Atomové supervelmoci nemají jaderné zbraně pouze ve skladech, aby se na ně prášilo. Podle všeho v USA připravují takové hlavice, aby byly použitelné v současných konfliktech. V čem spočívá jejich podstat?
Atomová bomba neboli "zbraň míru", jak se ji během studené války začalo říkat, je dost možná tou nejlépe využitou vojenskou technologií, i když reálně byly za celou jejich historii shozeny pouze dvě jaderné bomby a to na konci 2. světové války v Hirošimě a Nagasaki v Japonsku.
Jejich praktičnost spočívá v nebezpečí řetězové reakce. Pokud jeden stát odpálí jadernou bombu hrozí mu odveta. I přes redukce jaderných arzenálů, jen USA vlastní bomby, které by dokázaly lidstvo vyhladit několikrát a stejně tak Rusko. Díky tomu se vojensky nejsilnější země světa nemůžou pustit do totální války proti sobě, čímž se udržuje křehký globální mír.
Právě v Rusku, potažmo v Sovětském svazu, byli vojenští experti a výzkumníci přesvědčeni o tom, že čím větší je atomová bomba tím lépe. V USA však v posledních letech převládá opačný názor. Proč však mít malé "bombičky", když největší konkurent disponuje gigantickými zbraněmi hromadného ničení?
Odpověď v tomto ohledu není složitá, protože zbraně necílí na onoho největšího konkurenta. Naštěstí stále nikdo nestojí o vyhlazující válku mezi největšími jadernými mocnostmi i přes to, že mezinárodní vztahy mezi bývalými znesvářenými tábory oddělenými železnou oponou se v současnosti ochlazují.
Výzkum jaderných zbraní v USA se aktuálně soustředí na drobné jaderné hlavice, kterými by bylo možné zasáhnout omezené území. Takovéto zbraně by přenášely jaderné ponorky a pokud by byly použity proti cíli měly by dosah například jen několik obytných bloků, čili by nezpustošily celá města a jejich okolí jako v případě Japonských měst (největší hlavice současností jsou při tom více než tisíckrát účinnější).
Americký ministr obrany se letos již nechal slyšet v Kongresu, že tyto rakety by mohly být efektivně využity a poskytnou vojenským velitelů široké pole použití. I přes to by se minimalizovalo riziko rozsáhlého konfliktu a rakety by fungovaly především jako určitá hrozba.
Přestože některé technické záležitosti raket ještě nejsou zcela vyřešeny, podle všeho je zařazení "miniatomovek" do arzenálu USA jen otázkou času.
Související
Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
zbraně , Atomová bomba , USA (Spojené státy americké) , Rusko
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Bill Gates: Nekontrolovaná umělá inteligence může způsobit až miliardu úmrtí
před 3 hodinami
Fico zpochybnil spolehlivost NATO, mluví o vojenské neutralitě i předčasných volbách
před 4 hodinami
Budeme muset zvýšit daně, připustila Schillerová. Vláda se přitom zavázala, že to neudělá
před 5 hodinami
Pražský okruh byl v obou směrech uzavřen
před 7 hodinami
Policie zadržela u americké základy v Británii podezřelé muže, hledá výbušniny
před 8 hodinami
Trump odmítl potvrdit, zda umožní Ukrajině výrobu střel do Patriotů
před 9 hodinami
Ukrajinská armáda podniká třikrát více dronových útoků než Rusko
před 11 hodinami
Trump tvrdě narazil. Vyzval Evropu k vystoupení z Haagu, lídři ho hromadně odmítli
před 12 hodinami
Počasí: Nadprůměrné teploty nás neopustí do konce prodlouženého víkendu
včera
Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod
včera
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
včera
OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů
včera
Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska
včera
Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu
včera
Velkou cenu Ázerbájdžánu ovládl George Russell, nad Verstappenem zvítězil ani ne o sekundu
včera
Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku
včera
Pozvání Putina na summit G20 tříští Evropu. Z Německa zní nesouhlas i naděje
včera
Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One
včera
Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost
včera
Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI
Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.
Zdroj: Libor Novák