Poslední stopy na Měsíci? Zanechal je astronaut, který měl předky z Česka

V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily USA a Sovětský svaz, měla zprvu navrch Moskva - s první družicí v říjnu 1957 a prvním člověkem v kosmu o čtyři roky později. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy "malým krokem" udělal "velký skok pro lidstvo" Neil Armstrong, jehož Apollo 11 odstartovalo 16. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.

O dobývání vesmíru se USA usilovně snažily od konce druhé světové války, na rozdíl od Sovětů však jejich výzkumu chybělo jednotné vedení. Až v roce 1958 začal fungovat Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který musel dohánět sovětský náskok. Už v lednu 1959 prolétla jako první kolem Měsíce sovětská sonda Luna 1, v září téhož roku dosedla Luna 2 na jeho povrch a o měsíc později přinesla Luna 3 první snímky odvrácené měsíční strany. Pak ale převzali otěže v dobývání Měsíce Američané.

As we reflect on #Apollo50th, we remember the women who made it possible. Judy Sullivan was the lead engineer for the Apollo 11 biomedical system. During the countdown, she monitored the astronauts’ biomedical data. She was the only woman in the room. https://t.co/J2IjvrQ67b pic.twitter.com/mmDYN9j4Rk

— Women@NASA (@WomenNASA) 13. července 2019

Zprvu ale program Apollo, nazvaný po řeckém bohu světla, harmonie a krásy, provázely potíže a dokonce i tragédie. Ještě před prvním zkušebním letem lodě Apollo 1 zahynuli v lednu 1967 při cvičné simulaci astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee poté, co kvůli zkratu zachvátil jejich loď požár. Plánované lety Apolla 1, 2 a 3 se tak kvůli nehodě nekonaly a pokračovaly jen další testy bez lidských posádek - do vesmíru NASA postupně vyslala lodě s pořadovými čísly 4, 5 a 6.

První pilotovanou misí tak bylo až Apollo 7, které v říjnu 1968 uskutečnilo 163 obletů Země. Důležitý krok k cestě na Měsíc podniklo následující Apollo 8, které se v prosinci 1968 dostalo na oběžnou dráhu Měsíce. Frank Borman, William Anders a James Lovell, kteří byli na jeho palubě, se tak jako první lidé dostali mimo oběžnou dráhu Země a jako první na světě spatřili na vlastní oči odvrácenou stranu Měsíce. Ten desetkrát obletěli, zaslali domů vánoční poselství a vrátili se na Zemi.

Po misích Apolla 9 a 10 v březnu a květnu 1969, které vyzkoušely lunární modul, první na oběžné dráze Země a druhé Měsíce, už přišlo na řadu Apollo 11. Na oběžné dráze kolem přirozené zemské družice se loď rozdělila - ve velitelské části zůstal na orbitu Michael Collins a Armstrong s Edwinem Aldrinem v měsíčním modulu přistáli 20. července 1969 na Luně. Šest a půl hodiny po dosednutí do "Moře klidu" vystoupil jako první ve 3:56 středoevropského času 21. července Armstrong.

Poté následovalo ještě šest expedic Apolla, z nichž jen jedna nebyla úspěšná. Na lodi Apollo 13 v dubnu 1970 vybuchla nádrž s kyslíkem a posádka se za dramatických okolností (přesvědčivě ztvárněných i ve slavném filmu s Tomem Hanksem) musela vrátit na Zemi. Posledním, kdo zanechal stopy v měsíčním prachu, byl v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Eugene Cernan, rodák z Chicaga, jehož předkové přišli do Ameriky počátkem 20. století z Čech a Slovenska.

Po roce 1972 byly loď Apollo a mohutná raketa Saturn použity ještě pro program americké orbitální stanice Skylab a také společný projekt se Sovětských svazem Apollo-Sojuz v roce 1975. To ale byly poslední záchvěvy amerického měsíčního programu, přestože Cernan při svém odletu z Měsíce vyjádřil přesvědčení, že se tam lidé na vrátí. Zatím se tak ovšem nestalo, Američané se soustředili na program raketoplánů a později spolu s Ruskem na provozování stanice na oběžné dráze Země.

As we celebrate our #Apollo50th anniversary, @ThirdRockRadio created a #NASAMoonTunes playlist with enough music for a non-stop journey to the Moon lasting three days. Tune in this weekend to find out which of your 1 million song submissions made the list: https://t.co/WDCwayJIFD pic.twitter.com/c2q2wTmRdF

— NASA (@NASA) 13. července 2019

O návratu na Měsíc hovořili všichni tři poslední američtí prezidenti, zatím ale zůstává jen u slov, také termín návratu je spíše orientační. George Bush hovořil o roku 2020, Barack Obama uváděl rok 2030, stejně jako Donald Trump, jehož administrativa ale vidí Měsíc spíš jako přestupné stanici pro lety na Mars. Plán letů na zemskou družici do roku 2031 letos představila i ruská agentura Roskosmos a stranou nezůstávají ani Číňané, kteří by na Měsíci chtěli přistát v roce 2030.

9. září 2024 20:54

Apple odhalil nový iPhone 16

Související

Yemi A.D.

Yemi A.D. do vesmíru nepoletí. Japonec zrušil "neuskutečnitelnou" misi

Japonský podnikatel Jusaku Maezawa zrušil misi dearMoon, v jejímž rámci měl s celebritami absolvovat první turistický let kolem Měsíce. Informovala o tom agentura Reuters. Let se měl původně uskutečnit do konce minulého roku, stanovený cíl se však stal podle organizátorů neuskutečnitelným. 

Více souvisejících

vesmír, Měsíc Neil Armstrong USA (Spojené státy americké) vesmir Sovětský svaz Eugene Cernan

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 7 minutami

před 17 minutami

před 35 minutami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy