Hon na kometu vrcholí, začal klíčový manévr evropské sondy +VIDEO

Vědci z Německého střediska pro letectví a vesmír (DLR) v Darmstadtu, kteří sondu sledují, vyslali sérii příkazů ke zpomalovacím manévrům v úterý - Rosetta má s prvním z nich začít dnes v 17:23 SELČ. Zážeh má trvat necelých osm hodin a relativní rychlost sondy vůči kometě by měl zbrzdit o 291 metrů za sekundu. Další dva zážehy budou následovat 4. a 18. června.

O tom, zda zážeh byl úspěšný, se lidé na Zemi dozví za 28 minut po stanoveném časovém limitu - tak dlouho totiž trvá, než rádiový signál překoná vzdálenost stovek milionů kilometrů.

"Tyto plánované manévry jsou rozhodující. Pokud bychom je neudělali, pokud by středeční zážeh neproběhl, pak by Rosetta 5. června proletěla kolem komety ve vzdálenosti 47.000 kilometrů - a tím by to skončilo," vysvětlil šéf mise Andrea Accomazzo.

Zdroj: YouTube

Komety mají charakteristický střed nazývaný jádro, jehož průměr není větší než 20 km. Mlhavý oblak kolem jádra je nazýván koma. Koma spolu s jádrem tvoří tzv. hlavu komety. Když se kometa přibližuje ke Slunci, začíná se pohled na ni dramaticky měnit. Povrch jádra se začíná zahřívat a dochází k výtryskům dosud zmrzlých plynů. Jejich molekuly se odpařují a začínají tvořit spolu s prachovými částicemi ocas komety. Sluneční záření a sluneční vítr se do molekul a pevných částic opírají a vytlačují je různou rychlostí od hlavy komety. Relativně těžké prachové částečky jsou tedy akcelerovány pomaleji a mají tendenci se stáčet.

Méně hmotné molekuly plynů jsou urychlovány více, takže se objevují poblíž přímky Slunce-kometa na opačné straně od Slunce. Díky tomuto procesu ztratí kometa při každé své návštěvě část své plynné hmoty, takže případně může skončit jako holý kus skály letící vesmírem. Mnoho astronomů věří, že některé planetky jsou pozůstatkem kometárních jader, která ztratila veškerý plynný obal.

Většina komet cestuje kolem Slunce po eliptické dráze. Čas, který kometa potřebuje ke kompletnímu obletu, se nazývá perioda. Perioda některých komet je menší než sedm let, jiné komety zase putují tak obrovských drahách, že jejich perioda může trvat tisíce i milióny let, informuje server boskowan.com.

Do roku 1995 bylo katalogizováno 878 komet, jejichž dráhy byly zhruba vypočítány. 184 z nich jsou periodické komety s dobou oběhu menší než 200 let; některé ze zbývajících možná ani nejsou periodické, ale jejich dráhy nebylo možno propočítat tak přesně, aby se to dalo potvrdit s jistotou. Nebyla zaznamenána jediná kometa, která by se ke Slunci přiblížila zpoza hranic Sluneční soustavy, což znamená, že všechny astronomy zpozorované komety jsou součástí slunečního systému.