Čína vypustí sondu na odvrácenou stranu Měsíce. To nikdo dosud neudělal, říká vědec

Sonda Čchang-e 4 má dosednout poblíž jižního pólu Měsíce v kráteru Von Kármán, odkud následně vypustí robotické vozítko.

"Toto ještě nikdo dosud neudělal. Bude to významné," řekl Oujang c'jüan, přední vědec pracující na čínském lunárním programu. Stejně jako v případě sondy Čchang-e 3, která se vydala k Měsíci v roce 2013, potrvá několik týdnů, než sonda Čchang-e 4 dosáhne měsíčního povrchu. Odhadované datum přistání je 31. prosince.

Vesmírné lodi čínského lunárního programu jsou pojmenované podle mytické čínské bohyně Měsíce.

Největší technickou výzvou mise je podle Oujanga komunikace s kontrolním centrem. Jelikož se sonda i robotické vozítko budou nacházet na odvrácené straně Měsíce v rádiovém stínu, už v květnu Čína vypustila na oběžnou dráhu přenosový satelit Čchüe-čchiao (v překladu Stračí most), který bude sloužit jako relé.

Na palubě sondy Čchang-e 4 bude také osivo, pomocí nějž se vědci budou snažit zjistit, zda je možné pěstovat zeleninu v uzavřeném prostoru a při nízké gravitaci na měsíčním povrchu.

Kráter Von Kármán je místem, o němž se vědci již dlouho snaží zjistit více informací. Je to nejstarší takzvaný impaktní kráter (vzniklý dopadem cizího tělesa) v celé sluneční soustavě. Možná obsahuje vodu a vzácné izotopy vodíku, což bude sonda Čchang-e pravděpodobně schopna ověřit.

Zatímco jiné státy krátí rozpočty svých vesmírných programů, Čína má na tomto poli ambiciózní plány. Hodlá postavit svou vlastní vesmírnou stanici a bude pokračovat i ve zkoumání Měsíce. Po přistání na jeho odvrácené straně by mohla už v příštím roce odstartovat další mise, která by měla z neprozkoumané strany Měsíce přivézt vzorky hornin. Podle plánů Pekingu by do roku 2030 měl na povrchu Měsíce přistát první Číňan. V delší perspektivě Čína plánuje i misi k Marsu.

Spojené státy mezi lety 1969 a 1972 vyslaly na povrch přirozené zemské družice 12 astronautů. V roce 1976 na Měsíci přistála sovětská sonda Luna 24 a o 37 let později čínská Čchang-e 3.

Čínský vesmírný program je momentálně třetí nejnákladnější na světě. Nejlidnatější země světa na něj ročně vydá v přepočtu 112 miliard korun, přičemž vyšší částky utratí pouze USA (820 miliard korun) a Evropská vesmírná agentura ESA (130 miliard korun). Rusko je s rozpočtem 73 miliard korun na čtvrtém místě.