpomněl na pohmožděné rameno od zpětného rázu pušky, z níž v dětství vystřelil. To ho údajně inspirovalo k nápadu, využít energie zpětného rázu při výstřelu k vyhození nábojnice a nabití další. Nápad se mu podařilo zrealizovat a na světě byl první mechanický kulomet pálící více než 600 střel za minutu.

O zbraň byl obrovský zájem, nicméně v Británii, kam se z Ameriky přestěhoval, byl zpočátku zájem spíše zdrženlivý. A to i přes to, s jakou efektivitou byl kulomet využit v koloniích. V roce 1892 se střetla jednotka padesáti britských koloniálních vojáku s pěti tisícovkami Zulů v jižní Africe. Na straně Britů však byly čtyři Maximovy kulomety. Výsledkem bitvy byly tři tisíce mrtvých útočníků zatímco na britské straně bylo jen několik zraněných.

I přes tuto revoluci ve válečnictví, kterou vynález Hirama Maxima způsobil, zůstal jeho autor ve stínu mnohem slavnějších současníků, jako byl Edison, Tesla, Bell a další. S počtem 271 patentů v dějinách zůstává Hiram Maxim spíše Járou Cimrmanem historie vědy