Nová jaderná hrozba pro svět? USA chtějí nasadit "miniatomovky"

Atomové supervelmoci nemají jaderné zbraně pouze ve skladech, aby se na ně prášilo. Podle všeho v USA připravují takové hlavice, aby byly použitelné v současných konfliktech. V čem spočívá jejich podstat?

Atomová bomba neboli "zbraň míru", jak se ji během studené války začalo říkat, je dost možná tou nejlépe využitou vojenskou technologií, i když reálně byly za celou jejich historii shozeny pouze dvě jaderné bomby a to na konci 2. světové války v Hirošimě a Nagasaki v Japonsku.

Jejich praktičnost spočívá v nebezpečí řetězové reakce. Pokud jeden stát odpálí jadernou bombu hrozí mu odveta. I přes redukce jaderných arzenálů, jen USA  vlastní bomby, které by dokázaly lidstvo vyhladit několikrát a stejně tak Rusko. Díky tomu se vojensky nejsilnější země světa nemůžou pustit do totální války proti sobě, čímž se udržuje křehký globální mír.

Právě v Rusku, potažmo v Sovětském svazu, byli vojenští experti a výzkumníci přesvědčeni o tom, že čím větší je atomová bomba tím lépe. V USA však v posledních letech převládá opačný názor. Proč však mít malé "bombičky", když největší konkurent disponuje gigantickými zbraněmi hromadného ničení?

Odpověď v tomto ohledu není složitá, protože zbraně  necílí na onoho největšího konkurenta. Naštěstí stále nikdo nestojí o vyhlazující válku mezi největšími jadernými mocnostmi i přes to, že mezinárodní vztahy mezi bývalými znesvářenými tábory oddělenými železnou oponou se v současnosti ochlazují.

Výzkum jaderných zbraní v USA se aktuálně soustředí na drobné jaderné hlavice, kterými by bylo možné zasáhnout omezené území. Takovéto zbraně by přenášely jaderné ponorky a pokud by byly použity proti cíli měly by dosah například jen několik obytných bloků, čili by nezpustošily celá města a jejich okolí jako v případě Japonských měst (největší hlavice současností jsou při tom více než tisíckrát účinnější).

Americký ministr obrany se letos již nechal slyšet v Kongresu, že tyto rakety by mohly být efektivně využity a poskytnou vojenským velitelů široké pole použití. I přes to by se minimalizovalo riziko rozsáhlého konfliktu a rakety by fungovaly především jako určitá hrozba.

Přestože některé technické záležitosti raket ještě nejsou zcela vyřešeny, podle všeho je zařazení "miniatomovek" do arzenálu USA jen otázkou času.

Související

Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 
Ilustrační fotografie (Foto: Jay Rembert)

Velikonoční tragédie před 80 lety. Vraždu spáchaly děti

Bylo velikonoční pondělí roku 1946, když poklidné jarní svátky na Frýdlantsku narušila tragická událost. Mezi obcemi Lázně Libverda a Hejnice zaznělo několik výstřelů. V lese zůstala ležet dvě děvčata, kterým nebylo ani osmnáct let. K dopadení jejich vrahů, kteří byli rovněž v dětském věku, došlo ještě téhož dne. Co se v osudné Velikonoce před 80 lety stalo?

Více souvisejících

zbraně Atomová bomba USA (Spojené státy americké) Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody

V Tichém oceánu se oficiálně zformoval klimatický jev El Niño a podle předpovědí meteorologů by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus, který v tichomořské oblasti blízko rovníku ovlivňuje celosvětové počasí, podle odborníků ještě více zvýší teplotu planety již tak zatížené znečištěním z fosilních paliv a pravděpodobně vyvolá extrémní projevy počasí po celém světě. 

včera

včera

Ilustrační foto

Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití

Polsko v rámci své snahy stát se klíčovou pevností NATO vůči Rusku spustilo rozsáhlý civilní program wGotowości neboli Připravenost, který učí dobrovolníky dovednostem potřebným pro přežití v dobách krize. Tato iniciativa představuje největší projekt dobrovolného obranného výcviku v polské historii a klade si za cíl propojit armádu s veřejností a psychologicky připravit společnost na případný válečný stav.

včera

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

včera

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

včera

včera

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

včera

včera

včera

10. června 2026 21:57

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

10. června 2026 21:09

10. června 2026 20:20

Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách

Přesně před 485 lety, druhého červnového dne roku 1541, zachvátil Prahu požár, který se do dějin zapsal jako ten nejničivější na území hlavního města. Tato katastrofa výrazně ovlivnila další vývoj Prahy a místních obyvatel. Paradoxně díky ní se původně středověké město rychleji proměnilo v renesanční, a tedy moderní, centrum. 

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy