Před 108 lety se potopil Titanic. Loď, kterou nikdo nehledal, brzy potká druhá katastrofa

Titanic se potopil během své první a zároveň poslední plavby 15. dubna 1912. Bezprostřední příčinou neštěstí, které si vyžádalo přes 1500 životů, byla srážka gigantické lodi s ledovcem. A zatímco lidstvo stále čeká na Titanic 2, legendární loď se mezitím rozpadá na prach.

Nejslavnější loď všech dob může po více než sto letech od potopení potkat další katastrofa. Legendární Titanic rozežírají podmořské bakterie a za deset let z vraku nic nezbude. Podle BBC tak lidstvu zbývá několik let na to, aby zrealizovala případné snahy o vyzvednutí vraku.

Kdysi velkolepá loď se nyní nachází 3800 metrů pod hladinou Atlantického oceánu. V roce 2010 ale vědci učinili objev, který z vraku učinil časovanou bombu. Na povrchu lodi byly nalezeny proteobakterie pojmenované Halomonas titanicae, které loď pomalu požírají.

Trosky Titaniku by podle vědců mohly úplně zmizet do roku 2030, a to vše díky "hladovým" bakteriím v oceánu. Ty loď "ohlodají" tak, že z ní nic nezbyde.

Pokud má lidstvo zájem na vyzvednutí vraku, má proto nejvyšší čas začít jednat. O vyzvednutí vraku se ostatně začalo hovořit bezprostředně po katastrofě.

Milionářské rodiny Astorů, Guggenheimů a Widenerů tehdy konzultovaly otázku vyzvednutí Titaniku s americkou firmou Merritt and Chapman, která se specializuje na záchranné práce pod hladinou.

Problém tehdy nebyl ve financích, ale v technologii. Tehdejší stroje nebyly schopny operaci tak ohromného rozsahu zvládnout. Od té doby se objevila řada ambiciozních projektů, jak dostat loď na hladinu a poté do přístavu.

Některé například navrhovaly naplnit loď balony s heliem, ten nejlogičtější se ale objevil v roce 1968. Společnost vedená Doughem Woolleym tehdy chtěla k vraku připevnit kontejnery, které by se naplnily vodíkem získaným elektrolýzou mořské vody. Na smělý plán ale neměl dostatek financí.

Všem těmto plánům ale chybělo to hlavní, a sice samotný vrak Titaniku. Ten totiž ani zdaleka neležel na místě, kde se loď potopila. Vrak nakonec objevili na dně oceánu v roce 1985. Původně ale odborníci placení americkou armádou hledali pod vodou něco úplně jiného.

Titanic se našel náhodou

1. září 1985 v 0:38 se na obrazovkách v lodi Knorr objevily záběry lodi, kterou přes 70 let nikdo neviděl. Expedice pod vedením amerického oceánologa Roberta Ballarda objevila vrak Titaniku, nejslavnější lodi všech dob.

Objev legendární lodi byl ale jen "vedlejším produktem". Původně totiž expedice pátrala po něčem úplně jiném. Předmětem zkoumání byly ztracené jaderné ponorky Thresher a Scorpion. Americké námořnictvo, které hradilo velkou část nákladů výpravy, ale zprávu o nalezení Titaniku uvítalo. Využilo ji jako vhodnou krycí historku pro utajení své operace.

Sázka na Ballarda se Američanům vyplatila. Odborník po univerzitě sloužil v druhé polovině 60. let u amerického námořnictva a později se jako rezervista zapojoval do vojenských operací. Ballard, jehož na průzkum moře přitáhl román Dvacet tisíc mil pod mořem, získal doktorát z mořské geologie, a používal pro průzkum mořského dna videokamery.

Právě kamery měly ve srovnání s běžně nasazovanými sonary řadu výhod. Díky této metodě pak objevil právě například ztracené ponorky, vrak lodě Bismarck, letadlové lodě Yorktown, nebo právě Titanic.

Co potopilo nepotopitelnou loď?

Titanic se potopil během své první a zároveň poslední plavby 15. dubna 1912. Od té doby se ale objevila řada teorií vysvětlující, co přesně za zkázou lodi stálo. Senan Molony, který se tragickou událostí zabývá už přes 30 let, přišel s důkazem, že v podpalubí došlo ještě před vyplutím Titaniku k fatálnímu požáru. 

V září 2010 přišla s další „neprůstřelnou“ verzí vnučka druhého důstojníka Titaniku Charlese Herberta Lightollera. Paní Louise Patten nabyla přesvědčení, že za ztroskotání lodi mohl kormidelník Robert Hitchins, který v panice otočil nejdřív kormidlem na opačnou stranu, než mu přikázal první důstojník William Murdoch. Hitchins stejně jako někteří členové posádky se údajně nepřeorientoval na nový způsob ovládání parníků, který byl jiný než u plachetnic.

Stejně tak se v roce 1997 objevilo další vysvětlení – za všechno mohly „ošizené“ nýty. Byly údajně vyrobeny z méně kvalitního materiálu a pod tlakem vody se lámaly a praskaly. Jenže o rok po fantastickém objevu se ozval předseda newyorské Společnosti pro zachování Titaniku George Tulloch a prohlásil, že po důkladném prozkoumání na vědecké bázi procento strusky v nýtech dokonce odpovídá nejen normám z roku 1912, ale i těm z letopočtu 1998.

Titanic 2 je na cestě...už pěkně dlouho

Ať už za potopením lodi stálo cokoliv, veřejnost má mít unikátní příležitost spatřit ji naživo. Britská cestovní kancelář Blue Marble Private chystá výlety k vraku Titaniku, cena vychází v přepočtu na 2,6 milionu Kč na osobu. První "zájezd" se uskuteční v roce 2018 a už je vyprodán.

"Vrak Titaniku vidělo mnohem méně lidí, než kolik jich bylo ve vesmíru nebo vystoupilo na Mount Everest," píše Blue Marble Private na svých internetových stránkách. V minulosti uspořádala podobné cesty firma Deep Ocean Expeditions, která tak učinila naposledy v roce 2012.

Ti, kdo mají strach potopit se do tak velké hloubky pod hladinu moře, budou moci možná navštívit v provincii S'-čchuan ve střední Číně repliku Titaniku. Ta bude ukotvena v tamní umělé nádrži na řece Čchi-ťiang. Na lodi bude jídelna, divadlo, luxusní kabiny i bazén a návštěvníci na ní budou moci i přespat. Vstupenky vyjdou v přepočtu zhruba na 11.000 korun za noc.

A proč právě lístek na noc? K potopení Titaniku došlo 15. dubna 1912 v noci, a návštěvníci tak budou moci zažít nejen den plný luxusu s využitím všech dostupných atrakcí, které byly umístěny na původní lodi, ale i samotnou noc hrůzy, při níž zemřelo před více než sto lety na 1500 lidí. Replika Titaniku totiž bude kromě jiného obsahovat i nejmodernější simulační zařízení, s jehož pomocí prožijete zkázu "nepotopitelné" lodi na vlastní kůži.

Nejde ale o jediný pokus navrátit lodi zašlou slávu. Nový Titanic označovaný jednoduše jako Titanic 2 se stává předmětem diskuzí po mnoho let. Svou roli na tom má nejen fakt, že projekt nebyl dosud úspěšně realizován, ale také mírné zmatení v řadách veřejnosti i novinářů. Titanic totiž vzniká hned ve dvou kopiích, za každou ale stojí jiná společnost a každý bude sloužit k jinému účelu.

Druhým projektem má být skutečný Titanic 2, tedy loď, která má podle plánů brázdit moře a oceány. Stojí za ní kontroverzní miliardář Clive Palmer a jeho nový Titanic má být do posledního šroubku věrný historické předloze. Cestující tak na jeho palubách nenajdou televizi či internetové připojení, naopak budou mít k dispozici lázně, tenisový kurt, divadlo či kasino.

Jediný rozdíl má být v použitých materiálech a pohonu. Zatímco původní Titanic nedokázal odolat ledovým krám a neměl dostatečné množství záchranných člunů, nový Titanic by měl být z pevnějších materiálů. Měl by také disponovat dostatkem místa pro záchranu všech pasažérů při případném neštěstí.

Rovněž by se už nemělo jednat o parník, místo motoru na uhlí bude na lodi dieslový pohon. A nově také navigace. Původní Titanic byl 270 metrů dlouhý, 53 metrů vysoký a vážil zhruba 40 tisíc tun. Ten nový bude ctít jeho rozměry, vzhledem k použitým materiálům bude ale o 10 tun těžší.

Titanic 2 podruhé

Palmer, který své jmění získal podnikáním v důlním průmyslu, založil kvůli Titaniku 2 společnost Blue Star Line, z níž čiší paralela se společností White Star Line, která stojí za původním Titanicem. Blue Star Line konstrukcí pověřila čínské státní loděnice CSC Jinling Shipyard a první plavba má proběhnout ze Šanghaje do britského Southamptonu, odkud má loď pokračovat do New Yorku. Otázkou zůstává kdy.

Podobný projekt už jednou na stole byl. Přišel s ním v roce 1998 jihoafrický byznysmen Sarel Gous, realizace lodi ale kvůli nedostatku peněz nenastala. Ani Palmerův projekt zatím nemá příliš světlou budoucnost, ale ani minulost. Loď byla avizována v roce 2012 a miliardář od té doby prodal přes 40 tisíc palubních lístků, lidem, kteří zřejmě nikdy nevyplují. Loď se totiž dodnes nezačala stavět.

Konstrukce přitom měla začít už v roce 2014 a první plavba se měla odehrát před pár lety. Projekt ale zůstával stále jen na papíře a Palmerův mluvčí pouze uvedl, že se stavba odložila. To potvrdila i designerská společnost Deltamarin Ltd., která se na stavbě podílí. Ta navíc tvrdí, že splnila svou část kontraktu, o budoucnosti celého projektu ale další informace nemá.

Vůči projektu jsou skeptické i čínské loděnice, které také přiznaly, že neví, jestli nebo kdy jeho realizace začne. Vypovídající je i výpis z rejstříku registrovaných obchodních značek. Blue Star Line totiž o tu svou přišla. Palmer ale tvrdí, že Titanic 2 spatří světlo světa, a mělo by se tak stát už letos, kdy sveze první pasažéry.

Kde je pravda zůstává dosud nezodpovězenou otázkou, poslední zprávy z října letošního roku ale hovoří jasně: Společnost Blue Star Line dosud neuzavřela kontrakt s žádnými loděnicemi a stavba tedy stále nezačala. Titanic 2 v hodnotě zhruba 300 milionů dolarů tak v dohledné době zřejmě neuvidíme. Alespoň ne ten plovoucí.

Související

Více souvisejících

historie Titanic

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých

Nejméně devět lidských životů a přes dvě desítky zraněných si vyžádala sobotní vlna ruských útoků balistickými raketami na ukrajinskou metropoli. Podle tamní státní služby pro mimořádné události zásahy způsobily rozsáhlé škody v několika čtvrtích Kyjeva, kde záchranáři museli vyprošťovat lidi z trosek částečně zničených obytných domů.

před 3 hodinami

včera

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

včera

včera

včera

Lubomír Metnar

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

včera

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

včera

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii

Nejnovější údaje o počtu potvrzených případů nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo ukazují, že současná epidemie je nejrychleji se šířící v dosud známé historii tohoto viru. Zdravotnické úřady zaznamenaly již 3 360 potvrzených případů napříč pěti provinciemi ve východní části země. Místní orgány evidují 1 487 úmrtí, což představuje celkovou smrtnost dosahující přibližně 45 procent. Reakci zdravotníků i záchranné práce zásadním způsobem komplikují trvající ozbrojené konflikty v postižených oblastech.

včera

Xenia Fedorovová

Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize

Francouzské úřady vydaly příkaz k vyhoštění ruské novinářky a televizní komentátorky Xenie Fedorovové, kterou obviňují ze šíření kremelské propagandy, dezinformací a z ohrožení veřejného pořádku. Paříž zároveň přistoupila ke zmrazení jejího majetku na dobu šesti měsíců. Bývalá šéfka francouzské pobočky státní televize RT France vyhoštění označila za politický tlak a cenzuru názorů, které se neslučují s oficiální linií francouzské vlády.

včera

uprchlíci

Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka

Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup

Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.

včera

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu

Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.

včera

Ukrajinská armáda

Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci

Ukrajinští vojáci ze sboru Azov, kteří se na květnovém cvičení NATO Aurora 2026 ve Švédsku zhostili úlohy protivníka, odjížděli s otevřenou a tvrdou kritikou západních armád. Své dojmy z průběhu manévrů popsali pro německý deník Welt jako výrazný kulturní šok. Zaskočil je především pomalý rytmus výcviku, četné přestávky i striktní byrokratická omezení týkající se nasazení bezpilotních prostředků.

včera

včera

Apple Store

Souboj titánů: Jak se liší přístup nejdražších firem světa k AI?

Dva z nejhodnotnějších technologických gigantů světového trhu, společnosti Apple a Nvidia, zvolily v probíhajícím rozmachu umělé inteligence zcela odlišné strategie. Zatímco Nvidia pohání samotný rozvoj této technologie vývojem klíčových čipů, Apple staví svou pozici především na koncových zařízeních, jako jsou chytré telefony a počítače, skrze něž miliardy lidí k AI přistupují.

včera

Petr Macinka

Macinka odvolal šéfku Českých center Pánek Jurkovou

Ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka oznámil zásadní organizační změny v fungování Českých center, které mají podle něj lépe sloužit českým zájmům v zahraničí. Na tiskové konferenci kritizoval dosavadní hospodaření organizace a uvedl, že instituce každoročně vykazuje vysoké finanční ztráty a mění se ve státní neziskový sektor. V reakci na to odvolal dosavadní ředitelku Jitku Pánek Jurkovou.

včera

Do španělské enklávy dorazilo za jediný den na 50 tisíc migrantů. Zdravotnictví zkolabovalo

Španělská severoafrická enkláva Ceuta se potýká s nevídaným náorem migrantů, když během pouhých čtyřiadvaceti hodin proniklo z Maroka na její území přibližně 49 tisíc lidí. Lidé překonávali hranici po pevnině i mořem, přičemž mnozí z nich obeplouvali hraniční vlnolamy. Tento masivní příchod okamžitě zahltil kapacity města a vyvolal vážnou bezpečnostní i humanitární krizi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy