Nová jaderná hrozba pro svět? USA chtějí nasadit "miniatomovky"

Atomové supervelmoci nemají jaderné zbraně pouze ve skladech, aby se na ně prášilo. Podle všeho v USA připravují takové hlavice, aby byly použitelné v současných konfliktech. V čem spočívá jejich podstat?

Atomová bomba neboli "zbraň míru", jak se ji během studené války začalo říkat, je dost možná tou nejlépe využitou vojenskou technologií, i když reálně byly za celou jejich historii shozeny pouze dvě jaderné bomby a to na konci 2. světové války v Hirošimě a Nagasaki v Japonsku.

Jejich praktičnost spočívá v nebezpečí řetězové reakce. Pokud jeden stát odpálí jadernou bombu hrozí mu odveta. I přes redukce jaderných arzenálů, jen USA  vlastní bomby, které by dokázaly lidstvo vyhladit několikrát a stejně tak Rusko. Díky tomu se vojensky nejsilnější země světa nemůžou pustit do totální války proti sobě, čímž se udržuje křehký globální mír.

Právě v Rusku, potažmo v Sovětském svazu, byli vojenští experti a výzkumníci přesvědčeni o tom, že čím větší je atomová bomba tím lépe. V USA však v posledních letech převládá opačný názor. Proč však mít malé "bombičky", když největší konkurent disponuje gigantickými zbraněmi hromadného ničení?

Odpověď v tomto ohledu není složitá, protože zbraně  necílí na onoho největšího konkurenta. Naštěstí stále nikdo nestojí o vyhlazující válku mezi největšími jadernými mocnostmi i přes to, že mezinárodní vztahy mezi bývalými znesvářenými tábory oddělenými železnou oponou se v současnosti ochlazují.

Výzkum jaderných zbraní v USA se aktuálně soustředí na drobné jaderné hlavice, kterými by bylo možné zasáhnout omezené území. Takovéto zbraně by přenášely jaderné ponorky a pokud by byly použity proti cíli měly by dosah například jen několik obytných bloků, čili by nezpustošily celá města a jejich okolí jako v případě Japonských měst (největší hlavice současností jsou při tom více než tisíckrát účinnější).

Americký ministr obrany se letos již nechal slyšet v Kongresu, že tyto rakety by mohly být efektivně využity a poskytnou vojenským velitelů široké pole použití. I přes to by se minimalizovalo riziko rozsáhlého konfliktu a rakety by fungovaly především jako určitá hrozba.

Přestože některé technické záležitosti raket ještě nejsou zcela vyřešeny, podle všeho je zařazení "miniatomovek" do arzenálu USA jen otázkou času.

9. září 2024 20:54

Apple odhalil nový iPhone 16

Související

Více souvisejících

zbraně Atomová bomba USA (Spojené státy americké) Rusko

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy