Lidstvo se po 46 letech vrátí na Měsíc. Podle NASA to bude dřív, než si myslíme

Jim Bridenstine, administrátor NASA, zveřejnil informaci na svém twitterovém účtu. Doplnil ji komentářem „Spojené státy se vrací na povrch Měsíce, a bude to dříve, než si představujete!“. Oficiální tisková konference se má uskutečnit ještě dnes, ve 14h středoevropského času.

V průběhu týdne NASA zveřejnila informaci, že připravuje „dlouhodobý projekt zaměřený na vědecké bádání a lidský průzkum“ Měsíce a Marsu. Zdá se tedy, že opětovné přistání na Měsíci bude prvním krokem před misí na Mars. Oznámení přichází jen pár dní poté, co se NASA úspěšně podařilo přistát se sondou Mars Insight Lander na Rudé planetě.

Agentura také uveřejnila nové propagační video ve kterém mimo jiné zazní, že se na programu již reálně pracuje. „Vracíme se na Měsíc a zůstaneme tam.“ Mise má také podporu prezidenta Trumpa. Ten se již dříve nechal slyšet, že chce, aby byla Amerika v tomto oboru opět světovým lídrem. „To, že bude Amerika ve vesmíru přítomna nestačí. Musíme zajistit americkou dominanci.“

Otázkou je, jak bude NASA i s prezidentovou podporou tento projekt vlastně financovat. Zákonem, který Trump podepsal v březnu 2017, má agentura přiděleno na letošek asi 19,5 miliard dolarů. Příští rok by se měla částka zvednout na 19,9 miliard. Vypadá to jako velká suma, ale například v porovnání s rozpočtem obrany, který je 600 miliard dolarů ročně, to zase tak velké číslo není.

Dále musíme vzít v potaz to, že se celý rozpočet musí rozdělit mezi všechny divize agentury NASA. Ty tvoří například péče o vesmírný dalekohled Jamese Webba, obří raketový projekt s názvem Space Launch System a dalekosáhlé mise na Slunce, Jupiter, Mars, pás asteroidů, Kuiperův pás a okraj sluneční soustavy. Zpráva z roku 2005 přitom odhaduje, že návrat na Měsíc by stál přibližně 104 miliard amerických dolarů, což je dnes , po započtení inflace, asi 133 miliard dolarů.

NASA vynaložila během pěti let 9 miliard amerických dolarů na projektování, výrobu a testování hardwaru pro lidské vesmírné lety. Nicméně poté, co se ujal úřadu prezident Barack Obama a Úřad pro vládní odpovědnost vydal zprávu o neschopnosti NASA odhadnout náklady programu Constellation, se Obama snažil o zrušení programu a místo toho ohlásil vznik programu Space Launch System (SLS).

Ten naštěstí Donald Trump už nezrušil, přesto tyto časté změny v prioritách NASA vedly ke ztrátě zhruba 20 miliard amerických dolarů, nehledě na čas a technologie.

"Jsem zklamaný, že jsou tak pomalí a snaží se pořád něco měnit. Netrápí je, o co v blízké budoucnosti přijdou," řekl serveru Business Insider astronaut Apolla 8 Jim Lovell.

Situace dokonce zašla tak daleko, že se sami astronauti pokusili apelovat na zákonodárce. Buzz Aldrin řekl v roce 2015 Kongresu, že věří, že vůle vrátit se na Měsíc musí pocházet z Kapitolu. NASA i astronauti jsou zkrátka připraveni.

"Americké vedení inspiruje svět tím, že neustále dělá to, co žádný jiný národ není schopen udělat. Ukázali jsme, že před 45 lety šlo," napsal tehdy Aldrin v připraveném prohlášení.

Politické pře a ekonomika ale nejsou jediným důvodem, proč se lidé na Měsíc nevrátili. Měsíc je totiž 4,5 miliardy let starou smrtící pastí pro člověka a nesmí být podceňován.

Jeho povrch je plný kráterů a balvanů, které ohrožují bezpečné přistání. Při prvním přistání na Měsíci v roce 1969 americká vláda investovala miliardy dolarů, aby zmapovala povrch Měsíce a pomohla plánovačům prozkoumat možné příletové plochy Apolla. Větší starosti ale vědcům dělají dopady meteoritů, které nelze dopředu odhadnout ani jim na Měsíci zabránit.