Před 108 lety se potopil Titanic. Loď, kterou nikdo nehledal, brzy potká druhá katastrofa

Titanic se potopil během své první a zároveň poslední plavby 15. dubna 1912. Bezprostřední příčinou neštěstí, které si vyžádalo přes 1500 životů, byla srážka gigantické lodi s ledovcem. A zatímco lidstvo stále čeká na Titanic 2, legendární loď se mezitím rozpadá na prach.

Nejslavnější loď všech dob může po více než sto letech od potopení potkat další katastrofa. Legendární Titanic rozežírají podmořské bakterie a za deset let z vraku nic nezbude. Podle BBC tak lidstvu zbývá několik let na to, aby zrealizovala případné snahy o vyzvednutí vraku.

Kdysi velkolepá loď se nyní nachází 3800 metrů pod hladinou Atlantického oceánu. V roce 2010 ale vědci učinili objev, který z vraku učinil časovanou bombu. Na povrchu lodi byly nalezeny proteobakterie pojmenované Halomonas titanicae, které loď pomalu požírají.

Trosky Titaniku by podle vědců mohly úplně zmizet do roku 2030, a to vše díky "hladovým" bakteriím v oceánu. Ty loď "ohlodají" tak, že z ní nic nezbyde.

Pokud má lidstvo zájem na vyzvednutí vraku, má proto nejvyšší čas začít jednat. O vyzvednutí vraku se ostatně začalo hovořit bezprostředně po katastrofě.

Milionářské rodiny Astorů, Guggenheimů a Widenerů tehdy konzultovaly otázku vyzvednutí Titaniku s americkou firmou Merritt and Chapman, která se specializuje na záchranné práce pod hladinou.

Problém tehdy nebyl ve financích, ale v technologii. Tehdejší stroje nebyly schopny operaci tak ohromného rozsahu zvládnout. Od té doby se objevila řada ambiciozních projektů, jak dostat loď na hladinu a poté do přístavu.

Některé například navrhovaly naplnit loď balony s heliem, ten nejlogičtější se ale objevil v roce 1968. Společnost vedená Doughem Woolleym tehdy chtěla k vraku připevnit kontejnery, které by se naplnily vodíkem získaným elektrolýzou mořské vody. Na smělý plán ale neměl dostatek financí.

Všem těmto plánům ale chybělo to hlavní, a sice samotný vrak Titaniku. Ten totiž ani zdaleka neležel na místě, kde se loď potopila. Vrak nakonec objevili na dně oceánu v roce 1985. Původně ale odborníci placení americkou armádou hledali pod vodou něco úplně jiného.

Titanic se našel náhodou

1. září 1985 v 0:38 se na obrazovkách v lodi Knorr objevily záběry lodi, kterou přes 70 let nikdo neviděl. Expedice pod vedením amerického oceánologa Roberta Ballarda objevila vrak Titaniku, nejslavnější lodi všech dob.

Objev legendární lodi byl ale jen "vedlejším produktem". Původně totiž expedice pátrala po něčem úplně jiném. Předmětem zkoumání byly ztracené jaderné ponorky Thresher a Scorpion. Americké námořnictvo, které hradilo velkou část nákladů výpravy, ale zprávu o nalezení Titaniku uvítalo. Využilo ji jako vhodnou krycí historku pro utajení své operace.

Sázka na Ballarda se Američanům vyplatila. Odborník po univerzitě sloužil v druhé polovině 60. let u amerického námořnictva a později se jako rezervista zapojoval do vojenských operací. Ballard, jehož na průzkum moře přitáhl román Dvacet tisíc mil pod mořem, získal doktorát z mořské geologie, a používal pro průzkum mořského dna videokamery.

Právě kamery měly ve srovnání s běžně nasazovanými sonary řadu výhod. Díky této metodě pak objevil právě například ztracené ponorky, vrak lodě Bismarck, letadlové lodě Yorktown, nebo právě Titanic.

Co potopilo nepotopitelnou loď?

Titanic se potopil během své první a zároveň poslední plavby 15. dubna 1912. Od té doby se ale objevila řada teorií vysvětlující, co přesně za zkázou lodi stálo. Senan Molony, který se tragickou událostí zabývá už přes 30 let, přišel s důkazem, že v podpalubí došlo ještě před vyplutím Titaniku k fatálnímu požáru. 

V září 2010 přišla s další „neprůstřelnou“ verzí vnučka druhého důstojníka Titaniku Charlese Herberta Lightollera. Paní Louise Patten nabyla přesvědčení, že za ztroskotání lodi mohl kormidelník Robert Hitchins, který v panice otočil nejdřív kormidlem na opačnou stranu, než mu přikázal první důstojník William Murdoch. Hitchins stejně jako někteří členové posádky se údajně nepřeorientoval na nový způsob ovládání parníků, který byl jiný než u plachetnic.

Stejně tak se v roce 1997 objevilo další vysvětlení – za všechno mohly „ošizené“ nýty. Byly údajně vyrobeny z méně kvalitního materiálu a pod tlakem vody se lámaly a praskaly. Jenže o rok po fantastickém objevu se ozval předseda newyorské Společnosti pro zachování Titaniku George Tulloch a prohlásil, že po důkladném prozkoumání na vědecké bázi procento strusky v nýtech dokonce odpovídá nejen normám z roku 1912, ale i těm z letopočtu 1998.

Titanic 2 je na cestě...už pěkně dlouho

Ať už za potopením lodi stálo cokoliv, veřejnost má mít unikátní příležitost spatřit ji naživo. Britská cestovní kancelář Blue Marble Private chystá výlety k vraku Titaniku, cena vychází v přepočtu na 2,6 milionu Kč na osobu. První "zájezd" se uskuteční v roce 2018 a už je vyprodán.

"Vrak Titaniku vidělo mnohem méně lidí, než kolik jich bylo ve vesmíru nebo vystoupilo na Mount Everest," píše Blue Marble Private na svých internetových stránkách. V minulosti uspořádala podobné cesty firma Deep Ocean Expeditions, která tak učinila naposledy v roce 2012.

Ti, kdo mají strach potopit se do tak velké hloubky pod hladinu moře, budou moci možná navštívit v provincii S'-čchuan ve střední Číně repliku Titaniku. Ta bude ukotvena v tamní umělé nádrži na řece Čchi-ťiang. Na lodi bude jídelna, divadlo, luxusní kabiny i bazén a návštěvníci na ní budou moci i přespat. Vstupenky vyjdou v přepočtu zhruba na 11.000 korun za noc.

A proč právě lístek na noc? K potopení Titaniku došlo 15. dubna 1912 v noci, a návštěvníci tak budou moci zažít nejen den plný luxusu s využitím všech dostupných atrakcí, které byly umístěny na původní lodi, ale i samotnou noc hrůzy, při níž zemřelo před více než sto lety na 1500 lidí. Replika Titaniku totiž bude kromě jiného obsahovat i nejmodernější simulační zařízení, s jehož pomocí prožijete zkázu "nepotopitelné" lodi na vlastní kůži.

Nejde ale o jediný pokus navrátit lodi zašlou slávu. Nový Titanic označovaný jednoduše jako Titanic 2 se stává předmětem diskuzí po mnoho let. Svou roli na tom má nejen fakt, že projekt nebyl dosud úspěšně realizován, ale také mírné zmatení v řadách veřejnosti i novinářů. Titanic totiž vzniká hned ve dvou kopiích, za každou ale stojí jiná společnost a každý bude sloužit k jinému účelu.

Druhým projektem má být skutečný Titanic 2, tedy loď, která má podle plánů brázdit moře a oceány. Stojí za ní kontroverzní miliardář Clive Palmer a jeho nový Titanic má být do posledního šroubku věrný historické předloze. Cestující tak na jeho palubách nenajdou televizi či internetové připojení, naopak budou mít k dispozici lázně, tenisový kurt, divadlo či kasino.

Jediný rozdíl má být v použitých materiálech a pohonu. Zatímco původní Titanic nedokázal odolat ledovým krám a neměl dostatečné množství záchranných člunů, nový Titanic by měl být z pevnějších materiálů. Měl by také disponovat dostatkem místa pro záchranu všech pasažérů při případném neštěstí.

Rovněž by se už nemělo jednat o parník, místo motoru na uhlí bude na lodi dieslový pohon. A nově také navigace. Původní Titanic byl 270 metrů dlouhý, 53 metrů vysoký a vážil zhruba 40 tisíc tun. Ten nový bude ctít jeho rozměry, vzhledem k použitým materiálům bude ale o 10 tun těžší.

Titanic 2 podruhé

Palmer, který své jmění získal podnikáním v důlním průmyslu, založil kvůli Titaniku 2 společnost Blue Star Line, z níž čiší paralela se společností White Star Line, která stojí za původním Titanicem. Blue Star Line konstrukcí pověřila čínské státní loděnice CSC Jinling Shipyard a první plavba má proběhnout ze Šanghaje do britského Southamptonu, odkud má loď pokračovat do New Yorku. Otázkou zůstává kdy.

Podobný projekt už jednou na stole byl. Přišel s ním v roce 1998 jihoafrický byznysmen Sarel Gous, realizace lodi ale kvůli nedostatku peněz nenastala. Ani Palmerův projekt zatím nemá příliš světlou budoucnost, ale ani minulost. Loď byla avizována v roce 2012 a miliardář od té doby prodal přes 40 tisíc palubních lístků, lidem, kteří zřejmě nikdy nevyplují. Loď se totiž dodnes nezačala stavět.

Konstrukce přitom měla začít už v roce 2014 a první plavba se měla odehrát před pár lety. Projekt ale zůstával stále jen na papíře a Palmerův mluvčí pouze uvedl, že se stavba odložila. To potvrdila i designerská společnost Deltamarin Ltd., která se na stavbě podílí. Ta navíc tvrdí, že splnila svou část kontraktu, o budoucnosti celého projektu ale další informace nemá.

Vůči projektu jsou skeptické i čínské loděnice, které také přiznaly, že neví, jestli nebo kdy jeho realizace začne. Vypovídající je i výpis z rejstříku registrovaných obchodních značek. Blue Star Line totiž o tu svou přišla. Palmer ale tvrdí, že Titanic 2 spatří světlo světa, a mělo by se tak stát už letos, kdy sveze první pasažéry.

Kde je pravda zůstává dosud nezodpovězenou otázkou, poslední zprávy z října letošního roku ale hovoří jasně: Společnost Blue Star Line dosud neuzavřela kontrakt s žádnými loděnicemi a stavba tedy stále nezačala. Titanic 2 v hodnotě zhruba 300 milionů dolarů tak v dohledné době zřejmě neuvidíme. Alespoň ne ten plovoucí.

Související

Více souvisejících

historie Titanic

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

před 4 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

před 8 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony

Americká armáda v sobotu v oblasti Hormuzského průlivu sestřelila dva íránské útočné drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu. K incidentu došlo pouhý den poté, co Spojené státy zlikvidovaly čtyři jiné íránské bezpilotní letouny směřující k témuž strategickému průlivu. Podle prohlášení Centrálního velitelství USA (CENTCOM) zůstávají americké síly připraveny i nadále bránit region před íránskou agresí.

před 12 hodinami

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla

Íránské velvyslanectví v Turecku obvinilo Spojené státy americké z politicky motivovaného zasahování do sportu poté, co Washington odmítl udělit vstupní víza klíčovým členům realizačního týmu íránské fotbalové reprezentace. K tomuto kroku došlo jen několik hodin poté, co americké úřady oficiálně potvrdily schválení víz pro samotné íránské fotbalisty a nejnutnější doprovodný personál. Národní tým asijské země má přitom odehrát svůj úvodní zápas nadcházejícího mistrovství světa patnáctého června v Los Angeles.

včera

Ilustrační fotografie.

Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA

Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice

Americký lékař Peter Stafford byl v sobotu propuštěn z berlínské nemocnice Charité, kde se úspěšně léčil z nákazy virem ebola. Stafford se virem nakazil během své práce pro misionářskou skupinu v Demokratické republice Kongo. Podle zpráv médií mu úřady ve Washingtonu odmítly povolit návrat do Spojených států, načež německá vláda souhlasila s přijetím lékaře i s jeho manželkou a čtyřmi dětmi.

včera

Bernadette Chiracová

Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová

Ve věku devadesáti tří let zemřela Bernadette Chiracová, bývalá první dáma Francie a vdova po exprezidentovi Jacquesi Chiracovi. Tato politička byla po více než půl století pevnou oporou svého chotě při jeho vzestupu do nejvyšších pater státní správy. Smutnou zprávu potvrdil současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který společně se svou manželkou Brigitte vyjádřil hlubokou lítost nad odchodem ženy, jež se nesmazatelně zapsala do národní historie a prostřednictvím charity pomohla milionům pacientů.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro pořad Meet the Press televizní stanice NBC News prohlásil, že íránští představitelé zatím nepřistoupili na dohodu o ukončení války, protože jsou silní a hrdí. Podle jeho slov však Teherán nakonec nebude mít jinou možnost než na ujednání kývnout. Rozhovor se uskutečnil ve městě Chippewa Falls ve státě Wisconsin v době, kdy vyjednávání mezi oběma stranami trvají již několik týdnů.

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není

Oficiální statistiky ohledně epidemie eboly v Demokratické republice Kongo zaznamenaly výrazný pokles, což na první pohled vypadá jako nadějná zpráva, avšak situace je mnohem komplikovanější. Zatímco ještě nedávno úřady hovořily o více než tisíci podezřelých případů a téměř 250 úmrtích, aktuálně Kongo hlásí přibližně 380 potvrzených nakažených a 60 zemřelých, ke kterým se přidává dalších 15 potvrzených případů a jedna oběť v sousední Ugandě.

včera

Petrohrad

Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku

Obyvatelé Petrohradu byli v sobotu ráno vyzváni místními úřady, aby nevycházeli ze svých domovů a připravili se na možné výpadky mobilního internetu. Druhé největší ruské město se totiž stalo terčem masivního ukrajinského náletu bezpilotních letounů, který podle gubernátora Alexandra Beglova demonstruje rostoucí schopnost Kyjeva zasahovat cíle hluboko ve vnitrozemí.

včera

včera

Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně

Prohlubující se rozpor mezi Spojenými státy a evropskými státy ohledně budoucnosti Bosny a Hercegoviny vyústil v otevřený spor o obsazení klíčového administrativního postu. Americké velvyslanectví v Sarajevu pohrozilo přehodnocením své role v mezinárodních mírových silách poté, co evropské země odmítly podpořit kandidáta prosazovaného Washingtonem na pozici nového vysokého představitele pro mezinárodní společenství.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy