Atomové supervelmoci nemají jaderné zbraně pouze ve skladech, aby se na ně prášilo. Podle všeho v USA připravují takové hlavice, aby byly použitelné v současných konfliktech. V čem spočívá jejich podstat?
Atomová bomba neboli "zbraň míru", jak se ji během studené války začalo říkat, je dost možná tou nejlépe využitou vojenskou technologií, i když reálně byly za celou jejich historii shozeny pouze dvě jaderné bomby a to na konci 2. světové války v Hirošimě a Nagasaki v Japonsku.
Jejich praktičnost spočívá v nebezpečí řetězové reakce. Pokud jeden stát odpálí jadernou bombu hrozí mu odveta. I přes redukce jaderných arzenálů, jen USA vlastní bomby, které by dokázaly lidstvo vyhladit několikrát a stejně tak Rusko. Díky tomu se vojensky nejsilnější země světa nemůžou pustit do totální války proti sobě, čímž se udržuje křehký globální mír.
Právě v Rusku, potažmo v Sovětském svazu, byli vojenští experti a výzkumníci přesvědčeni o tom, že čím větší je atomová bomba tím lépe. V USA však v posledních letech převládá opačný názor. Proč však mít malé "bombičky", když největší konkurent disponuje gigantickými zbraněmi hromadného ničení?
Odpověď v tomto ohledu není složitá, protože zbraně necílí na onoho největšího konkurenta. Naštěstí stále nikdo nestojí o vyhlazující válku mezi největšími jadernými mocnostmi i přes to, že mezinárodní vztahy mezi bývalými znesvářenými tábory oddělenými železnou oponou se v současnosti ochlazují.
Výzkum jaderných zbraní v USA se aktuálně soustředí na drobné jaderné hlavice, kterými by bylo možné zasáhnout omezené území. Takovéto zbraně by přenášely jaderné ponorky a pokud by byly použity proti cíli měly by dosah například jen několik obytných bloků, čili by nezpustošily celá města a jejich okolí jako v případě Japonských měst (největší hlavice současností jsou při tom více než tisíckrát účinnější).
Americký ministr obrany se letos již nechal slyšet v Kongresu, že tyto rakety by mohly být efektivně využity a poskytnou vojenským velitelů široké pole použití. I přes to by se minimalizovalo riziko rozsáhlého konfliktu a rakety by fungovaly především jako určitá hrozba.
Přestože některé technické záležitosti raket ještě nejsou zcela vyřešeny, podle všeho je zařazení "miniatomovek" do arzenálu USA jen otázkou času.
Související
Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
zbraně , Atomová bomba , USA (Spojené státy americké) , Rusko
Aktuálně se děje
včera
Zemřel Walter Koenig. Podobně jako Stewarta ho proslavil Star Trek
včera
Chorý po čtvrté červené v dresu Slavie v Edenu končí. Zná tresty na všech frontách
včera
Česká pošta představila plán transformace. Odhalila, co bude s pobočkami
včera
Legenda české atletiky Fibingerová se vážně zranila
včera
Babiš nebude nadšený. Pavel se chystá na další jednání vlády
včera
Ohavnost. Rusové nemají na ledě co dělat, udeřili opoziční politici
včera
Mýto pro nákladní auta se v průběhu příštího roku změní, předpokládá ministerstvo
včera
Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí
včera
Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů
včera
Železniční tragédii ve Španělsku nepřežil Čech, potvrdilo ministerstvo
včera
Rusové se mohou vrátit na hokejové MS. Česko už zareagovalo
včera
Binance přišla o miliardy dolarů při útoku hackerů. Stopy vedou ke Kimovi
včera
Sparta s Plzní nestačily na své soupeře v Evropské lize. Jablonec překvapil
včera
Moskva čelila jednomu z největších ukrajinských útoků za poslední roky
včera
Vražda v Jablonci. Kriminalisté obvinili podezřelého, na soud si počká ve vazbě
včera
Tesco v Česku skončí, nahradí ho Albert. Firmy oznámily velký obchod
včera
Zemřela pracovnice ambasády v Tel Avivu. Došlo k tragické nehodě
včera
Zemřel legendární britský herec Patrick Stewart
včera
Počasí o víkendu: V Česku se ochladí, na horách napadne sníh
29. října 2026 21:16
Rusko zaútočilo na přeplněné ukrajinské nádraží, zabilo 14 lidí. Nepřijatelné, zareagoval Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z toho, že si namísto deeskalace zvolilo další eskalaci konfliktu. Stalo se tak po čtvrtečním úderu ruského dronu na přeplněné nádraží v ukrajinském městě Dnipro, při kterém zemřelo nejméně čtrnáct lidí. Tragický útok zasáhl nástupiště, kde v té době stály příměstský a osobní vlak.
Zdroj: Libor Novák